Britský Chord (tedy přesněji Chord Electronics, nikoliv Chord Company, která vyrábí kabeláž) proslul ve světě hlavně jako výrobce poněkud extravagantního vybavení, v němž excelují hlavně D/A převodníky špičkových provozních parametrů s vlastními sofistikovanými řešeními, nespoléhajícími na snadno dostupné integrované čipy a které většinou nabízí také mimořádně kvalitní sluchátkový výstup. V nabídce má nicméně značka také třeba CD přehrávače a transporty nebo integrované i dělené zesilovače.

Poslední velkou změnou ve firemním katalogu bylo uvedení série koncových stupňů ULTIMA, takže momentálně jsou k dostání tři různé úrovně monobloků a dva stereofonní koncáky. Větším z nich je model ULTIMA 5.

Na první pohled je jasné, že tento vcelku kompaktní zesilovač byl vyroben právě Chordem (který mimochodem všechny své produkty nejen vyvíjí, ale také vyrábí v jižní Anglii) – nemusíte ani rozpoznat nenápadonu destičku s firemním logem, velmi výrazně podsvícený klenutý hlavní polykarbonátový vypínač mluví sám za sebe. Tyrkysový jas, žhnoucí mimo jiné i skrze horní větrací otvory z obvodové části, si nemůže dovolit jen tak někdo.

Čelní panel je rozdělený na dvě symetrické polovičky svislou linkou, přetínající právě i ono zmíněné zapuštěné spínací tlačítko a navíc panel také opticky rozšiřuje jinak nevelké rozměry zesilovače. Šířku definuje spíše systém opěrných nožiček Integra, jisté „lešení“, na němž je komponent napojený a díky kterému lze různé přístroje Chord dosahují stejné šířky a lze je tak stavět modulárně na sebe bez potřeby použít rack.

Z boku vidíte při pohledu skrze toto „lešení“ bohaté žebrování chladícího profilu, pohled shora se zase otevírá na bohatě perforovanou hliníkovou desku, kterou – jak už jsme řekli – prochází také namodralé světlo. Žebrování pokračuje také v zadní části, tam je veškerá konektivita soustředěná na nevelkou plochu přímo uprostřed.

Konektorů je nezbytné minimum – uprostřed napájecí zásuvka typu C19 (takže se zjevně počítá s vyššími odběry proudu), vlevo a vpravo signálové vstupy (pro každý kanál jak RCA, tak symetrické XLR), o kousek výš pěkně do přímky vyrovnané najdete čtyři reproduktorové terminály, pro každý kanál pěkně jeden pár.

Při uvedení této řady v Mnichově vtipkoval hlavní designér John Franks, že jde o jednu z jeho nejnovějších kreací a že hlavní nápad není starší než 30 let. ULTIMA 5 totiž navazuje na technologie SPM 1200 MKII a ten zase na model předchozí – Chord totiž postupuje formou řízené evoluce, bez ambicí k revolučním krokům. Tedy alespoň u zesilovačů.

ULTIMA 5 – logicky už podle názvu – staví na firemním plně symetrickém obvodovém řešení ULTIMA. Používá spínaný napájecí zdroj s ultra vysokými frekvencemi nebo třeba opravu chyb zesilovače systémem dual-feed-forward namísto tradičnější zpětné vazby. Signifikantní je také použití MOSFET tranzistorů vlastní konstrukce. Přestože zesilovač je poměrně kompaktní (42 x 36 x 15 cm a 22,4 kg), osadil jej výrobce poctivým počtem 64 výkonových tranzistorů a adekvátně složitými řídícími řešeními.

Díky tomu všemu nabízí ULTIMA 5 bytelný výkon 300 Wattů do 8 ohm v „klouzavé třídě A/B“, kdy zesilovač poměrně dlouho vydrží pracovat v čisté třídě A. Chord je na technické parametry poměrně skoupý, dozvíte se tak už jen, že celkové harmonické zkreslení při plném výkonu nepřekročí 0,005% nebo že frekvenční rozsah činí 0,5 – 100 000 Hz (-1 dB).

Koncový stupeň Chord ULTIMA 5 jsme poslouchali v pražském studiu AVITSmart, kde jako zdroje signálu pracovaly Naim NDX 2 a Chord DAVE (sloužící zároveň jako regulace hlasitosti). Poslouchalo se přes Dynaudio Confidence 30 a porovnávat jsme mohli se sestavou Moon 780D / Moon 740P / Moon 870A, přičemž vše bylo napájeno přes IsoTek EVO3 Sigmas a propojeno kompletně kabeláží Chord z řady ChordMusic.

