Stylová sluchátka už pár let patří mezi nejoblíbenější sortiment audio techniky, zejména kvůli tomu, že na hlavě nebo přímo v uších dnes můžete díky technickému pokroku nosit pokročilé měniče, optimalizované výkonnými DSP a tím pádem dostanete zvuk, který by vás v leckterých případech mohl stát u běžné hi-fi sestavy násobky ceny takových sluchátek. Do tohoto světa se nově pustil také výrobce lifestyle ozvučení Sonos s modelem Ace, vyvedených v šik moderních tvarech.

Ace jsou sluchátka přes uši se středně velkými uzavřenými mušlemi a minimalistickými linkami v celobílém nebo celočerném matu. Na první zdání působí velmi jednoduše, ale jejich týlní most s vnější plastovou skořepinou, vnitřním nosným obloukem z nerezové oceli a slušně polstrovanou kontaktní plochou v umělé kůži dobře rozkládá váhu nějakých 30 dekagramů i při delším poslechu.

Oválné mušle mají také plastový vnějšek a středně měkké koženkové náušníky k obemknutí vašich uší. Výplň z paměťové pěny dobře přilne a slušně izoluje. V přední a spodní části mušlí jsou stříbřité průduchy, skrývající 8 mikrofonů pro ANC a hovory, levá mušle má nabíjecí / propojovací USB-C konektor a spínací tlačítko, pravá nese dva ovládací prvky. Tlačítko přepíná režim tlumení hluku / propouštění okolních zvuků a pružné šoupátko ovládá přehrávání a hlasitost, podle toho jak s ním naložíte.

Uvnitř mušlí je pod velmi jemnou průhlednou a průzvučnou látkou vidět difuzor nad reproduktorem a senzory nasazení.

Pracují zde Sonosem navržené kulaté dynamické měniče o šířce 4 cm, krmené modulem zesilovačů s digitální korekcí signálu. Pracovní komora má malé "odvětrávací" průduchy, aby se hlouběji zdůraznila basová odezva. To vše probíhá přes firemní aplikaci, kde najdete ekvalizér pro ruční úpravy zvuku. Sluchátka získávají signál buď přes Bluetooth 5.4 s aptX pro až bezztrátovou CD kvalitu, případně přes redukční kabel USB-C / 3,5 mm jack.

Užít si můžete standard prostorového zvuku (pochopitelně jde o simulaci v DSP, ale funkční), k tomu lze zapojit funkci sledování pohybu hlavy pro ještě přesvědčivější prostorovost. Spoléhá na řešení Dolby Head Tracking. Zajímavou funkcí je podpora Dolby Atmos (nebo i obyčejného sledování televize), což nicméně vyžaduje některý z kompatibilních soundbarů Sonos.

U podobného výrobku je nesmírně důležitá výdrž baterie, kde firma deklaruje kapacitu 1 060 mAh, dostačující prý pro až 30 hodin provozu nebo 24 hodin telefonování, vždy jde o údaj s aktivovaným ANC.

Sonos každopádně neuvádí žádné hlubší technické parametry jako je například frekvenční rozsah, zmiňuje nicméně, že Ace nemají oficiálně definovanou ochranu proti vlhkosti, k čemuž by jinak jejich kompaktní tělo mohlo svádět.

Sluchátka jsme zkoušeli přes bezdrátové spojení i pomocí kabelu z EverSolo DAC-Z8 nebo T+A DAC 200 či Apogee Groove.

Lifestyle sluchátka často mají akcentované basové pásmo pro „rychlý efekt“, Sonos Ace také, ačkoliv v zásadě nijak moc. Hluboké syntetické tóny ze „Swoon“ Imogen Heap („Ellipse“ | 2009 | SONY | 884977078220) byly spíše medově táhlé, plné, ale měkčí a tak nějak umírněné. Hloubka je obstojná, ač nepůsobí, že by šly až k nejnižším oktávám v plné síle. Je to taková oblá barevná sytost, příjemná na poslech, pod tímto obalem se však skrývá slušná prezentace struktury a oddělení jednotlivých tónů. Rozhodně to neevokuje charakter audiofilský, mnohem spíše takříkajíc „lidový“ (nebo popový, zůstaneme-li u hudební hantýrky). Styl je tak akorát na dlouhodobé poslouchání, kdy neunaví a nepřehluší to podstatné, ale trochu síly a konkrétnosti navrch by bylo fajn.

