Dánskou značku Gryphon si nelze s ničím splést. Založil ji v roce 1985 studovaný malíř a grafik Flemming E. Rasmussen s touhou vyjádřit v maximální míře emocionalitu hudby – to se mu bezesporu podařilo jak velmi specifickým temně laděným designem, tak obdobně pojatým zvukem. Firma má výrobní katalog rozkročený neobvykle široce a z její nabídky poskládáte jako u jedné z mála kompletní audio systém od kabelů po reprosoustavy.

Právě do poslední škatulky se řadí také nejnovější firemní dílo, kompaktní sloupové reprosoustavy EOS 2, o kterých výrobce říká, že mají mnohá technologická prvenství. Posláním nové série EOS má být nabídnutí velkého zvuku v malých místnostech.

EOS 2 představují základní model nabídky reprosoustav Gryphon, i když i to v reálu znamená vysokou cenovku. V ní je nicméně obsažen onen neobvyklý průmyslový design a prvotřídní provedení. Estetika sází na ostré hrany, členitost a detaily, které by stejně dobře slušely kulisám sci-fi filmů. Výsledný dojem stvořila dvojice Søren Slebo a Benno Baun Meldgaard, druhý jmenovaný přišel z jiného silného jména oboru – z Gamutu.

Sloupky stojí na robustním kovovém kříži s velikými šroubovacími hroty pro dosažení vodorovné polohy. Čelní stěna je zkosená kvůli sladění časování obou měničů a místo krycí mřížky tu jsou méně nápadné a neinvazivní pružné struny. Boky tlustého čelního panelu jsou zkosené, aby se minimalizovaly nežádoucí difrakce a to jak uvnitř, tak i v podobě odrazů v místnosti.

Nahoře je v maličkém zvukovodu velikánská kopulka vysokotónového měniče, pod ním pak velmi technicistně působící kónus středobasu v osmiúhelníkovém bloku. V necelé třetině výšky se pak nachází záslepka, kterou lze odšroubováním proměnit v bassreflexový otvor. To probíhá vyjmutím tohoto prvku ze zadní strany, kam naopak přemístíte onu nezvyklou ucpávku – EOS 2 tak podle potřeby konkrétní akustiky mohou mít reflex buď vpředu nebo vzadu. Systém dále využívá technologii Line Porting pro optimalizaci směrování energie zadní strany membrány do nátrubku – v praxi jde o způsob tlumení frekvencí nad cca 80 Hz.

Zadní strana reprosoustav je také netypicky tvarovaná, ostrá a směrem vzhůru se zužuje, takže ozvučnice vytváří vlastně komolé těleso. Pozice zadního bassreflexu je tu o něco výše, než u toho předního. Dvojice skutečně nesmírně masivních reproterminálů se nachází ve vykousnutém obdélníčku u spodní hrany. Je u nich též třípolohová páčka, měnící mírně fázovou charakteristiku reprosoustav – opět hlavně v závislosti na požadovaném typu interakce s akustikou.

Vnitřní pracovní prostor EOS 2 má objem 40 litrů a jeho nepravidelné tvary slouží jako účinná prevence vzniku vnitřního stojatého vlnění.

Pro výšky se používá nebývale velká kopulka z beryllia o průměru 3,4 cm, která je zasazená ve vlastní uzavřené a tlumené pracovní komoře. Doplňuje ji středobas o průměru 19 cm, který na zakázku vyrábí prý jeden z dodavatelů karbonových technologií pro Formuli 1. Celý měnič byl navržen od začátku a membrána samotná nese označení TPCD – Thin-Ply Carbon Diaphragm, což značí tenounkou vrstvu uhlíkového vlákna. Uvnitř kolem prachovky je netypický vystupující kroužek, sloužící pro optimalizaci impulsní odezvy. O pohon se stará neodymový magnetický systém.

Frekvenční výhybka se součástkami Mundorf využívá topologii filtrů s progresivní strmostí od prvního do čtvrtého řádu a dělí práci oběma měničům na 2 200 Hz. Má také obvodová řešení pro prý dokonalé sladění fáze napříč všemi vyzařovanými frekvencemi. EOS 2 mají deklarovanou citlivost 89 dB / 2,83 V / m, jmenovitou impedanci 6 ohm (s poklesem na 3,8 ohm) a dozvíte se také o frekvenčním rozsahu 26 – 40 000 Hz (-3 dB).

Přestože vzdor své masivnosti nepůsobí reprosoustavy nijak obrovsky, ozvučnice s mnoha laminátovými prvky mají výšku 102 cm, šířku 40,2 cm (ovšem to je míněno od nožičky k nožičce, samotné skříně jsou tenčí) a hloubku 48 cm. O bytelnosti konstrukce hovoří váha 30,6 kg.

EOS 2 jsme poslouchali v prostorách pražského studia AV Center, kde byl zdrojem signálu Lumin T3 v roli transportu, Chord DAVE jakožto D/A převodník a Gryphon Diablo 300 dodával reprosoustavám sílu a drajv. Přehrávali jsme přes Roon. Napájecí kabely byly SOtM pCBL-SS8-F, signálové a reproduktorové pak AudioQuest Thunderbird.

