Nizozemsko má ve světě zvukové techniky pozoruhodně silnou tradici. Jedním z jejích současných pokračovatelů je Grimm Audio, společnost založená roku 2004 a dnes sídlící ve Veldhovenu poblíž Eindhovenu. Její kořeny sahají do profesionálního prostředí – prvním výrobkem byl diskrétní jednobitový A/D převodník AD1, používaný například vydavatelstvím Channel Classics. Z vývoje jeho hodinových obvodů následně vzešel generátor CC1 a postupně přibyly také reprosoustavy LS1 či digitální zdroje MU1 a MU2. Přesah mezi nahrávacím studiem a domácím poslechem tak má značka vkořeněný už ve svém původu.

Spojitost s místní elektrotechnickou tradicí přitom není pouze geografická. U Philipsu působili Guido Tent, Bruno Putzeys i další vývojáři Grimm Audio. Právě zde Putzeys vytvořil princip zesilování UcD, z něhož se později rozvinula významná část moderního světa zesilovačů ve třídě D. Koncepci původních LS1 však podle vlastního vyjádření navrhl Eelco Grimm. Ten dohlížel na oscilátor a napájení, Putzeys zpracoval elektroniku a software. Poslední jmenovaný ze společnosti odešel v roce 2014; následující LS1be a nynější LS1c už vyvinul tým bez jeho účasti. U provedení LS1c, představeného v roce 2024, zůstaly z předchozí iterace jen skříň a hořčíkový středobasový měnič, zatímco ostatní části prošly novým vývojem.

Na LS1c je zajímavé, jak důsledně jsou jednotlivé části podřízeny společnému výsledku. Ozvučnice, měniče, zesilovače, převodníky i digitální zpracování tvoří nerozdílný organický celek, kde všechno má svou roli. Vlastní optimalizace přitom neznamená, že Grimm vyrábí každou součástku sám: reproduktory pocházejí od norského SEAS a výkonové stupně využívají technologii Hypex NCore. Firemním vkladem je jejich výběr, přizpůsobení a propojení s vlastní elektronikou, algoritmy a kalibrací. Nová generace například využívá zkušenosti s filtry Pure Nyquist ze zdrojů MU1 a MU2 ke zdokonalení fázových korekcí výhybky.

Pohled na reprosoustavy připomíná spíše široký monitor zavěšený mezi dvěma sloupky než obvyklou podlahovou konstrukci. Mělká skříň má středobasový reproduktor nahoře a výškový pod ním, po stranách pokračuje výrazně zaoblenými podpěrami až k podstavci. Jedna noha každé reprosoustavy zároveň ukrývá elektroniku a připojovací panel. Nabízí se provedení s MDF skříní, bambusovou dýhou či lakem, ale také varianta z materiálu HIMACS, příbuzného známému Corianu. Volitelný subwoofer SB1 zapadá do prostoru mezi opěrami při podlaze.

Neobvyklá šířka má přesný akustický důvod. Posouvá přechod mezi převážně dopředným a všesměrovým vyzařováním do nižších frekvencí, přibližně k 250 Hz. Velké zaoblení hran omezuje difrakce, které by jinak široké čelo provázely. Malá hloubka zase posouvá vnitřní rezonanci mezi přední a zadní stěnou nad pracovní pásmo středobasu. Tvar tak řeší potíže ještě předtím, než přijde na řadu elektronika.

Firemní technická dokumentace vysvětluje, proč nelze směrové vlastnosti jednoduše napravit digitálním ekvalizérem. Odraz od hrany skříně dorazí k posluchači s určitým zpožděním; při změně poslechového úhlu se ale jeho vztah k přímému zvuku změní. Korekce vypočítaná pro jediný bod proto může jinde situaci zhoršit. Základem LS1 je tedy nejprve předvídatelné akustické chování a až následně uměřená elektronická úprava.

Středobas zůstává u hořčíkové membrány SEAS. Hlavní změnou reproduktorového osazení je výškáč TPCD, tedy Thin-Ply Carbon Diaphragm, vyvinutý ve spolupráci s tímto norským dodavatelem. Uhlíkový kompozit nahradil nedostatkové beryllium předchozího modelu LS1be. Podstatná je kombinace lehkosti, tuhosti a kontrolovaného chování membrány ve vysokých frekvencích. Grimm zároveň zdůrazňuje široké vyzařování nového tweeteru.

Výhybka navazuje na logiku původních LS1: upravit odezvu měničů, vytvořit požadované akustické dělení a sladit jejich časové chování. Základ používá filtry Linkwitz–Riley čtvrtého řádu, jejichž větve se v dělicím bodě setkávají na úrovni −6 dB. Následuje časové zarovnání a korekce fáze výsledného součtu. Dokumentace rozlišuje převážně IIR zpracování pro základní úpravy a FIR filtr pro cílenou fázovou korekci. Jeho smyslem je opravit známou vlastnost výhybky, nikoliv kompenzovat všechny nepravidelnosti naměřené odezvy.

Zásadní součástí výroby je individuální kalibrace každého kusu. Grimm pro ni vyvinul systém Computer Aided Calibration, který zkouší tisíce kombinací ekvalizačních filtrů a hledá řešení s co nejmenším počtem zásahů a bez extrémních nastavení. Zohledňuje přitom společnou akustickou odezvu obou reproduktorů. Operátor průběžné výsledky vyhodnocuje a proces usměrňuje, nejde tedy o plně automatické vyrovnání grafu. Cílem je neutralita i omezení výrobních rozdílů mezi jednotlivými měniči.

Kalibrace je natolik konkrétní, že k sobě patří i příslušná skříň a podpěra s elektronikou. Při sestavování je nutné respektovat jejich výrobní čísla: právě v daném DSP jsou uloženy korekce reproduktorů dané ozvučnice.

Digitální signál na vstupu prochází asynchronním převzorkováním s hodinovým základem odvozeným od CC1. Analogový vstup nejprve obslouží A/D převodník. DSP podle manuálu pracuje s 48bitovou datovou cestou a 76bitovým „akumulátorem“; každý měnič má vlastní D/A převod a zesilovač NCore. Výrobce používá také vlastní diskrétní napájecí regulátory. Hlasitost se řídí digitálně až před převodem do analogové podoby.

K propojení částí systému slouží také kabely CAT5, jejichž použití je proprietární – nejde o běžnou ethernetovou síť. Z pohledu obsluhy lze sestavu doplnit firemními rozhraními LS1i a LS1r nebo propojit s hudebním zdrojem MU1. Uživatel tak ovládá integrovaný přehrávací systém, v němž odpadá volba samostatného výkonového zesilovače a reprokabelů.

Výrazně originálním doplňkem je SB1. Jeho přidáním vzniká skutečná třípásmová soustava s dělením na 70 Hz, takže nejnižší frekvence přebírá samostatný reproduktor. Vedle hlubšího rozsahu se tím uleví středobasu hlavní reprosoustavy. Výstup pro SB1 už obsahuje potřebnou filtraci a systém zajišťuje také fázovou návaznost. Samotný subwoofer využívá upravený reproduktor s hliníkovou membránou, proudové buzení a digitální pohybovou zpětnou vazbu DMF.

Právě zde se vrací historický Philips. Jeho Motional Feedback ze sedmdesátých let využíval snímač pohybu membrány a zpětnovazební korekci. Grimm princip rozvinul moderní digitální elektronikou. Senzor na membráně sleduje její skutečné zrychlení, které v příslušném nízkofrekvenčním režimu souvisí s vyzářeným akustickým tlakem. Řídicí obvod porovnává tento výsledek s požadovaným průběhem a koriguje odchylky. Oproti ekvalizaci založené pouze na předem naměřené charakteristice tak zpětná vazba reaguje na skutečné chování reproduktoru během přehrávání.

Na vývoji této technologie spolupracoval Rob Munnig Schmidt, někdejší vývojář Philipsu a ASML a profesor mechatroniky na technické univerzitě v Delftu. Jeho výchozí úvaha je přímočará: zatímco v elektronice se zpětná vazba běžně používá k potlačení zkreslení, samotný elektromechanický reproduktor často zůstává bez obdobné kontroly. U basů se přitom velké výchylky a základní mechanická rezonance projevují zvlášť výrazně.

Grimm u SB1 díky tomuto systému deklaruje potlačení zkreslení až o 30 dB. Jde o účinek zpětné vazby za odpovídajících podmínek, nikoliv o univerzální hodnotu výsledného zkreslení celého systému. Technologii je zároveň třeba chápat jako kontrolu reproduktoru – sama o sobě neměří poslechovou místnost a nepředstavuje automatickou prostorovou korekci, takže interakci soustav s akustikou je třeba i tak „vychytat“.

