Příběh značky MoFi Electronics, založené roku 2014, staví na předlouhé historii audiofilského hudebního vydavatelství Mobile Fidelity Sound Lab (1977), známé svou technologií masteringu při poloviční rychlosti a řadou elpíček (později tedy nejen těch) Original Master Recording. Logicky tak MoFi Electronics akcentují ve své nabídce řešení pro přehrávání vinylů – gramofony, přenosky, ramena… ale také phono předzesilovače.

Královským komponentem právě mezi gramofonovými předky je model MasterPhono. Staví na základech definovaných malými modely StudioPhono a UltraPhono od Tima De Paraviciniho a na svědomí ho má veterán Peter Madnick. Tento muž začal koketovat s analogem už roku 1979, kdy navrhl Geometric Soundtracktor pro snadné nastavení přenosek, aby se jen o pár let později stal spoluzakladatelem Audio Alchemy. Odtud putoval k super high-endovým Constellation Audio a nakonec do ELAC. A MoFi Electronics si zvolil, dá se tušit, jako štaci na závěr své kariéry.

MasterPhono je krásný, zajímavě navržený komponent. Nejneobvyklejší mezera v jeho středu, kde předek a zadek spojují krom dřevěných bočnic jen tři červené trubky. Nejde ale fakticky o designovou exhibici, nýbrž o kompromis toho, že Madnick chtěl oddělit všechny kruciální části do jednotlivých šasi (signál, napájení,…), kdežto MoFi naopak trvali na udržení jednokomponentového formátu. A tak chytrým krokem vzniklo právě to, co vidíte. Jeden box je určen „rušivým“ napájecím obvodům a druhý uchovává signálové obvody.

Nízký čelní panel nese všechny nezaměnitelné znaky retro stylu MoFi – čtvercové oranžovo-červeně podsvícené spínací tlačítko, identicky podbarvený obdélník s „výkonovými“ rafičkami a řádku nastavovacích prvků. Máte tu tlačítko pro volbu chování měřáku, otáčecí přepínač vstupů, aktivátor subsonického filtru a přepínání mono / stereo. K tomu pak dva masivní prvky, jimiž lze nastavovat zisk (40 / 50 / 60 / 70 dB) a zátěž – ta v širokém rozsahu 15 až 47 000 ohm. Parametry si tak skutečně můžete zkombinovat jak vaše přenoska žádá a potřebuje.

Ještě zajímavější je rozhodně zadní panel, plný konektorů. Vstupy jsou rozdělené do skupin pro proudovou a napěťovou formu, obě jak v XLR, tak RCA formě. Také výstup má symetrickou i nesymetrickou podobu. Mezi vstupy a výstupy v centru panelu najdete cinche pro možnost připojení dodatečné zátěže dle potřeby a také nezbytné zemnící body. Nakonec je tu ještě napájecí zásuvka s vypínací kolébkou. Zajímavostí je malý USB vstup, sloužící pro případné budoucí aktualizace řídícího softwarového vybavení – to není něco, co u phono předzesilovačů běžně najdete. Souvisí to také s tím, že máte k dispozici dálkové ovládání ke všem funkcím.

Ptáte-li se, jaký je rozdíl mezi proudovým a napěťovým vstupem, pak vězte, že ten napěťový slouží pro většinu přenosek, kdežto ten proudový je optimalizovaný pro specifická a lehce exotičtější řešení s nízkou vstupní impedancí.

Další speciální funkcí je dvojí využití měřáků vepředu. Krom síly signálu totiž umí po stisknutí tlačítka pomoci s kalibrací azimutu přenosky. Drobnost, ale milá a praktická.

Vnitřní obvody jsou plně diskrétní a vedené poctivě symetrickou formou, nepoužívají se tu vazební kondenzátory a je tu též účinný vysokofrekvenční filtr. Celá RIAA ekvalizace je plně pasivní, používá výběrové NOS kondenzátory (New Old Stock – tedy staré, ale nepoužité kousky) v polypropylenové a polystyrenové formě (1% tolerance) a zakázkové přesné odpory v toleranci 0,1%. Šum v obvodech pomáhá snižovat řešení s kaskádovou regulací napětí.

