Skromná a nenápadná malá firmička Stevens-Billington z jižního pobřeží Anglie byla založena v roce 1963 a po dlouhá, dlouhá léta se věnovala výrobě nekompromisních transformátorů pro audio aplikace. V 90. letech pak společnost začala vyrábět i vlastní audio produkty, konkrétně pasivní předzesilovače a zvolila si k tomu obchodní značku Music First Audio.
Pasivní konstrukce má oproti běžných aktivním typům předzesilovačů několik nevýhod (zejména pak v oblasti uživatelského komfortu), zároveň je tu ale několik výhod opravdu obrovských. Většina lidí má k pasivním předzesilovačům lehký odpor z toho důvodu, že je poměrně obtížné najít takový pasivní předzesilovač, který by bylo možné ovládat dálkovým ovládáním, často nemá taky plynulou a jemnou regulaci hlasitosti (byť to v praxi žádný dramatický rozdíl není) a neexistují tu záležitosti jako je vyvážení kanálů, tónové korekce nebo okamžité ztlumení reprodukce.
Výměnou za tento určitý uživatelský diskomfort ale už z principu své konstrukce (respektive v závislosti na kvalitě použitých součástek) nabízí v podstatě nulové harmonické, intermodulační a přechodové zkreslení, žádné zpětné vazby a žádné obvody - vlastně jsou tu v praxi nejkratší možné signálové cesty. Není tu také žádné napájení, které by mohlo vnášet do zvuku rušení a zkreslení. Velice důležitá je také v podstatě úplné odstranění impedančních problémů při propojování se zbytkem sestavy - dlouhé kabely nebo různé značky v sestavě tak přestávají být problémem. Říká se, že geniální věci bývají jednoduché a pro skutečně dobře provedené pasivní předzesilovače to patrně platí také.
My jsme měli možnost chvíli žít se základním modelem firmy, označením jednoduše Classic. Ten je uzavřen v kompaktní, nevelké skříni z hliníku, na čelním panelu je pak naprosté minimum prvků - krom dvou masivních kovových voličů s příjemným odporem mezi jednotlivými kroky je tu jen jméno výrobce a modelu.
Na zadní straně jsou pak jen a pouze signálové konektory, respektive ještě dva páčkové přepínače. Přepínače slouží k volbě země (RCA / XLR / Lift - poslední poloha zajistí úplnou galvanickou izolaci), druhý pak umožňuje přidat 6 dB zisku , pokud by snad standardní nastavení z nějakého důvodu nestačilo. Signálové vstupy a výstupy jsou tu jak v podobě RCA, tak v podobě XLR konektorů. Výstup má vždy po jednom páru od každého druhu, XLR vstupy jsou tu dva, zbylé čtyři jsou klasické robustní cinche.
Při pohledu dovnitř přístroje objevíte v centru přístroje dvojici pečlivě zakrytých transformátorů z měděného drátu, samotná srdce přístroje. Jsou navinuté s extrémní pečlivostí, z velmi kvalitní a čisté mědi a jejich tajnou ingrediencí je blíže nespecifikovaná příměs s niklem, zajišťující prý dokonale čistý přenos signálu. Čistý přenos zajišťují i přepínače ELMA.
Osazené řízení hlasitosti má celkem 24 kroků v rozsahu atenuace 0 dB až -52 dB, kde nula je nulové ovlivnění průchozího signálu a 52 dB je útlum zisku o 52 dB, tedy v podstatě ticho. Výrobce ale nabízí i možnost nechat si tyto kroky přizpůsobit vlastnímu vkusu a sestavě a to až do úrovně -66 dB. To se týká zejména sestav s velmi citlivými reprosoustavami a zesilovači s velmi vysokým výkonem.
Předzesilovač Music First Audio Classic v2 jsme poslouchali s koncovými stupni Wadia a315, Rogue Audio M-180 nebo též Viola Concerto. Porovnávalo se s Naim Nait XS nebo výstupem Wadie di122. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica a TelluriumQ Silver / Black. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30 a Xavian Perla.
Přístroj samotný po fyzické stránce působí až nenápadně a velmi jednoduše a stejně tak se chová i po stránce reprodukční. Není tak lehké vystihnout jeho charakter, protože v podstatě téměř "není" a většinu zvukové signatury tak vytváří zbytek komponentů v sestavě.
Přesto lze o zvuk pár slov říct. Třeba kontrabas v "The Beat Goes On" z desky "Companion" od Patricie Barber bas zněl vždy tak, jak ho dokázal uřídit koncový stupeň - hloubka byla neomezená, nástroj pevný, razantní, plný energie a každé rozeznění struny provázalo hutné, konkrétní brouknutí, vynikl i dřevěný charakter nástroje. V každé z připojených sestav a proti jakémukoliv připojenému předzesilovači byl výsledek jednoduše lepší, respektive transparentnější, jako kdybyste umazali z zvuku jednu vrstvu a vše se vyčistilo a zkonkrétnilo.
Celková fascinující transparentnost se projevila zejména na středním pásmu, kdy vokál Cary Dillon v "The Parting Glass" z živého koncertu "Live at the Grand Opera House" najednou získal na klidu a jistotě, přednes se otevřel a byl rázem lehčí, zpěvačka jako kdyby byla blíž, jako byste si přesedli ze zadních řad koncertního sálu dopředu až do první řady. Díky úplné absenci šumu bylo také snazší zaslechnout jemné nuance. Čím lepší zdroj signálu pak byl použit, tím více detailů se v reprodukci objevovalo, tím plastičtěji scéna působila.
Předzesilovač Classic v2 odkryl zejména to, jak ostatní předzesilovače pracují se signálem, respektive jak i ty dobré oproti kousku od Music First Audio vnášejí do zvuku určitý neklid a šum. S absencí těchto artefaktů bylo rozhodně příjemnější poslouchat i hodně nahlas činely a vibrafon v "Question and Answer" z "Like Minds" Garyho Burtona. Z jejich reprodukce totiž zmizelo i sebemenší zrno, zaznívaly čistě, jasně a velmi zněle, přitom ale ne hrubě či vulgárně. Jako kdyby Music First Audio odebral téměř veškerou agresi a uspěchanost, všechen stres. Nástroje byly skvěle prokreslené, opět tu bylo díky velké transparentnosti a tichému pozadí slyšet i velmi jemné detaily, rozhodně více, než při zařazení aktivního předzesilovače. Každý úder paličky byl perfektně separovaný a pevný, dozvuk dlouhý a snadno čitelný.
Dynamika je kapitolou samu pro sebe a předzesilovač je tím nejzazším limitem, který by ji limitoval. S dobrým, pevným a rytmickým koncovým zesilovačem s dostatkem energie je zážitek strhující. Music First Audio Classic v2 jako kdyby otevřel zvuku stavidla a nechal velký orchestr v Mussorgského "Velké brány kyjevské" z desky "Crystal Cable Arabesque" vyznít s tou správnou velkou silou a působivost, kterou tato skladba potřebuje. Dynamické limity jsou nevelké, byť nejživěji působí předzesilovač v alespoň střední poloze. Pak je to ale vyslovená lahoda, zvuk dýchá a je energický, plný života, nástroje mají svou vnitřní dynamiku a přitom je vše pod jasnou kontrolou.
Rozlišení je skvělé, nic jiného se o něm říct nedá. Díky vysoké transparentnosti máte pocit, že zvuku nic nepřekáží, jako kdyby se odlehčil a jen si tak plynul, zaslechnout drobné nuance, průběh tónů kytary v Eliasově "Vision of Her" z alba "The Window" působil úžasně přirozeně a soustředit se na droboučké jednotlivosti jako kdyby bylo tím nejsnazším na světě. Dokonce se tu už objevila lehoučká kovová škrtnutí, vzniklá pohybem prstů přes pražce hmatníku. Jedno každé vrznutí struny je naprosto zřetelné, ale přitom nemáte ani chviličku pocit, že by předzesilovač něco zdůrazňoval či nějak tlačil na pilu, vše zaznívá naprosto bez stresu a s nadhledem.
Ve dvou třech úplně nejtišších polohách se nezdálo podání prostoru z nějakého důvodu tak jisté a pevné jako v těch ostatních, ale na to mohlo mít vliv i stáří konkrétního kusu, neb z konstrukčních důvodů tak nějak není důvod, aby poloha atenuátoru nějak ovlivňovala způsob reprodukce. V podstatě i zde to lze shrnout prostou větou, že hudební scéna je tak pevná a tak velká, jak ji jen vaše elektronika a reprosoustavy umí vytvořit. Rozložení nástrojů v pravolevém i předozadním směru v "Dancehall" z desky "Mira" od Jienat bylo přesné, jasné a jaksi naprosto samozřejmé. Díky naprosté čistotě a pevnosti celkového projevu je i velmi snadné lokalizovat jednotlivé nástroje.
Drobnou nevýhodou naprosté transparentnosti je to, že s Music First Audio Classic v2 můžete ve své diskotéce oddělovat zrno od plev (samozřejmě máte-li adekvátně čistý a přímý i zbytek sestavy). Třeba "Start Me Up!" z desky "GRRR!" od Rolling Stones měla skvělé tempo a rytmus, ale zbytek nestál za moc. Ostrý, naježený zvuk s vytaženou, malou dynamikou a nafouknutým, efektně dramatickým podáním je ve finále poněkud otravný, činely tak nějak spíše šumí, prostě cítíte limity nahrávky jako takové a předzesilovač jí rozhodně nijak nevylepší - aktivní řešení mohou podobné neduhy často zkultivovat a spousta nectností v signálových cestách zanikne. U tohoto kousku ale ne, prostě tam jsou.
Music First Audio Classic v2 je takový lehoučce neotesaný audiofilský poklad. Působí jaksi nenápadně, byť jeho zpracování je bezproblémové. Konektivita je nicméně dostatečně široká, kolem konektorů je dost prostoru a jsou bytelné, ovládací prvky pak přesné a fortelné. Výhodou pasivního řešení je, že nemusíte řešit kvalitu napájení, nevýhodou pak nepříliš vysoký uživatelský komfort, který nemusí být nám, zhýčkaným dálkovými ovládáními komponentů, zrovna příjemný. Takovou ambivalentní vlastností je pak to, že nemůžete regulovat třeba vyvážení kanálů nebo používat tónové korekce, tento předzesilovač jednoduše propouští signál ze vstupu do výstupu a případně jej dle nastavené hodnoty utlumí. Nic víc, nic méně. V tomto nejdůležitějším ohledu je prostě a jednoduše blízko ideálu předzesilovače - přepne vstup, reguluje hlasitost a zbytek už je jen a pouze na zbytku vaší sestavy. Upřímně řečeno, tohle je jeden z předzesilovačů, který nás naprosto, naprosto nadchl a budete muset vysypat o hodně, hodně víc peněz za aktivní řešení, abyste vyrovnali jeho transparentnost, samozřejmost, nadhled a čistotu.
Kč 86 990,- - měď
Kč 109 990,- - stříbro
--- --- --- --- ---
KLADY
+ naprostá transparentnost
+ jednoduchý na zařazení do sestavy
+ nelimitovaná dynamika
+ naprosto čistý zvuk, zvukově v podstatě není
+ široký rozsah regulace hlasitosti
ZÁPORY
- kroky regulace hlasitosti by v nejpoužívanější části mohly být o něco jemnější
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: TYKON | www.tykon.cz