Je zvláštní, jak umírněně vlastně elektronika Chord (prakticky všeobecně) hraje v kontrastu s tím, jak excentricky se tváří na povrchu. Brnkající rytmická basová linka v „Twist in my sobriety“ od Tanity Tikaram („Ancient Heart“ | 2008 | Warner Music | 2564-69459-5) nepůsobila nějak ultimativně hlubokým dojmem nebo nějak obzvláště dynamicky, dramaticky či zaříznutým dojmem, leč snažit se na ní z opačného pohledu najít objektivní problém vlastně nešlo. Je to pevný, konkrétní bas, skvěle diferencovaný, utažený, má velkou rychlost a razanci tam, kde je to třeba. Je to mimořádně přesný zvuk, tak „normální“, tak kultivovaně neutrální, nepřikrášlený a klidný, že je zprvu vlastně nenápadný a musíte si vnitřní měřítka „resetovat“ od všech očekávání. Zesilovač díky svému velmi svižnému podání bez problémů artikuluje jednotlivé tóny, předestře vám linku čitelně, až analyticky a přestože obvykle bývá zvuk „masitější“, není ho rozhodně nedostatek.

Naprosto klidný, přesný zvukový projev se nemění ani ve středním pásmu. Hlas Franka Sinatry v „Somethin‘ Stupid“ („My Way“ | 1997 | Reprise Records | 9362-46712-2) vyplouval uvolněným, ale přitom zřetelně kontrolovaným způsobem, velmi rychlé reakce zesilovače zajišťují dojem velmi pěkného rozlišení, zvuk je transparentní a perfektně uhlazený, asi jako číšník ve špičkové restauraci s třiceti lety praxe, který jako by nic nese osm talířů a ještě se usmívá. Je to nezkreslená, čistá, super transparentní reprodukce, která stejnou měrou vtahuje svou přirozeností, jako dává najevo, že přes dobrý remastering má nahrávka své roky. Je to vlastně věcná, nenápadná reprodukce, která nechává veškerou působivost výsledného dojmu na nahrávce samé (nebo na tom, jak si s ní poradí ostatní komponenty řetězce).

Působivě rychlý, transparentní a nenápadně samozřejmý, přesný zvuk byl cítit také na činelech v „On her way“ od Pat Metheny Group („Speaking of now“ | 2002 | Warner Bros | 9362 48025-2), kde nešlo nevnímat ten nevtíravě přirozený dojem vzdušnosti, s nímž každý kovový tón zazněl. Žádná přidaná „jiskra“ nebo jiné efekty, je tu jen mimořádně realisticky znějící kov, zvuk posazený „nohama na zemi“, zvuk očištěný až na samu základní podstatu. Každý dopad paličky na plochu činelu je excelentně kontrolovaný a celý průběh tónu až po jemný dozvuk je prezentovaný s uvolněnou jednoduchostí, bez efektů, až se může zdát ta nenačančanost poněkud jednoduchá. Střízlivý přednes s praktickou absencí vlastní charakteristiky ale nechává skvěle vyznít textury i jemňoučké detaily, barvu kovu, byť vše v opět spíše decentním, než nějak rozmáchlém objemu.

Razantní perkusní zvuky v „India with jazz“ ze sampleru „STS 40 Years Anniversary“ (2020 | STS Digital | STS-6111195) byly díky rychlosti zesilovače krásně zaříznuté, úderné jako šlehnutí biče a přestože ULTIMA 5 nenabízí takové to dynamické tsunami, kdy máte pocit, že se s vámi třesou i základy vedlejšího domu, tak samotný dynamický kontrast dokáže nabídnout díky své rychlosti s působivou nenuceností. Opět to není nijak okatá, předvádějící se reprodukce a sebenáročnější transient je podaný „normálně“, přesně a s dostatečnou kontrolou, zatěžujte si zesilovač jak chcete. I proto dokáže Chord dát ochutnat dynamičnost skladby při nízkých hlasitostech, stejně jako dokáže „udržet“ zvuk pod kontrolou při těch vysokých.

Ve své nenápadně suverénní jízdě pokračoval ULTIMA 5 také v „My ship“ od Dee Dee Bridgewater („This is new“ | 2002 | Emarcy | 0602527040400) – zesilovač udržuje výtečnou čitelnost a jeho zvuk má nevtíravě „přiměřený“ styl, kde jak dominantní hlas, tak všechny nástroje v pozadí už mají své místo a svůj řád. Není to tak okatý a maskulinní zvuk jako má třeba koncák Moon, ale přirozený rozměr prokreslení je tím přitažlivější, čím déle posloucháte. Jemnůstky dozvuků, ty nenápadné nádechy a ozvěna nahrávacího prostoru zůstávají v pozadí nahrávky, ale i tam jsou krásně zřetelné, jasné i bez přidané exponovanosti. Zvuk je otevřený a sám zesilovač jako kdyby v řetězci prakticky nebyl, jako kdyby „nekladl odpor“ při průchodu zvuku a skutečně ho pouze zesiloval.

Bylo cítit, že „My romance“ Billa Evanse („Turn out the stars“ | 2009 | Nonesuch | 7559-79831-7) je už pěkně rozprostřená v prostoru, byť opět ne tak extrovertně zaplňujícím způsobem, jaký nabízí Moon. Je tu stereo obraz nelimitovaný jen samotnou roztečí reprosoustav, stereo báze také už nemá ten akcent váhy v prostředku a hudba se rozplývá v pravolevém i předozadním směru tak, jak high-endová měřítka žádají. Ale opět to není tak, že ULTIMA 5 popohání reprodukci někam ven, kdepak – ta práce s působivostí scény je na nahrávce samotné – a tím pádem čím lepší nahrávka, tím lepší i celkový dojem a vice versa.

V návaznosti na poslední větu je pak jasné, že třeba syrově řízná „Heathen Child“ od Grinderman („Grinderman 2“ | 2009 | Mute | CDSTUMM299) byla pěkně neuhlazená, divoká až „ježatá“ a přesto nebylo náročné ji poslouchat. Chord nic nepřidává, nic neubírá, drží vše pohromadě a dává energie právě tolik, kolik je třeba. Oceníte tak precizní, ale nepodbízivý rytmus, oceníte hloubku a artikulaci, konkrétnost baskytary, aniž byste cítili přílišný tlak, oceníte nebojácný a přitom stále vyrovnaný a decentní výsledný zvuk, který připomíná intenzitou a čistotou špičkově nazvučený koncert. Je tam to drama, ale nejsou tam žádné rušivé efekty, ale zároveň to ani není studiově technicistní strohost.

Koncový stupeň Chord ULTIMA 5 možná není ještě z kategorie opravdu ultimativních, ale ve světě dnešní opravdu poctivě high-endové elektroniky patří vlastně k tomu ještě racionálně drahému a přesto jeho zvuk nastavuje z pohledu věrnosti a čistoty měřítka hodně vysoko. Excentrický (byť méně než obvykle) vnější design je pak téměř v protikladu k tomu, jak neutrálně, jak čistě, klidně a samozřejmě prezentuje ULTIMA 5 jakoukoliv nahrávku. Nezkreslený a věrný zvuk vám jasně řekne, jakou ta která nahrávka dostala péči a formu ve studiu a nechá ji působit právě takovým způsobem. V žádném okamžiku se pak v reálu nezdálo, že by se zesilovač nějak blížil svým limitům nebo na něco nestačil, jeho rychlý zvuk jednoduše „zvládá“, ať už mu nandáte co libo. Přednes ULTIMA 5 pak v žádném případě není „na první dobrou“, ale bude vyžadovat, abyste se uvolnili a docenili tu až puristickou vysokou věrnost, s níž nepřikrášleně rozprostírá realistickou podstatu jakékoliv hudby, aniž by do toho vkládal nějaký svůj „názor“. Z pohledu audiofilského high fidelity je ULTIMA 5 opravdu excelentním zesilovačem, který opravdu „jen“ zesiluje.

Kč 279 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ tonální neutralita

+ čistota a přesnost

+ vlastně férová cenová hladina za dané výsledky

+ možnost volby typu nožiček apod.

ZÁPORY

- netypická svítivá estetika není úplně snadno přijatelná

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: AVITsmart | www.avitsmart.cz 

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

DOVOZCE: Audio Center Czech | www.audiocenter.cz 

fSdílet

Tweet