„Otcovi…“ Zuzany Smatanové („ECHO“ | 2018 | Pandora | 8588006725896) začíná krásně zblízka sejmutými kroky na vrzající dřevěné podlaze, otevřením starého okna ve světnici a jemnými kytarovými tóny, do nichž se za chvíli vmísí hlas protagonistky. Ace nabízí kulatý, jemný zvukový charakter, překrytý jakousi vrstvičkou sametové hezkosti. Není to audiofilská transparentnost, natož snaha jít po nejkřehčích detailech. Přesto z nějakého důvodu zůstává všechno velmi dobře čitelné, rozdělené a ve středním pásmu najdete i dostatek pocitu síly. Množství barev a poloh vůbec není špatné, jakkoliv se nad ním vnáší onen stále patrný dotek hřejivé měkkosti. Je to vlastně netypická kombinace, ta všeobecná klidná tolerantnost a přitom schopnost udržet v hudbě organizaci.

Činely pod paličkou Jeffa Ballarda z Brad Mehldau Trio v „Alfie“ („Day is Done“ | 2005 | nonesuch | 0075597991024) byly trochu tlumenější, ovšem celkově v souladu s poklidnou náturou Sonos Ace. Jakkoliv kov nezvoní a nejiskří, přesto se zdá, že vzdor své absolutní neagresivnosti zůstává vysokotónová linka vůbec ne špatně propracovaná. Ace tak i v nejvyšší části spektra pokračují ve své neobvyklé kombinaci velké jemnosti s příměsí medové vřelosti a sladkosti, smíchané s férovou čitelností jednotlivých informací, ač nejdou k úplně nejdelikátnějším detailům a dozvukům.

Elektronikou prošpikovaná „Lepidlo“ slovenské alternativní zpěvačky Katarzie („Antigona“ | 2018 | Sinko Records | SR0114) má sílu a drajv, kteréžto však přes Sonos Ace působí tlumeněji, poklidněji a s měkkou pružností. Při běžné hlasitosti je to bublavý, spíše než razantní zvuk, ale zatlačíte-li hlasitost výš (řekněme na úroveň, kterou si v zájmu zachování sluchu užijete právě tak tu jednu písničku), zvuk neztvrdne, přesto se docela značně zkonkrétní a vytratí se část té tolerantní sametové pokrývky, což zase zdůrazní energii. Ace jsou ovšem i tak laděny primárně na právě tu poklidnější, dlouhodobě komfortní notu, kdy hudba spíše plyne, než vybuchuje.

Kupodivu nicméně ani nápaditě košatá a propletená „The Beltway Bandits“ Franka Zappy („Jazz from Hell“ | 1986 | Universal | 0824302387528) nebyla pod onou vřelou, měkkou vrstvou nějak chaotická. Sluchátka mají zjevně pečlivě vyladěné DSP a dostatečně rozlišující měniče, jednotlivé linky jsou decentně usazené a oddělené, i když ohraničení je měkčí, zvuk heboučký a chce se zopakovat to velmi přiléhavě popisné slovo „medový“ (v konzistenci i sladkosti). Ace se tím liší víceméně od všeho, s čím jsme se prozatím potkali a nabízí se myšlenka, že charakter je prostě záměrný.

Prostor, v němž jsou usazeni členové Emerson String Quartet, hrající Nielsenovu rmutnou „Ved en ung kunstners baare“ („Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | B0006340-02), není obzvláště veliký, naopak spíše docela kompaktní, uspořádaný mezi ušima bez většího přesahu, ale přesto kontrolovaný, s oddělenými a čitelnými instrumenty a jejich linkami. Dokonce se tu už objevuje pocit plasticity, byť ne přímo audiofilské, tak přesto patrné.

Umírněný charakter sluchátek přirozeně konvenuje s popovým hudebním obsahem, jako je třeba přezpívaná „Too Much Heaven“ od Jordan Hill („Jordan Hill“ | 1995 | Atlantic | 7567-82849-2). Hudba proudí pozvolna, naprosto bez agrese, měkce až něžně a přestože mají Ace signifikantní charakter, patří povšechně do prémiové sféry, to zase ano. Je to prakticky slovníková definice „snadného zvuku“, poslech je příjemný při libovolné hlasitosti, s libovolným materiálem, prakticky nezávisle na zdroji signálu – vždy je fajn, klidný a úpravný.

Sonos Ace jsou stylová sluchátka, naladěná tak, aby dala jakýmkoliv uším ochutnat „lepší zvuk“, ale zároveň je v nich přidaná vřelost, měkkost, medová plynulost a jemnost, díky kterým můžete poslouchat úplně cokoliv, jakkoliv nahlas vám to vyhovuje a bez omezení délky, ani po celém dni z Ace nebolí uši a necítíte se unaveni. Slušně fungující potlačení hluku dokáže hudbě dát adekvátní prostor hrát hezky a vám se soustředit. Není to rozhodně audiofilské zvukové pojetí, zobrazující i ty nejkřehčí detaily, poctivě vzato to však ani Sonos netvrdí. Říká, že jde o prémiová sluchátka s dobrým zvukem a vysokým komfortem a to je pravda, ač za to zaplatíte i prémiovou cenu.

MĚŘENÍ – SLUCHÁTKA

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo pomocí systému miniDSP E.A.R.S. – nejedná se o referenční měřící hlavu, disponuje však kalibrovanými mikrofony s profily pro různé typy sluchátek. Měření probíhá v programu R.E.W. s aplikovanou kalibrací pro mikrofony vždy v pěti cyklech na každém kanále pro ověření těsnosti náušníků / nástavců, každé měření probíhá v mírně jiné poloze pro nalezení té optimální a to při akustickém tlaku 84 dB @ 300 Hz u velkých sluchátek a 94 dB @ 300 Hz u in-ear sluchátek. Zobrazené křivky jsou ty nejlepší.

Níže naleznete dvě sady měření frekvenční odezvy – první nemá aplikovanou žádnou korekci. Graf se může zdát obtížně čitelný a neintuitivní, ale žádná sluchátka na rozdíl od reprosoustav neměří vyrovnaně a ani by zvuk takových nebyl příjemný. Doporučujeme porovnávat s výsledky nejnovějších výzkumů a tvarem preferenční křivky Harman Research 2018. Pro snazší interpretaci grafu je k dispozici také verze s aplikovanou kompenzací – tady by se dalo říct, že čím vyrovnanější odpověď, tím lépe.

Pro základní orientaci jsou k dispozici měření Focal Clear, beyerdynamic DT1990 Pro, Koss BT330i, Koss Porta Pro CZ nebo Sennheiser IE 8.

Frekvenční odezva – bez aplikované kompenzace

Ačkoliv jdou sluchátka docela zjevně poměrně hluboko (nesoulad křivek je odlišností přisazení k mikrofonům, kdy i minimální posun dělá velké rozdíly), křivka frekvenční odpovědi je lehce vlnitá a zdá se, že výšky ubývají relativně rychle. Že by tu však byl nějaký vyslovený problém, to také ne.

Frekvenční odezva – s aplikovanou kompenzací

Zkreslení – levý kanál

Zkreslení – pravý kanál

Kč 12 490,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ stylový design

+ poměrně solidní komfort i pro dlouhodobé nošení

+ docela účinné (ač ne nejlepší) odhlučnění přes ANC

+ příjemný, medový a všeobecně tolerantní zvuk

ZÁPORY

- chybí pocit větší detailnosti a živosti v rámci ne úplně nízké ceny

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: SONOS | www.sonos.com 

fSdílet

Tweet