„Co je malé, to je hezké“ praví známé české pořekadlo. Snad i proto mají britští Bowers & Wilkins ve své nejnovější generaci sedmistovkové řady model 707 S3, skutečně maličký model, přímo svádějící k umístění do polic a regálů. I když v kontextu motta nové řady „Studiový zvuk přichází domů“ bychom 707 S3 asi měli označovat spíše jako minimonitory.

Tomu by ostatně nasvědčovaly nejen proporce samotných ozvučnic, ale i dvoupásmové uspořádání. Kabinety mají čistě pravoúhlé tvary, oproti minulé generaci se však zakulatila čelní stěna, aby poskytovala méně místa pro nežádoucí odrazy. O kousek víc než šestikilové reprosoustavy mají na výšku 30 cm, na šířku 16,5 cm a do hloubky 28,4 cm, jsou tedy vskutku skladné.

Do čelní desky se vešel nový vysokotónový měnič s kopulkou za krycí mřížkou a od stěny ke stěně je rozkročený krycí kroužek, působící kolem malé membrány velmi dominantním dojmem. Velmi malé rozměry nezabránily instalaci velkého bassreflexu s důlkováním technologií Flowport na zadní straně a nutno vyzdvihnout je malý, ale velice pěkný detail – nové reproterminály v bi-wiringové konfiguraci jsou vysloveně atraktivní a působí dost hodnotně. Uspořádání v horizontální lince pak navíc výrazně usnadňuje manipulaci s kabely.

Skříně jsou zhotoveny z běžných MDF profilů, uvnitř jsou zpevněné příčkou. Nejvyšší frekvence obstarává 2,5 cm uhlíková kopulka, která přestože využívá firemní know-how práce s tímto materiálem, tak je kompletně nově navržená pro sérii 700 S3. A jakkoliv není tak oddělená, jako nautilovské ozvučnice vyšších modelů, i tady má vlastní pracovní prostor a elastické prvky, izolující celý reproduktor od vibrací hlavního těla reprosoustav.

Druhým členem dvoupásmového systému je středobas o průměru 13 cm, stavící na kónické membráně z tkaného materiálu Continuum, pocházejícího z firemních vývojových laboratoří. Středobas se vyznačuje hlavně pocitově poměrně výrazným měkkým závěsem a k jeho proporcím velkou prachovkou, která naznačuje celkem velkou kmitací cívku.

Veškerá technologie vede k udávanému frekvenčnímu rozsahu 50 – 28 000 Hz (+/- 3 dB), respektive bez tolerance až 45 – 33 000 Hz, což je vzhledem k velikosti velmi slušné. Jmenovitá impedance 8 ohm přiznává propad k polovičním hodnotám a citlivost dosahuje podprůměrných 84 dB / 2,83 V / m, čímž se tak trochu dostává k hodnotám jiného slavného britského minimonitoru, praotce tohoto označení – BBC Monitoru. Silný zesilovač by tu tak měl být podmínkou.

707 S3 jsme poslouchali v dobře tlumené a vybavené místnosti dovozce, kde se hrálo na systému McIntosh – přehrávači MCD600, předzesilovači C52 a monoblocích MC3500 MKII. Propojeno bylo kabeláží InAkustik z nejvyšších pater, vybavených technologií AIR a porovnávalo se jak se všemi ostatní modely nové řady 700 S3, tak s řadou 800 D4 a hlavně s modely z minulé generace sedmistovek.

Z celé nové řady 700 S3 vás rozhodně překvapí právě 707 S3 tím, jak snaživě prezentují basový základ v „The Song is You“ (Lee Konitz / Brad Mehldau / Charlie Haden | „Alone Together (at Jazz Bakery“) | 1997 | Blue Note | 7423857150200). Je neuvěřitelné, co z malých bedniček vytéká – přestože to samozřejmě je logicky stále omezené co do objemu a důrazu, i ve velké místnosti bas cítíte a dokonce má nějakou rozumnou váhu. Velmi parádně pak funguje ohraničení tónů a jakkoliv bedničky nezprostředkují plný rozměr nástroje, tón je překvapivě dobrý. Bas je rychlý a vlastně přirozený, jediné co reálně prozrazuje objem ozvučnic je pocit, že kontrabas stojí tak trochu vzadu za zbytkem ansámblu.

