Přestože většina majitelů hi-fi sestav řeší případný pocit nedostatečnosti upgradem reprosoustav, případně zesilovače, správný přístup by vlastně nazíráno logickým způsobem měl být přesně opačný. Jde o to, že signál je vždy pouze takový, jaký jej na začátku „uděláte“ – proto logicky investovat do zdroje signálu a předzesilovače dává velký smysl. Myslí si to i japonský Accuphase – kupříkladu model C-2900 je již pátou vývojovou generací modelu, uvedeného roku 2002.

Accuphase je také jedním z nemnoho špičkových výrobců, kteří poctivě své portfolio inovují a ještě přesně, jasně a věrohodně vysvětlují proč, jak a čím. C-2900 tak může být rozměrově i vzhledově identický s předchozí verzí, avšak uvnitř je celá řádka upgradů.

Vizuálních změn je oproti předešlým verzím pomálu, ostatně Accuphase si udržuje základní tvary vizuální identity už desítky let. Dominantou je pochopitelně zlatavý čelní panel, jak je u vyšších modelů zvykem, je komponent zabalen do luxusně působícího dřevěného pláště v hlubokém laku. C-2900 má typické rozložení prvků. Po stranách jsou dva velké otočné knoflíky pro změnu vstupu a úpravu hlasitosti, pod tím levým je spínací tlačítko, pod pravým výstup na sluchátka a aktivace atenuátoru, tlumícího nastavenou poslechovou úroveň.

Nezaměnitelné je to, co je vsazeno doprostředka panelu. Jednak je to tmavý blok s informačními stavovým diodami a dvojicí displejů pro zobrazení hlasitosti a jména vstupu, jednak jsou to masivní kovová dřívka, umožňující přístup k pěkné řádce ovládacích prvků. Šestice potenciometrů upravuje použitý výstup, zisk, vyvážení kanálů, sluchátka či chování nahrávací smyčky, jsou tu i tlačítka pro možnost volby filtrování, parametrů phono modulu AD-2900 nebo displeje. C-2900 si tak můžete v mnohém „vytvarovat“ podle svých potřeb.

Zadní panel je plný konektorů. Tedy nepočítáme-li prostor po levé straně, do kterého lze osadit buď phono modul či do budoucna možná i nějaká jiná řešení. Standardně dodávaná konektivita je totiž čistě analogová a linková.

Šest cinchových vstupů doplňuje linkový výstup páskové smyčky, k dispozici jsou dva paralelní regulované výstupy. Je tu též průchozí vstup, zejména pokud chcete spojit systém stereofonní a multikanálový. Spodní řadu tvoří XLR vstupy a výstupy. Dva vstupy, dva regulované výstupy a opět průchozí vstup. Konektivita je tedy velmi variabilní.

Vnitřní prostor je nesmírně pečlivě rozčleněný tlustými stínícími příčkami na rovných deset komor. Při pohledu shora je to až fetišistické potěšení, když koukáte na tu precizní práci. Samostatný prostor má vyčleněný toroidní transformátor každého kanálu, symetrická regulace hlasitosti Balanced AAVA (opět zvlášť na každý kanál), digitální řídící obvody pro displej a tlačítka, analogový výstupní blok s konektory, volitelný phono ekvalizér, dokonce i snímací prvek ovládání hlasitosti je odstíněný. Celé uspořádání i obvody jsou symetrické.

Začněme napájecím zdrojem – transformátory jsou zapouzdřeny do hliníkových krytů s chladícími žebry a doplněné jsou o dva 10 000 uF kondenzátory na každém kanálu. Zásadní je to, co následuje – desky plošných spojů z kombinace fluorouhlíkové pryskyřice a skelných vláken s AAVA systémem.

Snímání pozice ovladače hlasitosti má na starosti pečlivě zkonstruovaný systém. Osička má průměr 8 mm, je napojena na převodový systém, ponořený v zakázkově vyvinutém mazivu. Toto řešení slouží jako plovoucí, potlačující vibrace a přesto přesně přenášející zvolenou pozici na další hřídelku, tentokrát od stejnosměrného motoru. Vše je kvůli stínění a pevnosti zasazeno do hliníkového bloku. Přestože jde vlastně jen o senzor, kterým neprotéká žádný hudební signál a sám o sobě jen informuje zbytek předzesilovače o požadované úrovni, je mu věnována extrémní péče – kombinace motoru, tekutiny a převodů má totiž dodat zejména fluidní pocit při úpravě hlasitosti, je to jen hra na luxus a zážitek.

Zpět ale k tomu hlavnímu, co dělá z C-2900 takový předzesilovač, jakým je. Jde o systém Balanced AAVA, upravující hlasitost poměrně pracným a komplikovaným způsobem, to vše s cílem co nejnižšího šumu a zkreslení. Accuphase Analog Vari-gain Amplifier pracuje s dvěma moduly v plně symetrické konfigurace pro levý i pro pravý kanál, zpracování signálu je tak plně symetrické od vstupu po výstup.

Řešení je rozděleno na vícero desek plošných spojů, aby se maximálně snížilo vzájemné ovlivnění. Vše je řešeno pomocí diskrétních součástek. Princip úpravy hlasitosti je takový, že nejprve je signál převeden z napětí na proud, následuje jedna z desítek tisíc možných vzájemných kombinací odporů a to definuje výstupní úroveň. AAVA v jediném řešení kombinuje zesílení i úpravu hlasitosti, díky odporům s pevnými hodnotami prakticky neexistuje rozdíl mezi pravým a levým kanálem bez ohledu na hlasitost. AAVA lze ze stereofonního režimu přepnout také do mono.

Přepínání vstupů je řešeno formou relátkových přepínačů. Obvody dále umožňují nastavení fáze pro každý vstup zvlášť, případně tři celkové úrovně zisku – 12, 18 nebo 24 dB.

Řídící zesilovač C-2900 je pěkný kus přístroje. Má na šířku 47,7 cm, do hloubky 41,2 cm a na výšku 15,6 cm, přičemž i díky poctivé vnitřní konstrukci váží 24,2 kg.

Předzesilovač jsme poslouchali v jednom z showroomů dovozce, kde se utkal s 088 od německých Burmester. Zbytek systému tvořil CD přehrávač 089 berlínského výrobce, alternovaný Accuphase DP-750, stálicí byl koncový stupeň Burmester 911 MK3. Napájeno bylo přes GMG Power Harmonic Hammer Exclusive, propojeno kompletně Nordost Valhalla 2 a podloženo, uzemněno a harmonizováno doplňky Nordost jako jsou QPoint, QSource, Sort Kones a bezpočet dalších. Poslouchalo se přes Fyne Audio F704 v místnosti plně vytlumené panely od Sonitus Acoustic.

Oproti přesnému a hyper korektnímu Burmesteru se C-2900 pustil při reprodukci kontrabasu Charlie Hadena v Sanbornově „Medley“ („Another Hand“ | 1991 | Elektra | 7559-61088-2) výrazně mocnější a vřelejší cestou. Krom nadýchaného obřího objemu byly nízké tóny ale stále jako vygravírované, excelentně konturované a subjektivně řečeno tužící po označení jako luxusní. Předzesilovač navíc mimořádně snadno ukazuje rozdíly – vyměníte zdroj signálu a máte úplně jiný zvuk, přestože v jádru zůstává zřetelný rukopis Accuphase. Každopádně zejména v kombinaci Accuphase + Accuphase získáte nesmírně harmonickou muzikálnost s mnoha, mnoha informacemi.

Mezzosoprán Susan Graham v „Méditation“ z Berliozovy kantáty „Kleopatřina smrt“ (Sir Simon Rattle / Berliner Philharmoniker | 2008 | EMI | 50999 2 16224 0 3) zazníval skvostně přirozeným způsobem. Dobrá nahrávka zní otevřeně a přesto s dotekem vstřícné sametovosti, je to rozhodně měkčí typ zvuku, kterýžto však v nejmenším nekompromituje čitelnost a možnost užít si i drobné nádechy nebo zázněje. Nejde to popsat jinak, než že Accuphase servíruje nad očekávání poctivou dávku opravdovosti, je to sytý, hutný zvuk, disponující hlavně okouzlující a odzbrojující tekutostí. Možná nemá über level čistoty německého Burmestru, zato má jedinečnou masitost, skoro jako kdybyste vnímali fyzické tělo zpěvačky (a koneckonců i nástrojů v orchestru) u sebe v místnosti.

Éterická „Spirits (Having Flown)“ od Bee Gees („Spirits Having Flown“ | 1994 | nahráno 1979 | Polygram | 827 335-2) je prošpikovaná zajímavě pojatými vysokými tóny, Accuphase je (pochopitelně) dokáže rozlišit a vytvarovat špičkovým způsobem. Není to analytická dokonalost Burmesteru, C-2900 jim přeci jen přidává až mateřsky vřelý láskyplný polibek jemnosti, je to hladší a jemnější zvuk, ovšem stejně absolutně bezprostředně čitelný, jasný a zvonivý. Kdyby existoval etalon krásnosti reprodukce, Accuphase by svým umným vyladěním aspiroval na umístění právě tam.

