Jsou jména, která nemusíte představovat. Mick Jagger. Arnold Schwarzenegger. Dalajláma. Cézar. Nebo třeba Accuphase, pokud zůstaneme u našeho skromného hi-fi oboru. Japonští konstruktéři vytváří své přístroje s akurátní fází už bezmála 50 let a kdo o nich doposud neslyšel, ten minimálně zahlédl ikonickou tvář těchto komponentů – šampaňské zlato čelních panelů, posázených místo diamantů nepřebernými ovládacími prvky, nelze zaměnit za nic jiného na světě. A to ani u základního modelu E-280.

Accuphase patří mimochodem mezi premianty high-endové sféry v tom smyslu, že své produkty pravidelně a poměrně často inovuje. To tedy potkalo i nejmenší z integrovaných zesilovačů, kterými si firma vydobyla srdce mnohých audiofilů.

E-280 se drží stylu předchozí generace a vůbec firemního DNA – je tu onen nezaměnitelný panel, který vizuálně definuje dvojice velkých a krásně zpracovaných ovladačů pro změnu vstupů a regulaci hlasitosti. Mezi nimi je členitý obdélník, ukrývající v sobě další dva obdélníčky s kmitajícími ručikami VU metrů, maličký obdélníček s digitálními číslovkami, ukazujícími hlasitosti a samozřejmě také s tyrkysově zářícím firemním logem.

Ve spodní řádce je přehršel ovladačů – od spínacího knoflíku, přes tónové korekce, přepínač reproterminálů, vstupů příplatkového DACu až třeba pro funkci atenuace, která vám umožňuje využít ještě širší rozsah úpravy hlasitosti. Potěšit může i 6,3 mm výstup na sluchátka.

Také při pohledu zezadu je vidět, že jsme u Accuphase. K propojení systému můžete využít pět sad cinchových a jeden XLR analogový vstup, k dispozici je i pásková smyčka (cinche dovnitř, cinche ven), stejně jako plnohodnotný regulovaný pre-out a main-in, neboli vstup do koncového zesilovače (třeba pro aplikaci ve spojení se sestavou domácího kina apod.).

Reproduktorové terminály jsou obrovské, bytelné a můžete je utáhnou i kolem těch nejaudiofilštějších kabelů, aniž by hrozilo jejich vytržení z přístroje. Jsou tu dvě sady, takže můžete ozvučit třeba dvě zóny nebo si přepínat mezi dvojicí oblíbených reprosoustav.

Protože v analogovém světě toho již zase tak moc nevymyslíme, je tento typ konektivity „napevno“, nicméně digitální doba se dynamicky mění a proto je tu dvojice slotů pro osazení příplatkových funkčních modulů – předchozí E-270 měl jen jednu pozici a museli jste tak vybírat. Jde zejména o D/A převodník, ten vyhovuje dnešním standardům, ale až za pár let (pravděpodobně) nebude, tak nemusíte řešit výměnu celého zařízení, ale stačí vyměnit jednu kartu. Druhý slot pak můžete využít pro modul MM / MC předzesilovače pro gramofon – ne snad, že tam by se standardy měnily ze dne na den, ale ne každý chce v digitální době roztáčet vinylové placky.

V čem se E-280 liší od svých konkurentů, to je osazení ultra jemnou a přesnou regulací hlasitosti AAVA. Poslední generace s vícero paralelními moduly se honosí poměrně výrazným 12% snížením úrovně šumu (měřeno oproti E-270).

Vnitřní konstrukce je dosti poctivá, jak je u Accuphase zvykem. U pravého boku je odstíněný napájecí zdroj, přepážkou je také odstíněný modul AAVA těsně za čelním panelem. Velký transformátor je ve stínícím pouzdře, před ním je dvojice velikých zásobních kondenzátorů o kapacitě 2x 30 000 uF. Vlevo a vpravo od transformátoru jsou na masivních chladičích osazené moduly koncových stupňů.

Výkonové stupně poskytují střední výkon 90 Wattů do 8 ohm / 120 Wattů do 4 ohm a tlumícím faktorem 500 (to je o 25% více, než u minulé generace). Výstupní obvody pracují kolem bipolárních tranzistorů v paralelním push-pull zapojení. Accuphase také používá technologii Balanced Remote Sensing, kdy symetrický obvod zpětné vazby leží poblíž výstupních terminálů a pomáhá dosahovat nízké výstupní impedance. Výrobce udává také celkové harmonické zkreslení pod 0,05%, odstup signálu a šumu nejméně 96 dB a pracovní frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz (-0,5 dB).

Přestože je E-280 nabitý řešeními, zůstává kompaktním integrovaným zesilovačem – 46,5 cm na šířku, 42 cm do hloubky a 15,1 cm na výšku. Poctivou konstrukci dotvrzuje váha 20,4 kg.

Accuphase E-280 jsme poslouchali v pražském studiu Voix, kde mu společnost jako zdroj dělal dCS Bartók s PS Audio DirectStream Memory Player a kde se poslouchalo v akusticky způsobné místnosti na KEF Reference 5 a kabelech MIT přes filtr PS Audio. Ke srovnání mimo modely E-800 a E-480 byl také systém Burmester 089 / 088 / 911 MK3.

Na rozmanité basové lince v „Say That You Will“ George Dukea („Follow the Rainbow“ | 2010 | epic | 88697779882) bylo cítit klasickou signaturu Accuphase, tu dávku důstojnosti a líbeznosti, byť v objemu je tu bas ve srovnání s ostatními členy rodiny Accuphase poněkud skromnější. Obecně ho také není přebujele moc, ale projevuje se s chutí a v dobře vyvážené formě – kontury jsou dostatečně pevné, přesto je jejich hlavní devizou pružnost a poddajnost. Výsledkem je jakési relativně civilní vyznění s férově zřetelným zamručením i na tak náročných reprosoustavách, jako jsou Reference 5.

