Značka LAiV vznikla roku 2023 v Singapuru, ale svým celkovým pojetím jde stejnou cestou jako moderní čínští výrobci – tedy nabízí kompaktní přístroje s výbornými až brilantními technickými parametry za ceny (z mnoha důvodů včetně těch specifických pro daný ekonomický region) neporovnatelně nižší než ty u západní konkurence. Vrchol výrobního programu představuje řada Harmony.

Tvoří ji celkem šestice přístrojů, byť tři by se daly označit jako „hlavní“ a tři jako „doplňkové“. Z těch druhých jde o kompaktnější a zjednodušenou verzi D/A převodníku µDAC, digitálně-digitální převodník µDDC pro optimalizaci datových toků (konkrétně jde o reclocking, buffer a galvanické oddělení), a nakonec o LExt, de facto rozšiřující modul předzesilovače.

Těmi zásadními komponenty je však trojice tvořící ve výsledku kompletní „železo“ pro audio sestavu. Harmony DAC je diskrétní R2R převodník, Harmony HP2A kombinuje linkový předzesilovač se sluchátkovým zesilovačem a Harmony GaNM jsou monobloky, sázející na velmi kompaktní design a jak je už z názvu jasné, tak také na moderní FET výkonové prvky na bázi nitridu galia. Všechny tři pilíře řady Harmony se vyznačují zejména velmi kompaktním a zároveň bytelným provedením i specifickou černo-zlatou estetikou, kombinující čisté hrany s tu a tam přítomnou zjemňující oblinou.

LAiV Harmony DAC

V našich končinách nejznámějším a nejoblíbenějším komponentem nabídky LAiV je vrcholný Harmony DAC. Fyzicky jde o překvapivě kompaktní placičku na trojici hrotů; provedená je v barevném schématu decentní černé se zlatými akcenty, což je kombinace oblíbená v regionu původu. K dispozici je nicméně i méně výrazné stříbrno-zlaté provedení.

Je vidět, že strojařina výrobci není cizí. Tělo má vlastně jednoduché tvary, ostré a čisté hrany, ale také pěkně zvolené detaily. Gravírovaný název najdete v levém předním rohu, sešikmeném tak, aby lákal oko a zároveň tím uživatele přivedl ke spínacímu tlačítku které tu najde. Osazený OLED displej s hezkou kresbou není nijak velký, čte se ovšem podstatně lépe než u základní řady Crescendo. Různých nastavení není úplně mnoho, leč za pomoci malého tlačítka po straně a kruhového ovladače, neobvykle vsazeného v pravém horním rohu, se po chvilce zvykání si zorientujete bez potíží.

Zaujmou tři zlatavé mističky v horní stěně, rozmístěné strategicky kolem gravírovaného loga výrobce. Právě do nich totiž můžete zanořit třeba HP2A a utvořit tak bezpečně stabilní „věžičku“.

S ohledem na fyzické limity v zadní ploše není kdovíjaké spektrum konektorů, měly by však stačit. Samozřejmě nechybí napájecí zásuvka; vedle ní je dvojice zemnicích konektorů, takže můžete experimentovat, jaká konfigurace vám bude fungovat nejlépe. Nejde o nějaké dva oddělené náhodné konektory, nýbrž o kombinaci signálové země a uzemnění šasi. Digitální vstupy zahrnují tradiční koaxiální a optickou formu, nechybí USB-B pro počítače, ale ani HDMI verze I2S, což je při dobré implementace ideální volba pro přenos hudby ve vysokém rozlišení.

Výstup je k dispozici jak cinchový, tak jako symetrické XLR konektory. Obé s pevnou výstupní úrovní a neobvykle vysokou výstupní impedancí – 1 200 ohmů u XLR a 600 ohmů v RCA. A to je všechno. To důležité je ovšem pochopitelně uvnitř.

Začíná to tím, že velká část šasi je vyrobena frézováním z celistvého hliníkového bloku a svůj stíněný kompartment tu dostává toroidní transformátor, napájecí blok, část digitální a část analogová. Vše oddělené přepážkami a promyšleně vyskládané.

Podstatou Harmony DAC je odporová síť (R2R), zapouzdřená ve stíněných modulech. Nejde jen o volbu provedenou s ohledem na odolnost vůči vlivům okolního prostředí, ale i o snadný upgrade – výrobce říká, že stačí vyměnit právě tyto dva bloky, dojde-li někdy k návrhu ještě lepšího řešení. Stejně snadno však prý má jít vylepšit vstupní digitální část nebo napájení.

