Kielský ELAC patří mezi tu hrstku oborových výrobců, kteří se mohou pochlubit existencí delší, než je běžná délka lidského života a to už je něco. Jak velká je to firma, to napoví plných 17 produktových řad (!), pokrývajících vše od lifestyle, přes velmi dostupné hi-fi až po high-end snových cenovek. Krom reprosoustav ovšem umí ELAC vyrábět také elektroniku (svou i „poděděnou“ po značce Audio Alchemy) – nejatraktivnější se tu zdá portfolio gramofonů, jimž momentálně vládne Miracord 80, pasovaný do střední třídy.

ELAC již rozhodně nějakou tu zkušenost s analogovými přehrávátky má, není divu, že se drží osvědčeného konceptu. I Miracord 80 stojí na vysokém šasi z masivního dřeva se zakulacenými rohy, na jehož vrchní ploše je deska v lesklé černi nebo polomatné dýze podle výběru. Šasi samotné je podepřené vpředu a vzadu antracitovými kovovými profily, táhnoucími se skoro přes celý obvod.

Vpředu je umístěno pouze logo, nahoře samozřejmě talíř a rameno v klasickém uspořádání, přední levý roh zabral otočný ovladač, kterým volíte rychlost přehrávání. Stejnosměrný elektronicky řízený motor je umístěný naopak v levém rohu zadním a roztáčí 5,6 kg vážící talíř přes klasický plochý řemínek. Výrobce říká, že regulace otáček znamená chybu pod 0,33% při 3 kHz. Hodnota wow & flutter je lepší než 0,15%.

Dozadu se vtěsnaly hned dva napájecí konektory. Jeden robustní šroubovací pro 18 V napájení přímo z phono předzesilovače Alchemy PPA-2, druhý pro běžný spínaný zdrojíček s napětím 12 V. Signál vychází přes pár cinchů, u nichž je nezbytný zemnící kolík.

Mimořádně důležitou součástí gramofonů je pochopitelně rameno. Zde jde o 10“ přímou trubičku z čistého uhlíkového vlákna, zakončenou odnímatelnou hlavičkou a pohybující se na kardanovém ložisku. Systém pro seřízení počítá primárně s použitím již osazené přenosky, přizpůsobit parametry pro nějaké mírně exotičtější modely by asi nebylo úplně jednoduché, ale drobné úpravy pro běžnou nabídku přenosek jsou možné. Osazená přenoska ELAC D96 je na zakázku vyráběna u Clearaudio.

Samotný gramofon má půdorys 47 x 37,4 cm, na výšku bez volitelného protiprachového krytu naměříte nejvíc 14,8 cm a celý systém váží 14 kg.

Miracord 80 jsme poslouchali v brněnském showroomu basys.studio, kde se hrálo přes sestavu od SPL – Director MK2, Performer s1200 a také přes phono předzesilovač Phonos. Jako alternativa byl k dispozici Rotel RA-6000, vždy se napájelo přes IsoTek V5 Aquarius. Poslouchalo se primárně přes ELAC Concentro S 503. Spojení zajišťovaly primárně kabely Cardas – od propojovacích Crosslink až po napájecí a reproduktorové Clear Cygnus. Phono kabel byl od AudioQuest.

Hluboké tóny v „L.O.V.E. and You & I“ od Jazzanova („In Between“ | 2002 | Jazzanova Compost Records | JCR 025-1) vykreslil gramofon příměji a hutněji, než bychom očekávali. Jde na to mírně po svém, netechnicky, s takovým tím „vinylovým“ sladkým a vřelým basovým základem, který rozhodně nepostrádá objem (avšak ještě nedominuje). Ona přímost spočívá pak v tom, že definice okrajů tónů je lepší a pevnější, než by všeobecně spíše měkčí pocit z reprodukce říkal. Slyšíte tak kupříkladu už solidně jednotlivé odstíny měkkých basových „mlasknutí“, hloubky jsou však hlavně příjemné, hutné a dodávají hudbě velmi slušný pocit podstatnosti a usazenosti.

Hlas Marianne Faithfull, nesoucí se jako hlavní stavební prvek celou „Witches` Song“ z desky „Negative Capabilities“ (2018 | Panta Rei | 53842 1761), byl opět na danou cenu nadprůměrně dobrou kombinací jistého ohraničení a čistoty s lehkým přídechem vřelosti a „elpíčkovitosti“, jak si ji běžný posluchač představuje a chce ji. Jinými slovy tu je jisté zabarvení, ovšem i přes něj zůstává čitelnost hlasu a jeho detailů dobrá, za své peníze obdržíte informativní zvuk ve standardu prémiového hi-fi. ELAC zdatně vytváří mix hezkého a věrného.

