Severní polovina Itálie je bohatá produkcí vín, hudebních nástrojů, ale i techniky všeho druhu, zejména díky přítomnosti dobrých technických univerzit. Vcelku výrazná koncentrace je také v krásných toskánských kopcích, kde na dohled Pistoie, Luccy a Pisy sídlí značka Audio Analogue a to již od roku 1995. V nabídce dnes najdete produkty s líbivým designem a zvukem plným silné jižanské vášnivosti. Nejnověji se tuto charakteristiku snaží naplnit Maestro Anniversary RR.

O integrovaném zesilovači Maestro Anniversary jsme na těchto stránkách již psali a model s přídomkem RR je na první pohled zcela identický. Spadá do série Anniversary, má ladně čistý čelní panel s mohutným multifunkčním ovladačem a informuje o nastavené hlasitosti i vstupu pomocí maličkých diod s tlumitelnou intenzitou. Krásně zpracované jsou také nařasené chladiče po obou stranách nebo bytelné konektory zadního panelu, kam připojíte přes tři páry cinchů a dvojici XLR vstupů jakýkoliv komponent s linkovou úrovní. Popisování vnějších charakteristik je nicméně nošením dříví do lesa, neb se od původní recenze nezměnily.

Téměř identický zůstal i vnitřek – vpředu jsou dva mohutné 600VA toroidní transformátory, podpořené filtrační baterií kondenzátorů o kapacitě 67 200 uF, za nimi po kanálech důsledně dle dual mono filozofie roztříděné signálové cesty v zrcadlově symetrickém uspořádání součástek, které finálně zesílený signál dodávají přes mohutné křídlové matice terminálů na zadním panelu.

Stejný zůstal i výkon 150 Wattů na kanál do 8 ohm, který se do poloviční zátěže poctivě zdvojnásobuje. Identické jsou i rozměry přístroje, který s váhou 31 kg, šířkou 45 cm, výškou 16,8 cm a hloubkou 55 cm patří mezi ty pozoruhodnější integrované zesilovače.

To zásadní, za co se výrobce rozhodl požadovat třetinový příplatek oproti verzi bez RR v názvu, se změnilo v oblasti regulace hlasitosti a předzesilovače.

Zde totiž došlo primárně k výměně klasického potenciometru za diskrétní obvodové řešení, složené z relátek a odporů. Aby se tu kupříkladu vyhnuli běžnému cvakání a klikání podobných systémů, vyvinuli si vlastní řešení, které během změny úrovně hlasitosti ztlumí na 4 ms signál, čímž zabrání příliš rychlému náběhu a eliminuje onen pocit nespojitosti. Ačkoliv tomu firma podle svých slov věnovala dost času a nápadů, jde stále vlastně o jistou marginálii a uživatelský komfort.

V čem tedy vyniká řešení Relátek(a)Rezistorů oproti klasickému, předtím používanému způsobu? Hlavně v tom, že regulace pomocí dálkového ovládání nijak nesnižuje kvalitu zpracovávaného signálu, systém má extrémně dlouhou životnost 10 milionů cyklů změny hlasitosti, díky vybíraným a párovaným relátkům i odporům udržuje perfektní symetrii úrovně signálu pro levý a pravý kanál a vyhýbá se také použití operačních zesilovačů, takže dále rozšiřuje aplikaci firemní teorie o tom, že v přístroji nemá být žádná celková zpětná vazba.

Maestro Anniversary RR jsme poslouchali v rámci základní redakční sestavy, tj. s Métronome DSC1, GMG Power Harmonic Hammer 3000P a Xavian Quarta Evoluzione, přičemž se porovnávalo s Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. Propojeno bylo kabely KrautWire Super Symetric, Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2 a VYDA Laboratories ORION. Více o sestavě v pravém sloupci -->.

„A Foggy Day“ z pera bratří Gershwinů v interpretaci Charlieho Minguse („Pithecanthropus Erectus“ | 2002 | nahráno 1956 | Atlantic | 0081227361624) má hezky nahranou basovovou složku, zesilovač po vzoru svého staršího já dodává této části spektra citelnou rezervu a pěkně šťavnatý a uvolněný, samozřejmý výkon. Je to bohatý zvuk, hutný, který už krásně odděluje a artikuluje jednotlivé tóny, poddajnost reprodukce je skvělá a konkrétnost dozajista lepší než v „ne-RR“ verzi. Každé brnknutí má napětí jako lano na bungee jumping a hlavním rysem je onen nadhled a pohodové sebevědomí.

Též ve středech zůstává Maestro Anniversary sám sebou, respektive typickým produktem Audio Analogue. Hlasy sólistů, sboru i nástroje orchestru milánské La Scaly ve Verdiho „Rigoletto“ v nahrávce s Renatou Scotto a Dietrichem Fischer-Dieskau pod taktovkou Rafaela Kubelíka (nahráno 1964 | Deutsche Grammophon | 437 704-2) zněly měkce příjemným způsobem, oproti nižší verzi s menší dávkou libého tepla, zato s citelnější konkrétností a samozřejmějším rozlišením. Více tu cítíte čistotu celého systému, je to jasnější a detailnější, aniž by však zvuk ztratil na laskavém teplém doteku. Nejvíce oceníte nový předzesilovač s jeho lepší průzračností na intenzivních polohách, které mají stále šarm, ale dokážou více říznout, čímž vlastně více vynikne italská vášnivost, přestože objektivně je reprodukce disciplinovanější.