Jádro R2R řešení stojí na výběrových odporech, u nichž výrobce deklaruje toleranci pouhých 0,05 %. Digitálně-analogový převod probíhá v součinnosti s hodinovými moduly Crystek CCHD-957 s takty 49,152 MHz (pro násobky základního taktu 48 kHz) a 45,158 MHz (pro násobky 44,1 kHz) a femtosekundovou přesností (či správněji s mimořádně nízkým fázovým šumem), což pokryje reálně jakékoliv potřeby. LAiV dále osazuje kondenzátory Audio Note Kaisei a Rubycon ZLH, čímž jen dále potvrzuje, že si technologicky jde vlastní cestou.

Výpočetní sílu dodává FPGA Intel Cyclone. Harmony DAC zvládne zpracovat PCM signály do rozlišení 768 kHz (bitová hloubka není uváděna) a DSD256.

Harmony DAC nabízí také několik důležitých nastavení – je to například možnost volby, odkud I2S čerpá hodinový signál (řídí se buď lokálním nebo přicházejícím ze zdroje), dále máte k dispozici režim převzorkování nebo zachování nativního rozlišení. Můžete tak zajímavě experimentovat se slyšitelnými rozdíly mezi jednotlivými režimy. Navíc to díky dálkovému ovládání jde snadno a rychle. Ze spíše praktického soudku je tu ještě možnost měnit polaritu, volit jednu z 8 přednastavených konfigurací pinů pro I2S v zájmu maximální kompatibility a provádět změny chování (konkrétně zhasínání) displeje.

Převodník pracuje v audio rozsahu s tolerancí +/- 0,25 dB, hodnota THD+N nepřerůstá 0,0035 % a separace kanálů se v celém zmíněném rozsahu drží nad 110 dB. Odstup signálu a šumu je lepší než 123 dB.

Šasi s šířkou 25,5 cm, hloubkou 25 cm a výškou 5 cm (plus dalších 2,5 cm dodávají nožičky) váží 4,3 kg.

V průběhu psaní tohoto textu se objevila informace, že od pátku 7. 8. 2026 bude pro majitele stávajícího provedení možné objednávat upgrade na Harmony DAC v druhé verzi, kde bude k dispozici barevný displej, upravené softwarové vybavení a několik dalších drobných dílčích úprav.

LAiV Harmony HP2A

Dalším komponentem ve směru toku signálu je v řadě Harmony model HP2A. Základem je rozměrově identické šasi se stejnými hlavními rysy i provedením, taktéž vyrobené strojním frézováním z jednoho hliníkového bloku, který nechává mezi jednotlivými sekcemi signifikantní přepážky. To pomáhá odolat vibracím, stejně jako nežádoucímu rušení.

Mírně odlišně je řešen displej; má totiž ještě maličkou sekci, na níž se zobrazuje, zda zpracovaný signál vychází do předních sluchátkových výstupů, zadních klasických či paralelně oběma směry. K volbě režimu slouží decentní páčkový přepínač. HP2A tak jednoduše kombinuje stejně důležité funkce – sluchátkový zesilovač a předzesilovač.

Vpředu máte jinak k dispozici spínací tlačítko, přehledný OLED displej (ony to jsou vlastně dva na sebe navazující) a k tomu tři formy sluchátkových konektorů. Klasický 6,3 mm jack, vedle symetrický 4,4 mm a navrch ještě čtyřpinové XLR. Vedle se dále nachází tlačítko pro pohyb v menu a v růžku vpravo nahoře známá forma regulace hlasitosti. Opět je však možno všechno absolvovat za pomoci dálkového ovládání, stačí jedno na HP2A i DAC.

Vzadu je rozhraní poskrovnu, nicméně je tu též LE-LINK pro připojení výše zmíněného extenderu, kdyby vám to takhle náhodou nestačilo. Nám však jediný XLR vstup dostačoval. Na výstupu máme jak jeden pár XLR, tak jeden pár RCA, vpravo je známá kombinace napájecí zásuvky a dvojitého rozhraní pro zemnění. Kompletní výčet výbavy finišuje vstupní a výstupní spouštěcí jack.

