"V T+A vyvíjíme a vyrábíme všechno, co těší audiofilské milovníky hudby", stojí na webu T+A hned jako úvodní věta. Firma z východního Vestfálska byla založena již v roce 1978 a zakládá si na tom, že když něco dělá, dělá to pořádně - důkazem jsou podle jejich slov třeba extrémně dlouhé cykly obnovy produktů (neboli proč to měnit, když to funguje), kompletní vývoj a výroba přímo v Herfordu nebo fakt, že na vývojových pracích spolupracuje T+A s nedalekými univerzitami a mimo jiné i se spolkovou vládou.

Měli jsme možnost si poslechnout výjimečně postavený systém z toho nejlepšího, co T+A nabízí (tedy řadu HV jakožto High Voltage, koncept elektroniky pracující s nebývale vysokými proudy, na což si prakticky nikdo jiný v oboru netroufne) a že jako jedno za nemnoha značek umí nabídnout řetězec doslova od zásuvky po reprosoustavy - můžete si totiž pořídit napájení, zdroje signálu, zesílení, propojení i reprosoustavy, vše v jednotném stylu T+A.

T+A PDT 3100 HV

Komponenty z řady HV (přesněji 3100 HV, tedy nejnovější inkarnace) poznáte podle masivních těl a výjimečně rigidní konstrukce. Začátek řetězce představoval velmi čerstvý transport PDT 3100 HV, který umí načítat jak CD, tak SACD disky.

Čelní panel nese naprosto charakteristické prvky T+A - uprostřed mohutného hliníkového bloku je obdélník s displejem s pěkně čitelnými zelenkavými znaky, dotykovými ovládacími prvky a překvapivě mohutnými dvířky mechaniky. Po levé straně je masivní otočný prvek pro pohyb v menu, výběr vrstvy disku apod., po straně pravé identický, fungující jak pro základní ovládání přehrávání, tak pro pohyb v nabídkách apod.

Na mohutnou plochu zadního panelu se s klidem vešly všechny konektory, které si u transportu můžete představit. Je tu napájecí zásuvka s pečlivým popisem polarity, hned vedle najdete trojici ethernetových portů - jeden ethernet slouží pro ovládání po síti (protože T+A má přehlednou, stabilní a vlastně celkově příjemnou aplikaci pro mobilní zařízení, v níž jsou i služby jako TIDAL, Deezer, Qobuz nebo internetová rádia), další dva porty jsou pro systém Hlink, kterým se předávají ovládací pokyny mezi jednotlivými komponenty značky.

Přímo veprostřed se otevírá malý otvor, do nějž lze zasunout příslušný nástroj a šroubováním v případě problému otevřít šuplík mechaniky. Přejeďte pohledem doprava a uvidíte blok digitálních výstupních konektorů - jsou čtyři: optika, koaxiál, BNC a AES/EBU, takže mechaniku připojíte k čemukoliv. Pro optimální spojení je tu ještě konektor pátý, nazvaný IPA Link, který slouží výhradně pro komunikaci mezi elektronikou T+A. Jeho účelem je přenést i běžně digitálně nepřenosná data DSD formátu.

Působivý je už samotný šuplík transportu, masivní hliníkový odlitek s perfektní tuhostí a zjevně mimořádně propracovaným systémem tlumení, trojbodovým úchytem a stíněním masivními kovovými panely. Napájení a elektronika jsou od mechaniky odstíněné tlustými krycími příčkami. Samotný čtecí mechanismus je namontovaný na dvojici kovových prvků, po nichž při čtení klouže - konstrukce zajišťuje, že pohyblivé části transportu nejsou nijak ovlivněny vnějšími podmínkami, pokud zrovna nenastalo zemětřesení. Zajímavým řešením je také nekompromisní použití dvou laserů (tedy žádné měnění vlnové délky).

O poctivosti konstrukce vypovídají i celkové rozměry - půdorys 46 x 46 cm a výška 17 cm, přičemž i díky tlustými kovovým stěnám váží přístroj mocných 29 kg.

T+A SDV 3100 HV

V prakticky identicky vypadajícím šasi (které má opět stejný půdorys i výšku, jen váha je kupodivu "jen" 26 kg) dostanete k transportu i optimální následující komponent, tedy D/A převodník. Ten je k dispozici ve dvou provedeních, jedno je klasický nekompromisní DAC, druhá verze má navíc i variabilní výstup (a písmenko V v názvu).

Na čelním panelu je opět mohutný obdélník s displejem a osmičkou dotykových ovládacích prvků. Velký levý ovládací otočný prvek poslouží pro změnu hlasitosti i zdroje signálu, druhý pro pohyb v nabídkách a potvrzení voleb. Na čelním panelu jsou dva výstupy na sluchátka (v běžné velikosti 6,3 mm a méně běžném průměru 4,4 mm) a USB port pro datové paměti s hudbou.

Zadní panel je bezmála úplně zaplněný, což je s ohledem na rozměry až překvapující. O nekompromisní konstrukci napovídá dvojice napájecích zásuvek, jedna pro digitální část, druhá pro analogovou část. Co se týká analogových signálových konektorů, tam je situace jednoduchá - jsou tu dva vstupy (ano, D/A převodník nabízí analogový vstup v rámci toho, že poslouží i jako předzesilovač) a dva výstupy, respektive jeden vstup a výstup v podobě symetrických XLR, jeden vstup a výstup v podobě cinchů.

Digitálních rozhraní je pak bezpočet. Z těch běžných jsou tu dvě optiky, dva koaxy, dvojice BNC a jeden AES/EBU, z těch neběžných je tu IPA Link nebo dvojice HDMI. Netypické je i zdvojené USB pro spojení s počítačem. Je t u ještě DAB anténa, Wi-Fi anténa, ethernetový konektor a USB port pro připojení disků s hudbou. Komunikaci mezi přístroji zajišťuje i tady rozhraní HLink a data můžete poslat dál i v digitální formě přes HDMI port a koaxiální konektor. Neviditelné je rozhraní Bluetooth s podporou aptX.

Převodník je rozdělený na pět oddělení, separovaných tlustými hliníkovými přepážkami. Konstrukce je ale poctivá i z jakéhokoliv jiného pohledu. Začíná to nezávislým napájením pro digitální a analogovou sekci, pokračuje oddělením pravého a levého kanálu, kompletně diskrétním provedením proudově-napěťového převodníku, který tak jako analogový výstup používá vysokonapěťovou technologii HV. Separátní část má dokonce i poctivý samostatný modul analogového sluchátkového zesilovače.

Regulace hlasitosti je beze změn převzata z puristického předzesilovače P 3000 HV, i díky tomu má sekce předzesilovače frekvenční odezvu 5 - 300 000 Hz (0 / -3 dB), odstup signálu a šumu 112 dB nebo THD pod úrovní 0,001%.

D/A převodník samotný je sestavený ze čtyř samostatných převodníků na každém kanálu ve dvojitém diferenciálním čtyřnásobném zapojení. V PCM režimu pracuje ve 32 bitové hloubce se vzorkovací frekvencí 705 ,6 nebo 768 kHz, u jednobitového DSD je tu vlastní konstrukce T+A True-1Bit s velmi unikátní podporou DSD až do rozlišení DSD1024 v nativním režimu.

V obvodech je také integrovaná technologie T+A Signalprocessor pro synchronní upsampling se čtyřmi volitelnými filtry. Analogovou filtraci má na starosti fázově lineární Besselův filtr třetího řádu, u nějž lze volit mezi konečnou frekvencí 60 000 nebo 120 000 Hz. Samotný modul D/A převodníku pracuje s dynamikou přes 117 dB a odstupem mezi kanály přes 110 dB.

Dosti zajímavé je to, že jak zmíněný transport, tak tento D/A převodník vznik za (poměrně masivního) finančního přispění německé vlády. Řádově miliony EUR patrně neposloužily jen pro zábavu audiofilům a pokročilé technologie D/A převodníků se jistě využijí kupříkladu v armádních i jiných nasazeních.

T+A M 40 HV

V poslouchané sestavě dodával výkon reprosoustavám pár monobloků M 40 HV, kdy číslo v názvu udává příslušnost k oslavám čtyř dekád existence T+A. Stroje jsou to vskutku impozantní, jejich vertikální stavba nedává na obdiv víc než svou masivnost, členěné šasi na bocích zkrášlují v mohutných obloucích se ježící chladiče a zadní strana, tvarově shodná s tou přední, má spoustu místa pro těch několik málo konektorů, co tu jsou.

Ve své techničnosti jsou M 40 HV vlastně nádhernými industriálními objekty, krásný je i vertikální sloupec, kterou sdružuje jak základní indikační diody, tak digitální VU metr, který při normální poslechové hlasitosti sotva vidíte. K ovládání přístroje slouží otočný prvek, kterým lze zesilovač vypnout, zapnout nebo nechat jeho spínání na externím napětí. Malé tlačítko tu poslouží jako mute.

Co ale bezesporu láká pohled, to jsou dvě zářící elektroniky na mohutné desce horního panelu; jejich světlo probleskuje přes chladící a ochrannou kovovou konstrukci, za nimi se pak ještě otevírá pohled na průhlednou plochu, opřenou o tři kruhové profily.

Složení konektorů na zadní straně je poměrně typické - je tu analogový linkový vstup, jak cinchový, tak XLR. Netypická je přítomnost druhého XLR, které má ale čtyři piny, protože jeden je určen pro předávání ovládacích pokynů. Zesílený signál vystupuje do reprosoustav před dva sety křídlových matic, mohutné terminály tak umožní snadné dotažení libovolného kabelu a poslouží i pro pohodlný bi-wiring.

Zajímavý by měl pro každého být panel se zásuvkou typu C19, vstupem a výstupem ovládacího systému HLink a hlavně dvojicí nenápadných šoupátek. Jedno volí, zda na výstupu chcete hlavně vysoký výkon nebo chcete vysoký proud (takže zesilovač se přizpůsobí libovolně komplexní zátěži reprosoustav), druhé šoupátko zapíná podporu bi-ampingu.

V čisté třídě A pracující elektronky 6SN7 v T+A využili ve vstupní části zesilovač pro dodání pocitu harmoničnosti. Obvody jsou tu navržené jako plně symetrický diferenční zesilovač.

Tranzistory typu J-FET pak dodávají potřebné výkony ve spolupráci s vysokonapěťovou technologií HV. Napěťové zesílení probíhá také v čisté třídě A. Proudový stupeň sází na MOSFET tranzistory, na výstupní části pracuje rovnou dvacítka bipolárních tranzistorů. Obě technologie pak spojuje inteligentní monitorovací systém, který přizpůsobuje provozní parametry.

Pokud byste pochybovali, že M 40 HV je opravdu velký stroj, vězte, že díky masivní konstrukci, velkému transformátoru a baterii 180 000 uF filtračních kondenzátorů váží zesilovač 52 kg při výšce 56 cm, šířce 36 cm a hloubce 47 cm.

Mimořádné jsou ale i výstupní výkony - do 8 ohm trvale nabídne 550 Wattů a do 4 ohm rovný 1 000, při přepnutí do režimu vysokého proudu pak nabízí 60 Wattů v čisté třídě A. Obvody pracují ve frekvenčním rozsahu 1 - 150 000 Hz, s rychlostí přeběhu 65 V / us. Tlumící faktor je vcelku běžných 115, odstup signálu a šumu naopak velmi pěkných 115 dB, přičemž u hodnoty "zkreslení" (blíže nespecifikovaného) najdete údaje < 0,009%. Impozantní je pak samozřejmě i spotřeba 2 500 Wattů.

T+A Solitaire CWT 1000-8 SE

Z úplného vrcholu nabídky, stejně jako ostatní komponenty, byly i v sestavě použité reprosoustavy. Jednalo se o model Solitaire CWT 1000-8 SE. Na to, že jde o úplný topmodel (dobrá, nad ním je oficiálně ještě tentýž, dimenzovaný však rozměrově pro větší prostory), jsou vlastně reprosoustavy pojaté až nenápadně a jejich přestože jejich rozměry nejsou nijak skromné (šířka 32 cm, výška 134 cm, hloubka 46 cm a váha 83 kg jsou naopak velmi neskromné) pořád se vejdou i do středně velkých poslechovek.

Ozvučnice mají poměrně ordinérní tvary, ozvláštňuje je snad jen to, že horní plocha je menší než ta spodní, takže čelní stěna je v mírném záklonu. Celá váha se rozprostírá na mohutné kovové základně s velikými, pevnými hroty ve všech rozích.

Nenápadnost má na svědomí dozajista i celou výšku přední stěny zabírající kovová mřížka, za kterou se ale skrývá rozložení měničů typu liniového zářiče. Je tu obrovský pás elektrostatického vysokotónového měniče, doplněný o osm středotónových kónusů. Basové měniče našly své místo v páru na každé straně skříně za zvláštními ozdobnými kryty.

Zadní panel je pak čistý, jen u základny je veliká deska, na níž je toho mnohem víc, než jen reproterminály (ty jsou tu pochopitelně také, dokonce dva páry pro možnost bi-ampingu). Rozhodně zaujmou tři kolébkové přepínače, které nabízí možnost ekvalizace energie pro každé ze tří pásem a to v rozsahu + 1,5 / 0 / - 1,5 dB. Ve spodní části najdete zásuvku s kolébkovým vypínačem, skrze kterou proudí napětí k puristickému elektrostatu. Posledním konektorem je ethernetové rozhraní, sloužící ke spínání (chování si nastavíte šoupátkem hned vedle).

Solitaire CWT 1000-8 SE výrobce postavil jako uzavřený třípásmový koncept (přechodové frekvence jsou na úrovni 190 a 1 400 Hz) s cílem dosáhnout neomezeného frekvenčního i dynamického rozsahu. I proto zvládnout reprosoustavy trvalý příkon 300 Wattů a udávaný frekvenční rozsah činí 26 - 40 000 Hz, poměrně snadné rozehrávání by měla zajistit kombinace čtyřohmové impedance a nadprůměrné citlivosti 88 dB / W / m.

Použité měniče pochází z vývojového oddělení T+A a jsou vyráběné na zakázku. Platí to hlavně pro ojedinělý vysokotónový elektrostat s rozměry 92 x 5 cm, platí to pro osmičku 12 cm středotónových kónusů i pro čtyři 21 cm basové kónusy.

Tweeter je koncipován s ohledem na to, aby pokryl neobvykle široké frekvenční spektrum, navíc prý i s tím, že by neměl mít téměř žádné ztráty při poslechu mimo horizontální osu (naopak liniový zářič nejen zlepšuje spojitost pásma v přechodových bodech, ale také "zaostřuje" zvuk na jednu poslechovou úroveň a pomáhá zmenšit problémy vznikající kvůli odrazům od podlahy a stropu).

Středotónové membrány nemají díky své velikosti fázový nástavec, je tu jen inverzní prachovka, jsou určeny pro celý vokální rozsah a jejich pevnost zvyšují pravidelné "zářezy". Dlouhý chod zajišťuje řádně velký závěs. Středotónové měniče mají prý velké a silné magnety, rozhodně pracují ve vlastní uzavřené komoře, stejně jako měniče basové.

Ty byly vyvinuty pro práci v uzavřené skříni a krom ultra tuhých membrán mají velmi poddajné závěsy, umožňující velký výkmit. Pevnost zajišťuje konstrukce z uhlíkového vlákna, zpevněného dalšími tvrdými vlákny a řádnou vrstvou impregnace. Měniče jsou proti sobě rozepřené mohutnými torzními tyčemi, načež nežádoucí energie se uvnitř skříně navzájem vyruší díky opačné fázi protilehlých měničů.

T+A Power Bar 5+2 HD

Systém byl pochopitelně propojen napájecími, signálovými i reproduktorovými kabely, základem byla napájecí liště Power Bar 2+5, jak v základním provedení, tak v provedení HD. Obě verze mají podlouhlé hliníkové tělo typu klasického "psa", obě mají dvě zásuvky pro analogová zařízení a pět pro digitální zařízení (jak napovídá název), model HD ale spočívá na masivní hliníkové základně s obrovskými hroty.

Jak v T+A zdůrazňují, připojení výkonné elektroniky může vést ke generování mocného magnetického pole uvnitř napájecí lišty, takže Power Bar je z čistého hliníku o tloušťce 10 mm a minimalizuje množství magnetických prvků.

Lišta samotná je pouze rozvodným prvkem, žádné filtry, žádné přepěťové ochrany, nic, co by brzdilo dodávku proudu do vaší sestavy.

Systém T+A jsme mohli poslouchat v rozumně dimenzovaném prostoru dovozce, který byl nicméně na spodní rozumné hranici z pohledu rozměrů, jakkoliv se snadno propustným závěsem otevíral do jednoho menšího a druhého obrovského prostoru, takže přebytek basů tak úplně nehrozil.

Součástí systému bylo vše výše uvedené, srovnávat jsme mohli s reprsoustavami T+A Talis S 300 nebo T+A Criterion S 2100, případně s MP 3100 HV a PA 3100 HV.

Když rozezněl svůj kontrabas Charlie Haden ve skladbě "Anna" ("Naim Sampler 6" | 2006 | Naim Label | naimcd106), místnost naplnil mimořádně přítomný bas, fyzický, hutný a výjimečně přesvědčivě definovaný, neomezovaný v hloubce, nestísněný v energii. Tóny kontrabasu byly pod fantastickou kontrolou, plné a přitom precizně zaříznuté, od techničnosti oddělené jen tenounkou vrstvou elektronkové hladkosti. Brilantní samozřejmost skvěle reprodukuje tu nádhernou, luxusní vřelost špičkového kontrabasu ve zkušených rukách, cítíte přirozenou rezonanci dřeva a korpusu s až hmatatelnou fyzičností a realističností. Brnknutí jsou excelentně pružná a přitom nerozkročená víc, než žádá přirozenost - okřídlené "je to skoro jako kdyby tam stál" tu skutečně platí.

Systém T+A nikterak neinklinoval k technicistnsoti, přestože rozlišení systému je skutečně špičkové - ostatně, poplatně extrémní cenovce. Nádherný hlas Julie London v "People who are born in May" ("Diamond Voices of the Fifties" | 2015 | STS Digital | STS-6111140) zněl s mimořádnou přirozeností - ať už tím, že měl realistické proporce, nebo třeba tím, jak soustředěně a konkrétně, jak fyzicky byl cítit v prostoru. Reprodukce byla fenomenálně otevřená a transparentní, bez strohosti, s lehkostí a uvolněností nejvyššího řádu plynoucí k posluchači. Artikulace a srozumitelnost jsou prvoligové, plasticita hlasu jakbysmet. V reprodukci hlasu dominuje ta těžko popsatelná kvalita "lidskosti" a "křehkosti". Ani artefakty starší nahrávky, patrné navzdory špičkovému remasteru, nejsou nijak otravné a byť jsou slyšet, nepotlačují autenticitu vokálu.

Nejdelikátnější vysokofrekvenční dozvuky v "No Matter What" od Xu Ganga ("Be There" | 2004 | Usher) byly tvrdé, konkrétní a jasné, zklidněné lehounkým, sotva patrným elektronkovým dotekem, který brání i při vysoké hlasitosti vzniku ostrosti. Fascinující celková přirozenost a skvostné detaily vám nástroj předestřou jako na stříbrném podnose, excelentně tiché signálové pozadí nechá vyniknout i maličké nuance s opravdu sebevědomým klidem a samozřejmostí. Fantastický je také celkový pocit sourodnosti, je to parádně koherentní zážitek.

S až nadřazenou samozřejmostí systém pumpoval do prostoru dynamiku v Claptonově "Lay Down Sally" ("Ultradisc II" | 1994 | MFSL | SPCD 016) - nebylo cítit žádné omezení, hudba pulsovala a dýchala jako celek už od nizounkých hlasitostí a bez omezený, s nadhledem a výraznou rezervou hrála až tak nahlas, jak jen to prostor a uši snesou. Makrodynamika je fenomenální a naprosto suverénní, nenutkavá a nevyčerpatelně energická je hudba i na úrovni mikrodynamiky jednotlivých nástrojů. V jakémkoliv okamžiku je znát obdivuhodná rezerva a zvuk je rychlý, spořádaný a schopný předat jakoukoliv dynamickou špičku.

Hotové orgie přirozenosti předvedl systém v "Clouds" Stevea Colemana a Five Elements ("Harvesting Semblances and Affinities" | 2008 | Pi Recordings | PI33). Nádherně přítomný, konkrétní zvuk s perfektní čitelností je netechnický a přitom brilantně precizní, je skvěle organizovaný, lehce uhlazený elektronkou a přesto špičkově zřetelný, jasný a detailní, aniž by cokoliv zdůrazňoval. Máte pocit, že nic není zastíněno, limitem detailnosti tu zůstává už jen nahrávka samotná a systém až dychtivě servíruje všechny nuance. Každý nástroj i hlas má svůj prostor, je fantasticky ohraničený a samozřejmost, s jakou sestava dokázala poskytnout tolik informací v plném rozsahu napříč pásmy, to není - chce se říct - žádná samozřejmost ani v takhle drahém high-endu. Nic už není zastřeno a byť jsou ještě o kousek expresivnější reprosoustavy nebo analytičtější zdroje signálu, čitelnost je prostě dechberoucí. Hudba je jednoznačně "kompletní", dá-li se to tak říct.

Suverénně zaplňující je zvuk z pohledu podání prostoru nahrávek - "Wolkenmeer" Beo Brockhausena ("Closer to the Music Vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) se rozprostřela po celé místnosti, vtěsnala se do každého kouta a tóny byly veliké, odvážné (byť za jakýchkoliv podmínek stále kontrolované). Lokalizace je díky liniovému zářiči až hypnoticky přesná (tedy pokud vyhovíte specifiku ideální poslechové výšky) - každý zvuk zazní s jasnými trojdimenzionálními souřadnicemi, na široké pravolevé a mimořádně hluboké předozadní ose. Všechno pak vysloveně špičkově "lícuje", pásma jsou fantasticky spojitá bez jakkoliv patrného přechodu a s pocitem luxusní plasticity.

Výjimečně silná byla sestava i v tom, že ve svém přirozeně působícím zvukovém pojetí zvládla hrát absolutně cokoliv. Fantastickým, až koncertně přímočarým prožitkem byla "I Love the Life I Have" Buddy Guye ("Extended Dynamic Experience 4" | 2015 | STS Digital | STS-6111145) s parádně zemitou bluesovou kytarou i výbušným černošským vokálem. Byla to hustá, rytmická nálož energie a vášně, byl to prožitek se silou, intenzitou, důrazem a dynamikou, byla to hudba, která působila nereprodukovaně intenzivní a oplývající vším, co milujeme na "live" zážitcích. Vnímáte fyzické pulsy a mohutnost, vnímáte sebevědomý rytmus a vnímáte hudbu v krystalicky živoucí podobě.

Sestava z top modelů komponentů a reprosoustav německých T+A ukazuje, že díky dekádám zkušeností tihle pánové umí teorii skutečně aplikovat, tak jak slibují - přestože cena je už opravdu pohádková, jsou i dražší systémy a ani mezi nimi se námi poslouchaný setup rozhodně neztratí. Fantasticky přesné a univerzální zdroje signálu, mohutně (nad)dimenzované zesilovače a pečlivé, přesné a konkrétní reprosoustavy se i bez extravagantních materiálů a kosmických řešení dokážou postarat o luxusní poslechové zážitky, o zážitky bez omezení a tak plné skutečného, autentického života, že si budete chtít ukrást každou společnou chvilku. Ultra puristický posluchač může říct, že ve zvuku je cítit (byť zdálky) teplý dech elektronek, ale my všichni ostatní můžeme říct jen to, že tento systém zprostředkovává zážitky vrcholné intenzity a suverénnosti.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 388 000,- - PDT 3100 HV (SACD transport)

Kč 648 000,- - SDV 3100 HV (D/A převodník s předzesilovačem)

Kč 1 014 000,- - M 40 HV (výkonové monobloky)

Kč 1 196 000,- - Solitaire CWT1000-8 SE (sloupové reproustavy)

Kč 2 700,- - H-Link kabel (1 m)

Kč 11 800,- - Audio Quad signálová kabeláž (2x 0,7 m)

Kč 11 600,- - Speaker Quad reproduktorové kabely (2x 2 m)

Kč 50 800,- - Power Bar 2+5 HD napájecí lišta

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vrcholná přirozenost zážitku

+ nelimitovaná dynamičnost

+ skutečně excelentní detailnost

+ koherence

+ robustnost přístrojů

+ nesměrovost liniového zářiče

+ puristicky plnorozsahový systém

ZÁPORY

- lampy přeci jen vnáší do zvuku trošičku hladkosti (ale pak stačí pořídit A 3000 HV a třeba i v bridge režimu)

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz