Japonská Yamaha během posledních let ve stereofonním segmentu přeci jen lehce stagnovala a modely spíše ubírala, nežli přidávala – pomineme-li skvělou, byť poměrně drahou řadu 5000. Příjemným překvapením se tak stalo uvedení dvoukanálového receiveru R-N2000A, který má ambice nabídnout prémiovou kvalitu v kombinaci s moderními funkcemi v balením charakteristickém právě pro Yamahu.

Rukopis této firmy je znatelný od prvního pohledu, ať už jsou to dřevěné bočnice rozměrného šasi nebo čelní panel, posázený ovládacími prvky nezaměnitelného stylu. Do centra pozornosti výrobce umístil za malé sklíčko dvojici „budíků“, pod ně svislé ovladače tónových korekcí včetně dnes málo obvyklé regulace loudness.

Po levé straně je malý otočný volič vstupů, o kousek dál knoflík pro ovládání chování VU metrů, ještě o kousek víc vlevo najdete maličké tlačítko pro přepínání aktivních reproterminálů. Úplně vlevo je 6,3 mm výstup na sluchátka a spínací páčka, což je milý retro detail.

V pravé třetině dominuje výrazný ovladač hlasitosti, čtvercové tlačítko pro aktivaci režimu Pure Direct , kruhový multifunkční volič pro různorodá nastavování a pak dvě snad až mírně neprakticky maličkatá tlačítka – jedním volíte aktivaci uložených profilů a druhým se vracíte o krok zpět v menu, nebo při delším podržení spárujete zařízení v platformě MusicCast.

Prvně viděným prvkem je u tohoto přístroje úzký akrylový pásek, zabírající na výšku zhruba pětinu výšky přístroje. Jeho prostřední část slouží jako nenápadný displej, v pravé části svítí ikonky síťové a bezdrátové konektivity, vlevo je pak 3,5 mm vstup pro měřící mikrofon plně automatických systémů korekce prostorové akustiky YPAO (Yamaha Parametric room Acoustic Optimizer) a YPAO R.S.C. (Reflection Sound Control), pracujících s rozlišením 64 bit / 192 kHz – jen tak mezi řečí fungují solidně, zvuk utáhne, srovná a dodá mu čitelnost, i když preciznosti třeba typu Dirac Live nedosahuje. Nutno říci, že je to celkově elegantní a originální řešení, nenarušující „analogový“ ráz přístroje.

Zadní panel je nepřekvapující, pokud jste někdy dříve viděli zesilovač Yamaha. Jsou tu známé terminály v mírně odlišných výškách, konkrétně dvě sady pro možnost bi-wiringu nebo připojení dvojice reprosoustav. Klasická sada cinchů zahrnuje tři linkové vstupy, jeden vstup pro gramofony s MM přenoskami a dva výstupy – jednokanálový pro subwoofery a stereofonní pre-out pro různorodé účely.

Jelikož jde o receiver, výbava tu zdaleka nekončí. Začíná to dnes již běžnou sadou digitálních konektorů v podobě dvou optik, jednoho koaxu a USB portu pro spojení s PC. Pokračuje to přes ethernetové rozhraní a anténku pro bezdrátové spojení po Wi-Fi či Bluetooth a končí u HDMI s podporou eARC pro snadné připojení televize. Konzervativní svět zastupuje anténa FM rádia (edit: R-N2000A má také podporu DAB, i když se o ní dočtete jen velmi okrajově například v manuálu).

R-N2000A je robustní stroj s šířkou 43,5 cm, výškou 15,7 cm a nadprůměrnou hloubkou 47,3 cm, přičemž váha 22,1 kg odpovídá skutečně hezkému materiálovému zpracování. Z nejvyšších firemních modelů přejímá receiver systém „mechanického uzemnění“ – začíná to šrouby nožiček, přivařenými přímo na hlavní rám, kam jsou pevně připevněny třeba i chladiče, transformátor nebo blok s kondenzátory. Yamaha říká, že tato řešení pomáhají odvézt od citlivých komponentů nechtěné vibrace.

Poctivá je nejen vnější, ale i vnitřní konstrukce. Napájecí část staví na poměrně velkém toroidním transformátoru, uloženém na 3 mm mosazné základně, která má za úkol snižovat vibrace. Digitální části zase vládne čip ES9026PRO, umožňující zpracovat jak PCM, tak DSD signály, ač třeba MQA je mu cizí. Čtyřkanálový DAC spojuje vždy dva své kanály, aby zlepšil odstup signálu a šumu. Celé obvodové řešení pak staví na konceptu co nejnižší impedance – Yamaha na to jde přes tlusté zemnící kabely, případně třeba i přes šroubované spoje tam, kde protékají větší proudy.