Jemňoučká, pravidelná linka činelů v „Higgs Boson Blues“ Nicka Cavea („Live from KCRW“ | 2013 | Kobalt | BS006V) neměla nijak cinkavý, výrazný objem, neupozorňovala na sebe ani svou znělostí, nicméně lehounký šepot kovového nástroje vlastně nezapadal pod ostatními instrumentálními linkami a to hovoří o rozhodně slušném rozlišení na nejvyšších frekvencích. Celkové ladění se zdá být mírně temnější, i tak ale slyšíte nikoliv jednolitou šumící linku, ale už poměrně dobře strukturovaný a texturovaný činel. Snad má na rozlišení těchto jemností vliv i skutečně dobrá mechanická stabilita gramofonu a dobrá absorpce vibrací.

Finkova „Trouble’s What You’re In“ („Wheels Turn Beneath My Feet“ | 2012 | Just Isn’t Music | GBCFB1200607) ukázala, že gramofon je schopen důstojně ustát robustnost moderní hudby. Miracord 80 navíc krom velikosti a hutnosti nabízí takový moc příjemný „duc“, ono temné zvukové zhoupnutí, podtrhující měkký, vřelý a laskavý poslechový dojem. Zrovna tady byl výrazně cítit „vinylový“ charakter a přitom dynamika nebyla zpomalená, gramofon zvládne předat sílu a drajv, nejen objem a váhu. Pokud máte rádi plnokrevnost zvuku, ELAC ji má.

V „The Peppery Man“ od Natalie Merchant („Leave Your Sleep“ | 2010 | Molly Castle Music | USN 0 10900415) bylo cítit, že gramofon poskytuje lehce hravý styl reprodukce, nesoustředí se na exhibici s extrakcí nejjemnějších detailů, přesto rozlišení patří do lepší hi-fi třídy, neb na něj přenoska má dost hbitosti i pevnosti, stejně jako jí ke klidnému pohybu pomáhá dobře tlumící šasi. Výsledek je prezentovaný s nadhledem a hezkou srozumitelností, tak nějak nenásilně, neuspěchaně (možná i díky akcentu basů nad výškami). Hudba si tak nějak prostě jede, organický a slušně zřetelná, ač láskyplně zabalená do vřelé „gramofonovitosti“.

Titulní skladba desky „Liberty“ od Anette Askvik (2020 | nahráno 2011 | Bird Records | NO2Q41101010) měla bezproblémové podání prostoru, všechny zvuku v něm dobře seděly. Gramofon nevyniká nějakou neobvyklou prostorovostí, ale uspořádání a konkrétnost jsou natolik solidní, že není problém se v hudební scéně orientovat. Hlas je až nečekaně jistě zafixovaný uprostřed, zvuky nástrojů se nepřekrývají a vůbec všechno prostě sedí, jak už bylo řečeno.

„Riverside“ z nahrávky „Philharmonics“ od Agnes Obel (2010 | Universal | BEP011000054) měla hedvábně hezkou, vřelou plynulost, evokující ten pravý (ač nikoliv věrný) gramofonový styl, míněno v tom trochu všelidovém smyslu. Ale nelze mu upřít příjemnost a schopnost zabavit vás hudbou, v níž chybí jakýkoliv nepříjemný faktor. Možná je třeba klavír na dorazu kláves maličko jemnější, přesto to ale zvuku neubírá na důstojné konkrétnosti a pocitu, že tohle se jednoduše a spokojeně poslouchá.

ELAC má s výrobou gramofonů (nejen historicky, ale i v moderní éře posledních dekád) velké zkušenosti a dokáže je zúročit i ve střední kategorii. Miracord 80 by se dal označit za příkladně vyvážený výrobek – za své peníze dostanete už kus hmoty a přestože třeba přenoska nebudí na pohled žádné dramatické nadšení, zvukový výstup je nad očekáváním toho, co obvykle šedesát tisíc ve světě vinylu přinese. Tento gramofon dobře kombinuje pevnost a čitelnost reprodukce s (neurážlivě) líbivou stylistikou a jemnějším, vřelejším, po všech stránkách zábavným obalem, který jistě hezky a s milou hudebností proběhne drážky jakéhokoliv vašeho elpíčka. Chcete-li „lepší gramofon“, který vlastně nemá žádné negativum a nabízí víc než dobrý poměr ceny a výkonu, Miracord 80 by vám neměl uniknout.

Kč 62 000,- - vč. přenosky

Kč 54 000,- - bez přenosky

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ žádné laborování – gramofon je sladěný

+ jednoduché používání

+ pocit dobré mechanické stability

+ férová cenovka

+ „vinylová muzikálnost“ v projevu

ZÁPORY

- snad jen to, že v této ceně můžete chtít již pro zábavu měnit přenosky (a možná i ramena) a k tomu nenabízí Miracord 80 úplně 100% svobodu, jestliže byste chtěli sáhnout po něčem exotičtějším

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz 

fSdílet

Tweet