Technické údaje uvádějí dělicí frekvenci 1 550 Hz mezi středobasem a výškáčem, při použití subwooferů přibude přechod na 70 Hz. Maximální akustický tlak činí přibližně 105 dB v jednom metru a odstup signálu a šumu 114 dB. Digitální vstup přijímá vzorkování 44,1–192 kHz; prostřednictvím USB rozhraní LS1i až 384 kHz a také DSD64 či DSD128. U (reálně ideálního) spojení s jednotkou MU1 se samozřejmě o limity starat nemusíte, protože tento transport zvládne vše.

Pro dvoupásmovou sestavu je v publikované specifikaci LS1c uveden rozsah 35–27 000 Hz v toleranci +0,5 / −3 dB, se subwoofery 20–27 000 Hz při stejné toleranci.

Za zmínku stojí i výkony jednotlivých zesilovacích modulů. Pro tweeter je k dispozici až 100 W, ke středobasu může zamířit 250 W a subwoofer má svých 400 W.

Standardní domácí provedení má výšku 115 cm, šířku přibližně 52 cm a udávanou hloubku 16 cm; tato hloubka nevyjadřuje celý půdorys podstavce se subwooferem, týká se středovýškových ozvučnic. Hmotnost výrobce neuvádí, nicméně subjektivně atakuje takových 50 kg.

Poslech probíhal ve dvou místnostech a několika režimech. Ty hlavní dojmy jsme však získávali ve společnosti firemního zdroje signálu MU1. Nejenže se dodanými kabely vše rychle a snadno propojí, i ve webovém rozhraní potom můžete pracovat s MU1 a LS1c, jako by to byl jediný celek. Fakticky je to optimální řešení, ač jsme zkoušeli třeba i Eversolo DMP-A6 Gen 2 nebo Métronome DSC včetně jejich regulací hlasitosti. Nejen nejpohodlnější, ale i zvukově nejlepší je nechat kombinaci Grimm Audio fungovat bez dalších přídavků. Dokonce i napájení je nejvhodnější vést přímo ze zdi, kabely ani filtry reálně řešit nemusíte, jejich vliv je minimální až žádný.

Poslouchalo se každopádně v prakticky nearfield podmínkách i ve velké místnosti, se subwoofery i bez nich (s nimi je to lepší, ale nejsou nezbytností), s aplikovanými ekvalizacemi i „na rovinu“. Nám se nakonec nejvíc zamlouval nejpurističtější stav, žádné přidávání ani ubírání, vše jsme nechali v základním doporučeném nastavení.

Basa Briana Bromberga v „The Saga of Harrison Crabfeathers“ („Wood“ | 2006 | nahráno 2001 | Artistry | ART 7009) má charakteristicky důrazný a energický zvuk, pro který je oblíbeným audiofilským testovacím objektem. Už bez subwooferu vám ji systém LS1c naservíruje ve skálopevné formě, dokonale frázovanou a napjatou jako ocelovou strunu. Žádné dunění, žádný pocit obrovské robustnosti, která vzniká spíš „neutažením“ tónů. Tady je perfektně a na dřeň očištěný tón, brilantně artikulovaný. A přidáte-li subwoofery, prohloubí se rozsah tak, že přibude špetka těla, ale puristická autenticita se ani nehne. Tón za tónem, fantasticky přesný, rychlý, etalon pevnosti. Na rozdíl od běžné hi-fi produkce je to věcnější, ale zato o to informativnější podání.

Míra transparentnosti, rozlišení a energie ve středním pásmu je jednoduše fascinující. Nejenže se LS1c chovají jako jediný měnič a faktický bodový zdroj, kdy nemůžete oddělit jednotlivá pásma, ony ještě k tomu dokážou hrát s neuvěřitelnou konkrétností. Takovou, vedle níž bezpočet ultra high-endových sestav působí efektně a načančaně. „Going Home“ (Sophie Zelmani | „Going Home“ | 2014 | Oh Dear | ODRCD01) měla sílu, prezentnost a zaostření, pro které těžko volit jiné slovo než „referenční“. Každý nádech, každý odraz z prostoru, každé slovo zpěvačky i tón nástrojů, všechno je perfektně čitelné a absolutně kontrolované. Jistě, zvuk Grimm Audio je reálně bezbarvý v tom smyslu, že nemá žádnou vlastní stopu, může se tak zdát na první dobrou méně efektní a emotivní, ale je správný, ve všem korektní, a naopak netrpí suchostí. Jen je naprosto brilantní a čistý.