Obvody v části výkonového zesilovače jsou plně symetrické, navíc jsou včetně svého napájecího zdroje oddělené od zemnících cest zbytku přístroje a výrobce říká, že právě to přispívá k vysoké odolnosti proti externímu rušení. Výstupní tranzistory pracují v push-pull zapojení.

Digitální streamování zajišťuje platforma MusicCast, spojující všechny populární streamovací platformy a možnost přehrávat hudební data z místní sítě, je tu AirPlay, ale nabízí mimo jiné i funkci multiroom pro případné spojení s dalšími firemními komponenty. Díky tomuto systému a vestavěnému D/A převodníku umí R-N2000A přehrát PCM 24 bit / 384 kHz a DSD 11,2 MHz.

Yamaha uvádí u tohoto modelu trvalý výstupní výkon 90 Wattů na kanál do 8 ohm (20 – 20 000 Hz / 0,07% THD), krátkodobé maximum je ale až 215 Wattů do 2 ohm, kde by měl přístroj stále ještě zůstat stabilní. Zesilovač pracuje v rozsahu 5 – 100 000 Hz (0, -3 dB), v audio pásmu je tolerance dokonce 0, -0,3 dB, linearita je tedy slibná. Důstojný je také odstup signálu a šumu přes 110 dB.

R-N2000A jsme mohli poslouchat v hlavní sestavě s Xavian Quarta Evoluzione, kde byl pro porovnání systém Métronome DSC1 / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. Vždy se napájelo přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P a propojeno bylo kabely KrautWire Super Symetric Gold, Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2 a VYDA Laboratories ORION. Podrobnější popis sestav najdete v pravém sloupci -->.

V basech z Pepperovy „Imagination“ (hraje kapela Milese Davise | „Meets The Rhythm Section“ | 2010 | nahráno 1957 | Concord | 0888072319929) bylo cítit, že R-N2000A vůbec nemá špatnou kontrolu, je to pevný zvuk bez přehánění, taková typická Yamaha vyšší třídy. Brnkání strun kontrabasu má řád a tak akorát naladěný objem, byť se při delším poslechu zdá, že nejnižší oktávy mají lehoulinký akcent oproti jinak všeobecně spíše suššímu basovému podání dle DNA značky. Líbila se nám ovšem plynulost, s jakou receiver hudbu servíroval i to, že brouknutí má svou sílu, která odpovídá zařazení ve sféře vyšších desítek tisíc korun.

Také na zpěvu Carol King v „It’s Too Late“ z legendární „Tapestry“ (1999 | nahráno 1971 | epic | 493180 2) je jasně znát, že Yamaha ve svém ladění drží známé koleje, byť i zde maličko (a vkusně, nutno podotknout) přikořeněné špetkou energie navíc v basech. Hlas to ale nijak nezatlačuje do pozadí, naopak zůstává přirozeně, nijak technicistně čitelný, těla je tak akorát a srozumitelnost jde ruku v ruce s lehkostí. Je to dobré hi-fi, zřetelné, přitom hladké a respektující styl a kvalitu nahrávky samotné měrou výrazně větší, než v jaké prosazuje svůj vlastní charakter.

Na výškách v „The Trans-Love Express“ jazzového houslisty Jean-Luc Pontyho („Enigmatic Ocean“ | 1989 | nahráno 1977 | Atlantic | 19110-2) bylo znát, že Yamaha je natolik čistá a přesná, že všechny ty činely, chrastítka a cinkátka znějí hladce, jemně a zároveň stále konkrétně. Informací je v tomto pásmu dost, nejsou zdůrazňované, objemem i energií je jich právě akorát. Až trochu řízná nahrávka je zvládnutá a opět je jasné, že ladění je tak nějak graciózně nad věcí, dá se poslouchat potichu i nahlas, aniž by se byť přiblížila agresivní pronikavosti.