Hlas Loreeny McKennit v „All Souls Night“ („The Visit“ | 2006 | Quinlan Records | 0774213510426) nezněl tak svěžím a odlehčeným způsobem, jako na E-480 nebo E-800, na druhou stranu má v sobě na danou kategorii nadstandardní dávku bohatosti co do barev i detailů a přesto se nijak netlačí kupředu, tak nějak „lidsky“ vyplouvá, čistý a nenucený. Je to příjemný zvuk, nekonfliktní, ty nejjemnější detaily vám ukáže, ale spíše v pozadí, bez jejich okatého vystavování. Proto působí trochu jemněji, přesto s dostatečnou porcí firemní „krásnosti“.

Naopak na výškách v Claptonově „Next Time You See Her“ („Slowhand“ | 2012 | Polydor | 5340724) bylo cítit, že jsou přes svůj menší objem v nahrávce extrahované přesně, čistě a konkrétně, takže se neztrácí – vnímáte už strukturu i textury, objem je oproti vyšším modelům zesilovačů lehce omezený, ale přesto se výšky prosadí dostatečně, aby zvukové ladění působilo pěkně srovnané.

Jak už bylo řečeno, E-280 se neprezentuje nějak aktivním a dramatickým zvukem, spíše dovoluje hudbě líbezně plynout. Přestože v porovnání s vyššími přístroji má tento základní Accuphase trochu méně šťavnatý a méně hutný zvuk, bubny Billa Bruforda v „Some Other Time“ („If Summer Had Its Ghosts“ | 1997 | Discipline | 633367970527) byly možná komornější, ale držely pevně, rány mají sílu a autoritu jak se sluší a patří a zvuk se ani dosti nahlas nedostává do stresu, byť cítíte, že rezervy jsou menší, než jaké mají výše zmíněné vyšší modely. Accuphase ale ani přes svůj nijak drastický výkon nepůsobí, že by se v reálném provozu dostával někam blízko limitů. Dáte-li k zesilovači méně náročné reprosoustavy, než jsou Reference 5, bude zpívat ještě s větší chutí.

Rozlišení je pak odpovídající třídě – E-280 nerozebírá Hedgesovu „Bensusan“ („Aerial Boundaries“ | 1984 | Windhman Hill Records | 01934110322) s analytickou přísností, přesto jsou krásně znělé struny dobře načrtnuté a úctu si zaslouží způsob, jakým zesilovač kombinuje čistotu, čitelnost a pocit nemechaničnosti, kdy zvuk získává už ten správný náznak „skutečnosti“. E-280 je uspořádaný a klidný hráč, už má i takový ten správný nadhled, přesto cítíte jeho charakter, kdy k vám například nepustí až příliš prezentní tranzienty a je spíše lehce hladší.

Navzdory celkově lehce menším proporcím byl prostor v „Messy Bessie“ Jimmyho Smithe („Back at the Chicken Shack“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 92777 2 8) velmi důstojně vykreslený, s hezkým vnímáním šířky i hloubky, stejně jako s dobrou lokalizací. Nástroje nejsou možná jako vyřezané sochy, je to stále spíše zvuk soustředěný na homogennost a celistvost, nevypichuje jednotlivosti, ovšem samozřejmě, že to neznamená nějakou slitost. Zvuk vyplouvá mimo reprosoustavy, jemně jako jarní vánek a prostě tak nějak je, což je vlastně kouzlený způsob prezentace.

Decentní a relativně klidný přednes E-280 ne zcela konvenuje s očekáváními pro hudbu typu Osbournovy „I Just Want You“ („Ozzmosis“ | 2014 | Qobuz | 24/96) – snad je to ale hlavně oním pocitem jisté snahy zachovat kultivovanost, Ozzy by se přeci jen rád více utrhl ze řetězu. Nutno totiž říci, že pumpující basová linka tu je patrná (s vědomím toho, že na Reference 5 byl cítit limit průbojnosti v těchto hlubokých oktávách, jakkoliv je to velmi přísné hodnocení), Ozzyho hlas má říz a kytary drajv. Možná tu chybí taková ta špetka „špinavosti“, přesto pokud není metal a tvrdší rock vaším preferenčním žánrem, ona klidnost je spíše velmi příjemná a umožňuje hudbu v pohodě prožít.

Accuphase si drží svůj standard i svůj styl a ani E-280 do toho nepřináší revoluční změny. Nezaměnitelný styl Accuphase doprovází prvoligová výrobní kvalita, výbava přístroje je vyčerpávající a nemyslí jen na puristy, naopak dává k dispozici mnoho nástrojů i pro „hračičky“ – navíc si můžete pořídit modulární doplňky, které E-280 posunou do moderního světa nebo směrem k analogové nirváně, jak jen si budete přát. Celkově je E-280 zvukově maličko „svůj“, ale má v sobě (byť v trochu menším balení) tu typickou hudební kouzelnost výrobků Accuphase a hraje s velkým respektem k podstatě hudby. Pokud tak chcete přijít na to, proč je takhle japonská značka tak oblíbená, už základní E-280 na to přináší jednoznačnou odpověď.

Kč 150 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ klasický Accuphase

+ celkově elegantní zvuková charakteristika

+ dobrý pocit kontroly

+ muzikálnost

+ rozšiřitelnost

ZÁPORY

- lehká rezerva v důrazu na basech

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

PRODÁVÁ: Voix | www.voix.cz 

fSdílet

Tweet