V čem jsou 707 S3 neméně okouzlující, to je podání hlasů. Skvostně silný zpěv Mahalie Jackson v „Silent Night, Holy Night“ („The Christmas Songs“ | 2002 | Universe | UN1114) byl doslova zapíchnutý přesně uprostřed, soustředěný až s monitorovou přesností a konkrétností. I tady je drobně cítit, že proporce vokálu z obrovského dámského hrudníku jsou maličko omezené, ale zdaleka převažuje kouzlo lehkosti a rozhodně nadstandardní čistoty, které garantují výbornou čitelnost. Není tu žádná snaha o expresivní vyjádření jednoho každého detailu, naopak je tu přirozený klid, urovnanost a vlastně velmi příjemná „normálnost“.

V čem se nová série 700 S3 proměnila oproti té předchozí, to jsou výšky – cinkot činelů v nahrávce „Malagan Stew“ od Michela Legranda („Le Jazz Grand“ | 1979 | FiveFour | Fivefour 1) je přímo v záznamu poměrně jadrný a pichlavý, takže i 707 S3 ho prezentují výrazně a hodně jasně, k jejich cti ovšem slouží, že ani při vyšších hlasitostech a při delším poslechu neunavuje uši. Nejvyšší tóny jsou hodně znělé a možná i lehce akcentované v energii (ovšem citelně méně než dříve), je to spíše ale extra porce zřetelnosti, než nějaká nacinkanost. Necítíte žádnou vulgaritu či protivnost. Na druhou stranu je fakt, že mírná prominentnost ukáže vcelku jednoznačně (ne)kvality nahrávky i řetězce, takže trochu opatrnosti při výběru systému je na místě.

Jak jsme již řekli, logicky jsou 707 S3 dynamicky limitované, protože prostě musí být ze všech fyzikálních důvodů na světě – ale i tak je působivé, jak snadno, odvážně a artikulovaně hrají, protože je nerozhodí ani Dvořákova „Symfonie č. 9 v E moll, B. 178 (op. 95)“ v podání Rafaela Kubelíka a Berliner Philharmoniker („9 Symphonien“ | 1973 | Deutsche Grammophon | 423 120-2). Středobas je ve 4. větě „Allegro con fuoco“ rychlý, přesný, konkrétní a umí zprostředkovat svobodný a dýchající zvuk. Ano, nemá samozřejmě stoprocentní proporce a energii velkého orchestru, ale ani v naprosto nepřiměřeně velké místnosti se 707 S3 neztratily. Hudba tu poměrně hezky graduje, je to čistý, zřetelný a přirozeně pevný zvuk s až působivou organizací reprodukce – míněno v kontextu velikosti a vlastně i ceny.

Dané atributy malého měniče (který má mimochodem velkou výchylku a umí pěkně „skákat“) zprostředkovaly zpěv Magdaleny Kožené v Myslivečkově oratoriu „Abramo ed Isacco“ („Le Belle Immagini“ | 2001 | Deutsche Grammophon | 471 334-2) bez nějaké umělé intenzity, je to přednes lehoučký a do jisté míry i hladký (i když díky velmi solidní transparentnosti se tady určitě podepisovaly i elektronky v McIntosh zesilovačích). Zdálo se, že třeba oproti minulé generaci není vokál tak vykročený dopředu, přesto byl rozhodně snáze srozumitelnější a plastičtější, čitelnost a pocit čistoty jsou excelentní. V kontextu ceny fungují 707 S3 jako velmi talentované minimonitory a umí poskytnout krásnou přehlednost, dobré proporce hlasu, i když je tu celkově cítit mírný limit v hlubších tónech, který prozrazuje, že pořád jde o menší reprosoustavy. Ale jejich rozlišení je vskutku velice dobré.