Ještě se sluší zmínit jeden rozdíl oproti Harmony DAC – v pravé části šasi je shora a zdola otvor, skrze nějž vidíme chladiče. Přeci jen na rozdíl od převodníku tady dochází ke generování větší tepelné ztráty. Třeba do symetrického výstupu pro sluchátka posílá Harmony HP2A až 11,8 W, i do běžného jacku pořád slušných 2,8 W, měřeno při 32 ohmové zátěži.

Celá vnitřní koncepce stojí na symetrických obvodových řešeních a práci v čisté třídě A – respektive předzesilovací buffer je v čistém áčku, energii do sluchátkových výstupů ale generuje elektronika ve třídě A/B. Regulace hlasitosti probíhá přes diskrétní odporové řešení, podobně jako u D/A převodníku je i tady schované do kovových pouzder. Nabízí rozsah 60 kroků po jednom dB nebo řízení mikroprocesor skrze optočleny.

Výkon pro sluchátka dodává čtveřice MOSFET od Exicon na každém kanále. Právě kvůli nim je tu onen i zvenku viditelný chladič.

Nečekejte žádnou obří plejádu nastavení, Harmony HP2A míří k přímočarému užívání a v dobrém slova smyslu maximální jednoduchosti. Rozměrově zařízení zcela odpovídá Harmony DAC, jen hmotnost je o 300 gramů vyšší.

Důležité je říct, že Harmony HP2A nenabízí v roli předzesilovače žádný zisk – co jde dovnitř, to jde ven (tedy při plné hlasitosti, samozřejmě) a pomocí odporového pole se utlumuje do použitelné úrovně. Můžete tak na výstupních cinchích dostat až 1,8 Vrms, případně 3,8 Vrms u XLR.

Pracovní frekvenční rozsah sahá od 15 do 80 000 Hz (+/- 3 dB), THD+N je lepší než 0,005 %, na symetrických výstupech pak přeslechy mezi kanály leží na úrovni -120 dB a nižší. Převod na RCA „něco stojí“ a přeslechy dosahují „jen“ -100 dB. Zůstaneme-li u rozdělení XLR / RCA, pak odstup signálu a šumu činí 125 / 110 dB a reziduální šum 5 µVrms / 8 µVrms.

LAiV Harmony GaNM

Pro mnohé nejoriginálnějším prvkem série Harmony budou koncové stupně. Množné číslo, protože jde vždy o monobloky. Také na nich poznáte nezaměnitelné designové rysy singapurského výrobce i jeho typické konstrukční postupy včetně frézování z jediného kusu hliníku.

Čelo tvoří veliký displej, standardně ukazující výkonovou stupnici (má tři různé režimy „citlivosti“, podobně jako často mívají i analogové rafičky), kterou lze zaměnit za logo nebo tmu. Horní seseknutý růžek nese vlevo písmeno L a vpravo R; rozsvítí se vždy to, které nastavíte vzadu přítomným přepínačem – je to čistě vizuální prvek, který může pomoci při orientaci, opět ale můžete nechat vše zhasnuté.

Také Harmony GaNM stojí na trojici ostrých nožiček, které lze zajistit pomocí dodávaných protiskluzových podložek nebo využít mističek v horním panelu – je to řešeno stejně jako u předchozích dvou komponentů, ačkoliv kvůli rozdílným proporcím lze stohovat právě a jen monobloky.

Přejdeme-li po oku lahodícím, štíhlém a středně hlubokém, pěkně zpracovaném těle dozadu, uvidíme přesně to, co od koncového stupně čekáme. Jednu vstupní XLR zásuvku pro signálový kabel, pod ní jediný pár reproterminálů hezké kvality ve svislém seřazení.

V pravé půlce se našlo místo na napájecí zásuvku a opět na dvojici propojených zemnicích rozhraní. Nakonec už jen dva jacky (vstup / výstup) pro spouštěcí napětí a již zmíněný přepínač osvětlení.

Samotné zapnutí a vstup do nabídky koncového stupně (zejména kvůli nastavení displeje, ale i „eko“ chování apod.) probíhá přes zlatavý knoflík vpředu nahoře.

Harmony GaNM jsou velmi kompaktní – hloubka 26 cm včetně terminálů, šířka 12,8 cm a výška 11,9 cm, k čemuž připočtěte ještě nutných 2,5 cm kvůli hrotům. Váha? Jen 3,9 kg na kus.