Vibrafon v nahrávce „Limehouse Blues“ Arneho Domnéruse (Arne Domnérus / Bengt Hallberg / Georg Riedel / Egil Johansen / Lars Erstrand | „Jazz at the Pawnshop“ | 2000 | nahráno 1977 | Prophone | FIM SACD M 034) má občas tendence k jisté vrtkavé agresivitě, trochu tahá za uši, není-li všechno v sestavě doladěné. Ale s LS1c? Nic… Jen famózně jasný, znělý tón, precizně zaostřený, správně kovově tvrdý a přitom neúnavný. Stejně tak činel je jen prostým a minimalistickým, tím ale zcela přesvědčivým zobrazením, kdy si uvědomíte, kolik informací se může skrývat i ve starší nahrávce. Žádná barva navíc a jedno z nejvyšších rozlišení, s nímž jsme měli tu čest se potkat.

Pokud je nějaké slovo pro projev LS1c vystihující, pak to musí být „autorita“. Každý aspekt reprodukce je dotažený, a to včetně dynamiky. „Symfonie č. 3 v c moll, op. 78“ Camilla Saint-Saënse (Charles Munch / Boston Symphony Orchestra | „Symphony No. 3“ | 1993 | nahráno 1959 | BMG | 09026-64500-2) byla skvostně utažená a každé vzepětí energie velkého tělesa je rána jako z děla. Na jednu stranu Grimm Audio nemají ambici vytvořit extrémní akustické tlaky, ale realistickou úroveň zvládají v pohodě. Navíc dynamický kontrast a mimořádná svižnost reakcí jsou patrné bez ohledu na hlasitost. Naopak, díky čistotě a totální spořádanosti je fajn poslouchat i tišeji než obvykle. Přednes je štíhlý (ne však tenký), plně urovnaný a balancovaný. Kontrola, kontrola a zase kontrola.

Svůj původ v profesionální sféře a nejnáročnějším monitoringu LS1c nezapřou. „Emerald Rush“ Jona Hopkinse („Singularity“ | 2018 | Domino | WIGLP352X) by byla méně zabarvená a čistěji rozvržená jen tehdy, kdybyste ji četli přímo z partitury. Aktivní systém nemá reálně vůbec nic svého, co by do výsledku předával, je to doslova dokonale nestranný zvuk. Ani chladně tvrdý, ani líbivě přibarvený, prostě bez přítomné signatury. Navíc bravurní rozlišení a přesnost bezmála holografická řadí LS1c ještě výš než očekávání podle vysoké cenovky. Jistota a pevnost jsou z kategorie výjimečných, což jen potvrzuje, že dobře navržený aktivní systém má spoustu výhod. Jestli jste na ty nejmenší nuance, pak jste u Grimm Audio správně.

Podání prostoru maličko závisí na tom, jak ozvučnice natočíte, tedy zda zvolíte čtyřicet pět nebo třicet stupňů a k tomu zapnete adekvátní profil. Rozdíly jsou však v nuancích, které jsou pískovištěm pro hledače nejjemnějších odstínů. V praktickém světě je to trochu fuk, jednou máte scénu v „Mining for Gold“ (Cowboy Junkies | „The Trinity Sessions“ | 1988 | SONY) trošku roztaženější, podruhé špetku soustředěnější, nicméně to musíte opravdu hledat, abyste ty rozdíly pojmenovali. Úplně nejskvělejší je ale ten pocit totální transparentnosti a soustředěného prokreslení, kdy hlas sedí na místě jako přibitý a zároveň je plastický, obklopený šumícím volným místem skutečné prázdné místnosti. Skoro byste se toho mohli dotknout. LS1c se chovají jako skutečně dokonalý bodový zdroj, i když fyzicky nejsou. Překonávají v tomhle ohledu dokonce i většinu sestav s aktivní kalibrací místnosti – myšleno v takovém tom pocitu hmatatelné konkrétnosti a realističnosti proporcí.