MoFi uvádí pracovní frekvenční rozsah 10 – 50 000 Hz (+/- 0,2 dB) a excelentní přesnost ekvalizace +/- 0,05 dB. Hodnota celkového harmonického zkreslení při 1 kHz nepřekračuje 0,005% u MM přenosek a 0,013% u MC modelů.

Šasi MasterPhono má šířku i hloubku 43,2 cm a výšku 7,6 cm. Váží necelých 7 kg.

Měli jsme možnost vyzkoušet MasterPhono na dvou místech. V showroomu dovozce ve společnosti Bergmann Audio Magne s přenoskou MoFi UltraGold MC – tam proti Electrocompaniet ECP 2 MKII na řetězci EMM Labs PRE / Electrocompaniet AW 800 M / Estelon X Diamond na kabelech Shunyata Research a Acrolink. V druhém případě šlo o poslech na MoFi MasterDeck s výše jmenovanou přenoskou, dělenci Naim NAC 332 / NSS 333 / dvojici NAP 300 a dvojici NPX 300. Poslouchalo se skrze Focal Maestro Utopia EVO na kombinaci kabeláže Chord a AudioQuest. Ke srovnání jsme měli Hegel P10, který byl celkově takový tlumenější, kulatější a se snahou ukázat víc „vinylového pocitu“.

Klasická „Wild Man Blue“ z repertoáru Milese Davise a Michela Legranda („Legrand Jazz“ | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime In Color | 950725) byla naprosto nenápadná, míněno po zvukové stránce. MasterPhono vede svou úplně neutrálně a ve vyrovnaném klidu, bas je tím pádem jemný, měkce poddajný, nádech vinylu dodává formát sám, nijak dále už na cestě nezdůrazněný a nabízející výtečnou čitelnost. Každé brouknutí je uvolněné a výtečně čitelné, zformované čistě a jednoduše, se silou a důrazem přesně dle samotné nahrávky. Tam, kde basa dostává více prostoru, tam adekvátně tomu dojde k silnějšímu zapružení basu, jinak zůstává brumlání v pozadí přesně podle dobových standardů a přesto i tam je nenuceně zřetelné.

Poslech „I Can’t Stand The Rain“ Sary K. („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1) měl jen málo „klasických vinylových“ atributů – to proto, že reprodukce byla jasná a otevřená, prostá dodatečného „líbezného vybarvování“. Detail přesto není nijak suchopárný, jde hlavně o přirozeně znějící vyniknutí díky absenci šumu v pozadí nebo nějakého přítomného zkreslení. Hudba plyne, lehká a organická, s naprosto kultivovanou srozumitelností. Kdybyste měli hledat jakýkoliv „analogový artefakt“, tak maximálně jistá lehoučká hladkost na tvrdém kovu kytary, ale nic přehnaného. Navíc právě ve středech je nejvíc znát „tvárnost“ MasterPhono – třeba změna zátěže ze 100 na 500 ohm výstup, respektive jasnost, hladkost, zakulacení, diametrálně proměňuje. Pochopitelně se tak děje i u jiných předzesilovačů, ale tady je to díky celkové čistotě a vyrovnanosti velice snadno znát, navíc tak můžete činit pomocí dálkového ovládání hned a z poslechového místa.

Pohrát si stejným způsobem můžete samozřejmě i na nejvyšších frekvencích, ty též velmi ochotně reagují na změny nastavení co do své prezentnosti. Nicméně v optimálním, výrobcem doporučeném nastavení znělo cinkání v „It’s a Raggy Waltz“ kapelníka The Dave Brubeck Quartet („Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959) rychle a „korektně“. To není úplně krásné, poetické slovo, nicméně vyjadřuje ideál, který MasterPhono nabízí, tj. čistotu, vyváženost, žádné zdůrazňování, nýbrž kontrolovanou a neovlivňující „průchodnost“. Díky super tichému pozadí bez maskujícího šumu vnímáte moře informací a nuancí, tonalita je skvěle autentická, textury pevně a konkrétně načrtnuté, přesto hladké, jak se na vinylový zážitek sluší a patří.

