Jméno švýcarské značky Goldenberg znamená v překladu „zlatou horu“ a jde o společnost, soustředící se na jemné umění ruční výroby gramofonových přenosek nejvyšší kvality. Firma sídlí v městečku Wimmis v kantonu Bern zhruba uprostřed Švýcarska a odkazuje se na více než dvě století hodinářského průmyslu s jeho tradicí zpracování těch nejkřehčích a nejmenších součástek – a není to jen odkaz k historii, přenosky totiž skutečně skládají vystudovaní hodináři.
Portfolio značky sestává z pouhých tří přenosek, základní Classic, střední Brilliant a vrcholné Maestro, jak už se asi koneckonců dá odvodit i z jejich názvů.
Goldenberg Maestro
Vrcholem nabídky je model přímočaře pojmenovaný Maestro. Vyznačuje se zlatou barvou, čistými, jednoduchými liniemi a velmi bytelným zpracováním. To se mimo jiné projevuje ve výrazné váze 20 gramů, díky níž ovšem nebude Maestro kompatibilní s úplně jakýmkoliv raménkem.
Důležité je, že v pravým zlatem pokoveném hliníkovém, velmi uzavřeném těle s bytelnou vnitřní bronzovou strukturou, potaženou rutheniem (používá se pro zvýšení odolnosti a tvrdosti mimo jiné i u luxusních náramkových hodinek) pracuje systém s pohyblivými cívkami. Na safírové chvějce je osazený diamantový hrot tvaru Micro Ridge. Cívky jsou navíjeny měděným drátkem čistoty 4N a magnetický systém stojí na kombinaci neodymu a ARMCO magnetů z čistého železa.
Systém přenosky Maestro dokáže pracovat v rozsahu 20 – 30 000 Hz, v toleranci +/- 2 dB pak mezi 40 a 15 000 Hz. Přítlačná síla se má pohybovat mezi 2,3 a 2,5 gramu, vertikální snímací úhel je 20 stupňů. Vnitřní impedance je jen 7 ohm, zatímco doporučená zátěž leží mezi 100 a 300 ohmy. Na výstupu nabízí Maestro úroveň 0,4 mV.
V průvodním protokolu jsme našli ještě doplnění – přeslechy mezi kanály činí 30 dB / 1 kHz a souběh kanálů 0,2 dB.
Goldenberg Brilliant
O stupeň nižší model Brilliant má zcela identické tělo, pouze ve stříbrném odstínu díky pokrytí rhodiem. Zde je hliníková ale i vnitřní struktura. Váha je stále vyšších, ale přijatelnějších 13 gramů.
Chvějka je zde vyrobena z bóru (ležícího na pomezí kovů a nekovů a majícího tvrdost 9,3 na Mohsově stupnici, jen krůček pod diamantem), diamantový hrot typu Micro Ridge by měl být stejný. Stejně tak pohyblivé cívky jsou navinuty mědí čistoty 4N a magnety kombinují neodym s železem.
Dost podobné jsou také technické parametry (což jen potvrzuje, že vybírat podle papíru není šťastný přístup). Frekvenční odezva 20 – 30 000 Hz se v toleranci +/- 2 dB zmenší na 40 až 15 000 Hz. Na výstupu je stále 0,4 mV, doporučená přítlačná síla je též 2,3 až 2,5 gramu. Stejný zůstává i dvacetistupňový snímací úhel, impedance 7 ohm a doporučená zátěž 100 až 300 ohm.
Tady průvodní lísteček hovořil o přesleších lepších než 35 dB / 1 kHz a symetrii kanálů v toleranci 0,4 dB.
Obě přenosky Goldenberg jsme měli možnost poslouchat v ostravském Studiu Špalíček na kompletním řešení značky Brinkmann. Gramofon Brinkmann Taurus používal externí lampový napájecí zdroj RöNT III. Předzesilovač Marconi Mk II řídil koncové stupně Mono, ty zase velkolepé Vimberg Mino. Propojeno bylo kompletně kabeláží Cardas Clear, čistotu napájení zajišťovalo několik jednotek IsoTek V5 Titan. Jako phono předzesilovač jsme střídali Edison Mk II s Musical Fidelity MX-VYNL.
Elektronický bas ve „Spor“ od Kari Bremnes („Burmester Selection Vol. 1“ | 2017 | nahráno 1991 | Inakustik | INAK 78041 2LP) ukázal u Maestro velmi utažený, krotký styl, v němž není ani špetka navíc. Může se tak zprvu zdát, nežli přivyknete, že basu je vlastně fakticky málo. Není tu žádná vinylová hutnost, žádná načančaná barevnost, žádný pocit mocné váhy. Tady je zvuk suchý, perfektně ohraničený, možná až trochu analytický, každopádně jde o přednes s železnou kontrolou. Každé zapumpování basu má fyzickou razanci přesné rány na solar, ale je snad i trochu škoda, že tu subjektivně není hlubokých frekvencí více. Je to ovšem fantasticky přesný a konkrétní zvuk, to zase ano.
Nižší model Brilliant má v základu relativně podobný styl, ovšem bas tu rozhodně je tučnější, dunivější a „víc analogový“. Stále se pohybujeme ve sféře mimořádně přesných a pevných kontur, ale subjektivně menší přesnost znamená o trochu výraznější pocit váhy a zvuk se zdá být i o něco vřelejší. Přestože sebejistoty v prezentaci je o kousek méně, pořád je tu velice nadstandardní autoritativnost.
Belafontova slavná „Day-O“ („Calypso“ | 2017 | nahráno 1956 | WaxTimeRecords | 772215) byla i navzdory stáří nahrávky famózně transparentní, Maestro nabízí detaily do hloubky, která není rozhodně ani v těchto sférách obvyklá. Je to mimořádně upřímný přednes – je tu ostřejší sykavka? Zaslechnete ji. Je tu jemný nádech? I ten uslyšíte. Přenosku by šlo nazvat jako perfektně analytickou, je přímočará, ale ne sterilní, jasná, ale neefektní. Je to rozlišení, které byste čekali mnohem víc u nějakého z vynikajících digitálních zdrojů, nežli na gramofonu. Skvělé je pak i to, že navzdory zaslechnutým limitům záznamu vás to neodrazuje od poslechu – značně převažuje fascinace objevováním nuancí.
Brilliant zachovává vokál dobře zřetelný, je ovšem plnější, volnější a třeba hlasy doprovodných zpěváků v pozadí nejsou tak suverénně separované. Přednes je přeci jen méně razantní, hebčí, jakoby „více gramofonový“. Ale tak jako u basů, i tady se stále pohybujeme v úrovni špičkového řešení s celkovou výtečnou zřetelností i rozlišením. Není to tak přímé a máte-li ve sbírce primárně průměrné a/nebo starší záznamy, tento charakter určitě bude vhodnější.
Nezaměnitelný činel v „Take Five“ Paula Desmonda (The Dave Brubeck Quartet | „Time Out“ | 2012 | nahráno 1959 | Vinyl Lovers | 6785403) byl perfektní – zaostřený, jasný, znělý, fantasticky texturovaný a naprosto precizní. Znělost a oddělení jednotlivých cinknutí jsou úžasné, zároveň je tu přirozená míra agresivity kovových zvuků i dozvuky tak dlouhé, jak se je jen do drážek podařilo vyrýt. Informativnost je věru prvotřídní a přenoska sama není zvukotvorným elementem, styl definují další části řetězce a nahrávka sama.
Brilliant má pak o něco méně delikátní výšky, zato jsou přeci jen dominantnější a zvonivější. V přímém porovnání s Maestro je zvuk efektnější, přesto v kontextu vinylového high-endu zůstává přímý a urovnaný. Proto je třeba i separace tónů stále na vynikající úrovni. Je to prostě zdobnější zvuk, ne řekněme tak civilní jako u Maestro, ovšem možná zábavnější – trochu více akcentu na podstatu hudby a trochu méně na věrnost nahrávce.
„The Peppery Man“ od Natalie Merchant („ELAC 95 Years“ | 2021 | nahráno 2009 | Inakustik | INAK 78131 2LP) měla v podání přenosky Maestro vskutku mistrovkou razanci. Zvuk patřil k jedněm z nejenergičtějších, co jsme kdy měli možnost na vinylu slyšet. Výbušnost nástrojů i vokálů je hypnotizující a celkový důraz vás prostě zatlačí do sedačky. Kontrola, autorita a pevnost Goldenberg Maestro je vskutku unikátní. Můžete si vychutnat opravdu neořezanou dynamiku, pokud to zvládne váš systém, vaše místnost a jednoduše zbytek vašeho řetězce. Přenoska drží linii suverénně a nesmírně precizně.
Přednes modelu Brilliant je rozmáchlejší a hutnější, klade více důrazu na plnost a méně na přímočarou autoritativnost. Je to řekněme „méně studio, více gramo“. Prostě v kontextu referenčních měřítek, nastavený firemním top modelem, Brilliant v dynamice lehce polevuje – ale to nakonec nemusí být na škodu, vynikne více barvotvorné složky, pohody a třeba i mocnost basového hukotu, tvořícího základ nahrávky, takže to možná nakonec je spíše o osobní preferenci. Bez přímého srovnání s Maestro by totiž i dynamika tohoto kousku byla famózní.
Nesmírná pevnost a konkrétnost, až nesmiřitelná analytičnost, s níž jehla Maestro prochází drážkami, rozkryla i úžasně jemné nuance a éterické pohyby vzduchu v rekviem „Pie Jesu“ Johna Ruttera („ELAC 95 Years“ | 2021 | nahráno 1986 | Inakustik | INAK 78131 2LP). Vychutnat velejemný detail si můžete i díky famóznímu tichu, které snímání provází – žádný patrný šum pasuje přednes opět až mezi výtečné digitální zdroje a hlasy sboristů tak jsou skvěle srozumitelné, stejně jako je tu cítit kostelní atmosféra, tvořená různými nenápadnými dozvuky a ozvěnami. Doslova cítíte ten chladný vzduch kolem sebe.
Brilliant nenabízí snad tak křišťálovou zřetelnost a holografické rozlišení, ovšem čistota je i u této přenosky špičková. Není to tak, že by se rázem zjevil onen šum nebo se snad sbor scukl do nečitelné jednorozměrné placky. Přesto jako kdyby na reprodukci přibyla lehoulinká patina sametu a lehce zjemnila každý jeden kousek informace. O to hutněji a rozhodně působivěji se ale přenoska pouští do varhanního zvuku, položeného jen jako přídech v nejnižších polohách nástroje. Vše je maličko zabalené do hebkosti, ovšem té příjemné, skutečně elpíčkové.
„So What“ Milese Davise z legendární „Kind of Blue“ (2009 | nahráno 1959 | Jazz Wax Records | JWR 4534) byla při poslechu s modelem Maestro jako vytesaná – pevná, konkrétní, fantasticky ohraničená a rozprostřená na pravolevé i předozadní ose ve velkém měřítku. Nástroje jsou definované s perfekcionismem a jistotou, reprodukce se v žádném okamžiku ani zdaleka neblíží nějakému pocit nasycení nebo přehlcení, v němž by se nebylo možno vyznat. Lehkost, samozřejmost a pocit, že koukáte skrze okénko režie do studia jsou asi nejlepší popis, který můžete dostat. Zvuk je utažený jako šněrovačka dvorní dámy, lokalizace nástrojů je skvostně přirozená. Snad je to i proto, že přednes stále zůstává velmi civilní a soustředěný.
Po přesunutí na model Brilliant obraz možná ztratil něco málo ze své plasticity, nezměnila se však jeho velikost. Je znát celkové uvolnění, ovšem to neznamená, že byste najednou měli pocit nějaké nejistoty v prezentaci nebo čehokoliv takového. Je to prostě měkčí přednes, jemnější a volnější, stále má ale dost vzduchu, dost místa mezi nástroji i správně high-endový nadhled.
Goldenberg Maestro asi nelze nařknout z prvoplánové muzikálnosti. Hraje tak, že její charakter snad s výjimkou zřetelně ohraničeného a velmi krotkého basu zaniká v signatuře elektroniky a záznamu. Přesto jsme si vlastně užili i veskrze obyčejnou (ne špatnou, ne vynikající) nahrávku „The Hounds of Winter“ od Stinga („Mercury Falling“ | 1996 | A&M | 0731454048613). Basa hrála s napětím, bicí s razancí, činely zřetelně cinkaly a vokál se skvěl před tím vším, snadno srozumitelný. Bylo samozřejmě ale jako na dlani znát každý limit nahrávky, každý moment, kdy zvukař zapnul kompresor trochu víc a i když proudí z vinylu hezká energie, vnímáte, že je to prostě standardní záznam a Maestro vám ho tak prezentují – neukazují na to méně povedené, ale prostě to tam je, jak to je. Semper fidelis.
To uvolněnější Brilliant se zdá pro podobné typy nahrávek snad až vhodnější – má určitě objektivně méně zřetelné detaily, zato víc jakési vinylové barevnosti, rozjařenosti a bohatosti. Nechcete-li jen tak sedět a studovat záznam, ale spíše se naopak toužíte nechat omývat hudbou, ukáže Brilliant také, že nahrávka není nijak speciální, avšak zároveň neakcentuje nic z jejích chybiček; naopak je skoro i „zamluví“. Je tu skutečně objektivně „méně všeho“, ačkoliv cítíme potřebu znovu zopakovat, že i tak je v reprodukci od každého aspektu stále opravdu štědrá porce.
Přenosky švýcarské značky Goldenberg pro nás byly zajímavým překvapením. Firma, která nemluví moc o sobě ani o svých výrobcích potěšila skvostným zpracováním a hlavně zvukovou kvalitou, která představuje špičku v kontextu analytičnosti, kontroly, rozlišení, dynamiky… Z holistického pohledu je třeba Maestro jedním z nejvěrnějších řešení, která nám kdy zkřížila cestu a mnohem více top model Goldenberg připomíná špičkové digitální zdroje s jejich nulovým šumem a super jasným a špičkově prokresleným zvukem. Chcete-li se zanořit nejhlouběji co to jde, Maestro je jistou vstupenkou na vlak tímto směrem. Nižší model Brilliant pak – jak jméno napovídá – je prostě brilantní, i když v přímém srovnání jde skutečně o po všech stránkách „zmenšenou“ verzi Maestro. Je až překvapivé, jak parametrově i technicky mimořádně podobné přenosky mohou znít odlišně – Brilliant je výrazně tolerantnější, má uvolněnější (a tím „gramofonový“) bas a hřejivější, méně nekompromisní tón. Ať už je vašemu srdci blízké to i to, faktem je, že produkce značky Goldenberg je špičková a stojí za zážitek.
Kč 100 000,- – Goldenberg Maestro
Kč 70 000,- – Goldenberg Brilliant
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/gramofony-a-analog/4446-goldenberg-maestro-brilliant#sigProId7284520758
--- --- --- --- ---
KLADY
+ každá přenoska hraje trochu jinak
+ prvotřídní zpracování
+ ultra přesný zvuk (Maestro)
+ skvostné rozlišení u obou modelů
+ energie a výbušnost
+ špičková čistota a věrnost v dobrém i zlém
ZÁPORY
- bas je „nevinylově“ utažený a má trochu menší objem
- vysoká váha nemusí sednout na každé rameno
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu
PRODÁVÁ: Studio Špalíček | www.studiospalicek.cz