Když je to třeba, relativně klidnější přednes R-N2000A dokáže ukázat sílu i drajv – třeba na bubíncích v Gillespieho „Cubana Be“ („A Night In Tunisia“ | 2006 | nahráno 1947 | remaster 2002 | RCA | 0828768486627) oceníte, že zvuk vzdor zmíněnému klidu nesklouzává k měkkosti nebo nekonkrétnosti. Naopak zůstává pod zralou kontrolou, je dostatečně rychlý, aby byl cítit švih a ráz, ale přitom nemáte pocit, že se nějak zběsile hrne kupředu. Je to řekněme korektní a přirozené, stále slyšíte puristickou Yamahu.

Dospělou uspořádanost oceníte také na zdánlivě jednodušších skladbách typu „Déja Vu“, kterou naleznete na eponymním albu superskupiny Crosby, Stills, Nash & Young (1994 | nahráno 1970 | Atlantic | 7567-82649-2). Kontrola začíná mít atributy oné nenucenosti a nadhledu, jež najdete ve vyšší třídě komponentů a soudě čistě podle historické zkušenosti je R-N2000A snad i lepší, než na korunu stejně drahý čistý A-S2200. Zdá se být živější. Kupříkladu na začátku slyšíte jednotlivé hlasy, kytary a další zvuky přehledně – ne úplně expresivně, není to přednes jako na dlani, ale přesto se v něm není problém orientovat.

Ve „Fast“ od průkopníka minimalismu Steve Reicha a mistra kytary Pata Methenyho („Electric Counterpoint“ | 1989 | Elektra | 559-79176-2) byla hudební scéna taková subjektivně lehce roztažená, tím pádem i maličko méně soustředěná a holografická, zato však nadstandardně plná vzduchu, taková nadýchaná a opět bezproblémově přehledná. Umístění zvuků je konkrétní, nicméně ne takovým tím technickým způsobem, kdy máte pocit, že je před vámi ultra detailní fotografie, ale spíše je to jako v malém klubíku, kdy je hudba kolem vás.

„Give Your Best“ od Bee Gees („Odessa“ | 2009 | nahráno 1969 | Reprise | 8122-79886-6) zněla přes R-N2000A osvěžujícím způsobem lehce, organizovaně a uklidněně, takže se nikde nic nehnalo zbytečně dopředu, hlasy i nástroje měly dost prostoru k vyniknutí a tím tedy i snadné čitelnosti a prostě se to všechno super poslouchalo, protože zvuk neklade na posluchače žádné nároky, neunavuje ho a dělá právě to co má. Rozlišení, dynamika i energie jsou tu v míře dospělé (možná nezaujmou na první dobrou toho, kdo žádá okamžité pohlcení a znělost nad rámec skutečnosti) a hudba plyne bez zádrhelů, což je moc fajn.

Yamaha R-N2000A je nezpochybnitelnou konstrukcí značky Yamaha na první pohled i na první poslech. Od puristických strojů typu A-S2200 a A-S3200 se liší jen v drobných vizuálních detailech – třeba přidaným moderním proužkem s displejem, který se ale k čistému designu až nečekaně dobře hodí. Stejným způsobem spojila Yamaha svůj čistý, klidný a hladký zvuk s lehoulinkým dotekem modernosti díky maličko akcentovanému basu, který ovšem v kontextu mnoha „zábavně“ laděných strojů stále působí velmi uměřeně a nepřehnaně. Jako komplexní stroj je pak R-N2000A zjevnou interpretací konzervativních japonských vývojářů na téma „modernost“ – drží se hezky klidně svých puristických hodnot, ale oživuje je tím, co je dnes už víceméně nezbytné pro běžnou domácnost a nutno říci, že to dobře funguje. Je škoda, že nepodporuje třeba Roon nebo že streamer neřeší MQA, ale ona jsou to vlastně taková pozlátka, která ke spokojenému životu s R-N2000A potřebovat vůbec nemusíte. R-N2000A od Yamahy v dnešním světě nabízí víc než solidní hodnotu i vzhledem ke své přeci jen poměrně vysoké ceně, ať už z hlediska kvality výroby, úrovně zvuku nebo uživatelské přívětivosti – je to výtečný mix konzervativního a moderního hi-fi vyšší třídy!

Kč 94 990,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ celková komplexnost

+ pěkná kvalita výroby

+ jemně, ale dobře fungující systém YPAO

+ rozumná aplikace MusicCast

+ velmi jemná a čistá regulace hlasitosti

ZÁPORY

- nereflektuje některé aktuální trendy ve streamování (Roon, MQA,…)

- cena je přeci jen trochu vyšší

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: K+B Expert | www.yamaha-hifi.cz 

fSdílet

Tweet