Razantní energie bicích Chico Hamiltona i říz saxofonu Charlese Lloyda ve „One for Joan“ („Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) je tuhá, ale ne tvrdá. V reprodukci stále panuje pohodová atmosféra, naprosto klidně a s rezervou proudící drajv, MasterPhono drží konkrétní formu, jisté kontury a nepřehání to s objemem – poskytuje civilizovaný, realistický pohled na záznam, reálně bez zkreslení nebo zabarvení, s citelným vnitřním klidem. Co slyšíte, to není phono, ale potenciál přenosky a kvalita záznamu. MasterPhono nabízí pečlivou kontrolu a jistotu, je to zvuk stabilní, konkrétní a jasný.

Autenticita se pak projevuje i v puristickém přístupu – co je na záznamu, to pustí MasterPhono dál. Platí to i pro stařičký a zašuměný záznam Glenna Goulda, hrajícího Bachovu „Arii“ („Goldbergovské variace“ | 2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Color | 950733). Praskání a šum tu prostě je, předzesilovač mu nastavuje věrné zrcadlo, přesto je zvuk klavíru jasný a soustředěný. Dalo by se říct, že jde o obraz bez filtru, zřetelný, snadno čitelný, s jistou artikulací i důrazem. Vnímáte všechno, co je v drážkách a MasterPhono drží řád a vyrovnanost.

Kubánská a cappella skupina Vocal Sampling čítá šestici členů, jejich rozložení kolem mikrofonu je v „Hotel California“ („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) krásně plasticky přeneseno do místnosti, lokalizace jednotlivých zpěváků je bez výhrad, každý má svůj prostor, jasnou pozici a zvuk celkově díky absenci nějaké efektní rozmáchlosti působí velmi civilně a přesně. Velikost scény pak nenese žádné stopy nějaké stlačenosti nebo upejpavosti.

Záznam „Non, je ne regrette rien“ (Édith Piaf | „L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1958 | French Connection | 490633) má nonšalantní harmonii staré nahrávky, tu jistou zasněnost ne úplně dokonalé techniky, přesto MasterPhono vystihuje právě tuhle atmosféru s grácií a samozřejmostí. Výsledek je jednoduše odrazem záznamu, respektive charakteru, který mu vtiskne přenoska. Nic neruší, je to fakticky až muzikální projev v tom, jak snadno si můžete užít jakoukoliv desku.

MoFi MasterPhono je velice poctivý gramofonový předzesilovač s širokým spektrem možností – hromada vstupů, kupa nastavení, spousty možností. To všechno vytváří zvuk prakticky bez vlastního šumu a charakteru, transparentní, jasný a pevně usazený, přesto neztrácející kouzlo „vinylové líbeznosti“ – primárně proto, že ho mají desky a přenoska, takže to MasterPhono nezkresleně ukazuje. Díky dálkovému ovládání si navíc můžete hrát s nastavením a právě jím si reprodukci dle chuti přibarvit a obměnit od neutrálního, vyváženého optima. MasterPhono nabízí velmi vyvážený mix všech potřebných vlastností a je to skvělý, i když – ač adekvátně – nijak levný, klíč k bráně světa high-endového analogu.

Kč 164 990,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nastavitelnost a flexibilita

+ proměnlivost zvuku s docela jemným laděním pomocí zátěže

+ dálkové ovládání

+ fajnové zpracování

+ kultivovaný, decentní zvukový projev

+ jemnost, až muzikálnost

+ velmi dobré rozlišení a konkrétnost

ZÁPORY

- široké možnosti a přirozený zvuk nejsou zadarmo

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Tykon | www.tykon.cz 

PRODÁVÁ: Avitsmart | www.avitsmart.cz 

fSdílet

Tweet