Model Unica – v příjemném slova smyslu – rozvířil nabídku tradičního českého výrobce reprosoustav XAVIAN. Po delší době se totiž značka vrátila do sféry finančně velmi dostupných modelů a přitom neslevila nic z charakteristických rysů řady Natura – oblé ozvučnice z masivního dubu, ruční výroba, měniče vyvinuté a vyrobené na míru a k tomu všemu zvuk, k němuž byste asi ani za dvojnásobek neměli větších připomínek. Nyní k regálovkám Unica přichází i podlahová verze s větším pracovním objemem a jedním měničem navrch, ač jinak zůstává recept identický.

Na rozdíl od Unica mají větší sestřičky Grande Unica více prostoru pro umístění měničů, proto došlo také k mírné reorganizaci jejich uložení. Nahoře vpředu je velmi blízko sebe dvojice výškáče a středobasu, který mírně přesahuje planžetu tweeteru a připomíná tím klasické firemní konstrukce. S mírným odstupem je tu ještě další (středo)bas a ještě o kousek níže bassreflex s oku lahodícím zaobleným okrajem, na nějž navazuje vnitřní trubice. Všechny elementy jsou v jedné ose a výsledek tak působí konzervativněji, než u malých Unica.

Celý nádherně zpracovaný kabinet stojí na standardní základně, kterou jste mohli vidět (byť v maličko jiných poměrech stran) už na mnoha jiných kreacích XAVIAN. Můžete využít integrované nivelační prvky, případně osadit nožičky dle vlastní chuti.

V zadních partiích ozvučnice jsou esteticky působící vypálené nápisy a jeden pár tak akorát robustních firemních reproterminálů.

Jak už bylo řečeno, zbytek konstrukce je prakticky shodný s Unica – panely z masivního dubu mají tloušťku 2,3 cm, povrchová úprava spoléhá na téměř neviditelný lak, podtrhující přírodní vzhled, měniče pochází ze zakázkové výroby AudioBarletta v Itálii.

Konkrétně jde o 2,6 cm širokou měkkou látkovou kopulku s impregnací a 15 cm polypropylenovou misku na klasické vlnce závěsu. Středobas se vyznačuje také použitím měděných zkratovacích kroužků na pólových nástavcích pro přesnější chod.

Frekvenční výhybka je u Grande Unica překvapivě ještě jednodušší, než u sesterského menšího provedení – tam je pět elementů, tady dokonce ještě o jeden méně, všechno opět od Jantzen. Jde tedy o udržení kontinuity moderní filozofie firmy s důrazem na maximální jednoduchost a „propustnost“.

Co se týká technických parametrů, výrobce udává frekvenční rozsah 48 – 20 000 Hz v toleranci -3 dB, k tomu jmenovitou impedanci 4 ohmy a vyšší citlivost 93 dB / 2,38 V / m. Oboje pomůže snadnému rozehrávání. Dělící kmitočet dvoupásmového systému leží na 2 870 Hz.

Grande Unica mají kompaktní provedení s výškou 90 cm, šířkou 20 cm a hloubkou 28 cm. Váží díky použití bytelného materiálu 17,5 kg.

Reprosoustavy jsme měli možnost poslouchat jak v menším prostoru ve společnosti Cambridge CXA81 a EverSolo DMP-A6 Gen 2, stejně tak ovšem i s hlavní sestavou s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Revo PA 160 MR. V první trvale hrají XAVIAN Unica a ve větší KEF Blade One Meta. O kabelech, filtrech, podložkách a dalších doplňcích se dozvíte v pravém sloupci -->.

Basová linka v „Limit To Your Love“ (James Blake | „James Blake“ | 2011 | ATLAS | 00602527857671) je záměrně v jistých místech tak silná a rychle pulzující, že představuje výzvu i pro nemálo drahých high-endových sestav. Udržet puls čitelný a jednotlivé polohy čitelně oddělené není nic lehkého. Grande Unica nesází na suše utaženou brilanci, mají takový svěží, nepřehnaný základ, fajnovou sílu, ovšem bez přehánění – hloubka nechce být fascinující, ale přirozená, struktura už je vlastně dobře čitelná. Přisoudili bychom to hlavně reálně solidní citlivosti, díky níž je tu klid a poddajnost. Není to efektní, oproti Unica dostanete klidně 20% energie, nicméně tak nějak nenuceně, kulatě a příjemně servírované. Hlavně ale Grande Unica zvládají hrát naprosto pohodově při nižší i vyšší hlasitosti, ani ta opravdu komplikovaná pasáž je nezahltí, podají jí s kultivovanou pohodou.

Coververze Cohenovy „Hallelujah“ v podání Jeffa Buckleyho („Grace“ | 1994 | SONY | 886447700778) má krásně jasné středy a už v úvodu pěkně nabroušené třesknutí kytarových strun. Zrovna ty Grande Unica vykreslí nikoliv snad s monitorovou úporností, ale tak nějak příjemně neagresivně, ačkoliv čitelně. Střední pásmo hraje živě, je jasné a trochu hebké, můžete snadno hrát na jakoukoliv hlasitost s až překvapující graciézností. Hudba také snadno graduje, hlas se drží v jemné a přesto snadno čitelné podobě. Rozlišení je prostě dobré, přesně dle očekávání od toho, když máte citlivější reprosoustavy – a přesto je to hlavní všeobecně krásná hudebnost, osobní kouzlo a poutavost. Jistě, je to trochu vlastní výraz, ovšem skutečně krásný a záživný.

V „You Look Good To Me“ (Oscar Peterson Trio | „We Get Requests“ | 2005 | nahráno 1964 | Verve | 00602498840429) byly výšky znělé, ne však vtíravě – opět zejména proto, že v nich není řezavost, jen hezký objem a lehký dotek výraznosti. Díky tomu pěkně zaznívá i křehký úvodní triangl, dozvuky jsou docela dlouhé a cinkání všech nástrojů pocitově živé a svižné. Kov má i solidní zaostření a na poměry cenové relace naprosto správnou zřetelnost a svěžest. Opět tu Grande Unica nechtějí být studiovým monitorem, ale zprostředkovatelem hudební emoce a to se jim daří.

Mladistvá energie první kapely později slavných Řeků Aphrodite’s Child v „The Four Horseman“ („666“ | nahráno 1971 | Universal | 00042283843028) byla skrze Grande Unica snadno dostupná. Umí dobře načrtnout dynamické rozdíly díky své „citlivé“ živosti, daří se jim to zřetelně snáze než menším Unica. Je fajn, že hudba dýchá i při normální poslechové úrovni. Cílem reprosoustav zjevně není kinofilmová masáž, ale kultivovaný puls, kdy hudba zní úplně v pohodě, ať už tišeji nebo hlasitěji. Bicí souprava už ale kupříkladu působí živě a docela robustně – z malých reprosoustav je to rozhodně dobrý výsledek. Navíc skoro nezáleží na tom, s kterým zesilovačem Grande Unica hrají, jde jim to snadno za jakýchkoliv okolností.

„Remember the Time“ (Michael Jackson | „Dangerous“ | 2009 | nahráno 1991 | SONY | 884977307832) je plná všemožných informací a nuancí, na popovou skladbičku jde o velice vrstevnatou záležitost, která skýtá spoustu možností pro hledače drobností. Grande Unica mají organickou podstatu, rytmika snadno šlape, přesto se nic nikam netlačí – plynulost, vyvážená plnost a pocit živosti jsou hlavní stavební kameny výsledku. Detailů je dostatek, nepůsobí však jako jednotlivosti, nýbrž jsou přirozenou součástí celku. Grande Unica nejsou efektními lovci detailů, čitelnost je však nenucená a důstojná.

Ta nekomplikovaná zřetelnost bez přehánění a techničnosti se projevuje také v prostorové scéně orchestrální „Short Ride in a Fast Machine“ (John Adams | San Francisco Symphony Orchestra / Michael Tilson Thomas | „Harmonielehre“ | 2012 | SFS Media | SFS0053). Velikost primárně definuje odstup mezi ozvučnicemi, mohou stát blízko u sebe, stejně jako nějaké tři metry od sebe a v obou případech zůstává obraz spojitý a přehledný. Grande Unica mají vzdušnou podstatu, lehkost a překvapivě málo záleží na tom, jak je natočíte a nakonec i na tom, jak přesně sedíte. Pocitově je prostor uvolněný, přesto spořádaně čitelný – stereofonie funguje stabilně a opět, i když nejde o studiový monitor, všechno tu působí příjemně přirozeně.

Měkce bohatá „Rosanna“ od Toto („Toto IV“ | nahráno 1982 | SONY | 07463772822) hrála – těžko se hledá jiné slovo – srdečně, možná až láskyplně. Hudba vyvěrá úplně v pohodě, tak akorát plná, poddajná, hladká a vyvážená. Grande Unica nemají úpornou snahu o dokonalost, o to lépe jim ale jde předání emocí a zábavnosti poslechu. Je to prostě radost z poslechu dobrého hi-fi a dobré hudby, funguje to jednoduše, naprosto nenáročně z pohledu volby materiálu, elektroniky, poslechového místa. Ta bezstarostnost je mimořádně příjemná a přitom zůstává i kvalita formálně velmi solidní.

Sloupky Grande Unica jsou skutečně „zvětšeninou“ krásných Unica – mají o něco víc basu, hlavně ale víc živosti. Hrají o to snáze, dynamičtěji a s ještě větší uvolněností. Pořád mají krásné dřevěné ozvučnice, skladné rozměry a naprosto férovou cenovku (za tolik materiálu). Velkým kladem v „normálním světě“ je také nenáročnost na řetězec včetně toho, že působí koherentně bez ohledu na natočení, stejně jako nemusíte lovit milimetry sem a tam. Grande Unica takříkajíc „prostě hrají“ a to s a jakousi radostnou podstatnou a živostí, díky níž tak trochu bez ohledu na hudební žánry, částečně i kvalitu nahrávky a rozhodně i bez ohledu na elektroniku (ne že by to s lepší nebylo skutečně lepší, ale většinu zážitku dostanete i s „normálním“ hi-fi) dostanete příjemný a muzikální projev. XAVIAN Grande Unica jsou reprosoustav pro skutečnou radost z poslechu.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, dobrým zatlumením (absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics Visilio, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony.,...), byť bez rozsáhlých stavebních akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Průběh frekvenční odezvy v zásadě odpovídá tomu u malých Unica, je tu však mírně důraznější a také hlubší basová odpověď. A hlavně i menší citlivost na natočení ozvučnic, soulad vyzařování v přímém směru a pod úhlem je výtečný a tím nebudou Grande Unica náročné na správnou pozici v domácím prostoru. V reálné místnosti se zdají Grande Unica nabízet odezvu ještě o 10 Hz níže, než kolik byste vyčetli ze specifikace a to nestály ani blízko zdí. Tak jako u Unica i zde je vidět peak v oblasti kolem 15 kHz, který ovšem nepůsobí poslechově nijak dramaticky a dominantně.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je stabilní a klidný, v několika bodech se sice dotýká hladiny 4 ohmů, ale jen střídmě. Celkově je v souladu s deklarovanými parametry. Ladící frekvenci bassreflexového systému najdete těsně pod úrovní 45 Hz. Na 180 Hz je zase vidět lehký zákmit rezonance, nicméně v míře, která nemá šanci ovlivnit poslechové výsledky. Celkově jsou Grande Unica nekomplikovanou zátěží, můžete volit široké spektrum zesilovačů.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 49 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/547729f6-a43e-4359-841d-c93fe612888e

--- --- --- --- ---

KLADY

+ férová cenovka

+ moc hezké zpracování

+ stejně muzikální talent jako Unica, jen živější a bohatší

+ hrají snadno v jakékoliv konfiguraci

+ dobrý bas – hezký a vřelý, přesto dobře kontrolovaný

+ nenáročné na umístění

ZÁPORY

- reálně nic, vyhovuje-li vám estetika a nehledáte-li suše analytické monitory

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: XAVIAN | www.xavian.cz 

fSdílet

Tweet