Italští Riviera Audio Laboratories soustředí svou snahu čistě na vývoj a výrobu zesilovačů z luxusní kategorie, které krom až okázalého fyzického provedení používají i ne úplně obvyklá řešení technická. To vychází už ze základního přesvědčení hlavního konstruktéra Lucy Chiomentiho, že audio elektronika má nikoliv nutně hrát „rovnou křivku“, ale co nejvíce se přiblížit charakteristikám vnímání lidských uší, přičemž svou nezanedbatelnou roli v tom má práce s harmonickým zkreslením v profilu podobnému právě našemu sluchu.

Poslední generaci firemních produktů představují v zásadě „základní“ předzesilovač APL1 a stejně umístěný koncový stupeň AFS32.

Riviera Labs APL1

Předzesilovač APL1 sdílí ve svých křivkách hodně rukopisu s integrovaným modelem Levante. Charakteristický je čelní panel se svým lehkým „zhoupnutím“ v levé části kolem regulace hlasitosti – jestliže je Levante krásně zpracovaný, APL1 je vysloveně uhrančivý, materiály působí ještě o kousek lépe, jejich masivnost a opracování jdou ještě o krůček dál.

Vyjma zmíněného dominantního prvku pro úpravu poslechové úrovně jsou tu ještě tři menší obdoby – pro změnu vyvážení kanálů, přepnutí chování monitorovací smyčky a konečně samozřejmě na výběr aktivního vstupu. Tři malá tlačítka pod nimi slouží k zapnutí, spuštění nočního režimu (což znamená snížení svítivosti diod) a aktivaci funkce Mute.

Horní deska s bezpočtem průduchů také sálá krom nezanedbatelného provozního tepla hodnotným provedením. Že se na šasi a součástkách nemuselo šetřit a také nešetřilo vidíte i zezadu. Konektory jsou věru prémiové a díky dostatku místa na velkém komponentu i prakticky seřazené. Vlevo se nachází napájecí zásuvka s vypínací kolébkou, hned vedle tři sady výstupů pro velkou variabilitu. Jde o dvoje cinche a jedny XLR.

Vstupní nabídka zahrnuje pětici běžných vstupů linkových (dvojici XLR a třikrát RCA), doplněné o páskovou smyčku, tj. linkový vstup a výstup. Symetrické konektory jsou řešené za pomoci transformátorů.

Ty najdete ale vlastně také na výstupech, protože předzesilovač je plně elektronkový. Jak je u firmy zvykem, obvody nevyužívají žádnou formu zpětné vazby a pracují se signálem v čisté třídě A. Aby byl signál co nejčistší, k tomu pomáhá dvojitý Pi filtr v napájecím zdroji, který je pak celý stabilizovaný.

Předzesilovač má šířku 44 cm, hloubku 50,5 cm a při výšce 16,4 cm váží 19,6 kg.

Riviera Labs AFS32

Adekvátním partnerem pro APL1 je nový koncový stupeň AFS32. Jeho tělo je prakticky stejné co do designu, úplně identické pak do subjektivně vnímaného pocitu luxusnosti. V místě, kde má předzesilovač ovládání hlasitosti tu najdete vřelou žlutí svítící „budík“, čili ukazatel aktuální výstupní úrovně. Krom mixu gravírovaných a tištěných nápisů tu je už jen spínací tlačítko.

Horní kryt je ještě „průstupnější“ než u předzesilovače, navíc jsou zde na bocích také výrazné chladící profily. Záda hostí dva vstupy, mezi XLR a RCA volíte pomocí malé páčky. Kousek pod nimi se nachází zemnící kolík. Přímo uprostřed se pak skví dva páry hezkých reproterminálů v pyramidovitém uspořádání. Na kraji vpravo je klasická napájecí zásuvka, opět s kolébkovým vypínačem.

Vnitřek koncového stupně je poměrně spletitý, nemalou část zabírá zapouzdřený transformátor. Maličké transformátory jsou vidět i u vstupů a výstupů. Výstupní energii 32 Wattů na kanál do 8 ohm až 64 W do poloviční zátěže dodává ne úplně obvyklá trojkombinace elektronek, bipolárních tranzistorů a MOSFETů v hybridním zapojení. Nicméně opět se jedná o čistou třídu A bez jakékoliv zpětné vazby.

V Riviera Labs jsou nicméně i tady skoupí na detaily a technické informace (podobně jako jistý výrobce luxusních automobilů ve své noblesní tradici psal, že „výkon je dostatečný“). Dozvíte se o šířce 44 cm, hloubce 50,5 cm a výšce 19,5 cm, potažmo váze 32 kg.

Poslech probíhal v showroomu dovozce a to na XAVIAN Virtuosa Anniversario a XAVIAN Medea, porovnávat jsme mohli s Riviera Labs Levante. Zdrojem signálu byl nejčastěji EverSolo DMP-A8 s převodníkem Norma Audio DAC-2. Propojeno bylo kabely XAVIAN Aulos / Mondiale II.

Ačkoliv je Levante skutečně krásně a komplexně hrající zesilovač, prakticky „základní“ dělené řešení od Riviera Labs je o tolik bohatší a samozřejmější, že se to snad ani nezdá možné. Proč? Jak? Kdo ví… Ale rozdíl v jistotě, barevnosti a „přítomnosti“ reprodukce zejména na akustických nástrojích a vokálech je diametrální, je toho o TOLIK víc. Vlastně to působí, že Levante hraje v přímém porovnání „při zemi“.

Basa v „Tout de Suite“ Milese Davise („Filles de Kilimanjaro“ | 2002 | nahráno 1968 | Columbia | CK 86555) byl notně bohatší a větší, než u Levante, spouštěl se hlouběji, hlavní ale byla ta sytost. Už tak tučný Levante nabízel klidně o třetinu méně pocitu velikosti, vřelost dřeva připomínající rezonance a kovovosti strun. Vedle APL1 / AFS32 působí skoro cokoliv až lehce anemicky a přitom nemáte pocit, že by to byl zvuk uměle zabarvený. Fantastická je také ta masivní uvolněnost, s kterou k vám dorazí každé brnknutí. Cítíte fyzicky tloušťku každé struny a rezonanci, kterou brnknutí způsobí a to nástroj není namixován nijak prominentně kupředu jako u moderních nahrávek, brouká si decentně v pozadí. Jistě, je tu jakýsi „lampový feeling“, ta vřelost a jistý dotek elegantní líbivosti, ale přesto čistota a jistota působí výtečně – energie je na pouhých 32 Wattů požehnaně. Krásná probarvenost, tekutá samozřejmost, hudba je nenuceně plavná a krásná jako šplouchající vlnky u Ischie.

Hlas Marvina Parkse v „Charade“ („Accuphase Special Sound Selection 4“ | 2017 | Accuphase | SCD-4) byl velmi, velmi přítomný. Ačkoliv hlavní roli hraje barevné krásno, takový hedvábný, nádherně vřelý tón, jímž zpívá, je tu spousta, spousta detailů a nuancí, tvořících komplexní obraz, který nelze popsat jinak, než jako skvěle realistický. Má podstatu, krásu a ohromnou, ale ohromnou dávku uvolněnosti. Plyne klidněji než odpoledne na jachtě po druhém Negroni, přitom je ale podstatnější a fyzičtěji přítomný, než byste kdy od „lampy“ čekali. Jde o etalon „lidské bezprostřednosti“, máte skutečně pocit velkého těla a z něj prýštícího hlasu přímo v místnosti. A pod tou laskavou hladkostí je překvapivě výbojná živost, každá sykavka, každé slovo, každý kousek středů je nejen příjemný, ale také skvostně otevřený a jasný. Je to poměrně unikátní soulad zdánlivě protichůdných vlastností, nicméně je to tak – APL1 / AFS32 jdou na věc lehce po svém a přesto se jim daří vzbudit dojem neochvějné opravdovosti.

Že tento dělený set má ještě podstatně lepší rozlišení než Levante, to ukázala „Waltz for Steve“ od Søren Bebe Trio („Echoes“ | 2023 | From Out Here Music | FOHMLP001), kde byly dozvuky parádně nahraných činelů delší, líbeznější, sytější a celkově bohatší. Jako když je výšek více, aniž by ale jakkoliv porušily frekvenční vyváženost. Vnímáte úžasně sladký, hedvábím vyložený zvuk, přesto pečlivě konkrétní, rychlý, bezchybně artikulovaný a absolutně pohodový. Opět se na vás valí v podobě plné protichůdných vlastností a přesto se nějak podařilo pánům z Riviera Labs svázat je to tak organického a živého celku, že se dělenec dostává do úrovně, kde se řetězec a vlastně i svět kolem vás rozpouští a zůstává jen hudba v až hmatatelné formě.

Asi byste řekli, že z 32 Wattů těžko dosáhnout opravdu dramatické dynamické výbušnosti, nicméně jak ukázala lehce efektní a šťavnatá „Calypso Minor“ Abdulaha Ibrahima („Sotho Blue“ | 2010 | Intuition | INT 3433 2), zesilovače dokážou naplnit místnost hudbou se suverénní silou a jistotou. A není to žádná opatrnost, ale plnokrevná údernost, razance a váha. Nenechte se zmást přítomností elektronek nebo papírovými údaji, tohle je šťavnatý a hodně sebejistý high-end, nástroje jsou vystavené v prostoru s velkou jistotou a ačkoliv v reprodukci je cítit jisté hedvábí a houpavá uvolněnost, znamená to, že tu není umělá dravost, spíše je to pocit jako plavit se na mohutné plachetnici a cítit mohutnou sílu větru v zádech. Taková ta opravdovost a kouzlo okamžiku, kdy se ty spousty síly nemusí nijak explicitně prezentovat a vy přesto cítíte, že tam jsou.

Stejně tak tomu je i u rozlišení – co je v nahrávce (nebo možná ještě přesněji co dodá zdroj signálu), to Riviera Labs vyjeví. Naprosto samozřejmě, uvolněně a jasně. Zvuk si stále zachovává své vřelejší a líbezné ladění a přesto každé brnknutí strun, každý záchvěv těla akustické kytary Jana Žáčka, stejně jako každý odstín práce hlasu opodál stojícího Neila Jenkinse v nezvyklé adaptaci Schubertovy „Ständchen“ („If Music be the Food of Love“ | 1995 | Supraphon | SU 3084-2 231). Sytá barevnost a dotek jemnosti nebrání v čitelnosti, všechno tu je, konkrétně zaostřené, ohraničené a skutečně tak přesně a pevně zasazené do prostoru, že víte, kde přesně který zvuk vzniká. A přitom je to ještě k tomu organicky propojený velký celek, jako by – použijeme-li tu trochu otřepanou frázi – se před vámi otevřelo okno do nahrávacího studia. Že to má dvojice zesilovačů skutečně pod kontrolou, to cítíte na tom, jak pořádek v reprodukci zůstává naprosto stejný i při minimální slyšitelné poslechové úrovni a můžete ji vyšponovat kam až vaše uši snesou, aniž by došlo k jakékoliv nejistotě nebo pocitu nervozity a stresu.

Prostor „Sweet Dulcinea Blue“ Billa Evanse („Quintessence“ | 1992 | Fantasy | 25218669825) se po přepnutí z Levante na APL1 / AFS32 roztáhl dobrého půl metru na každou stranu. Změna měřítka včetně větší výšky je tak výrazná, až to působí šokujícím dojmem. Na jednu stranu vše pak zůstává propojené (něčím, čemu bychom možná mohli říkat „vzduch na scéně“), ale v tom z jiné reality vykrojeném a přeneseném celku má každý nástroj a každý zvuk své místo, organizace pravolevá, předozadní a dokonce i ta na ose odspoda nahoru je tak samozřejmá, tak přirozená. Zvuk byl až fyzicky zahuštěný, asi jako stát před hmatatelným obrazem skutečnosti a ne jen jeho obvyklým éterickým náznakem. Tohle je pravověrně high-endový přednes té úrovně, která subjektivně „vygumuje“ samotnou elektroniku z prostoru, kde přetrvá pouze hudba samotná.

Luxusně muzikální dar Riviera Labs učiní zábavně poslouchatelnou i lehce sprostě popovou „Roll on Summer“ Paula Kellyho (2000 | EMI | 7243 8 89312 2 9). Od mixážního pultu poněkud „vytažené“ basy a výšky tu dostávají dost prostoru, ale zmizí z nich agrese, APL1 / AFS32 hrají tučně, mohutně a s muzikálností hladící uši, skoro bez ohledu na nahrávku jako takovou. Navíc je tu skvělý rytmus, přítomné hlasy, prostě skoro byste ten záznam nepoznali – chce se říct, že není v podání dělence Riviera Labs špatné hudby, protože máte chuť poslouchat vlastně cokoliv.

Plně elektronkový předzesilovač APL1 a originálně hybridní koncový stupeň AFS32 od Riviera Labs představují unikátní luxusní audio produkty. Ojedinělé nejen konstrukčními nápady, ale také špičkovou kvalitou provedení a nebojácnou originalitou vizuální i zvukovou. Mají svůj vlastní nezaměnitelný charakter, přiznávají jistou míru líbivého zkreslení a přesto budí dojem organické realističnosti a bezprostřední přítomnosti toho co posloucháte u vás v prostoru. Jistě, oba komponenty jako celek představují relativně drahý špás, ale ta míra muzikálnosti, absolutní zábavnost a dechberoucí živosti, která vás vtáhne do poslechu, že utíkají hodiny a hodiny, aniž byste si všimli, to je tedy něco. Riviera Labs APL1 / AFS32 tvoří fantastický zesilovač pro neméně fantastické poslechové zážitky, které se za celý život neomrzí.

Kč 680 000,- - APL1

Kč 725 000,- - AFS32

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ skutečně nevídané zpracování

+ fantastická tekutost, kterou jsme patrně jinde neslyšeli

+ bujarost a dynamika

+ výkon nevelký, přesto dostačující na bezmála koncertní úrovně

+ muzikálnost fenomenálních rozměrů

+ skoro hmatatelný pocit přítomnosti, zejména akustických nástrojů a zpěváků

ZÁPORY

- je to krásný, avšak ne dokonale neutrální zvuk

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: XAVIAN | www.xavian.cz 

fSdílet

Tweet