Americký McIntosh patří mezi ty nejdéle působící výrobce high-endové audio techniky na trhu; s rodokmenem sahajícím až do roku 1949 a aktuálním katalogem čítajícím desítky a desítky komponentů, s nimiž poskládáte systém od zásuvky po reprosoustavy, patří tahle newyorská firma mezi nejvýraznější značky na světě. A to vlastně tak trochu navzdory svítivé a rozmáchlé estetické stránce svých produktů, které lidé buď zbožňují nebo z duše nenávidí.

McIntosh má ve své nabídce kombinaci řekněme moderních produktů, jako jsou streamery, převodníky nebo SACD přehrávače a staromilských komponentů, ať už jsou to elektronkové zesilovače nebo třeba gramofony. Základem nabídky pro milovníky vinylu je (minimálně oproti svým dvěma vyšším sourozencům) kompaktní gramofon MT2.

Oproti zmíněným vyšším modelům je MT2 vlastně velmi klasicky koncipovaným gramofonem - má šasi obdélníkového půdorysu, které není příliš vysoké, takže gramofon není zbytečně robustní a ovládání je shora a nikoliv na svislém panelu. Dotek luxusu a firemní identity gramofonu dává skleněný panel na horní části.

Ačkoliv je, jak bylo řečeno, gramofon menší než vyšší modely, tak stále patří mezi výrazné - s šířkou 45,2 cm, výškou 12,7 cm a hloubkou 43,2 cm je to prostě kus gramofonu, zvláště připočítáme-li i váhu 13,2 kg. Výrobce dodává i akrylový protiprachový kryt, je ale skoro škoda jím přikrývat výraznou podobu tohoto gramofonu.

Všechny prvky na horní straně gramofonu jsou usazeny na úhlopříčce vycházející z levého dolního rohu - typické kolečko se stříbrnou obrubou gramofon zapne a nastaví požadovanou rychlost, dále je tu talíř o tloušťce téměř 3 cm, vyrobený z polyoxymetylénu (tuhý, pružný a odolný polymer), subtalíř je pak hliníkový, točící se v bronzovém ložisku a nakonec je tu raménko - to je trubička z duralu a hliníku, usazená na safírovém ložisku a mající možnost seřízení azimutu, úhlu i antiskatingu.

Na jejím konci je z továrny usazena přenoska typu MC, která nabízí vysoký výstup 2,5 mV a je tak kompatibilní i s MM vstupy předzesilovačů. Pracuje v rozsahu 20 - 50 000 Hz, hrot na hliníkové chvějce je z eliptického diamantu a výrobce doporučuje zátěž 1 000 Ohm.

Pohon talíře je zajišťován řemínkem z vestavěného motoru, napájení je řešeno externím stabilizovaným zdrojem.

Podíváte-li se na zadní stranu, je jasné, že i konektivita gramofonu je naprosto standardní - krom vstupu napájení je tady totiž jen dvojice pěkných cinchů a zemnící kolík.

Velkou výhodou je pak to, že gramofon je k použití takříkajíc "z krabice", cílí tak zjevně hlavně na "běžného konzumenta" než na ty, kteří mají potěšení z dlouhého seřizování gramofonů, výběru přenosek či experimentování s drobnostmi.

McIntosh MT2 jsme poslouchali v luxusních prostorách dovozce v Praze, kde mu společnost dělal komplet elektroniky McIntosh a to včetně strojů jako MCD550, MA252, MC1.25KW, MP1100, C52 a dalšími. Srovnávat jsme mohli s velkým modelem MT10. Používali jsme kabeláž InAkustik Referenz, přenosku Sumiko Blue Point No.2 a reprosoustavy Bowers&Wilkins 800 D3 či Sonus faber Olympica III, doplněné příležitostně subwooferem Bowers&Wilkins DB3D.

V "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Stocfish Records Vinyl Collection" | 2006 | Stockfish | SFR 357.8006.1) byla už tak exponovaná basová linka pěkně hutná, spodní frekvence jsou pěkně bohaté, veliké a možná i trošku těžké, ale zato mají mocnou, vrnivou a temnou důraznost, se kterou si prostě tu rozmáchlou a pumpující prezentaci užijete. Zvuk kupodivu není ani tak "analogově" měkký, jak byste od gramofonu mohli čekat, má už solidně spořádané kontury a razanci, je to až trochu našlápnutý bas.

Hlas Emili Sandé v "Hurts" ("Long Live Angels" | 2016 | Virgin | V 3163) byl ale naopak pěkně uvolněný, nenašponovaný, ale přesto i tady zůstala energie a mocnost; opět je to ale konkrétnější, dobře artikulovaný zvuk, který nenese stopy "analogové" měkkosti a uvolněnosti, je to prezentace prostá nějaké umělé hezkosti. Přesto je zpěv vřelý, velmi "lidský".

Cinkot nejvyšších frekvencí v "Gate Ved Gate" Kari Bremnes ("InAkustik Reference Soundcheck" | 2014 | inakustik | INAK 7505121) byl vlastně moc pěkně čistý, realistický a možná maličko tenčí, minimálně pak v poměru ke zbytku frekvenčního pásma. Jako kdyby rozmáchlost patrná vespod se proměňovala se stoupající frekvencí v čím dál realističtější a "neutrálnější" zvukový styl. Cinkání má už opravdu pěkné prokreslení, spoustu jemných detailů i křehkost a kovovou jadrnost, kterou mít má.

V elektronické "Magama" od Yello ("Toy" | 2016 | Yello | 0060254760261) bylo znát, že gramofon umí zkrotit i razantní a dynamickou hudbu, že jeho zvuk je pevný a konkrétní, pružný a živý. Na vinyl je všechno, zdá se, až překvapivě civilní a realistické, gramofon v kombinaci se zvolenou přenoskou umí nechat hudbu pěkně vygradovat a nechat dýchat. Není to taková ta barevně nadýchaná makrodynamika velkého stylu (ač možná v tom nejhlubším pásmu trochu ano), ale spořádaná, důrazná dynamičnost s kontrolou a jistotou.

Ke klasické "Spanish Harlem" od Rebeccy Pidgeon ("Retrospective" | 2003 | Chesky | JR330) přistoupil gramofon s velmi realistickým, upřímným stylem - jsou tu ty lehce ostřejší sykavky, jsou tu ty jemňoučké nádechy, je tu ten pocit vzdušnosti a hlas zářící uprostřed toho všeho dění. Kontrabas v pozadí má tu svou luxusní měkkost a vřelost a přesto cítíte, že do toho gramofon s přenoskou vlastně nijak nevstupují, že to je čistý, až překvapivě nepřikrášlený zvuk, respektující charakter nahrávky. Není to reprodukce vysloveně analytická a technické, ale ani "vinylová". Ve velkém zvukovém obrazu jsou ale detaily dobře dostupné.

Velikost a ukázněnost, vlastně až precizní ukotvení v pravolevém i předozadním směru bylo jasně patrné v "In the fall" Sary K. ("Water falls" | 2003 | Stockfish | SFR 357.8025.1). Také už je jasné, že tohle je high-endový gramofon (a přenoska), protože lokalizace v prostoru je jednoduše bezproblémová, přirozená, samozřejmá a pokud už tady je nějaká stopa "analogovosti", je to v netechnické organičnosti, s níž celé hudební dění rozkvétá do prostoru.

Možná ještě v tom, jak přes až překvapivou přesnost a konkrétnost zůstává v "So far away" od Dire Straits ("Brothers in Arms" | 1985 | Vertigo | 3752607) taková ta šťavnatost, není to suchý zvuk, byť ani tak nějak "hezký". Je to ale plynulá reprodukce, s dostatečně velkým, energickým i autoritativním basem, relaxovaná a přesto odsýpající. Je to prostě dospělé a příjemně muzikální zároveň.

Ani nejlevnější gramofon MT2 od amerických McIntosh nelze považovat zrovna za levný přístroj, ba naopak; na druhou stranu, dostanete klasický gramofon šmrncnutý tou efektní estetikou značky, dostanete dobrou přenosku a dostanete zvuk, který drží pohromadě, je čistý, konkrétní a highendově organizovaný, nepřehrává, neakcentuje přednes do "hezka" a vůbec působí dospěle, zřetelně a má všechno co má mít. Není to takový ten typicky "gramofonový" zvuk, na to je příliš přímočarý a nestranný, má ale v sobě příjemnou netechničnost, takže ve finále můžete roztáčet desku za deskou a ani si nevšimnete uplývajícího času, jakkoliv si určitě všimnete, nebude-li nahrávka úplně stoprocentní. McIntosh MT2 je prémiový gramofon - už tím odkud pochází a jak je udělaný. Na světě se zajisté dají najít i cenově výhodnější řešení, na druhou stranu pro ty, kteří už světu černo-modro-zelených zářivých strojů z USA propadli, těm dost možná všechny ostatní varianty budou připadat trochu nudné - a navíc zvukově nabízí MT2 velmi seriózní porci muziky.

Kč 144 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkné zpracování

+ čistý a kontrolovaný přednes

+ velmi snadný co do nastavení i používání

ZÁPORY

- možná byste čekali o něco bohatší zvuk

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: E.P. Audio | www.epaudio.cz 

fSdílet

Tweet