Německý Block je typickým příkladem značky, jejíž produkty jsou orientované hlavně na atraktivní cenu, byť se i v těchto nejzákladnějších kategoriích snaží udržet hi-fi hodnot. Model V-250 je kompaktní, základní integrovaný zesilovač, který, aby se vešel do velmi atraktivních hodnot, zdá se, nešetří na nevhodných místech.
V-250 je v podstatě ordinérní, ničím nepřekvapující zesilovač. Čelní panel je z hliníku, centrálně je tu umístěn modrý, poměrně malý displej, který se však dobře čte. Vlevo od něj je ovladač hlasitosti (respektive multifunkční ovladač pro pohyb v nabídkách), velký 6,3 mm sluchátkový jack a velké spínací tlačítko. Vpravo od displeje se nachází řádka sedmi maličkých tlačítek (upřímně až příliš maličkých) pro přímý přístup ke vstupům, jedno tlačítko patří přístupu k funkcím typu vyvážení kanálů apod.
Zadní strana je stejně jednoduchá, ale v žádném případě nepůsobí špatně - reproterminály v single wiringovém provedení jsou sice obyčejné, ale holý vodič do nich bez problémů zapadne, sada vstupů je vyvedena v podobě slušných cinchů a jednoho 3,5 mm stereo vstupu (zejména pro mobilní zdroje či televizi, patrně). Jeden pár cinchů patří i vstupu do přenoskového předzesilovače (pouze pro MM přenosky), je tu i jeden pár RCA konektorů, vypouštějící linkový signál. Napájecí kabel je neoddělitelný, ale to je v dané třídě naprostý standard.
Upřímně řečeno, na to jak je V-250 levný, působí zpracováním vlastně báječně. Jednoduše, ale báječně. Ostatně zesilovač má i při nevelkých rozměrech 43 x 28,9 x 7,5 cm (š x h x v) váží téměř pět a půl kilogramu.
Uvnitř se jedná o klasicky řešený tranzistorový zesilovač, postavený kolem relativně velkého toroidního transformátoru.
Obvody umí dodat až 40 Wattů na kanál do 4 Ohmů, respektive 30 Wattů do 8 Ohmů. Pokud nemáte příliš složité reprosoustavy nebo nehráváte nahlas orchestrální skladby, mělo by to stačit. Zesilovač pracuje ve frekvenčním rozsahu 20 - 50 000 Hz. Odstup signálu a šumu na hranici 80 dB není úplně oslnivý, separace kanálů 59 dB tak nějak odpovídá kategorii. Celkové harmonické zkreslení nepřekračuje hodnotu 0,1%. Hodnoty to jsou z vod průměru i pro danou cenovou třídu.
Block V-250 jsme poslouchali v kombinaci s reprosoustavami Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Audiovector SR-3 Avantgarde Arreté nebo AQ Tango 85, zdrojem signálu byl ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, přes něj ještě Cambridge CXC, ale též Naim CD5si nebo Denon DNP-730AE. Srovnávali jsme s Naim Nait XS, Cambridge CXA80, Advance Acoustic Xi-120 či Norma Revo IPA-70B. Analogově nám hrál Pro-Ject RPM 1 Carbon nebo VPI Scout Jr. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica a TelluriumQ Silver / Black.
Vezmeme-li v potaz cenovou relaci tohoto zesilovače, bylo až s překvapením, že udržel nad mohutnou kontrabasovou linkou v "The Beat Goes On" Pat Barber rozumnou kontrolu. Pravda, tóny jsou docela měkké a určitě vám díky jejich důrazu nezačnou drnčet okna, na druhou stranu to není hučivý stejnobas, dokonce má i rozumný objem a ač stojí trochu více v pozadí, dají se už rozeznat různé polohy. Je to bas jednoduchý, ale jako vstupní krok k čistému zvuku dobrý, už ne prázdný a dutý a definovaný dostatečně dobře, aby se jednotlivé tóny úplně neslévaly.
Ona celková relativní jednoduchost zvuku je v této ceně spíše méně typickou vlastností, ale díky ní máte pocit, že zesilovač hraje vlastně čistě a přehledně. Vokál Cary Dillon v "The Parting Glass" byl vlastně docela příjemný, byť ne plastický a hluboký, zněl nicméně s dobrou srozumitelností a čistě, neagresivně. Byl už vydělený z hudebního pozadí, trochu věcný a přímý, ale neútočný, stejně jako nijak "hezky" zabarvený či příliš ohlazený.
