I ke mně se přikutálel nejnovější počin „otce punku“ Iggyho Popa se zvláštním názvem Preliminaires. S celosvětovými naprosto nekriticky nadšenými recenzemi se shodnu snad jen v tom, že to není Iggy Pop a že se jedná o slušnou práci. Ale onu originalitu, onu dokonalost a ono nadšení jsem jaksi tak úplně nezažil. Alespoň ne ve spojení přímo s hlavním interpretem.

Iggy je prostě Iggy, divoch, řvoun, ochlasta, feťák, showman, zestárlá rocková a punková legenda a někde pod tím ne úplně špatný zpěvák a muzikant. Jenže přiznejme si, že vlnu nadšení by dnes asi sklidil i za přečtení telefonního seznamu, stejně jakou spousta stále aktivně koncertujících známých jmen. Četl jsem mnoho textů, které jeho desku přirovnávají k dílu Leonarda Cohena, ale já osobně v něm slyším mnohem víc třeba z Toma Waitse a cítím ho spíš jako odbočku a experiment postaršího muže, který se chce ještě aspoň jednou podívat ven ze své škatulky a který už nemá potřebu pracovat jen na vydělávání peněz.

Již obal alba, mimochodem pěkně provedený, evokuje cosi mimo hlavní proud, tak trochu něco jiného. A to je dobře. Prvními tóny úvodní „Les Feuilles Mortes“, kterou před ním nazpívalo již značné množství zpěváků v mnoha jazycích - francouzský originál skvěle interpretují například Yves Montand nebo Edith Piaf – jsem zbystřil své smysly a pozvedl obočí v poměrně silném překvapení. Takhle přece zní nahrávky klasických šansoniérů a zpěváků z jazzových klubů šedesátých či sedmdesátých let. A přesně k nim se nálada nahrávky hodí... Ocitáme se někde v malém francouzském klubu, spíše někde na okraji Paříže než v jejím centru, všude vládne klid a pohoda. Hudba nám říká, abychom zavřeli oči a jen poslouchali. Iggy ve zpěvu nijak nevybočuje, neexhibuje, spíš souzní s hudbou než aby prosazoval sám sebe. Až neuvěřitelně tak ctí „ten správný šanson“. Překvapení, ale jen to nejlepší.

Následuje „I want to go to the beach", opět klidná šansonovka, pokračující v nastoleném duchu. Celkové harmonické vyznění nahrávky a klid, který přináší, ale zdaleka nejsou zásluhou jména Iggy Pop. Ba naopak. Hlas je tu jen jedním z prvků nahrávky. Potvrzuje to i následující „King of the Dogs“, záležitost jako vystřižená ze čtyřicátých let, s velkou kapelou a s trochou nadsázky. Ale i zde je Pop pouze jedním z mnoha, i když významným. Tu a tam se pouští i do rockovějšího zvuku, tu a tam se zase naopak vrací k více než klidným melodiím. Například ve čtvrté „Je Sais Que Tu Sais“, kde zpívá Iggy jen „druhé housle“ se úžasně prosazuje ženský jemný vokál. A vůbec to není ke škodě věci.

I zbytek alba se nese ve střídavě divočejším duchu, povětšinou však jde o stejná „šansonová“ témata. Lásku, sex, smrt a neštěstí. O různé povahy života a těžké chvíle v něm. Stylem podání i hudebních aranžmá místy zabíhá celé album třeba až k některým kouskům z repertoáru již zmiňovaného Toma Waitse. Zvláště pak smutnější a pomalejší kousky evokují chmurnou atmosféru alba „Alice“, onen zasněný, zakouřený a tak nějak zlý a nespravedlivý svět. Podíl na tom má jistě i francouzština, jíž Pop poměrně slušně vládne.

Co Iggy předkládá je sice víceméně neautorské dílo, plné přezpívaných písní, ale vše tvoří v jeho podání naprosto kompaktní celek s tesknou náladou. Osobně nedoporučuji otevírat při poslechu tohoto alba v deštivém počasí silná vína či jiné alkoholické nápoje, protože je zde akutní nebezpečí smutku a deprese. V případě opakovaného poslechu v těchto podmínkách pak není dobré mít po ruce ostré nástroje, střelné zbraně či lano. Což ovšem nic nemění na kvalitě nahrávky, která přes vážnější témata občas zaskočí i k nadsázce (např. v podobě vesele zpívané rytmické „Nice to be dead“).

Iggy Pop odvedl více než dobrou práci, ač kdyby celé album vydal buď pod svým občanským jménem nebo pod hlavičkou nějakého hudebního projektu, zřejmě by to bylo vůči posluchačům více fér, protože i když jeho ducha lze v nahrávce vystopovat, není zde dominující. Nutno dodat, že výborný hudební zážitek hodně podporuje i perfektní zvuková kvalita nahrávky, kde třeba velký jazzový orchestr opravdu žije, dýchá a hraje a není těžké si představit onen mírně zakouřený, tmavý klub a poněkud zhroucenou a životem ošlehanou postavu na barové židličce u mikrofonu. Ale tak nebo tak... Tohle je zkrátka výborná hudba. Tečka.

200 300 xavian

200 200 epaudio

200 200 soundstyle

05 200 200 tykon

200 200 hifi guide

200 200 horn

200 200 audiocenter

Your browser doesn't support JavaScript or you have disabled JavaScript.

200 200 voix

200 200 rpaudio

200 200 avitsmart

AKTUÁLNÍ REDAKČNÍ SESTAVY

1) HLAVNÍ SESTAVA
2) NEARFIELD SESTAVA
3) DOSTUPNÁ SESTAVA
4) VINYLOVÁ SESTAVA
5) MOBILNÍ SESTAVA

ZESILOVAČE:

Norma Revo IPA-140 [1]
Grandinote Shinai [4]
Emotiva XSP-1 [2]
Emotiva XPA-DR2 [2]
Cambridge CXA80 [3]

ZDROJE SIGNÁLU:

OPPO UDP-205 [1]
Teac NT-503 [2]
Apogee Groove [5]
Chord Mojo / Chord Poly [5]
Cambridge CXC [3]
The Little Black Box v2
COOD-E TV
Pioneer BDP-LX71 [2]

REPROSOUSTAVY:

Harbeth Monitor 30 [1]
KEF LS50 [2]
Fischer&Fischer SN-70 [3]

GoldenEar SuperSub X [2]

ANALOG:

VPI Scout [4]
+ Jelco SA-250
+ Hana EH
+ VPI ADS
Grandinote Celio [4]

KABELY:

REPRODUKTOROVÉ
Nordost Heimdall 2 [1]
Nordost Red Dawn [3]
InAkustik LS-1603 [2]
TelluriumQ Silver
ZenSati Authentica [2]
ProAc Response Black Signature

SIGNÁLOVÉ XLR
Nordost Heimdall 2 [1]
Nordost Red Dawn [3]
ZenSati Authentica [2]
TelluriumQ Black [2]
Chord Signature (XLR-DIN)
Vincent Premium
Cardas Clear (sluchátka) [5]

SIGNÁLOVÉ RCA
Nordost Heimdall 2 [1]
Nordost Red Dawn [3]
TelluriumQ Black
KrautWire Guru S
EagleCable Condor Blue
AudioQuest BigSur

DIGITÁLNÍ
Nordost Heimdall 2 (HDMI) [1]
Nordost Heimdall 2 (ethernet) [1]
Nordost Blue Heaven (coax) [3]
Nordost Purple Flare (USB) [5]
AudioQuest Jitterbug [2]
Cardas HighSpeed SB (USB) [2]
KrautWire Guru Digital (coax)
Black Rhodium Sonata (coax)
Monster Cable M1000 (HDMI)
Monster Cable M1000 (optika) [1]

NAPÁJECÍ
Nordost Heimdall 2 [1]
Nordost Frey [1]
Nordost Red Dawn [3]
IsoTek EVO3 Sequel
IsoTek EVO3 Premiere
IsoTek EVO3 Initium
ZenSati Authentica [2]
KrautWire Omega III

+ řada standardních low-cost kabelů

NAPÁJENÍ:

samostatný přívod 1x25A [1] 
GigaWatt G-C20A 2P (jistič)
GigaWatt LC-Y EVO (kabel)
GigaWatt G-044 (zásuvky)

IsoTek EVO3 Syncro UNI [1]
IsoTek EVO3 Genesis One [1]
IsoTek EVO3 Titan One [1]
IsoTek EVO3 Sirius [3]
IsoTek EVO3 Corvus [2]
zakázková rozvodnice
Xindak XF-1000ES
Furman AC-210 A E

SLUCHÁTKA:

AudioQuest NightOwl Carbon [2]
beyerdynamic Amiron Home [2]
Sennheiser HD 26 Pro [5]
Koss Porta Pro Wireless
Sennheiser IE 8 [5]
Koss Porta Pro CZ

OSTATNÍ:

Nordost QKore 3 [1]
Nordost Sort Kones [3]
zakázkové stojany pod Harbeth
stojany Kudos S50
akustické prvky Sonitus Acoustic
Naim mu-so
65" UHD Philips 65PUS7101 [1]

MĚŘENÍ:

Clio Pocket
ATB PC Pro
Room EQ Wizard
miniDPS UMIK-1
MCP CQ5620 (osciloskop)
CD generátor

31 200 300 bose

32 200 200 wdq

33 200 200 amarock

 

ŠÉFREDAKTORŮV NEPRAVIDELNÍK

En ten týky...

...dva špalíky, čert vyletěl z elektriky. I když ve známém dětském rozpočítadle se elektrikou myslí tramvaj, vlastně by se v našem malém, trochu zvláštním světě špičkové reprodukce zvuku dal čert najít leckdy i v té elektrice ve zdi a zásuvkách, budeme-li čertem rozumět nejproblematičtější (a patrně i kupodivu nejmasověji ignorované) místo většiny audio sestav.

Číst dál...

200 200 eurostar 12 200 200 audio visual 13 200 200 elfton Mareka Audio 

Your browser doesn't support JavaScript or you have disabled JavaScript.

16 200 200 cpt 17 200 200 aq 18 200 200 avintegra 200 200 psg 20 200 200 wdq 

200 200 kasaudio 22 200 200 spalek 28 200 200 440audio 24 200 200 hifistyl 200 200 melco 

26 200 200 ibd 27 200 200 hiendboutique 25 200 200 grandinote 200 200 amarock studio 200 200 htp

corner amarock studio