Přestože C-2900 přistupuje k nahrávkám s měkčí přátelskostí, neznamená to, že by neměl autoritu – ba naopak, kontrola je fantastická. Ostatně jakou jinou byste v této třídě čekali? Beethovenova „Eroica“ v podání George Szella, řídícího symfonické těleso Cleveland Orchestra („Symphonies No. 3 & No. 8“ | 1991 | nahráno 1957 | SONY | SBK 46 328), byla velikánská, nesmírně saturovaná, silná, mohutná, prostě valící se jako hudební stěna. A přitom Accuphase zvládá příkladně artikulovat i ševelivou, tichoučkou úroveň, je to pořád luxusně dýchající reprodukce – snad za to může skutečně precizní systém regulace úrovně, ale všechno tu má své místo, grácii a dokonce i důraz, takže svou hudbu si můžete užít i o půlnoci, když vedle spí vaše rodina.

Předzesilovač má typickou zvukovou ne zcela neutrální charakteristiku (což samozřejmě není ani chyba, ani výtka), čtyřoktávovému rozsahu klarinetu i ostatním nástrojům ve von Weberově „Clarinet Concerto No. 1 in F minor, op. 73“ v podání Sharon Kam („Clarinet Concertos“ | 1996 | Telarc | 2564 69718-6) dodal trochu teplejší, přesto velmi organicky a uvěřitelně působící podobu. Může to být tím, že C-2900 disponuje excelentním rozlišením, všechno má řád a klid, zejména právě u dřevěných instrumentů jako kdyby zdůrazňoval jejich přirozenou dřevitost. Snad je tu drobný akcent na podíl kontra oktáv, napříč spektrem je však souměrný podíl barevnosti, sytosti a artikulace. Zvuk je famózně pružný a celistvý, když ovšem budete chtít svou pozornost zaměřit k nejzazším nuancím, není problém, jsou tam.

Lokalizace zvuků i celých nástrojů či sopránu Christine Whittlesey v „Hommage á T.S. Eliot“, oktetu Sofie Gubajduliny („Offertorium“ | 1989 | Deutsche Grammophon | 00289 479 1518) je v high-endovém standardu. Scéna je rozměrná, ostatně Accuphase nabízí skutečně velké proporce všeho. Není to takový ten moderní, analytický zaostřený styl, přesto jak už bylo vícekrát napsáno, není prostě žádný problém s organizací, s přehledností nebo čímkoliv jiným. Díky kombinaci proporcí a plnokrevnosti působí zvuk C-2900 také skutečně krásně plasticky, hudba a nástroje zabírají velký prostor.

„James“ z alba „Offramp“ Pat Metheny Group (1984 | nahráno 1982 | ECM | 817 138-2) ukázala to nejlepší, co Accuphase C-2900 umí nabídnout – sama skladba je klidná a typicky methenyovská, dobře nahraná a právě tak vyznívá i skrze Accuphase. Předzesilovač exceluje v harmoničnosti, plynulosti, je to pohoda a hudebnost, čistý zvukový luxus. Tekutost hudby podtrhuje lehce vyzdvižená rytmická složka a vy prostě jen tak sedíte a užíváte si okouzlující šarm a muzikálnost, které patří mezi nejvýraznější, co jsme měli možnost slyšet.

Accuphase C-2900 je mimořádně drahý a ve všem této úrovni odpovídající předzesilovač, který nemá potřebu s ničím se porovnávat, ničemu se rovnat nebo fungovat či hrát podle nějakých předpokladů. Krásně zpracovaný přístroj má (pravda, mírně nemoderní) estetiku zralého luxus, což je patrně jediná věc, která by mohla případného náročného milovníka odradit. Je prostě svůj. Má však naprosto dostatečnou konektorovou výbavu, možnost modulárního rozšíření o dobré phono, najdete tu přehršel různých nastavení, abyste si mohli doopravdy vyhrát a přizpůsobit zvuk či fungování svému vkusu. Zlatým hřebem celého systému je pak symetrický systém AAVA, díky němuž je zvuk hmatatelný a úžasný i potichu, načež vám umožňuje užít si poslech přesně tak jak chcete – to by ostatně mohlo být motto, dobře popisující celý tento přístroj. Má trochu svého stylu, je měkčí, hutnější a hebčí, snad i vřelejší, ale přesto skrze něj prostupuje esence každé nahrávky, přesto snadno ukazuje rozdíly mezi připojenými komponenty, kabely, prostě čímkoliv. C-2900 je fascinující kus high-endu, plně potvrzující, proč je Accuphase legendární a tolik ceněnou firmou – C-2900 je zhmotněním zralého audiofilského luxusu.

Kč 529 900,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ luxusní provedení

+ mnohé možnosti nastavení

+ výtečný phono modul

+ velmi dospělá čistota a netechničnost

+ široká konektivita

+ harmoničnost zvuku

+ fantasticky fluidní regulace hlasitosti

ZÁPORY

- možná se vám nemusí líbit mírně nemoderní, svébytný design

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet