Americký Cardas je známým výrobcem kabeláže všeho druhu, firmu najdete v Oregonu již od roku 1987 a dnes krom hotových vodičů různých kategorií od překvapivě dostupných až po odvážně drahé najdete v nabídce i hudební nahrávky, všemožné konektory a příslušenství nebo třeba přenosku a in-ear sluchátka. Nejnověji pak ke kabelům přibyla i zásuvková lišta Nautilus.

A lišta je to moc pěkná, navazující na model Golden 6A z 90. let - bytelné hliníkové tělo v černé barvě na obou koncích uzavírají leštěné bloky z mědi. V jednom z nich je i klasická přívodní zásuvka, na horní straně je pak pětice zcela nově navržených Schuko zásuvek 4181EU. Ty mají kontaktní plochy vyrobené ze stříbra potaženého rhodiovou vrstvou.

Vnitřní kabeláž je Cardas Grade 1 - jednak je tu vodič s pevným jádrem o průřezu 10 AWG, jednak je tu verze s oddělenými vodiči o celkovém průřezu 11 AWG. Pro všechny zásuvky je k dispozici hvězdicové zemnění a filtr radiofrekvenčního i elektromagnetického rušení, odvozený z top modelů firemní kabeláže. Zemnícím bodem je poctivý plát čisté mědi o váze jednoho kilogramu.

Velmi zajímavé je, že Cardas poskytuje STL soubor pro 3D tiskárny, který obsahuje model antivibračního stojanu pro tuto lištu.

Lišta Nautilus tak v sobě nemá žádnou aktivní nebo pasivní filtraci, jde vlastně "jen" o poctivě uzemněný a zpracovaný rozváděcí prvek s dobrými vodiči.

Cardas Nautilus jsme měli možnost poslouchat v ostravském studiu Špalíček, kde jsme porovnávali připojení "do zdi" a přes Cardas s kabely Cardas Clear a Cardas Clear Beyond - připojili jsme Parasound P6, Parasound A21+, Avid Ingenium, D´Agostino Progession Mono, McIntosh MC601 nebo MCD600 a další komponenty z různých cenových kategorií. Srovnání jsme měli s IsoTek EVO3 Titan nebo IsoTek EVO3 Genesis, ale také s klasickou plastovou lištou za pár Korun. Poslouchalo se přes Bowers&Wilkins 803 D3, 802 D3 nebo také GoldenEar Triton One.

V první řadě je dobré říct, že popisované rozdíly jsme zaznamenali spíše na systémech vyšší kategorie, na systémech s vyšším rozlišením. Ostatně do takových systémů pasuje Naitulus už sama cena této lišty. Jako řešení pro základní sestavy se svým přínosem mnohem více hodí některé z dobře udělaných filtrů.

Když srovnáme zapojení "do zdi" a "do lišty" u basové linky "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay | 03-14), systémy s napájením přes lištu jako kdyby měly o něco málo lépe diferencovaný bas, o kousíček měkčí. Je to vliv, který jsme - ve výraznějším měřítku - pozorovali třeba i při zapojení zemnícího systému QKore, dost možná tedy jde krom vybraných materiálů hlavně o přínos preciznějšího zemnění.

Také ve středním pásmu, na zpěvu Sophie Zelmani v "How it feels" ("Dali CD Vol. 3" | 2012 | Dali | 280939), bylo na většině systémů slyšet, že vokál je o kousíček dominantnější, maličko vytaženější. A opět celý zvuk trochu změkl a zklidnil se, všechno jako kdyby se tak nějak usadilo. Není to razantní změna, ale je slyšitelná.

Na jemném zvuku činelů v "Hello Dolly" Jerryho Hermana ("Jazz Masters Vol. 4" | 2017 | STS Digital | STS-6111166) bylo také cítit určité drobné zpevnění, respektive pocit o kousíček lepšího oddělení. Máte pocit, že činel je o kousek větší, prostě lépe dosažitelný.

Perkuse v "Kote Moun Yo?" Markuse Schwartze a Lakou Brooklyn ("System Solution" | 2019 | Nordost) se e zdály být lehce důraznější, takové razantnější, asi jako když dáte hlasitost o kousek dál doprava. Není to šokující změna, která by vás zanechala s otevřenými ústy, ale zdá se, že lišta pomůže bez dalších změn přístrojům prostě o něco lépe fungovat.

Jemná "Nativity Carol" Johna Ruttera ("First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) je plná drobných zvuků, dozvuků a právě na míře vnímatelných nuancí závisí, jak moc přesvědčivý je vjem kostela a mnohočetného sboru - Cardas Nautilus jako kdyby potlačil část šumu v pozadí a tím právě ony nejdrobnější nuance dostanou čitelnější, jasnější obrysy. Ani tady nejde o skok, ale spíš krůček a i tady se zdá, že za daný výsledek může primárně kvalita a sjednocení zemnění napříč celým systémem. Protože právě je-li připojený celý systém, tak je výsledek takový jaký je.

Stejný efekt měl vliv třeba i na přehlednost a konkrétnost rozložení nástrojů na hudební scéně ve Stingově "Englishman in New York" ("Die perfekte räumlichkeit" | 2010 | stereoplay | 10-10). Díky lehounce "černějšímu" pozadí máte pocit, že hudba je o něco plastičtější a organizovanější.

Celkově je poslech se zařazenou lištou Cardas Nautilus (v porovnání s připojením napřímo do zdi) o něco šťavnatější, je to efekt, jako kdybyste se posunuli o krůček výš řekněme v kvalitě kabelu. Nautilus není zázračný nástroj, který by vyřešil vaše domácí problémy s napájením - spíše naopak, je to skvělý nástroj, jak vyřešené napájení nepokazit. Je jedno, jestli lištu použijete jako rozbočení pro nějaký aktivní filtr s příliš málo zásuvkami, nebo máte udělaný nekompromisní přívod a stačí vám nezarušenou energii pečlivě rozvést. Dobré stínění, kvalitní materiály, dobré zpracování a zjevně dobře provedené zemnění pak prostě fungují. Jediným bodem "proti" tak u Cardas Nautilus zůstává vysoká cena, která z opravdu dobré lišty dělá luxusní příslušenství k drahým high-endovým systémům.

Kč 42 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ příkladné zpracování

+ slyšitelný (byť nevelký) vliv na zvuk oproti zásuvce ve zdi nebo plastovému "psovi"

+ díky váze ji nepřevrátí ani těžké kabely

ZÁPORY

- cena je vysoká

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz 

DOVOZCE: Audio Center Czech | www.audiocenter.cz 

fSdílet

Tweet