Výraznější vysoké frekvence a celková lehkost a rychlost načrtávají „El Condor Pasa“ od dua Simon & Garfunkel („Bridge Over Troubled Water“ | 2014 | HDTracks) s krásnou scénou, propracovanou opět s až monitorovým efektem. Zdálo se, že hudba je v místnosti v nečekané šířce a vlastně i hloubce, je tu spousta, spousta vzduchu, oproti minulé generaci je to nezpochybnitelný efekt „nadechnutí“. Spolu s celkovou čistotou je scéna skvělá – kupodivu posazená relativně výš, zvuk je oprostěný z ozvučnic, které výrazně snáz mizí z vašeho vnímání.

Romantické povídání jazzových klavírů Boba Jamese a Keiko Matsui ve „Frozen Lake“ („Altair & Vega“ | 2001 | Tappan Zee | EOM-CD-2125) znělo hladce, spořádaně, zmáčknutí klávesy bylo tvrdé a konkrétní, objem těla samozřejmě menší, ale pořád šlo o velmi čistou a nenásilně, naprosto neúnavně poslouchatelnou reprodukci. Je cítit, že 707 S3 jsou pěkně transparentní, můžete si tak „udělat“ zvuk laděním systému. Hudba nemá žádnou otravnou vlastnost, všechno je homogenní, klidné a velmi vzdušné.

Abychom to shrnuli krátkou větou, nová řada 700 S3 prodělala velmi podobný „obrat“ jako osmistovkové modely – přestože základní podoba zdánlivě zůstala, i tam je cítit změna k modernějšímu designu a aplikaci pokročilejších technických řešení. V kombinaci s tím, co je upraveno uvnitř jde o vývoj citelný a už nejmenší 707 S3 nabízí překvapivé výkony. Rozhodně nejsou zadarmo, zejména budete-li na ně nahlížet optikou jejich velmi kompaktních rozměrů, ovšem v poměru ceny a výkonu jsou vlastně skvělé. Umí se totiž neztratit i v poměrně velkých místnostech, jakkoliv ideálně samozřejmě patří do prostor malých. Hrají hlavně s pečlivou artikulací, živě, lehce, s výtečnou transparentností a vzdušností, mají k tomu všemu ještě „minimonitorový“ efekt v podání prostoru a zejména vokálního pásma. Pokud můžeme soudit, slibované propagační heslo nové řady „Studiový zvuk přichází domů“ není úplně vymyšlené a 707 S3 jsou skutečně kouzelné maličké bedničky.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních se zakázkovou akustikou s panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Malé 707 S3 více vycházejí z charakteristiky minulé generace – je tu jasně vidět výraznou energii na výškách, naopak v souladu se současnou řadou je „vanička“ mezi 2 a 3 kHz, zaručující pocit klidu a neagresivity při poslechu. První impuls energie je vidět v oblasti 40 Hz, tedy ještě pod udávanou nejnižší frekvencí – a to bylo měřeno daleko od stěn. Monitorovou charakteristiku tak může připomínat hlavně právě zdůraznění vysokých frekvencí, které „vypíchne“ detaily.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Je zajímavé, že z několik metrů vzdáleného poslechového místa už výšky rozhodně zdůrazněné nejsou, ba naopak, jejich energie vcelku rychle klesá. V reálné místnosti, kam 707 S3 patří, by to mohlo napovídat, že vyladění bude „tak akorát“.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Je zajímavé, že se u takhle malých bedniček v B&W nerozhodli obětovat impedanční průběh a zvýšit citlivost – naopak se zdá, že vyrobili reprosoustavy, které jsou v zásadě nenáročné na zesilovač, pomineme-li požadavky na výkon. Impedance se poctivě drží nad 5 ohmy, nemá žádné prudké přechody a změny a nejsou tu vidět žádné rezonance. Ladící kmitočet ozvučnice lze vystopovat podle prvního sedla někam k 48 Hz. Elektrická fáze je v zásadě také poklidná a neměla by klást nepřiměřené nároky na zesilovače. Mimo optimální rozsah vybočuje až ve vysokých frekvencích, kde je reálně energie poměrně málo.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 37 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ wow efekt vzhledem k velikosti

+ velmi pěkný prostor

+ překvapivá údernost basu

+ realistická cenová úroveň

+ atraktivní design a zpracování

ZÁPORY

- bas a dynamika jsou logicky omezené proporcemi

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet