Nejnovější série Homage Tradition značky Sonus faber je poctou italské houslařské tradici - jeden z modelů je pojmenován i po benátském mistrovi Santo Serafinovi, jehož dílo bylo otevřeně inspirováno ještě slavnějším cremonským houslařem Amatim. Díky tomu, že dodnes existuje a hraje přes 300 jeho nástrojů patří k nejplodnějším houslařům staré italské školy.

Model reprosoustav pojmenovaný na jeho počest Serafino Tradition koncipovali v Sonus faber jako středně velký robustní sloupek. Ačkoliv ozvučnice není s rozměry 109 x 39,6 x 48,5 cm (v x š x h) nijak obří, působí značně podsaditým a fortelným dojmem. Snad za to může i typický půdorys kabinetu s téměř plochou čelní stěnou a vyklenutými, dozadu skoro do špičky se spojujícími bočnicemi, snad oproti předchozím modelům výraznější zastoupení dekorativních kovových proužků, snad i solidní kovová základna s velkými nožkami a hroty (ne ledajakými - jsou z kombinace kovu a elastomeru), která drží váhu 52 kg pěkně od země.

Ačkoliv konstrukce skříně je z běžných MDF profilů, povrch je vskutku luxusní - přední stěna je potažená kůží, viditelné části boků a horní stěny zase přírodní dýhou pod luxusně vyleštěným lakem, vše v pravidelných, tak trochu jachtu připomínajících blocích oddělují kovové proužky. Vrchol zadního zúžení pak tvoří svislé profily ne nepodobné chladiči, uprostřed nichž jsou třeba terminály a další prvky včetně nenápadných výdechů bassreflexu.

Skříň je poctivě tuhá nejen díky tloušťce stěn, ale i díky bohatému vnitřnímu systému příček a výztuh. Její vibrace minimalizuje i systém para-aperiodického Stealth Ultraflex, zajišťující hladký výdech vzduchu.

Na čelní stěně najdete tradičně pojatou konfiguraci reproduktorů - ve vlastním poli jsou k sobě přimknuté vysokotónový reproduktor se středotónovým, kus pod nimi je dvojice basových měničů. Všechny pochází z porftolia Sonus faber. O nejvyšší frekvence v tří-a-půl pásmové koncepci se stará kopulka H28 XTR-04 s průměrem 2,8 cm, materiálem je měkké hedvábí, přes kopulku se klene můstek jednak chránící kopulka, jednak prý mající vliv na disperzi. Reproduktor má vlastní pracovní komoru s labyrintem za membránou.

Středům je vyhrazen měnič M15 XTR-04 s kónickou membránou o průměru 15 cm. Přesný chod zajišťují silné neodymové magnety. Basy řeší dvojice 18 cm wooferů W18XTR-08. Membrána je sendvičová (pěnové jádro mezi "slupkami" z celulózy).

Výhybka dělí pásma na úrovních 80 Hz, 250 Hz a 2 500 Hz, celkový frekvenční rozsah se započítáním bassreflexu je 30 - 35 000 Hz bez udaného tolerančního pásma. Citlivost 90 dB / 2,83 V / m patří k těm vyšším, jmenovitá impedance je na úrovni 4 ohm.

Sonus faber Serafino Tradition jsme poslouchali v Dealerském centru dovozce v maximalisticky pojaté poslechovce - akustikou, designem i výbavou. Serafino Tradition hrály primárně se setem McIntosh - SACD MCD550, předzesilovačem C2600 a monobloky MC1.2KW, které alternovaly další monobloky MC601. Všemu dodával proud zdroj MPC1500. Propojeno bylo kabely McIntosh a hlavně nejvyššími modely InAkustik. Porovnávalo se s ostatními modely řady - Amati Tradition a Guarneri Tradition, k dispozici byly i Nautilus nebo 802 D3 od Bowers&Wilkins.

Hutná a dramatická Zimmerova "Wheel of fortune" z nadupaného soundtracku k "Pirátům z Karibiku - Truhle mrtvého muže" (2006 | Walt Disney) byla podaná s menší rozmáchlostí, ale zato větší konkrétností, než je u italské značky zvykem. Bas sice není extrémně hluboký, zato je pevný jako skála a bručení smyčců má nejen spoustu energie, ale také pěkně podané barvy a textury. Není to fyzicky mohutný bas, zato poměrně rychlý a poměrně hodně důrazný, s již výtečně vystiženými polohami a přesnými konturami.

Střední frekvence působí maličko akcentované, hlas Toma Jonese v "Did trouble me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) byl vytažený kupředu, neomezený ve své hloubce a až mručivé hrudníkové rezonanci, velmi naléhavý, velmi výbušný, řízný v sykavkách, ale ne agresivní či ostrý. Líbilo se nám, že jsou Serafino konkrétnější než Amati Futura, jsou přímější a mají velmi dobré vyvážení detailů a objemu, takže zrovna hlasy působí velmi autenticky.

Nejvyšších tónů je pak také dost - objemem i energií. Činely v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) byly ale přesto dobře integrované do hudebního celku, čisté, opět řízné, ale ne agresivní tam, kde si to zvuk činelu vyžádal. V podání cítíte živou jiskru, ševelení z pozadí vytáhnout Serafino Tradition do popředí a výtečně ho rozpracují na jednotlivé údery s čitelným dozvukem. Charakterem je pak podání blíže věcné realističnosti, než barevnému přikrašlování.

Protože Serafino Tradition nejsou kdovíjak velké sloupky, patrně byste od nich nečekali hřmění a makrodynamický důraz jako mají třeba větší sourozenci Amati Tradition. Je nicméně fakt, že podpoříte-li je řádnou elektronikou (a že si Serafino říkají o hodně výkonu a proudu, jen co je pravda - rozdíly mezi zesilovači jsou velmi zřetelné), umí velké věci. Nikdy nebudou tak rozmáchlé a mohutné jako Amati Tradition, ale jejich dravý, výbušný a energií překypující přednes dokáže spolu s výtečnou přesností mohutným bubnům v "Earth Drums" od He Xun-Tian ("Paramita" | 2002 | Wind Music) udělit již velmi dospělou působivost. Navíc je vše skutečně pěkně soustředěné a kontrolované napříč spektrem frekvencí i hlasitosti.

Ze všech tří modelů v řadě Homage Tradition nabízí právě sloupek Serafino Tradition "nejcivilizovanější", nebo chcete-li nejčitelnější a nejvyrovnanější projev, takže ač jsou objektivně vzato větší Amati Tradition přeci jen ještě detailnější a Guarneri Tradition zase umí lépe soustředit řečové pásmo, v komplexnosti a celkové snadnosti orientace v "My right eye" od Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) působily nakonec nejorganizovaněji právě tyto střední sloupky. Detailů už je právě tolik, kolik máte právo očekávat za svého půl milionu - i jemňoučké hluboké syntetické tóny jsou precizně vykreslené a vyřezané jeden za druhým, jsou posílány do místnosti krásně zaostřené, konkrétní a s nadhledem a jistotou. Stejně tak hlas, klidný a přesto bohatý na odstíny je prezentovaný velmi sebejistě.

Serafino Tradition jsou téměř stejně "monitorové" jako jejich kompaktnější sourozenci Guarneri Tradition, snad i proto hudební scénu v "Coal" Michaela Penna ("Free-for-all" | 1992 | BMG) vystavěly naprosto prvotřídně - možná o něco menší objem, ale zato krásná separace nástrojů, skvělá lokalizace v pravolevém i předozadním prostoru, přirozené proporce i jasné ohraničení jednotlivých nástrojů tvoří společně výjimečně přesvědčivý a zábavný dojem trojdimenzionálního prostoru.

A muzikálnost? Přes všechnu spořádanost veliká - Serafino Tradition je prostě radost poslouchat (když je tedy správnou sestavou probudíte k životu). Při otočení hlasitosti doprava jako kdyby pod ozvučnice někdo řádně přiložil a i elektronika "Deeply Disturbed" od Infected Mushroom ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records) měla šmrnc, měla rytmus, měla sílu a výbušnost, naléhavost a hlavně - měla "koule".

Sonus faber Serafino Tradition jsou tradičně italsky vášnivé, hravé a hudební reprosoustavy, jsou ale zároveň tak trochu neitalsky realistické, kultivované a "rovné". Mají v sobě jiskru i klid, mají v sobě nestoupané kouzlo muziky i technickou brilanci zvukového podání. Jsou - samozřejmě s přihlédnutím k ceně i místě původu - krásně udělané i elegantně imponující v místnosti. Za svého půl milionu dostanete středně velký sloupek plný hudebních zážitků ryze high-endové kategorie - jediné ještě větší doporučení, než již řečené je pak jen to, že byste si měli dopřát až zdánlivě přehnaně dobrou sestavu. Serafino Tradition se vám posléze odmění koncentrovanými emocemi v každé notě.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, se zakázkově upravovanou akustikou. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn to bylo možné.

Z celé řady Homage Tradition se zdají být Serafino Tradition "nejčistší" nejen proporcemi, ale i zvukem - ostatně naměřené hodnoty to jen potvrzují. Propad na 200 Hz lze připsat prostoru, jinak je tu cítit důraznější vokální pásmo i velký přírůstek energie nad úrovní 10 kHz. Možná byste od tak velkého sloupku čekali přeci jen hlubší zátah do basů, než je nějakých reálných 40 Hz, nicméně ono to již prakticky stačí. Studiová vyrovnanost nikdy nebyla cílem zvuku Sonus faber a prakticky se Serafino Tradition vejdou do tolerance +/- 2,5 dB v pásmu 50 - 12 000 Hz - tedy to hlavní je "v pohodě".

Na rozdíl od kompaktního modelu Guarneri jsou Serafino elektricky velmi spořádané, byť jejich impedanční křivka (červená) osciluje ve většině své dráhy v rozmezí 3 - 4 ohm. Snad jen lehounká nepravidelnost na hranici 2 200 Hz naznačuje rezonanci pod tweeterem, jinak je vše velmi spořádané. Říkat v této cenové hladině, že budete potřebovat skutečně špičkový, stabilní zesilovač schopný ustát proudové špičky bez zakolísání, je jako nosit dříví do lesa.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]

Kč 489 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ nejvyrovnanější model z celé řady

+ výtečné zpracování a elegance

+ kombinace muzikálnosti a detailnosti

+ zaplní i velký prostor a přesto je lze poslouchat v klidu zblízka

ZÁPORY

- vyžadují pro správou kontrolu opravdu špičkový zesilovač

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: E.P. Audio | www.epaudio.cz 

fSdílet

Tweet