Za zmínku stojí fakt, že k reprosoustavám dostanete více než třicetistránkový manuál, který výjimečně důkladně popisuje optimální postavení v kontextu různých akustických vlastností prostoru. EOS 2 mají v zásadě stát kolmo k zadní zdi a blízko u ní, s vlivem bassreflexu se počítalo přímo u návrhu. Teprve v případě méně optimálních podmínek se mají natáčet, případně změnit směrování reflexu. Ve větší než úplně ideální prostoře AV Center stály tři metry od sebe, rovnoběžně se zdí a s otevřením směrem dozadu, což je ten nejvíce doporučovaný „posaz“.

Rytmická basová základna Sanbornovy „Medley“ („Another Hand“ | 1991 | Elektra | 7559-61088-2) zněla přes EOS 2 v pravověrném duchu Gryphon – s basem nesmírně hlubokým, mocným a temně suverénním, přitom ale ne pocitově dominantním. Je znát, že tu není přebytek, ale pečlivě „do roviny“ vyladěná energie. Už při běžné hlasitosti nicméně každé hlubokotónové brouknutí rezonuje v hrudníku jako projíždějící vlak, je to bas s fascinující silou, zejména z pohledu rozměrů reprosoustav. Poddajné, velké tóny mají krásnou váhu, zároveň ale i excelentně nenucenou plynulost a přirozeně nenásilné ohraničení. Je to vřele netechnický, naprosto pohlcující bas, pouze s mírným dotekem signaturní temnoty Gryphon.

Zpěv Susan Graham v „Méditation“ z Berliozova díla „La Mort de Cléopatre“ (Sir Simon Rattle / Berliner Philharmoniker | 2008 | EMI | 50999 2 16224 0 3) byl bohatý a šťavnatý, plný emotivní energie a barevně nasycený, při tom všem ale zároveň zůstává zřetelný a čitelný s bezproblémovou jasností drahého high-endu. Jde o klidnou reprodukci s prvotřídním nadhledem a výraznou fyzičností, téměř hmatatelností. Drajv a objem jdou ruku v ruce s krásou a přesvědčivým rozlišením. Charakter by se dal popsat jako nonšalantně organický, přednes na nic neupozorňuje, snad jen na krásu podstaty hudby a její celkovou líbeznost.

Beryliová kopulka odvádí neméně excelentní práci – výšky ve „Spirits (Having Flown)“ od Bee Gees („Spirits Having Flown“ | 1994 | nahráno 1979 | Polygram | 827 335-2) zněly s výtečnou čistotou, aniž by sklouzly k nějak nutkavé pronikavosti. Jsou to přítomné, konkrétní a přesto klidně a s nadhledem podané, žádná protlačovaná expresivita a přesto tolik informací, kolik jen můžete chtít. Je to zvuk vrcholně „normální“ – přirozený, znělý, prokreslený a plný nuancí, nikde ani stopy po únavnosti nebo agresi bez ohledu na hlasitost.

Beethovenova „Eroica“ v provedení George Szella a Cleveland Orchestra („Symphonies No. 3, No. 8“ | 1991 | nahráno 1957 | SONY | SBK 46 328) zaznívala až rozšafně, plná síly a autoritu už při nízkých poslechových úrovních. Šťavnatost, síla a důraz Gryphonu jsou fascinující – dynamické kontrasty jsou to, co vámi nahrávku doslova propasíruje. Při vyšší hlasitosti pak zažijete přímo velkolepou dynamičnost, opět až k neuvěření, že něco takového zvládnou vlastně standardně rozměrné reprosoustavy s pouhými dvěma měniči. Mocný a šťavnatý zvuk podtrhuje dojem z velikosti orchestru, špičky vám téměř rozklepou svou silou nohavice a to aniž by se ztratila graciéznost a uvolněná samozřejmost.

Též klarinet Sharon Kam v popředí Weberovy skladby „Clarinet Concerto No. 1 in F minor, Op. 73“ („Clarinet Concertos“ | 1996 | Telarc | 2564 69718-6) byl přednesen s nádhernou konkrétností, nesmírně disciplinovaný, přesný, jasný a přitom vlastně nenuceně podaný. Je to reprodukce přirozeně zaostřená, dospělá a naprosto beze stopy jakékoliv suché technicistnosti. Zavřete-li oči, budete před sebou mít nestísněný, plnoformátový klarinet s celým tělem a čtyřmi oktávami rozsahu, s dechem klarinetistiky i mnoha ambientními artefakty. EOS 2 neupozorňují na nic konkrétního, na žádnou jednotlivou část spektra a přesto máte každý zvuk, každou nuanci jako na dlani – tak, jak to má umět špičkový high-end.

V předepsaném třímetrovém rozestupu nabízely EOS 2 prostor stejně bohatý, jako zbytek aspektů své reprodukce – všeho je hodně a tedy i vzduchu a místa kolem nástrojů v „Hommage á T.S. Eliot“ z pera Sofie Gubaiduliny (Gideon Kremer a jeho oktet | „Offertorium“ | 1989 | Deutsche Grammophon | 00289 479 1518). Stereofonní obraz byl ideálně spojitý a Gryphonem proklamované perfektní sfázování reproduktorů nese své ovoce – scéna je veliká, prostorná, oproštěná od ozvučnic a ani blízko zdi neschází pocit hloubky. Obraz je plastický a prezentovaný s nesmírnou pohodou.

S tou pak zní i „James“, skladba z Methenyho alba „Offramp“ (1984 | nahráno 1982 | ECM | 817 138-2). Pokud v něčem Gryphon ční nad čímkoliv jiným na trhu, je to bravurně sytá muzikálnost. Cinkání je jasné a neagresivní, typický tón Methenyho kytary měkce proniká do uší až do nejjemnějších odstínů a zní umírněně, leč přesto přirozeně dominantně. Basový základ je propracovaný a tak samozřejmý, že posouvá rytmus skladby s absolutní precizností a nezastavitelnou silou pohybu kontinentálních desek. Přednes je všeobecně úchvatně vyrovnaný a relaxovaný, můžete u něj jen sedět a donekonečna se sytit jeho hudebností a líbezností. Je to prostě bombastický zážitek.

Jak Gryphon dokázal vtěsnat svou typickou signaturu v kombinaci s parádní technickou precizností, vedoucí až k dojmu absolutně organické přirozenosti do takhle kompaktních reprosoustav, to je záhadou. Po jejich poslechu si ale nutně řeknete, že exkluzivně nastavená cenovka má své opodstatnění, neb ačkoliv to není zvuk suše studiový, má v sobě tak velkou dávku autenticity a takové té skutečné podstaty hudby, že stojí za každý proinvestovaný halíř. EOS 2 mohou být základním modelem firemní nabídky reprosoustav, z všeobecného pohledu jsou pak ale mezi vrcholy toho, co lze zažít v kategorii do milionu korun a mají tak osobité, tak charizmatické kouzlo, že u nich můžete s klidným svědomím a nasycenou duší strávit zbytek života.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 100 metrů čtverečních, spíš menším zatlumením (kazetový strop, sada panelů Sonitus Acoustics,…), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

V prvé řadě je nutno říci, že jde o imponující šířku frekvenčního rozsahu – navzdory své přijatelné velikosti umí EOS 2 sáhnout v plné síle až k deklarovaným 26 Hz, bas navíc nijak nepřevyšuje energii zbytku pásma, naopak je velmi pečlivě zarovnaný. Vanička v 100 – 150 Hz je způsobena interakcí s velikou a nijak speciálně upravenou místností. Zajímavý je naopak přebytek energie, začínající u hranice 3 kHz a celkem výrazně vrcholící nad úrovní 15 kHz. To je pro změnu ladění, které odpovídá snaze dosáhnout optimální energie na poslechovém místě se vzdáleností alespoň tři metry – referenční metrová vzdálenost v takových případech vlastně nemá vypovídací hodnotu.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Je tu vidět naladění bassreflexu velmi nízko, kolem 26 Hz. Také je vidět výrazná rezonance tohoto systému na cca 550 Hz, ale do výsledné reprodukce, zdá se, nepromlouvá.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Jak už bylo řečeno, na poslechovém místě je vidět zcela korektní míra energie vysokotónového reproduktoru, který se srovná, naopak basů ještě trochu přibude. EOS 2 lze prohlásit za celorozsahové, což je fascinující.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Také první sedlo na impedanci potvrzuje ladící kmitočet reprosoustav na 26 Hz. Malý zákmit pod úrovní 200 Hz prozrazuje přítomnost rezonance – je to přesně v oblasti, kde je na všech grafech vidět také malý peak středobasového reproduktoru, jakkoliv by neměl celkový poslechový dojem žádným způsobem ovlivnit. Impedance chvílemi mezi 100 a 200 Hz klesá i pod 4 ohmy, nicméně většinově se drží v „bezpečných“ úrovních. Elektrická fáze má také klidný průběh bez excesů a EOS 2 tak nebudou nijak příliš náročné na zesilovač.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Impedance – změny v poloze přepínače na zadní straně

Zde viditelné změny v impedanci u výškové části výhybky budou zdrojem jemných odchylek v energii vysokotónového měniče. Gryphon říká, že vliv je znát nad hranicí 12 kHz, zde je nicméně vidět, že účinnost výhybky se mění již v oblasti od 2 kHz.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 644 900,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ neobvyklý vzhled a příkladné zpracování

+ harmonická koherentnost

+ masitý, hutný a přesto kultivovaný bas

+ celková intenzita a dynamika

+ možnost ladění pomocí velmi přesného návodu i výměnného bassreflexu

+ muzikálnost, na níž se velmi snadno zvyká

+ skvělý soulad s elektronikou Gryphon a velkolepá síla

+ mimořádná tolerance – všechny skladby zněly dobře a konkrétně

ZÁPORY

- cena je poměrně vysoko nasazená, jakkoliv je to prémiový produkt super prémiové značky a k tomu to patří

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz 

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

fSdílet

Tweet