Aavik není jen jméno severského původu (odvozené od norsko-estonského Haavig, čili „osikový les“), ale také označení top modelů elektroniky z hlavy Michaela Børresena, muže neobvyklého, leč všestranného náhledu na techniku a mesiáše audiofilského futurismu. Proto se Aavik snaží přinášet řešení koncentrovaná do jednoho šasi, založená na maximální formální přesnosti a nejaktuálnějších koncepcích, ať už jde o třídu D nebo třeba zaměření na „alternativní“ materiály, u nichž nejen Børessen, ale i celá Audio Group Denmark věří, že každý mají vlastní zvuk.

Písmeno U v portfoliu Aavik označuje zesilovače řady Unity, koncipované jako faktický středobod, jako univerzální all-in-one. V jednom šasi tak najdete nejen právě zesilovač, ale i digitální a analogové vstupy včetně streamingu. Z pohledu AGD / Aavik tak stačí přidat reprosoustavy a víc neřešit.

Jak už je zvykem, firma staví na filozofii upgradování. Drží základní koncept, jen s každým patrem nabízí více téhož. Více specifických součástek, více výkonu, ale v zásadě stále totéž, jen lépe. Proto i zařízení série U mají zvnějšku nerozlišitelnou podobu, jedno, zda jde o U-188 (520 000,-), U-288 (650 000,-) nebo top model U-588.

Také designem si jdou v Aavik vlastní cestou – hlavně proto, že za křivkami stojí Flemming Erik Rasmussen, bývalý majitel značky Gryphon. Dominantou U-588 (a tím pádem i celé řady) je velikánský displej s masivními znaky v červeném tečkovaném fontu, které se skvěle čtou na dlouhou vzdálenost i nám slabozrakým. U levé hrany najdete elementární ovládací prvky (zapnutí, mute, vstup), vpravo zase rotační regulaci hlasitosti s příjemným chodem, byť bez „luxusního“ fyzického odporu. Strany předku rámují dva otvory, utvářející jakási madla, snad pro snazší manipulaci.

Skrze ony otvory se otevírá průhled na boční chladiče, tvarované do podoby dovnitř prohnuté masy s pár průřezy. Dole pod nízkým šasi jsou masivní nožky, nahoře nenápadné plošky, držící na místě stříbrný horní panel, ale zároveň evokující firemní antivibrační řešení z nabídky Ansuz. Hezkým detailem je měděný insert mezi základním šasi a blokem chladičů.

Obejdete-li zesilovač zezadu, neuvidíte nijak extrémní množství konektorů. I to je u U-588 v souladu s určením „all-in-one“ s akcentem na streamování. Po stranách najdete vždy do vertikály uspořádaný pár reproterminálů, zleva doprava pak napájecí zásuvku, RS-232 a 3,5 mm spínací výstupní konektor pro komunikaci s dalšími částmi řetězce, následuje dvojice USB portů pro datové paměti a ethernetové rozhraní (UPnP / DLNA / TIDAL Connect / Spotify Connect). Pak digitální blok – USB pro počítače, dva koaxiální BNC porty a optika. No a nakonec analogová část – dva linkové vstupy a jeden pre-out, všechno v cinchové formě, protože skupina AGD (primárně tedy pan Børresen) nemají symetriku nijak v lásce.

Co se týká vnitřku, nové modely řady x88 čerpají základy z násobně dražších top modelů série 880. Koncept staví na kombinaci předzesilovače, koncového stupně, D/A převodníku a streameru v jednom šasi. Cílí na co nejnižší indukčnost, eliminaci hystereze a kontrolu rezonancí.

Signifikantním technickým prvkem je použití modulu firmy Pascal na pozici koncového stupně. Jde o řešení zesílení ve třídě D, které používá spínanou modulaci UMAC – v nejnovější generaci prý tato volba minimalizuje potřebu výstupního filtrování a zajišťuje mimo jiné i skrze mizivou výstupní impedanci konzistentnost parametrů napříč celým audio spektrem.

K tomu ale Aavik přidává i vlastní nápady. Například pole aktivních Teslových cívek. Jsou součástí napájecího bloku a pomáhají zajišťovat co nejnižší úroveň šumu. Napájené cívky jsou vyhrazeny pro firemní top modely, protože jsou prý 3-4x účinnější, než ty pasivní. Následuje týž koncept, ovšem v ploché formě, vyleptané přímo do desek plošných spojů na čtvercovém půdorysu. Účinnost má být velmi podobná, cíl taktéž – jde tedy fakticky jen o vhodnost toho, kde kterou formu použít.

Součástí jinak víceméně konvenčního obvodového řešení je také technologie „analogového chvění“ (anglický původní název analog dither zní přeci jen lépe) v 3. generaci. Jde o koncept značky Ansuz, postavený na druhoválečné ideji zesilování slabých radarových signálů. Fakticky jde o to, že aktivní Teslovy cívky pulsují na určité frekvenci, z té se odvodí „antisignál“ a tímto přístupem se jednak zesílí žádoucí zvuková informace, ale přitom odstraní reziduální šum – to znamená větší kontrast a čistotu.

Dalším opatřením v zesilovači je cívka, reagující na vzduchem indukované záření. Protože v Aavik říkají, že všechny kabely a jejich stínění fungují jako antény, přitahují do systému nezbytně radiofrekvenční rušení z okolí. Proto používají pasivní Teslovu cívku v podobě dlouhého kabelu, obtočeného kolem důležitých vodičů a tím tak ochraňují citlivé signálové informace od onoho rušení.

Co se týká technických specifikací, digitální vstupy podporují rozlišení až 32 bit / 384 kHz, MQA kodek, ale i DSD128. Řídící část má celkové zkreslení pod 0,005% (1 kHz / 1 V), výstupní impedance dosahuje 50 ohm. Hlasitost nabízí rozptyl 76 kroků po 1 dB. Pro mnohé bude zajímavý výkon – 300 Wattů na kanál do 8 ohm, případně 600 W do 4 ohm. Třída D, jak bylo řečeno výše. Na terminálech naměříte úroveň THD+N pouhých 0,0008% (1 W / 1 kHz / 8 ohm), intermodulační zkreslení pak se stejnou hodnotou.

U-588 má ze všech modelů řady nejvíce firemních „ošetřujících“ prvků (ale také se liší právě jen jejich počtem): 108 aktivních Teslových cívek, 216 týchž ve čtvercové formě, 9 okruhů pro analogový „dither“ a 8 cívek pro potlačení radiofrekvenčního rušení. Pro srovnání základní model U-188 má 36, 72, 3 a 4, U-288 72 / 144 / 6 / 8. Jinak jsou technicky úplně identické. Přesto jaké třeba používají čipy převodníků nebo další řešení, to vám v Audio Group Denmark neřeknou.

To všechno v šasi s šířkou 44 cm, hloubkou 43 cm a výškou 11,6 cm, vážícím 22,8 kg.

Poslech se uskutečnil v novém pražském showroomu Audiofeel, kde jsme měli k dispozici pro porovnání Aavik U-188 nebo Axxess Forté 3 (a při dalším kole poslechu i I-880). Poslouchalo se přes Børresen C3 a X6, kompletně na kabeláží řady C3 včetně distributoru. K tomu jsme měli power switch řady A3. Jako alternativní zdroj signálu posloužil Lumin P1 – přes analogový i USB výstup.

Lumin měl temnější, hutnější, ale také jaksi těžší projev, ne tak svěží jako Aavik – zdá se, že přidání externího komponentu je v tomto případě spíše alternativa, protože jednotné a sladěné řešení z Dánska funguje úplně bez problému. Pokud nemáte nutně pocit, že třeba ovládací rozhraní Lumin (a nejspíš to platí obecně) či přeci jen jiný zvukový charakter jsou pro vás „tím oním“, pak můžete s klidným svědomím zůstat u all-in-one formy U-588 a investovat raději do firemních doplňků, které zejména v rámci firemních produktů fungují naprosto jednoznačně slyšitelným způsobem.

Vlastně bylo také trochu jedno, jestli jsme hráli na C3 nebo X6 – ne že by nebyly slyšet rozdíly, ale spíš v míře a pokročilosti kvalit, charakter je napříč portfoliem výjimečně konzistentní. A zesilovač zvládl s jistotou oba modely.

„Lovers Rock“ zpěvačky Sade („Lovers Rock“ | 2000 | epic | 500766 2), (nejen) audiofilský hiteček začátku tisíciletí, má specifický, lehce efektní a krásný basový základ. V podání U-588 měl bravurní formu, úplně jednoduše organizovanou, svižně švihající, přitom ale nijak tlačenou. Přednes působí relaxovaně – přítomný, konkrétní, ve správné chvíli intenzivní a pak pozvolna ubývající, prostě pod nenápadnou kontrolou. Je tu cítit velikánský skok od U-188, nemluvě o Forté 3 – jak je zvykem, základní pocit zůstává, ale je ho o TOLIK víc. Hudba je plynulá, tekutá, účinně vygumovává vjem reprodukovanosti a jen těžko se nějakými konkrétními slovy vyjadřuje ten pocit lehkosti, s níž se tak děje.

Zpěv Lary Fabian v „Je Suis Malade“ („Carpe Diem“ | 2009 | Universal | 5319313) je procítěný, tu jemný, tam zase naopak velmi intenzivní. U-588 velice snadno a s velkou jistotou umí tyto rozdíly předat posluchači, hlas sám je organickou součástí celku, dýchající, tělesný, přitom ale lehký jako pírko. Připomíná tím skutečně živé koncertní vystoupení a to třeba včetně detailů jako jsou vcelku příkré sykavky – ty nicméně vnímáte, ale nejsou nijak odpuzující, naopak vlastně to všechno realisticky podtrhují. Pokud je něco pro Aavik charakteristické, je to kombinace transparentnosti, poutavé intenzity ve správném okamžiku a hladké líbeznosti, kdy tyto vlastnosti nějakým způsobem nejdou proti sobě.

Cinkání v úvodu coververze písničky „First of May“ od Bee Gees (Sarah Brightman | „The Very Best of“ | 2001 | eastwest | 8573 88362-2) je křupavé, směle pronikavé a studeně kovové (míněno na záznamu). Zesilovač mu dal velice jasnou, zimním světlem zářící tonalitu, intenzivní, ale tak kontrolovanou, že studený kov je ryzí, přirozeně intenzivní a má realistický švih, i když objemem nestojí úplně maximálně v popředí. Největší silou U-588 je rychlost, s jakou tón vykreslí, je to velice bezprostřední. Zároveň i příkladně čisté, neutrální, super koncentrované – není to však studie zvuku, ale opravdová hudba. Zase jsme u těch kontradikcí, které spolu však tak snadno v konstruktech Michaela Børresena koexistují.

U-588 má k dispozici skutečně mohutnou zásobu výkonu a i když to neznamená všechno, na dynamice Prokofjevovy „Symfonie č. 1 v D dur, op. 25“ („Symphonies 1 + 5“ | 2004 | EMI | 7243 5 57854 2 8) se to nicméně rozhodně propisuje. I velkému tělesu Münchner Philharmoniker tu lze udělit prakticky libovolnou hlasitost, dynamické kontrasty jsou patrné už velice potichu (hráli jsme na úroveň -66 dB – zvuk byl pořád čistý, přehledný a pevně zformovaný), s akustickým tlakem snadno rostou až do nadživotních úrovní. Je to veliká síla, zároveň i výrazný nadhled, reprosoustavy jsou ovládané s rezervou. Nejpůsobivější je ten aspekt úplné lehkosti – žádný mechanický stres, žádná nejistota.

Právě ona lehkost a otevřenost, ale zároveň pocit, že všechno probíhá úplně v klidu jsou nejsilnější aspekty U-588. „Remember“ saxofonisty Hanka Mobleyho („Soul Station“ | 1999 | nahráno 1960 | Blue Note | 7243 4 95343 2 2) byla… těžko najít správné slovo. Úhledná? Ukázněná? Přesvědčivá? Sáhněte v tomhle rejstříku kam chcete, je třeba však popsat zvuk, který reálně nemá vlastní barvu, tonalitu nebo přidaný charakter, naopak se snaží co nejvíc mizet, udržet puristicky otevřený a civilní pohled na reprodukci. Támhle vzadu slyšíte struny, o kousek vedle klavír, vpředu dominuje saxofon, mezi tím stojí basák a všechno má své místo i čas, je tu skvělý pořádek, vynikající řád a přesto je hlavním pocitem organická spojitost. Prostě tu je před vámi hudba, jasná, přirozená, jste vlastně už v té úrovni, kde míru prokreslení definuje sama nahrávka.

Velmi dobře jsou skoky mezi jednotlivými úrovněmi firemní nabídky znát při vnímání proporcí zvukové scény – a ochotně roste s každým posunem o model výš. Zimmerova „God Particle“ („Angels & Demons“ | 2009 | Columbia | 88697520962) není vychloubačně obrovská, taková, kde cítíte až jistou nepřirozenost a zvětšeninu. U-588 zajišťuje pocit nestlačenosti. Všechno vyroste do rozměrů, v kterých to pocitově má být. Všechny zvuky vrstevnaté kompozice tu do sebe samozřejmě zapadají, mají své místo a všechno se „vejde“. Projev je velice, velice civilní a organický, přesto naprosto přehledný a úhledně samozřejmý.

A Holligerova hra na hoboj ve „Fantazii pro flétnu č. 3 v b moll“ („The Artistry of Heinz Holliger“ | 1987 | Denon | DC-8006)? Pevně ve středu scény před vámi sedí hráč a jeho instrument, kolem se rozeznívají dozvuky nahrávací místnosti, všechno má – jak už bylo naznačeno – uvěřitelné rozměry a jste při správné hlasitosti blízko pocitu soukromého komorního koncertu. Projev Aavik není ani opatrný, ani záměrně vemlouvavý, on prostě skoro jako kdyby tu nebyl. Je o praktická definice netechnické transparentnosti a všestranné vyváženosti z každého úhlu pohledu.

Nejvyšší model řady Unity – integrovaný streamující zesilovač U-588 – je působivě univerzální zařízení. Prakticky není důvod, zejména pokud ho spojíte s kabely Ansuz a reprosoustavami Børresen, s nimiž vzniká jako optimální celek a je to slyšet, řešit k němu cokoliv dalšího. Je to rychlé, snadno použitelné zařízení, o jehož úrovni se nejlépe přesvědčíte porovnáním s nižšími modely. Ten základní čistý, neutrální, téměř absentující výraz tu je pořád, ale s každým vyšším patrem propouští více muziky, více energie, více intenzity. A že všeho toho umí Aavik nabídnout skutečně dost. Drahý? Jistě… Dobrý? Ne. Přímo skvělý!

Kč 780 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ ideální univerzální centrální prvek systému – zejména stavíte-li z portfolia AGD

+ rychlé reakce, minimum nutné interakce a nastavování

+ o hodně lepší, přítomnější projev, než třeba základní U-188

+ v kombinaci s vybavením od AGD (Børessen / Ansuz) parádní přirozenost a čistota

+ možnost slyšitelného upgradu přes doplňky Ansuz, které s ním výborně fungují

ZÁPORY

- relativně limitovaná konektivita, byť jistě dostatečná v kontextu konceptu

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Aletheia Acoustics | www.aletheia-acoustics.cz 

PRODÁVÁ: Audiofeel CZ | www.audiofeel.cz 

PRODÁVÁ: Diok Audio | www.diokaudio.cz 

PRODÁVÁ: AudioEgo | www.audioego.com 

PRODÁVÁ: Hi-Fi Morava | www.hifimorava.cz 

PRODÁVÁ: Audiofeel | www.audiofeel.sk 

fSdílet

Tweet