To samozřejmě proto, že Harmony GaNM pracují ve třídě D a umí tak být lehké a účinné, i když poskytují vysoké výstupní výkony. GaN FET aktuální generace jsou skvělé ve svých parametrech, dosahují kupříkladu proti běžným křemíkovým prvkům mimořádné spínací rychlosti, i díky tomu velmi nízkého zkreslení a nízkých tepelných ztrát.

V LAiV navrhli i vlastní adekvátní spínaný napájecí zdroj o výkonu 250 W (alespoň tak to stojí na doprovodném obrázku). Stojí na bázi platformy NXP TEA2017AAT, kombinující kompaktnost chytrého čipu s korekcí účiníku a rezonančním principem napájení. Součástí zdroje jsou také MOSFET na bázi karbidu křemíku s technologií CoolSiC od Infineon. Díky nižším spínacím ztrátám ve srovnání s tradičními křemíkovými tranzistory se skoro nezahřívají, vzniká méně tepelného stresu, a to je pro součástky vždycky dobře.

Samotné signálové obvody jsou plně symetrické. Na výstupu nabízí Harmony GaNM 200 wattů při 8 ohmech, dvojnásobek v poloviční zátěži. Zisk koncového stupně činí 29 dB a tlumicí faktor 500 (@ 1kHz / 8 ohm). Pracuje mezi 20 a 22 000 Hz (+/- 3 dB) s THD+N pod 0,8 % a odstupem signálu a šumu 95 dB.

Sestavu jsme zprvu poslouchali po částech, ale nakonec jsme si ji poskládali jako velký celek, kterému dělal zdroj primárně Roon, ale třeba i Bluesound NODE (Gen 4) nebo Métronome Le Player 3, vše vždy v roli transportu. Pro porovnání byl Accuphase E-700 (tam se poslouchalo s Fyne Audio F1-5 / Fyne Audio SuperTrax) nebo Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR s Métronome DSC a KEF Blade One Meta. O kabelech, filtrech, antivibračních podložkách a dalším vybavení se dozvíte v pravém sloupci -->.

Pokud můžeme něco naprosto jistě garantovat, pak skutečnost, že zvuk řady Harmony bude jiný, než jaký si ho představujete. Není to totiž charakter moderní technologické brilance bez vlastní osobnosti, nýbrž vřelý, příjemný, velice „analogově“ působící styl, který nemá v repertoáru slova jako „technicistnost“ nebo „strohost“. LAiV jako celek vsází na barvy, na emoce, na úspornou vyzrálost, typickou třeba (ale nejen) pro japonský high-end. Hlavním tvůrcem tohoto pocitu je rozhodně Harmony DAC, zdaleka nejmenší stopu pak mají Harmony GaNM, téměř žádnou. A Harmony HP2A zase vkládá do výsledku strukturu a pevnou autoritu spolu s velmi solidním řízením hlasitosti. Tím se celá sestava vlastně mile vyvažuje, ač skrze ni promlouvá právě líbeznost charakteru Harmony DAC.

Basová linka Kaspera Tagela brnkaná na kontrabas za rytmické podpory Knuta Finsurda v „Tystrup Sø“ (Søren Bebe Trio | „Gratitude“ | 2025 | From Out Here Music | FOHMLP007) působí naprosto nepředstíraně. Ve srovnání zejména s aktuální asijskou technikou jde o zvuk velice uvolněný, v ničem nepřebývající, se střední váhou, ale o to větší dávkou nenucenosti. Artikulace se zdá samozřejmá, přesto měkce poddajná, tóny jsou jako příjemné lehké polibky, konkrétní, hřejivé, podané bez přehánění nebo umělosti. Je zde zřetelná špetka vřelosti, umocňující však svou přítomností hudební proud. Přesto ve své klidnosti zvládá LAiV Harmony s přehledem předávat odstíny, drží doznívající tón a jakkoliv to není žádná energetická masáž, kultivovanost je veliká. Včetně toho, že vnímáte třeba přítomnou rezonanci těla a dřevěnou podstatu Tagelova nástroje, aniž by to samo na sebe poutalo pozornost. Je to jen jeden z kousků uhlazeně spojitého celku, dospěle „normálního“.

Verze „If music be the food of love“ Henryho Purcella v podání sopránu Grace Davidson a cembala Juliana Perkinse („A Thousand Charms“ | 2026 | Signum | SIGCD960) není nic, co by se snažilo působit audiofilskými efekty. Jen lehké kovové tóny předchůdce klavíru a znělý hlas před ním. Právě tak vám ho dodají i komponenty LAiV Harmony. Je to tak hladký a neuspěchaný zvuk, že chvíli musíte zaostřovat svou pozornost, abyste docenili, že v něm je reálně spousta detailů, že má vytříbenou komplexnost a také skutečnost, že nic z toho netlačí kupředu. Ba naopak, míra nenásilnosti jde tolik proti dnešním trendům, že je možná třeba si chvilku zvyknout. Ale jakmile se „přeladíte“, už nemůžete minout fakt, že zvuk možná není kdovíjak robustní a obrovský, zato netrpí ani špetkou efektní křiklavosti, ač je zároveň přímo těhotný informacemi. Jen jsou organicky rozpuštěné v jemně plynoucím celku. Právě hudba jako celistvý fenomén, nikoli její jednotlivé skladební prvky, je ve výsledku důležitá. Celkový dojem sestává ze střelhbitých reakcí Harmony GaNM, melodické a harmonické podstaty Harmony DAC a klidné vyvážnosti Harmony HP2A. Podobně jako elektronky nebo už zmíněné velmi tradiční japonské audio ladění nechávají LAiV střední pásmo krásně rozkvést bez jediné špetky suchosti.

Též ve výškách, reprezentovaných cinkavým zvukem činelů v „Ev’ry Time We Say Goodbye“ Colea Portera (Jeff Goldblum & The Mildred Snitzer Orchestra | „Still Blooming“ | 2025 | Universal | 00602475720584), vnímáte možná trochu neevropský (a rozhodně nečínský) způsob projevu. Žádná okatá dravost, spíše jemné, decentní, nijak obrovské, přesto snadno zřetelné tóny. Kov je tu skutečně kovový, prostý příměsí. Podstata reprodukce je dostatečně precizní a kontrolovaná, jistá a prokreslená, leč to důležité je nad ní – nadhled, jemnocit pro tiché a samozřejmé dozvuky a civilní faktografii textur. Vše s jistotou, znělostí a prosté jakékoliv explicitnosti. Prostě to jen tak s lehkostí ševelí; zřetelné a přehledné, úplně v pohodě.

Efektní drama se nakonec neodehrává ani v krásně zaznamenané mikrodynamice zejména v perkusní části „Teardrop“ v interpretaci Newtona Faulknera („Hand Built by Robots“ | 2016 | SONY | 888880347091). Podobně ani v makrodynamické rovině, kdy skladbě směrem k závěru notně graduje. Snad díky rychlosti koncových stupňů, možná příjemným charakterem převodníku nebo snad díky „stabilizační“ roli předzesilovače, prostě se to děje. Normálně, přirozeně, zcela v klidu, zároveň ale nikde necítíte deficit kontroly. Je pravda, že zrovna dynamiku relativně ovlivňují vaše volby – zdali signál převzorkujete nebo ne a tak dále a tak dále. Můžete trochu „přitlačit“ či maličko „uvolnit“, ale podstata vlastně zůstává. Pohodová samozřejmost, kdy se zhoupnutí energie nesnaží vyrazit vám okenní tabulky nebo vás zabořit ještě hlouběji do sedačky. Je to mnohem spíš zjevná snaha minimálně stát hudbě v cestě a nějak ji interpretovat – nahrávka je taková, jaká je. A LAiV jednoduše „drží“, v sebekomplexnějším momentu, nepouští ze zřetele strukturu ani zdravou, přesto nepřehánějící energii. Velmi úhledné, velmi příjemné.

Zejména díky Harmony DAC nepůsobí sestava LAiV takovým tím vybroušeně über-transparentním dojmem, kdy máte pocit, že mezi vás a hudební nahrávku někdo vložil zvětšovací sklo (nebo v tomhle případě možná spíš megafon, pointu jistě chápete). Masekelův velmi známý jihoafrický protestsong „Stimela“ („Hope“ | 2009 | nahráno 1994 | SONY | 8888880001566) zachycuje v nahrávce nejen jeho jako protagonistu, též i bezpočet spoluhráčů, obrovský prostor živého koncertu včetně různých ruchů a vůbec nesmírně komplexní obraz, který je právě pro všechny ty informace snadné podcenit. Ono to působí živě právě proto, že je tam tolik různých vrstev a ruchů. Ne vždy jsou ale zřetelné, spíše zůstávají v pocitové rovině. To ale s LAiV ne – tady se nenápadně, opět až uhlazeně dostáváte k velmi pořádkumilovnému, organizovanému projevu. Bez tvrdosti, bez pocitu tlačící se síly, opět s akcentem na hudbu samotnou a přirozený feeling typu „jednoduše se to děje“. Na jedné straně tu panuje jistota, u žádné vrstvy necítíte rozostření nebo difúznost, na straně druhé však všechno zůstává artikulované tak „analogově“, s vřelým dotekem a s jemností, že vlastě ani nechcete pátrat po nuancích. A ano, jsou přístroje, které je víc vytahují, víc zdůrazňují nebo jimi chtějí efektněji oslnit – to systém LAiV ne, ten hraje celistvě, organicky a cílem není „wow efekt prvních pěti vteřin“, nýbrž to, aby to takhle příjemně úhledné bylo i za tři hodiny. A ono je.

Pečlivě symetrická konstrukce a rozdělení výkonových bloků do dvou boxů bude stát za pocitem skutečně velice pěkné prostorovosti. Oslavná „A Clare Benediction“ Johna Ruttera (Graham Ross / Dmitri Ensemble / Choir of Clare College Cambridge | „A Clare College Celebration“ | 2025 | Harmonia Mundi | HMM9027674) byla jednoduše krásně rozpracovaná. Opět ne v efektně obrovském formátu; elektronika nic nezvětšuje, zachovává intimní pocit, ale zformovaný s velmi snadnou čitelností. Přitom se hudba nese s elegantní měkkostí a hebkostí, nic opulentního, jen famózně snadná možnost soustředit se na jednoho sboristu, pak na dalšího, pak na nástroje támhle a echo velikého nahrávacího prostoru zase tady kolem. Vůbec to nepůsobí technicky, ba naopak velice organicky a úpravně. Ze všeho jako to hlavní vždy sálá atmosféra nahrávky samé, každá je úplně jiná.

To platí i pro „I Still Hear Lorelai“ (Jesse Sykes & The Sweet Hereafter | „Forever, I’ve Been Being Born“ | 2025 | Spooky American | 0647581409015). Je to osobitě americká nahrávka, prostě to z toho cítíte. Ale solidní, moderní. LAiV nechce být v ničem sestava urputná, naopak má charakter zcela prostý podbízivosti, v jistých aspektech až elegantní a nonšalantní, rozhodně ale vystihující hudbu s naprostým klidem. V první minutě, na konci alba, ale i po třech dalších. Každé je jiné, každé je své a i když je trochu svůj i LAiV, cit pro atmosféru tedy má.

Nosné komponenty „dospělé“ řady Harmony od singapurských LAiV, troufneme si odhadnout, budou zvukově jiné, než jaké byste čekali po zkušenostech s moderní technikou z tamních krajů (jakkoliv ne přímo ze Singapuru). Mnohem víc to v některých momentech připomíná „best of“ kombinaci třídy A, dobře udělaných elektronek a takových věcí. Ale fundament pod tím, ten je pevný, konkrétní a dospěle samozřejmý, ač zcela, úplně a naprosto neefektní, netlačící se na posluchače a dávající uvolněný, poklidný prostor k vyniknutí hudby jako takové. Vlastně se to těžko popisuje: nemáte ten okamžitý „wow“ pocit s tím, že tohle je neskutečný pyrotechnický zážitek. LAiV staví na tom, že vás neomrzí ani po hodině, ani po týdnu, nejspíš ani za 10 let. Je to zralý, kultivovaný, přesto ve všech směrech solidní a dospělý systém, který možná doceníte víc, máte-li nějaké ty poslechové zkušenosti, ale rozhodně umí být krásně muzikální. A za rozhodně atraktivní cenu…

Kč 139 990,- / pár – Harmony GaNM

Kč 94 990,- - Harmony HP2A

Kč 94 990,- - Harmony DAC

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/bc966711-62d5-4914-8d7a-bfbfd3cc5a36

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi kompaktní a kvalitní provedení

+ smysluplná cenová relace

+ všestranný systém jako celek

+ velice netechnický a když si sedne, tak až muzikální charakter

+ nenucená, klidná jistota

+ samozřejmá regulace hlasitosti

ZÁPORY

- možná relativně omezená konektivita, daná malými rozměry

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

fSdílet

Tweet