Na první poslech je jasné, že zvuk jako celek se drží spíše trochu při zemi, že by mu pomohla k rozkvětu určitě trocha znělosti, což je zřejmé zejména na činelech a vibrafonu v "Misery" od Dave´s True Story, kde kovové nástroje zní opět čistě a kupodivu i neagresivně, jsou ale tenké a lehce měkčí. Ovšem nemáte pocit, že by se jejich zvuk ztrácel či rozplýval pod zbytkem bicích nebo za vokálem, své místo si pohlídají. Kratší dozvuk není s ohledem na cenovou třídu žádným překvapením, to, že je jeho linka ale dobře čitelná a lze už rozlišit i různé činely od sebe je rozhodně překvapením pozitivním.
Block V-250 není žádný dynamický "trhač reproduktorů", smyčce v Haydnově "Kvartetu v D, op. 76, č. 5" v podání Engegardkvartetten byly sice slušně kontrolované, ale scházel jim (celkem pochopitelně) takový ten vzdušný projev, pocit nadhledu a dynamické rezervy, trochu uvolněnosti. Zvuk jde spíše po povrchu, nicméně ani při vyšší hlasitosti neztvrdne a nevloudí se do něj vysloveně agresivní hrubost. V nejnižších polohách má V-250 energie "tak tak", ale po většinu času a ve většině frekvenčního rozsahu se snaží v hudbě probudit i nějaký ten život - důraz je sice odpovídající kategorii, ale pokud se pohybujeme v těchto vstupních úrovních, je to slušný výkon.
Díky čistému a poměrně rychlému zvuku Block V-250 dokázal udržet kontrolu nad linkami všech pěti nástrojů v titulní skladbě alba "Like Minds" Gary Burtona, byť stále cítíte rezervy v suverenitě a samozřejmosti přednesu. Zvuk je stále jeden velký a nedělitelný, byť přehledný celek, necítíte vzduch a prostor scény. Každá linka je ale zřetelná a informací je tak akorát a ve třídě do 10 000,- si o moc hlubší vhled k detailům asi nepořídíte. Zajímavé je, že svým charakterem umí Block vzbudit dojem, že ač je detailů spíše průměrně a zvuk je celkem věcný a jednoduchý, nezdá se být chudý, chladný či prázdný - naopak, poslouchá se nekomplikovaně a lehce.
Zmínka o vnímání prostoru scény už padla a je třeba ji zopakovat - rozložení nástrojů v "Too Darn Hot" Elly Fitzgerald bylo v pravolevém směru dobré, byť ne dokonale pevné a konkrétní, zesilovač ale naznačil i to, že nástroje nestojí úplně v řadě vedle sebe, ale scéna má i trochu hloubky. Vše působilo trochu zmenšené, lehce stažené do prostoru mezi reprosoustavami, ale opět čisté a slušně přehledné, byť opět působící trochu jako jeden velký celek, ne součet jednotlivých detailů a nástrojů.
Vezmeme-li v potaz papírový výkon přístroje a jeho cenovou třídu, bylo obdivuhodné, že do "Los" od Rammstein dokázal vložit i slušnou porci údernosti a energie a to i při vyšších hlasitostech, takže rockový zážitek si docela užijete. Neuzemní vás, ale ani nebudete cítit nedostatek drajvu, byť rytmus není úplně dokonalý, zejména kvůli uvolněnějšímu a měkčímu basu. Celkově ale rozhodně dobré.
Malý, velmi dostupný Block V-250 je takovým slušným základním stavebním kamenem malé hi-fi sestavy. S lehce rozehratelnými regálovkami poskytne slušnou reprodukci, překvapivě čistou, byť jednoduchou a neaspirující na dokonalou hloubku vhledu do nahrávek. O to tu však určitě nejde, s přihlédnutím k ceně vlastně nemá žádnou vyslovenou slabinu, zní kultivovaně a limity cítíte zejména u klasické hudby - tak jako u v podstatě jakéhokoliv stroje za podobné peníze. Nesnaží se maskovat své limity "hezkým" zvukem, hraje přímo a "k věci", což je určitě dobře. Block V-250 je férový entry level zesilovač, který si na nic nehraje a tak také za dané peníze v ničem nezklame.
Kč 8 390,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ jednoduchý, ale férový entry level zesilovač
+ pěkné zpracování
+ atraktivní cena
+ slušná konektorová výbava
ZÁPORY
- jsou tu cítit limity zejména v dynamice
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz
