Sluchátka dnes dělá téměř úplně každý. Je to jaksi trendy. Jenže opravdu dobrá, opravdu high endová a opravdu imponující sluchátka umí jen málokdo. Za vynikající lze považovat vrcholné modely tradičních velkých značek jako Sennheiser a beyerdynamic, ale i takových jako Grado, či top model nového, dravého hráče OPPO. Své si chce urvat i Audeze, Ultrasone nebo nově i Pioneer. Společné pro ně všechny je to, že jsou brány více či méně jako high endoví hráči. Když se ovšem řekne HIFIMAN, vyvstane - alespoň pro většinu lidí - spíše více otázek, než jasné nadšení. Ostatně jde o velmi mladou značku, založenou teprve v roce 2007.
Sídlí v moderním městě Tchien-ťin na ústí řeky Chaj-che v severní části Čínské lidové republiky. Jde nicméně o firmu s mnoha kancelářemi, vývoj a výzkum probíhá v Šanghaji, vývoj software pro firemní přehrávače v Šen-čenu a tak dál a tak dál. Právě tahle firma si však nyní dovolila uvést jedna z nejdražších sluchátek na současném trhu, nepočítáme-li produkty STAX, které však tvoří svou vlastní kategorii. A nepočítáme-li pochopitelně asi nejdražší sluchátka, která si dnes můžete koupit, kterými jsou Sennheiser Orpehus - ač nejsou již dlouho v produkci, pořád se dají z druhé ruky pořídit; za kus ve slušném stavu včetně dedikovaného lampového zesilovače dáte plus mínus 3/4 milionu Kč.
HIFIMAN vytvořil model HE1000, magneto-planární sluchátka s ambiciózní cenou již v zásadě na dohled stotisícové mety. To je odvážná liga pro libovolného výrobce, zvláště když za zhruba polovinu této částky lze koupit sluchátka, ze kterých už se ježí chlupy i tam, kde jste ani nevěděli, že je máte.
HE1000 jsou velice pěkná sluchátka, to se jim musí nechat. Kombinace kovu, kůže, dřeva a elegantně působících linií je víc než zajímavá. Kapkovité otevřené mušle kovové konstrukce, velký týlní most a velká kožená hlavová opěrka váží dohromady ani ne půl kila, takže se na hlavě sice pronesou, ale ne zase tak dramaticky, jak by se mohlo zdát od prvního pohledu.
Velké kapkovité mušle jsou hluboké, bohatě polstrované a velice pohodlné, i když chvíli trvá, než si je usadíte na ucho, aby bylo tak nějak ve středu mušle. Zvenku je mušle "zamřížovaná", mezery jsou pak vyplněny ještě další sítí jemňoučkého kovového "plotu", za kterým ale už najdeme membránu a magnetický systém.
Membránu tvoří jemňoučká folie s tloušťkou jednoho nanometru, která je tak lehká, že když ji pustíte, téměř pluje ve vzduchu. Je tak tenká, že je okem téměř neviditelná. Je také protkána sítí kovových žilek, díky kterým drží pevně v magnetickém poli. To tvoří asymetricky rozložené pole magnetů. Ty vnější jsou zřetelně větší, než ty vnitřní, což by mělo napomoci směřovat zvuk příměji k vám. Stejně tak poměrně hodně otevřené mušle méně odráží zvukové vlny zpět k uchu. Asymetrický magnetický systém prý výrobce vyvíjel sedm let.
HIFIMAN tak trochu šetří informacemi, nicméně dozvíte se, že HE1000 jsou v zásadě docela "jednoduchá" sluchátka, mají až "mobilní" impedanci 35 Ohm s výkyvem +/- 3 dB, citlivost je ale na poměry sluchátek spíše nižších 90 dB. Frekvenční rozsah (bez udané tolerance) je 8 - 65 000 Hz, což ale mnohý výrobce napíše ke špuntům za pár stovek. Na rozdíl od takových bychom ale neměli problém to HE1000 uvěřit.
HIFIMAN HE1000 jsou skutečně velká sluchátka s velkými mušlemi a membrány jsou také poměrně daleko od uší. U takových povětšinou bývá bas dobrý a nejinak na tom jsou právě tato. Cello Alisy Weilerstein v Kodályho "Sonátě pro sólové cello op. 8" ("Solo" | Qobuz | FLAC | 24 - 96) bylo prostě nádherné, jeho spodní tóny hluboké, především ale výborně definované, plné nuancí, s možností snadno sledovat průběh tónu od jeho vzniku, přes jemné vibrace až po doznívání, vše je pod kontrolou. Snad jen bylo cítit, že HE1000 mohou jít ještě o kousek dál, ale k tomu by bylo zapotřebí pravděpodobně ještě chvíli vybírat dokonale ladící elektorniku. HE1000 jsou také docela dost hladová sluchátka a třeba ani solidní ASUS Xonar Essence One MUSES MKII jim nedokázal ve spodním pásmu dát impuls takový, který by jich byl hoden. Ale s Burson Audio Conductor Virtuoso již HE1000 dokázaly struny úchvatně rozeznít a krátké drnknutí s sebou neslo i pocit rozechvění vzduchu kolem nástroje a nebyl cítit žádný úbytek energie.
Moc se nám líbila i celková transparentnost sluchátek a jejich otevřenost (tedy zvuková, ne jen ta fyzická...). "Get Behind the Mule" Johna Hammonda ("Head-fi: Open your ears" | Chesky | FLAC | 24 - 96) byla krásně čistá, prokreslená skutečně do hloubky a hudba zcela přirozeně dýchala. Bylo cítit rezonance kytary, vokál pak působil tak blízký a jasný, jako kdyby skutečně byl přímo u vás. Plasticita, až 3D efekt a detailů, že by i statečný muž zaplakal. HIFIMAN HE1000 mají střední pásmo skutečně vybroušené, nepotřebují k tomu ale ani tvrdý zvuk, jaký často budí dojem vysoké detailnosti. HE1000 zůstávají spíše kultivovanější, byť při vyšších hlasitostech jejich rychlé membrány umí třeba u kovových strun také trochu seknout.
Lehoučké, zvonivé kovové perkuse v prvních vteřinách singlu "Wichita Lineman" od Barb Jungr (Naim | FLAC | 24 - 96) jsou ošidné - často zní nacinkaně (to u expresivních sluchátek), často i příliš jednolitě (to u jemných, která nedokážou přesně rozlišit jeden každý tón). HIFIMAN HE1000 se kloní spíše k expresivnějšímu podání, kov je mírně zvonivý, rozhodně pak energický a pronikavý. Máte ovšem přesný přehled o počtu zvonečků a cinkátek, snad i o jejich pohybu ve vzduchu, jak se mírně vlní zleva doprava a zpět po každém rozeznění, což nebývale pomáhá pocitu hloubky nahrávky. Rozlišení je excelentní, kovovost výtečně trefená a sluchátka udržují tón ve hře hodně dlouho, dokonce i na hranici slyšitelnosti téměř před dozněním je mezi ostatními zvuky rozpoznatelný.
Dynamika je silnou, ale paradoxně i slabší stránkou HIFIMAN HE1000. Musíte je totiž pořádně nakrmit, aby začala svůj dynamický potenciál pořádně využívat, nerozehrávají se i přes své papírově "snadné" parametry vůbec snadno. Burson se zdál jako solidní partner, pokud ale chcete hrát nahlas (a že HE1000 nahlas hrát umí, na to pozor - díky jejich čistotě je až příliš lehké dostat se do vysloveně nezdravých poslechových úrovní), patrně budete potřebovat nějaký malý jaderný reaktor se sluchátkovým výstupem, abyste je uživily a vytáhli z nich poslední procenta jejich potenciálu. Stejně tak neumí HE1000 hrát úplně potichu, potřebují přeci jen trochu naložit, řekněme alespoň na realistickou poslechovou hlasitost, kde se vše teprve správně prohloubí a poskládá. Tohle jednoduše nejsou sluchátka na noční švitoření. Pokud jim splníte podmínky, užijete si i Bachův "Koncert č. 2 v F dur, BWV1047" z cyklu Braniborských koncertů v podání Freiburger Barokorchester (FLAC | 24 - 96). Nástroje mají věrně trefené proporce, zaznívají samozřejmě, s jistotou a plností, v orchestru je pořádek a reprodukce dýchá, dynamické špičky jsou rázné a energické.
HIFIMAN HE1000 mají excelentní rozlišení (opět nutno podotknout, že ne úplně potichu), dá se říci, že co je na nahrávce (a neztratí se cestou po kabelech a obvodech elektroniky), to dostanete i do uší. I v jednoduché "Good morning little schoolgirl" Muddyho Waterse ("Folk Singer" | HD Tracks | FLAC | 24 - 192) najednou rozpoznáte drobnosti v pozadí, které jste předtím neslyšeli, nebo je nevnímali tak konkrétně. Příkladem budiž třeba i to, že slyšíte paličku rozrážející svým švihem vzduch těsně předtím, než dopadne na bicí. Nebo Watersův hlas, který působí plasticky a jako když s sebou bere do vašich uší i tělo. Nebo kytara a pohyby prstů po hmatníku, jen lehoučké a svižné, ale přesto naprosto jasné. Právě takové detaily pomáhají utvářet pocit, že "jste tam", jakkoliv to u sluchátkového poslechu není jednoduché.
Velké mušle s membránami dál od uší, jak už jsme říkali, často poskytují i dojem vzdušného prostoru a dění mimo hlavu, tj. interpret nesedí kdesi mezi vašima ušima. HE1000 takové ale tak úplně nejsou, i ve velice vzdušné a lehké "Gadamaylin" od I Ching ("Head-fi: Open your ears" | Chesky | FLAC | 24 - 96) stále cítíte, že zvuk se sice posouvá mírně mimo vaši hlavu, ale jen mírně, stále zůstává v mušlích. Šíře prostoru tak není vůbec špatná, ale v téhle, řekněme absolutní, cenové kategorii umí některá sluchátka víc. Na druhou stranu umí ale HIFIMAN skvěle lokalizovat nástroje a zvuky, nejpřekvapivější je ale přítomnost výškové informace, tj. že cvrlikání ptáčků v úvodu skladby je skutečně nahoře a šepot hlasů skutečně dole, rozvrstvení do hloubky je pak slušné. Když začnou hrát nástroje, jejich lokalizace je precizní, HE1000 jsou prostě velmi přesná a jistá sluchátka.
Co jsme hodně ocenili, to byla schopnost HIFIMAN HE1000 "rozmontovat" a přehledně znovu složit i takové ty trochu zauzlované nahrávky. I divokou, tvrdou "Guilty all the same" od Linkin Park ("The Hunting Party" | HD Tracks | FLAC | 24 - 96) sluchátka svou přesností rozmotala, nechala hrát každou nástrojovou linku izolovaně, takže najednou slyšíte konkrétně třeba i stopu elektroniky, která povětšinou zůstává téměř skryta v chaosu pozadí. O výborné odsýpání skladby se postarala razantní bicí s impaktem a vůbec to byla našlapaná jízda s velkou porcí energie.
HIFIMAN HE1000 patří právem do nejvyšší sluchátkové ligy. Tedy minimálně svým zvukem, svými materiály a jakkoliv je to subjektivní, i svým designem. Pokud jim seženete odpovídající elektroniku, odmění se vám čistotou, dynamičností, konkrétností a pocitem, že jste blízko hudbě a to s naprostou samozřejmostí. Pravda, v jejich kovové konstrukci to občas skřípne, jsou hladovější než Otesánek a v podání šířky a hloubky prostoru jsou i o něco talentovanější soupeři. To ale v zásadě nejsou problémy, co by vás mohly trápit. Tím je snad jen cena, nastřelená opravdu hodně, hodně vysoko; cena, která je citelněji dál, než by zasluhoval rozdíl oproti konkurenci. Na druhou stranu jsme ale v nejvyšší lize a tam už se na peníze prostě zase až tak nehraje...
Kč 74 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dynamika
+ rozlišení
+ konkrétnost a spojitost přednesu
+ pocit živosti a skutečně plný rozsah
ZÁPORY
- příplatek proti konkurenci je příliš vysoký
- kovová konstrukce občas trochu povrzává
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Empetria | www.empetria.cz