Jedním z největších překvapení poslední doby, alespoň co se reproduktorových kabelů týká, pro nás byla Referenz Series od německé firmy InAkustik. Druhý nejvyšší model zněl věru parádně, jakkoliv byste to od této společnosti se sídlem kousek od francouzských hranic nečekali, protože nepatří mezi ta často skloňovaná jména v oblasti špičkové kabeláže. I proto jsme se těšili na model LS-1002, patřící mezi ty dostupné.
InAkustik LS-1002 tvoří prostřední „patro" nejvyšší Referenz Selection, na což odkazuje hlavně svým černobílým opletem. Je sice znát, že oproti vyššímu modelu LS-1203 proběhl sem tam nějaký ústupem, ale nikterak drastický – zvláště vezmeme-li v potaz trojnásobný rozdíl v ceně. Výhodou produkce InAkustik je možnost vybrat si ze široké škály zakončení kabelu – míněno jak single- či bi-wire a rozličné podoby konektorů. K nám se dostaly obyčejné zlacené BFA banánky, ale ani těm nebylo co vytknout – drží pevně, a i když neoslní, svou práci rozhodně odvedou. Obal kabelu je velmi pružný a i když má slušný průměr, není tak těžký a neohebný jako mnohé.
Kabel je tvořen čtyřmi vodiči, každý z nich je pečlivě odstíněn od ostatních i od okolí. Průřez každého vodiče je slušných 2,97 mm2. Vodiče jsou uspořádány dle systému dvojité symetrie, jeden každý vodič tvoří celkem 37 v koncentrickém čtyřvrstvém designu. InAkustik tak nespoléhá na žádné sofistikované, tajemné, magické či vědecky dlouhodobě vyvíjené geometrie – jde rozumovou, osvědčenou cestou.
Zajímavější pak je izolace – řešena je systémem DUO-PE II, což jsou dvě vrstvy různě zpracovaného polyetylenu. Ta blíže vodičům je naplněna vzduchem, který je teoreticky nejideálnějším materiálem. Vnější vrstva je pak z čistého polyetylenu. Toto řešení minimalizuje kapacitu kabelů a mimo jiné dobře absorbuje mikrovibrace. Ačkoliv výrobce neudává konkrétní hodnoty, spoléhá kromě nízké kapacity také na minimální indukčnost.
InAkustik LF-1002 jsme připojovali primárně k sestavě Naim Nait XS / Naim CD5si, ale také k NAD C370 / Pioneer BDP-LX71. Zvuk reprodukovaly hlavně Harbeth Monitor 30 a Xavian Bonbonus. Ke srovnání jsme měli z obdobné třídy ProAc Response Signature Black, ale také Nordost Tyr 2.
Tak jako si kabel LS-1002 na nic nehraje u vnější slupky, nic se nesnaží předstírat ani ve zvuku. „Perfect Fit" od Gwyneth Herbert („Clangers and Mash" | 2010 | Naim Edge | naimcd137) si jen tak lehoučce plyne, s grácií a klidem. Je tu na druhou stranu trochu znát mírně přifouknutá basa, což lze připsat na vrub kombinaci materiálu a geometrie. Trochu méně energie pak má nejvyšší pásmo, činely a sykavky tak postrádají ostré hrany a InAkustik LS-1002 se tak nesmírně hodí k ostřeji hrajícím systémům, kterým ohladí nepříjemně útočné momenty. Jde však o decentní odklony, zvukovou charakteristiku nejde popsat jako temnou a přednes není těžký a pomalý.
„Paris" od Ewena Carrutherse z výběrové desky „Closer to the music vol. 2" (2006 | Stockfish | SFR 357.4006.2) ukazuje velmi příjemně podaný akordeon, sice trochu opatrnější, ale přesto dostatečně výrazný a velký. Luxusní je ale basa – velká, přitom slušně definovaná. Bas má také citelný impuls, ale ne zase takový, aby získal dominanci v celém přednesu a překryl energii vyšších pásem. Jako celek je skladba úžasně neútočná, možná až lehce pomalejší, ale přesto zůstává zvuk čistý a jasný.
Gershwinova „Rapsodie v modrém" v přepisu pro dvojici klavírů Katie a Marielle Labeque (Philips | 400 022-2). Stisky kláves jsou jasně oddělené a výborně čitelné, vznik tónů rychlý a sebejistý (což připisujeme hlavně lehkosti a neuspěchanosti celku), klavíry mají také svůj důraz, jakkoliv je ho spíše tak akorát. Na zvuku strun je znát lehoučký sametový opar, umravňující tak trochu znělost vyšších poloh piana. Velmi slušná je i dynamika nástrojů, byť by si celkové vyznění zasloužilo dotaženější finální „tečku" v podobě většího důrazu. Jinak ale v dané cenové třídě zvládá kabel svou práci slušně.
Parádně padne do noty InAkustik LS-1002 těm, kteří vyznávají modernější hudební styly, kde podpoří bas a umravní přehnané výšky. V určitých chvílích může ale právě spodní pásmo získat snad až příliš prostoru (ale opět je slyšet, že neubírá na čitelnosti vyšších frekvencí), třeba v Menelikově rytmické hip hopové „Bye bye" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262). Až pneumaticky přesný, pulsující bas dodává celé skladbě na podmanivém rytmu, je přitažlivě měkký a vřelý. Přestože právě ten poutá rozhodně hlavní díl pozornosti, neuniknou vám ani neagresivní sykavky a vůbec slušně komplexní podání hlasu, které je rozhodně hodné ocenění.
Píseň „Daydream" z nádherné desky „When the heart dances" (2008 | Naim Jazz | naimcd112) od Laurence Hobgooda ukazuje velmi pěkně podaný vokál, plný klidu a přitom tak akorát informativní, aby se vaše pozornost upnula k celku a ne k pitvání mikrodetailů. Mnohem důležitější charakteristikou je tu samozřejmá čitelnost a přehlednost, srozumitelnost a to nejen ve středním pásmu. Z temných vod, kde vládne barevně dobře trefený, snad maličko sytější král kontrabas, sálá do celé skladby mohutná a velmi příjemná, měkká atmosféra. Veliká pohoda a celková uvolněnost si trochu vybírají daň v podobě menšího důrazu. Nijak zvlášť to ale nevadí, taková charakteristika vás nechá procházet skladbou dle libosti a nechává hudbu jen tak plout.
V nahrávkách, kde pozornost tolik nepoutá basová složka, pak naplno vynikne i skutečnost, že InAkustik LS-1002 umí také opravdu velmi pěkné střední a nejvyšší pásmo. Jako třeba v nahrávce Palestrinovy „Ave Mundi spes Maria" v podání benediktýnských mnichů z kláštera Santo Domingo de Silos („Chant" | 1994 | MFS | UDCD 725), kde neochvějně vládnou pouze cvičené hlasy a lehoučce je doplňují odrazy od prostoru. Opět se tu projevilo soustředění spíše na celek, na výborně přenesenou atmosféru, na adekvátní, nepřehnané množství detailů, které přitom působí jakou přirozená součást celku, přesně jak to má být. Integrace a celistvost jsou LS-1002 také vlastní.
Reproduktorový kabel InAkustik LS-1002 je jednoduchý – jednoduchý v tom dobrém slova smyslu. Je jednoduše, účelně a přitom esteticky vyrobený, dobře se s ním žije díky vybalancovanému poměru pevnosti a ohebnosti. Jednoduchý je i zvuk LS-1002 – lehký, čistý a snadno srozumitelný, snad trochu pomalejší, což vám ale zase dává šanci jednoduše procházet zvukem a zvukovou scénou, vnímat jednotlivé nástroje, ale mnohem spíše se věnovat hudbě jako celku. Jsou chvíle, kdy zjistíte, že tenhle reprokabel přeci jen trochu přidává na objemu spodních oktáv a lehce zjemňuje celý přednes, ale ani to ničemu nevadí. Hlavně proto, že InAkustik LS-1002 se jednoduše poslouchá a tak nějak zapomenete, že tam vlastně je. Ne že by jeho specifická charakteristika ve zvuku nebyla slyšet, ale je tak moc nekonfliktní, že na ni po čase zapomenete jako na tetování. Nebo umělý zub. Nebo brýle. Což je jednoduše fajn.
Kč 11 767,- - 2x 3m + BFA Banana
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dobře vypadá
+ velmi dobře se s ním pracuje – je ohebný a přitom pevný
+ objemný, vcelku energický zvuk
+ zjevná synergie, je-li InAkustik použit napříč celým systémem
+ slušný poměr ceny a výkonu
ZÁPORY
- větší důraz na basové pásmo
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