Výšky v ráznější „Buried Treasure“ od Kennyho Rogerse („Eyes That See In The Dark“ | 1983 | Sanctuary Records | CMRCD608) se zaskvěly jasné, pronikavé, ale přitom bez agrese. Není to ale na rozdíl od nižší verze celkově sametovějším projevem, ale prostě nadhledem a úrovní rozlišení s víc než dobrou přesností. Každý tón je pevný, konkrétní a energický, zesilovač nabízí nadstandardní proporce zvuku a autoritu, která ho řadí do high-endové ligy.

Výtečně dimenzovanou výkonovou část a celkovou stabilitu, ve zkratce pocit rezervy a nahledu, převedl Maestro Anniversary RR na dynamických pasážích Stravinského „L’Oiseau de feu“ v podání Sira Simona Rattla, řídícího City of Birmingham Symphony Orchestra (2009 | nahráno 1987 | EMI | 50999 2 42754 2 2). Hudba tepe a bublá životem, jak to má zapsáno ve firemní DNA Audio Analogue, hutná, bohatá a silná, ovšem je zároveň podstatně pevnější a artikulovanější než dřív. Masu orchestru dokázal dobře protlačit i starší model, silný a bytelný přednes tu nicméně získává více odstínů a informací. Zesilovač hraje s jistotou a při mohutných dynamických explozích vám to umí pěkně osolit a zůstat přitom pevný.

Jarretovo clavicembalo v „Aria, BWV 988“ z Bachových „Goldbergovských variací“ (1989 | ECM | 839 622-2) mělo tvrdé struny a správnou míru zvonivosti, záznam je reprodukovaný s velikým množstvím informací a hlavně jejich výtečnou čitelností. Je znát, že verze RR poskytuje rozhodně o dost lepší a zřetelnější vhled do nahrávky, není to tak hřmotný zvuk (i když tělo a váhu rozhodně neztratil), je tuhý, autoritativní a pevně zaostřený, ač díky stále patrnému teplému a barevnému italskému ladění á la Audio Analogue je i naprosto netechnický. Má svou barvu a svůj charakter, nicméně krásný a libozvučný.

Debussyho „Sonáta pro violoncello a klavír v d moll“ z alba „Duo“ Héléne Grimaud a Sol Gabetta (2012 | Deutsche Grammophon | 479 0090) měla vkusně podaný prostor. Ne úplně holograficky hluboký, zato naplněný nástroji s nadstandardními proporcemi. Maestro Anniversary RR má bohatý zvuk, těla klavíru i violoncella jsou tak plná a reprodukce celkově sytá. Lokalizace zvuků na pravolevé ose je pak bezproblémová – přesně jak čekáte od drahého zařízení. Zábavnost a masitost tu každopádně vyhrávají nad suchopárnou technikou, přesto je to výtečné stereo.

V efektní nahrávce „I See Red“ od Clannad („Greatest Hits“ | 2000 | nahráno 1983 | BMG | 07863 67878 2), kde je zdůrazněný basový základ i cinkavá oblast na opačném konci spektra, uřídil zesilovač přednes tak, aby nebyl vulgární, ale částečně vlastně ještě zdůraznil vlastnosti nahrávky. Bas je tak bohatý, hutný, těžký (ač pořád dobře ohraničený a odstínovaný), že při dopadu paličky na buben poskočíte i se sedačkou, cink činelu nebo trianglu zase rozechvěje skleničky v kredenci – ale přesto to není zvuk „špičatý“ či unavující. Může za to patrně pocit celkové uvolněnosti, takové té tekutosti. Oproti nižší verzi tento model nabízí rozhodně dospělejší transparentnost, lépe vrství jednotlivé zvuky, ty méně splývají, aniž by se ztratil základní masitý, barevný a úderný charakter. Je to rozhodně zábava od srdce.

Nová generace (nebo možná přesněji jen „půlgenerace“) zesilovače Maestro Anniversary RR zanechala všechno to dobré z původní verze, nicméně v Audio Analogue dokázali implementací jiné podoby regulace hlasitosti a úpravou předzesilovače docílit čistějšího, pevnějšího, konkrétnějšího a jasnějšího zvuku při zachování podstaty firemního charakteru. Vznikl tím velmi zábavný, dospělý zesilovač, mající pod kontrolou každý aspekt reprodukce, nepodbízející se, ale zároveň dávající najevo, že má velkou rezervu, že hraje barevně, bohatě a energicky, abyste si hudbu mohli pořádně prožít. Stinnou stránkou je, že za bujarý zvukový projev zaplatíte i neméně rozmáchlou cenu, kdy je otázka, jestli třetinový příplatek odpovídá přidané hodnotě. Ale tak je to se vším – cena prostě roste o dost rychleji, než nějaká objektivní měřítka kvality. Faktem zůstává, že Maestro Anniversary RR je mimořádně zábavný zesilovač, který umí to podstatné – přikovat vás do křesla a zabavit jakoukoliv hudbou ve velkém muzikálním stylu.

Kč 287 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zřetelný rozdíl oproti původní variaci v čistotě a transparentnosti

+ citelná veliká rezerva výkonu

+ jemná úroveň regulace úrovně

+ výtečné zpracování

+ harmonická, sytá muzikálnost

ZÁPORY

- vcelku citelný příplatek 27% oproti základní verzi

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet