Přehrávání oblíbené hudby z černých vinylů je navzdory stáří tohoto konceptu stále oblíbenou kratochvílí – těch, kteří mají gramofon za pár stovek či tisíc, i těch, kteří investují nesmírné sumy, za něž jiní pořídí klidně automobil, někdy i nemovitost. Právě spíše této druhé definované skupině je určen jediný phono předzesilovač v portfoliu ultra prémiové berlínské značky Burmester.

Model 100 je koncipován jako ultimativní, jakkoliv je toto slovo (minimálně v oblasti high-end audio komponentů) značně nadužívané. Dieter Burmester v tomto komponentu navázal na koncept pradávného modelu 838 z 80. let, byť stovka je samozřejmě podstatně propracovanější. V šasi s typickým firemním designem se ukrývají až tři moduly, abyste mohli pokrýt všechny své analogové potřeby – v základu dostanete jeden MM nebo jeden MC modul, můžete si pořídit druhý (opět MM nebo MC) a do třetice všeho dobrého lze přiobjednat A/D převodník, umožňující pohodlnou digitalizaci vinylové sbírky.

Na pohled je stovka prostě Burmester – lesklý, tvrdý, zářivý, vizuálně dominantní komponent s výrazně technickou, ale přesto luxusní estetikou. Zrcadlově lesklý přední panel nese devět horizontálně srovnaných ovládacích páček, centrální informativní displej, ukazující aktuální úroveň signálu a nepřeberné množství stavových světélek, díky nimž poznáte, co přesně jste nastavili i jak široké možnosti Burmester 100 nabízí.

Cvakáním páčkami lze ovládat mnohé a přizpůsobit parametry jakékoliv myslitelné přenosce. Můžete přepnout vstup, definovat zatížení pro MM či MC standard, zisk, funkci subsonického filtru, energii výstupu (0 či +6 dB), ztlumení displeje, rozlišení A/D modulu a také je tu velmi zajímavý systém automatického přizpůsobení. Ten detekuje nestejnoměrnosti přenosky a umí vyrovnat případné problém až do souladu 0,2 dB.

Také zadní panel je výrazně bohatší, než bývá u phono předzesilovačů zvykem. Je tu samozřejmě prostor pro dva vstupní moduly, které mají vždy symetrické XLR vstupy. I tím je definovano, k jaké úrovni gramofonů stovka patří. Každý ze vstupů má svůj zemnící kolík.

Výstupní konektory jsou nicméně k dispozici jak v XLR, tak RCA formě. Pomocí malého šoupátka lze nastavit fázi signálu na XLR kolících na 0 či 180 stupňů. Dostupný A/D převodník má překvapivě mnoho rozhraní – dvě optiky, dva koaxy a USB. To umožňuje velmi flexibilní zapojení předzesilovače, ať už k počítačům, digitálním rekordérům a rozličným dalším zařízením.

Dále je vzadu ještě vstup a výstup pro systém dálkového ovládání, pro automatizaci a sofistikovanější řízení je tu další USB a RS232. Napájecí zásuvka je vybavena spínací kolébkou.

O vnitřní konstrukci vlastně Burmester téměř nemluví. Dozvíte se snad jen to, že signálové obvody jsou spojeny bez vazebních kondenzátorů a z pohledu dovnitř uvidíte zapouzdřený toroidní transformátor lineárního napájecího zdroje či stínící přepážku mezi napájením a analogovými obvody.

Trochu víc už pak firma říká stran parametrů. Nejde jen o váhu 9 kg nebo samotné fyzické rozměry 48,2 x 34,4 x 9,6 cm (š x h x v), ale také třeba o frekvenční odezvu 20 – 20 000 Hz v toleranci pouhých 0,25 dB či odstup signálu a šumu 84 dB (MM), respektive 74 dB (MC).

Stovku jsme měli možnost porovnávat v jedné z poslechových místností dovozce, kde hrála ve společnosti Burmester 088 a 911 MK3, ale také třeba AVID Sigsum či Accuphase C-2900. Poslouchalo se vždy na Fyne Audio F704 a to na kompletní kabeláži Valhalla 2 od Nordost. Ke srovnání jsme měli krom vestavěných modulů také Musical Fidelity M6x VINYL, k roztáčení černých desek primárně AVID Volvere s raménkem SME IV a různými přenoskami AVID a Koetsu. Dále bylo zapojeno prakticky veškeré příslušenství QRT od Nordost, filtr GMG Power Harmonic Hammer Exclusive nebo třeba DS-Audio ION-001, vše ve výtečné akustice různorodých panelů Sonitus.

Kontrabas Charlieho Hadena má svůj vlastní, velmi snadno rozpoznatelný hlas, který se svou sametovostí, jemností a pružnou vřelosti prostě liší od ostatních obdobných nástrojů. Když zabrnkaly první tóny v „My Old Flame“ („Last Dance“ | 2014 | ECM | ECM 2399), kde doprovázejí prsty Keitha Jarreta, tančící po klaviatuře, Burmester ukázal, že hluboké tóny má pod kontrolou neuvěřitelně sebejistě. Autorita, samozřejmost a definice jsou jako z jiné planety, žádné jiné na místě zkoušené phono nenabídlo tak realistický, konkrétní a věrný pohled na velikost, sílu a důraz nástroje, tolik informací a přitom takovou transparentnost k charakteru přenosky a záznamu.

Při přepnutí na Burmester 100 se vokál LP v její „Muddy Waters“ („Lost on You“ | 2017 | Vagrant | 538284881) rozzářil, prokreslil a postoupil kupředu o tolik, že to bylo jako najednou poslouchat zcela jiný mix. Hudba je stejná, ale vlastně není – otevřenost, čistota a zřetelnost jsou naprosto „negramofonové“, špičkové a rozlišení by mohl kdejaký skvělý streamer či převodník jen závidět. Navíc Burmester dokáže zachovat lehounkou příchuť analogu, onen jistý dotek příjemnosti a vřelosti, i když ten je produktem gramofonu jako takového a model 100 jej prostě jen přenáší dál. Tady jsme s čistotou a rozlišením tak daleko, že definujícím faktorem pro vnímání kvality je sám záznam, respektive schopnosti přenosky, ramene atd.

„Joni“ Mathiase Eicka („Skala“ | 2011 | ECM | ECM 2187) je typickou écéemkovou nahrávkou klidného, jemně zvonivého, neuspěchaně aranžovaného jazzu. Burmester jednotlivé vysoké tóny obhospodařil s lehkostí, na gramofonový systém naprosto výjimečnou čistotou a přesností, právě tou správnou dávkou energie a tak samozřejmým podáním, že prostě jen kloužete hudebním celkem, aniž by vás cokoliv vyvádělo z rovnováhy. Oproti všem ostatním předzesilovačům hrál 100 o několik řádů čistěji, jasněji a s naprostým klidem. Právě na výškách je nejlépe slyšet také absence klasického praskání, lupání a šumění – prostě jako kdyby je odfiltroval.

Na výstupu Burmester 100 najdete spoustu, spoustu síly a dynamiky, s přehledem postačující i pro nejodvážnější přechody v nahrávkách. Třeba „Lion in Winter“ od Bee Gees („Trafalgar“ | 1971 | MFSL | MFSL 1-263) je uvozena v prvních 33 sekundách údery do velkého bubnu v jinak zcela tichém prostředí, takže slyšíte kompletní echo, ale také celý buben. Toto phono jej předá v nesmírně realistické velikosti, důrazu i fyzické váze, snadno tu odlišíte prásknutí napjaté blány a zadunění ozvučného prostoru za ní, vnímáte dopad paličky, prostě všechno. Autorita, přesnost a pevnost jsou excelentní – spojujete-li si vinyl se slovy jako „měkký“, „teplý“ nebo „přibarvený“, tak tady k tomu nemáte příležitost. Co zvládne přenoska sejmout z drážek, to také naplno dostanete.

Tak by se vlastně dal v krátkosti shrnout i popis rozlišení Burmester 100 – protože to není tento komponent, který by rozhodoval o tom, kolik informací se dostane k vašim uším. Předzesilovač naprosto přesně, ale přitom stále v dobrém zesílí to, co přesné otáčky gramofonu, sledovací schopnosti raménka a poddajnost přenosky dokáží vytěžit z drážek a předá to zesilovači, aby si s tím poradil. Je-li nahrávka krásná, jako „Modul 60“ z „Awase“ Nik Bärtsch’s Ronin (2018 | ECM | ECM 2603), je to skutečný požitek. Všechno má své místo, kolem dost prostoru, je tu přirozený řád, nemusející se uchylovat k žádné technicistnosti. Disciplína pramení z nadhledu, rezervy a mimořádné „tichosti“ předzesilovače – ani při vysokých úrovních zesílení neslyšíte v tichých pasážích šumění či brum, rozličný deskám vlastní šramot je stažený na absolutní minimum a mohou tak vyniknout záznamy v plném potenciálu. Žádný tlak, žádná zjevná snaha, hudba prostě plyne, tekutá, delikátní a maximálně kultivovaná.

Zajímavé také bylo pozorovat prostor Caveovy „There is a Kingdom“ („Boatman’s Call“ | 2011 | Mute | LPSEEDS10), který třeba přes Musical Fidelity působil větší, dominantnější a roztaženější, ale Burmester 100 jej najednou jakoby konečně propojil, zmizel zcela pocit přítomnosti reprosoustav v místnosti a zůstal zavěšený plastický hudební obraz. Přestože v této úrovni sestavy nebyla problematická žádná z prezentací, Burmester 100 byl rozhodně nejlepší v tom, jak snadno šlo lokalizovat jednotlivé zvuky, jak jasně a dlouho byly zavěšené ve vzduchu, jak organizované vše bylo a přitom jak přirozeně, nenuceně, netechnicky to působilo.

I energičtější hudba jako „Child in Time“ od Deep Purple („In Rock“ | 2016 | Harvest | 0825646035083) byla díky Burmesteru prostě mnohem záživnější, než z jakéhokoliv jiného zkoušeného řešení (a že třeba M6x VINYL je sám o sobě zábavný a krásně hrající předzesilovač). Ta otevřenost, čistota a čitelnost posouvají gramofonový poslech plně na roveň jakéhokoliv digitálního záznamu a i tak byste se museli pohybovat v cenách mnoha set tisíc, aby takhle hrál streamer, DAC a/nebo CD. Dostane vás skvělý rytmus, ta úplná a uvolněná nenásilnost a přitom perfektní pevnost, kontrola a konkrétnost. Burmester 100 má drajv a říz, má klid a nadhled, má prostě všechno, co má stelární high-end mít. Shodou okolností jsme mohli vyzkoušet více pressů právě tohoto alba a Burmester mezi nimi dokázal s absolutní jistotou ukázat kvalitativní rozdíly a přesto byl poslech zábavný u každého jednoho z nich.

Německý Burmester je často označován jako luxusní (snad až trochu snobský) brand, který dbá na výraznou vnější podobu a stojí hlavně na povědomí vysokých cen. Jenže jak se minimálně nám potvrzuje s prakticky všemi jejich produkty, forma přístrojů a tvář firmy mají pevné základy v technicky dotažených řešeních uvnitř. Burmester 100 je dost pravděpodobně nejlepší (a ano, také nejdražší) phono, které jsme kdy slyšeli. Jenže tolik funkcí, taková variabilita, tolik možností nastavení a třeba i komfort automatizovaného nastavení pro „ne-hračičky“ také žádné jiné phono na světě nemá. Nenechte se zmást vnějším leskem, tohle je perfektně propracovaný přístroj, který je mnohem, mnohem působivější na poslech než na pohled (a že i tam rozhodně zaujme). Fascinující je hlavně to, jak snadno všechno hraje, jak se utopíte v myriádách detailů prvotřídních záznamů, ale i jak snadno si užijete průměrnou popovou desku na komerčním výlisku, protože Burmester 100 jako kdyby smetl ze stolu všechny typické neduhy vinylových desek a nechal jen skvělé, přesně načrtnuté a bohatě podané dobré stránky. Jestliže míříte se svou sestavou ke hvězdám a ještě dál a jestliže se nebojíte práce, kterou si vinylový poslech musíte zasloužit, pak Burmester 100 je rozhodně královským komponentem, který ozdobí i ty nejlepší sestavy na světě.

Kč 475 000,- - plně osazený přístroj (3 moduly)

Kč 357 500,- - v osazení 1 modulem dle výběru

Kč 72 900,- - MM nebo MC modul

Kč 48 500,- - A/D převodník

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ absolutní konfigurovatelnost

+ možnost doplnění modulů

+ automatické přizpůsobení, které funguje i pro nezkušené

+ kvalita výroby

+ skvostně přesný, čistý, konkrétní zvuk

ZÁPORY

- cena je skutečně burmesterovská

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet