Někdy je zajímavé odhlédnout od světa domácí audiotechniky do „kuchyně“ mistrů zvuku – dá se tam objevit řada inspirativních řešení právě i pro vaši poslechovku. Jedním z takových produktů by mohl pro někoho být také xfilter od značky elysia, založené roku 2006 a zaměřené na studiovou a pódiovou elektroniku, pracující ve třídě A a vyráběnou ručně v Německu.

xfilter je komponent patřící do firemní Rack Series a to jednoduše proto, že má skutečně podobu vhodnou pro montáž do jednoho patra klasického 19“ racku. Jedinou a základní funkcí je čtyřpásmová analogová stereofonní ekvalizace. Proč byste doma měli proboha chtít profesionální ekvalizér, ptáte se? Třeba proto, že každý z nás má doma nějaký mód místnosti, který výrazněji zasahuje do výsledné frekvenční odpovědi systému. Nebo máte puristickou elektroniku bez tónových korekcí a občas máte chuť na šťavnatější zvuk s bohatším basem, kupříkladu. Případně chcete své sestavě přidat flexibilitu pro různé typy nahrávek a nemáte chuť experimentovat s digitální filtrací, kdy může nedokonalá implementace zvuk tak nějak „vysušit“.

Estetika xfilter je ryze praktická, rozměry pak definuje šířku 19“ a výška 1U, neboli 1,75“ (chcete-li to přesněji, je to šířka 48,26 cm, hloubka 21,4 cm a výška 4,445 cm, váha dosahuje 1,76 kg). Čelní panel má nutná „ouška“, jeho tlumená modrá barva je vlastně docela hezká a výrobce si dovolil dokonce „kudrlinku“ v podobě jemného vykousnutí veprostřed horní a spodní hrany.

Tím podstatným jsou ovládací prvky rozložené v zrcadlové symetrii kolem centrálního loga – nejprve je po každé straně trojice tlačítek (celkem tedy šest), směrem k vnějšímu kraji pak následují čtyři otočné ovladače (kompletně osm). Pro každé pásmo je tu dvojice otočných prvků – jeden ovládá zisk, druhý frekvenci. Zatímco zisk se dá regulovat vždy v rozsahu +/- 16 dB (obě krajní pásma) nebo +/- 13 dB (ty prostřední dvě), první pásmo zasahuje od 20 do 900 Hz, druhé od 45 do 2 200 Hz, třetí od 300 do 16 000 Hz a poslední pracuje mezi 700 a 28 000 Hz. Rozsah možných ovlivnění signálu je tak poměrně dost velký.

K tomu můžete ještě přidat šest nenápadných tlačítek, jejichž funkce přidávají další vrstvu. Vezměme to zleva – tlačítko „Hit It“ po stisknutí zapíná nastavené korekce, jinak má filtr napřímo spojený vstup s výstupem a neměl by být fakticky slyšet. Druhé tlačítko přepíná u spodních frekvencí tvar filtru mezi „cut“ s útlumem od 200 Hz níže a „shelf“, kdy energie plynule pokračuje až pod 20 Hz. Další tlačítko mění Q filtru (mezi 0,5 a 1) pro nižší středy, tedy zjednodušeně to, jak široký rozsah daný filtr ovlivňuje.

Následující tlačítko, již v pravé části přístroje, funguje úplně stejně, jen je určeno vyšším středům. O kousek vedle najdete další tlačítko, to má za úkol měnit funkci vysokofrekvenčního filtru, opět mezi „cut“ a „shelf“ – útlum začíná jemně u cca 1 kHz a nejvíce je znát od 5 kHz. Poslední tlačítko vkládá jeden dodatečný, pevně nastavený filtr „Passive Massage“, který od 3 kHz vytváří jemný přídech tvaru „kolene“ s vrcholem na 12 kHz (+2,5 dB), kdy pak přichází rychlý útlum (-4 dB na 20 kHz).

Jestliže už se trochu ztrácíte v technických popisech, v manuálu na webových stránkách výrobce je ke každému voliči a tlačítku pěkný graf, který vydá za tisíc slov.

Zadní strana xfilter je jednoduchá, jak velí nároky profi světa. Uprostřed je klasická zásuvka s vypínací kolébkou, vstupní a výstupní konektory jsou ve dvou symetrických blocích po obou stranách. Pro domácí použití je zásadní jeden XLR vstup a jeden XLR výstup pro každý kanál. Alternativou je velký jack pro každou roli na každém kanálu, ale to v domácím systému určitě není relevantní.

Uvnitř je konstrukce také praktická – uprostřed leží středně velký toroidní transformátor, po stranách na oddělených čtyřvrstvých deskách plošných spojů signálové obvody. Všechny obvody pracují v čisté třídě A, řešení je plně diskrétní. Výrobce se chlubí hlavně precizním výběrem krokových potenciometrů (s 41 kroky), které před zanesením do výroby prochází počítačovým měřením a vybírají se ty s nejnižší možnou tolerancí. Totéž platí pro použité svitkové kondenzátory, oboje má mít zásadní vliv na výslednou kvalitu zvuku.

elysia udává frekvenční odezvu 10 – 400 000 Hz (-3 dB) a THD+N jen 0,0018% (v běžném audio pásmu při 0 dBu). Šumové dno leží na úrovni -98 dB a dynamický rozsah činí 120 dB, což by mělo v teoretické rovině z xfilter dělat dobře transparentní zařízení.

xfilter jsme testovali v hlavní sestavě, vložený buď mezi Métronome DSC1 a Norma Revo SC-2 LN, případně i mezi zmíněný předzesilovač a koncové stupně Norma Revo PA 160 MR, kdy bylo vždy propojeno XLR kabely Nordost Heimdall 2. Poslouchalo se na Xavian Quarta Evoluzione. Chvíli jsme zkoušeli xfilter také mezi RME ADI-2 DAC FS a Grandinote Shinai, přičemž se poslouchalo na Fyne Audio F1-5 – detaily o systémech jsou k dispozici v pravém sloupci -->.

V obou případech jsme porovnávali analogové řešení s co nejpodobněji nastavenými filtry v rámci Roon.

V případě klasické recenze by na tomto místě byl obsáhlý popis zvukových charakteristik a to na jednotlivých částech spektra, nicméně u zařízení, které má za úkol ovlivňovat energii a další parametry to samozřejmě nedává smysl.

Můžeme se zamyslet nad tím, zda jsou dané korekce funkční a to rozhodně jsou – rozsah je pro domácí poslechové podmínky až extrémní, těžko si představit využití extrémních krajních hodnot jakékoliv z funkcí. Cokoliv tak chcete ve své sestavě poupravit z pohledu její frekvenční odezvy, to tu (nakonec) naladíte. Možná ne úplně super komfortně, ale určitě se to dá snadno naučit.

Co je u analogového řešení důležité, to je maximální transparentnost, zejména budete-li chtít takovýto komponent zařadit do skutečně high-endové sestavy. Je pravda, že xfilter má jen velmi drobnou vlastní stopu, což je skvělé – po zapojení se nicméně projevil jen lehoučkým pocitem o něco nižší konkrétnosti, než když byl systém zapojený bez něj. Bylo vlastně trochu jedno, v jaké pozici v řetězci se při tom nacházel. Je fakt, že digitální úprava přímo v Roonu má stejný efekt, ale pocitově neovlivňuje onu konkrétnost – rozdíl je to každopádně drobný a přidaná hodnota řešení je výrazně vyšší, než tento vliv. Navíc analogová úprava zachovává jakýsi špatně definovatelný pocit bohatosti a vnitřní živosti, zatímco ta digitální má sklon zvuk mírně „ztechničnit“.

Jaký je tedy elysia xfilter z pohledu domácího uživatele? Zajímavý, byť ne ideálně praktický – což je samozřejmé, protože je to zařízení, které má být zakomponované v racku na dosah vaší ruky a není jeho účelem skvít se mezi vašimi luxusními komponenty v domácím stojanu. Pokud nicméně máte pro takovýto komponent využití (korekce akustického problému místnosti, doplnění tónových korekcí do puristicky pojatého systému…), xfilter zachovává v zásadě racionální cenu, je velmi flexibilní (popravdě pro domácí použití až moc) a po nějakém tom zacvičení vám otevírá mimořádně široké pole pro experimenty. Nuže, přijměte tento text tedy jako inspiraci a upozornění na velmi dobře fungující zajímavost pro velmi úzkou skupinu uživatelů a vězte, že pokud chcete analogovou ekvalizaci, mělo by to být za pomoci něčeho jako je právě elysia xfilter.

Kč 30 790,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ i v domácím světě zajímavé možnosti analogové korekce

+ férová transparentnost vůči ceně

+ extrémní možnosti ovlivnění signálu při zachování oné transparentnosti

+ praktická konektivita

ZÁPORY

- v kontextu domácího audia snad jen „až moc“ možností

- z téhož pohledu může uživateli vadit chybějící dálkové ovládání

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Disk | www.disk.cz 

fSdílet

Tweet