Princova „Kiss“ („Parade“ | 2007 | nahráno 1986 | Warner | WPCR-13537) má skálopevnou formu, všechny umělcovy nápady dokonale rozčleňuje do snadno přehledných vrstev, udržuje příkladnou koherenci, a navíc na vás pálí všechnu energii, kterou skvělý mix má. Žádné přívěsky, žádné ozdůbky, žádná strohost. Jistě, nejde o záměrně emotivní projev, nýbrž o precizní faktografii a opravdovou věrnost. Která, nutno říci, se ale překvapivě snadno poslouchá a ani po hodinách neunaví. Nejsou tu totiž žádné artefakty, zkreslení nebo rozmazání, které mohou mít takový vliv. Tady je jen nejčistší možný obraz.

Systém Grimm Audio LS1c je působivou ukázkou technické vyspělosti (a ještě víc, když ho řídí podobně dotažený zdroj MU1 ze stejné stáje). Uživatelskou přímočarost čerpá ze studiové praxe, nevyžaduje žádné filtrace, luxusní kabely nebo kdovíjaké podložky, ba prakticky opačně je třeba se jich vyvarovat. Výstup pak navzdory nepoužití exotických komponentů hraje naprosto lineárně, čistě, bez zaznamenatelné vlastní barvy či zkreslení. Je to perfektní exemplář transparentnosti a sladěnosti, kdy všechna tři pásma tepou jako jeden jediný soustředěný měnič, jen vskutku plnorozsahový. Samozřejmě je tu trochu specifická estetika, ale na takhle reálně maličký audio systém má LS1c prostě úplně všechny objektivní kvality, které high-endová sestava má mít. A přestože se pak snaží se subjektivní rovinou nepracovat (tj. žádná cingrlátka, žádná líbivost, prostě nic navíc), neznamená to, že by šlo o suše technický zvukový styl. Kdepak. Tady je tvůrcem zážitku jen a pouze nahrávka, případně to, jak moc se rozhodnete linearitu narušit vlastními tvůrčími zásahy, samotné LS1c jsou pak precizně informativním a reálně nelimitovaným „otevřeným oknem“. Tohle je vskutku něco, co byste měli slyšet, protože jen těžko může být něco „víc hi-fi“.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem, a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony…), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Co se týká nastavení, měření se týká „plochého“ profilu bez zásahu do ekvalizace, není-li zmíněno jinak. Jde tak fakticky o příklad, protože LS1c jsou velmi tvárné a snadno se přizpůsobí za pomoci nastavení potřebám i chutím.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá) – v malé místnosti

Frekvenční odezva – v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá) – ve velké místnosti

Pokud lze nějaké reprosoustavy označit za „rovné“, pak to musí být LS1c. Jejich chování je stabilní bez ohledu na velikost prostoru, první energii dokážou dodat někde kolem 25 Hz a pomineme-li vliv akustických parametrů místnosti, jsou skutečně příkladně vyrovnané. Těžko hledat nějaké stopy vlastního charakteru, než jsou ty způsobené vlivem akustiky.

Frekvenční odezva – ve stejné ose, ale při softwarovém nastavení na 45 stupňů a 30 stupňů

Frekvenční odezva – v ose a ukazující extrémy dostupné ekvalizace

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Tady stojí za to uvést krátkou poznámku – základní úroveň celkového zkreslení leží extrémně nízko. Systém LS1c tak spolu se svou vyrovnanou frekvenční odezvou představuje etalon faktické neutrality.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 616 800,- - LS1c (základní bílé provedení)

Kč 647 990,- - LS1c (barevný či černý lak nebo přírodní dýhy)

Kč 767 990,- - LS1c (bílý materiál HIMACS)

Kč 863 990,- - LS1c (zakázková barva HIMACS)

Kč 312 000,- - SB1 subwoofer (cena za pár)

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/b32e5755-32c2-4147-9bff-460af3b03552

--- --- --- --- ---

KLADY

+ kompaktní a plně sladěný systém

+ možnosti nastavení a ovládání přes webové rozhraní

+ perfektní sfázování – chovají se jako jediný měnič

+ minimalistické, a přitom super high endové řešení

+ rychlost, detail, kontrola, zřetelnost

+ skvělé spojení s MU1, byť to není jediná a limitující volba

+ nenápadnost a transparentnost

ZÁPORY

- jsou vcelku drahé (ale můžete mít ještě významně dražší, a přitom ne tak přesné řešení)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz