Česká značka AQ (což je dozajista dobře známá zkratka slov Acoustic Quality) je ve svých různých obdobách (ale vždy se stejnými lidmi) na světě již v podstatě od přelomu let 92 – 93, tady úctyhodných 30 let. Přestože firma má v nabídce také high-endové modely s vysokými cenovkami, těžiště nabídky je v cenově rozumných segmentech – zhruba do střední třídy patří série Labrador.

Ta nedávno prošla lehkou inovací a objevily se v ní nové regálovky Labrador 39 a sloupky Labrador 38. Charakteristickým rysem těchto nových modelů jsou ostře řezané ozvučnice zužujícího se půdorysu, díky kterým působí ještě esteticky štíhlejším dojmem.

Platí to víc u regálovek, které se pocitově „ztrácí“ přeci jen snáz, ale platí to vlastně i u sloupové podoby. Na to, že sloupek vyrostl do výšky 101 cm, má vepředu šířku 21 cm (a vzadu 13,5 cm) a hloubku 30,7 cm, působí vlastně skutečně štíhle. Rozhodně byste jim neřekli jejich skutečnou hmotnost 22,3 kg.

Labrador 38 jsou osazené třemi reproduktory v D’Appolito rozložení, na čelní stěně se nachází také bassreflexový výdech, ten je u podlahy. U podlahy je také poznávací znamení značky, u levé hrany umístěné logo firmy. Do výrazně užší zadní stěny se vešla vanička s dvěma páry reproduktorových terminálů.

Ozvučnice je vyráběna z MDF profilů s oboustranným dýhováním (a vnějším polomatným lakem) pro zvýšení pevnosti, tu dále podtrhují také čtyři vnitřní vzpěry. Ještě dalším „anirezonančním“ prvkem je komora s pískem ve spodní části – ta slouží také ke stabilizaci reprosoustav. Oddělení komory šikmou plochou vytváří další neparalelní povrch a tím opět snižuje riziko vzniku stojatého vlnění uvnitř pracovního objemu.

Středobasové měniče pochází z katalogu Scan Speak, vysokotónový měnič pak vyrábí Vifa, osazení je tedy kompletně dánské. Všechny reproduktory mají osvědčenou konstrukci s ferritovými magnety, tweeter má chlazení ferrofluidem. Všechny vnitřní kontakty jsou zapájené.

Dvoupásmové Labrador 38 mají udávaný frekvenční rozsah 30 – 30 000 Hz v šestidecibelové toleranci, jmenovitá impedance činí 8 ohm a charakteristická citlivost 89 dB / W / m. Výrobce ještě udává strmost filtrů ve výhybce 12 a 18 dB / oktáva.

Labrador 38 jsme poslouchali na hlavní redakční sestavě, tj. zdrojem byl Métronome DSC1, zesiloval dělený systém Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR a napájelo se přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P. Hrálo se na Xavian Quarta Evoluzione a to přes mix kabeláže Nordost Heimdall 2 / Valhalla 2.

Vjemu baskytary, definující rytmus Jacksonovy „Rock with You“ („Off the Wall“ | 2009 | epic | 88697 53621 2-1), dominuje při poslechu vjem údernosti, utaženosti a soustředěnosti, naopak Labrador 38 nezkouší roztřást podlahu mohutností a ani objemem, když jsme u toho. Je to zvuk vyrovnaný, oproti většině produkce s méně nápadnou basovou složkou, o to nicméně v kontextu třicetitisícové sféry lépe čitelnou a silnou. Ohraničení s dobrou elektronikou je v rámci sféry zaplatitelného hi-fi dokonce vynikající.

Také ve středním pásmu je hlavní ten pocit soustředěnosti, i když Labrador 38 se stále nedostává až na úroveň technicistního mikroskopu. Čistota je velmi solidní, reprosoustavy do výsledku nepřimíchávají žádnou významnější vlastní stopu, výsledek je tak trochu věcnější, ale dobře informativní. Tak i v „River“ od Renée Fleming („Haunted Heart“ | 2006 | Rounder | 0602517032798) cítíte, že hlas je pevně posazený a prezentovaný v lehce věcnějším duchu třeba i včetně trochu natvrdo vyprodukovaných sykavek.

Výšek je v (pravda, trochu cinkavé) nahrávce „Use Me“ ze stejnojmenné desky (Vanessa Fernandez | 2014 | Groove Note | 0660318105028) tak akorát, jsou nicméně pocitově dobře zapuštěné a férově zřetelné. Je pravda, že jadrnější tóny při vyšší hlasitosti jsou s tvrdší neutrální elektronikou tak na hraně, s vysloveně ostřejšími a studenějšími zesilovači by to asi mohlo sklouznout i k mírné nepříjemnosti – ale autentické z pohledu reprodukování charakteru nahrávky / elektroniky. Pronikavější styl výšek umí odprezentovat slušné množství detailů.

Mocná „Wheel of Fortune“ ze soundtracku „Pirátů z Karibiku“ od Hanse Zimmera („The Dali CD, Vol. 4“ | 2015 | Dali | 474 564 6) zněla až nečekaně pevně, zvuk je energický a umí udělat parádu, i když rozhodně akcentuje spíše to, aby se při hlasitější reprodukci nerozpadl, než to, aby zprostředkoval tu celkovou plnost a šťavnatost. Líbil se nám zvuk svěží a živý, pocit hutnosti vespod by se měl dát dohnat párováním s nějakou tučnější elektronikou, případně i přisunutím blíže k zadní zdi podle vkusu. Celkově očekávejte ale spíše soustředěnost, než mohutnost.

Objektivně mají Labrador 38 dobré rozlišení, které v nacinkané a jasné „Mercy Street“ ve verzi od Christy Baron („Retrospective“ | 2004 | Chesky Records | 0090368026965) docela „stíhá“ vykreslit i ty drobné nuance a reprosoustavy už pěkně otevírají pohled na textury. Je to věcnější podání, navíc se ještě subjektivně trochu prosazuje, takže pocit detailnosti je zprvu ještě výraznější, než když si časem na styl přednesu zvyknete. Je to ale takový lehčí, živý zvuk s dobrým zaostřením informací.

Zdálo se nám, že Labrador 38 chtějí – minimálně v konkrétní akustice – věnovat trochu více pozornosti konkrétní pozici, že jsou maličko směrové. Obecně ale nabídly v „Orchestral Suite No. 1 in C major, BWV 1066“ ve verzi od orchestru Academy of St. Martin in the Fields, řízeného Nevillem Marrinerem („Orchestral Suite Nos. 1-4“ | 1991 | Decca | 430 387-2) solidní prezentaci stereofonní báze. Díky své pevnosti a soustředěnosti je pocit lokalizace nástrojů zcela v mezích dané třídy, scéna vykazuje už i prodloužení do hloubky a celkově to není veliký hudební obraz, ale je dobře čitelný díky své konkrétnosti.

„Northern Star“ od Christine McVie („In the Meantime“ | 2004 | Koch | 0099923960027) je vynikající nahrávka, v podání Labrador 38 celkem výrazně zasvítily prezentaně nahrané činely a vůbec byl zvuk dosti pevný, místy až trochu tvrdý. Je to ale zvuk zábavný a šmrncovní právě svou přímočarou energičností a dobrou, soustředěnou kontrolou. Zvuk lze také poměrně dobře „tvarovat“ tím, jaký zvukový styl bude mít váš zesilovač.

Vyšší z modelů nové generace řady Labrador, sloupek AQ Labrador 38, je zajímavým řešením, které na jedné straně vykazuje typické rysy značky AQ (analytičtější, vyrovnaný či chcete-li celkově neutrální přednes bez okázalých efektů na koncích pásem), na straně druhé je nabízí v ozvučnici jednak kompaktnější, jednak moderněji působící, než jak bylo v této cenové relaci u značky dříve zvykem. Labrador 38 jsou solidní reprosoustavy, které vám chtějí s lehkostí, pevností a energičností ukázat hodně z vašich nahrávek, potažmo okryjí i vaši elektroniku a mohou to ale tím pádem dělat jak v dobrém, tak v tom horším, neb jsou prostě „rovné“. Pokud ale máte zálusk na zvuk, co má říz v ozvučnicích na malém půdorysu za férovou cenu, jsou Labrador 38 rozhodně zajímavou alternativou k mainstreamové produkci třicetitisícové kategorie.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomiňme propad na 180 Hz, projev interakce mezi měřící vzdáleností a běžnou pozicí reprosoustav v redakční místnosti a uvidíme v zásadě „rovně“ naladěné reprosoustavy. Výšky jsou na konci pásma o něco živější, naopak basy nemají žádný efektní převis, ale zůstávají zarovnané. Energie začíná být zřetelná kousek pod hranicí 50 Hz, byť jde o odezvu dál ode zdi. U ní je možné, že Labrador 38 dosáhnou na deklarovaných 30 Hz v pásmu 6 dB.

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladící frekvence systému je – soudě podle prvního sedla – zhruba 40 Hz, na úrovni 200 Hz je vidět rezonanci, která je ve stejné oblasti jako peak energie v bassreflexu. Nezdá se ovšem, že by tento byl vidět i v celkové frekvenční odezvě. Celkově je ale impedance bezpečně vysoká, nejníže klesá sice ke 4 ohmům, ale to až daleko na konci slyšitelného spektra. Elektrická fáze je prostá prudkých změn, byť vybočuje kolem 4 kHz z optimálního rozsahu. Labrador 38 tak celkově nebudou úplně náročné, ale zvolit k nim adekvátní přístroj střední třídy se rozhodně vyplatí.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 34 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ důraz a energie

+ bytelné zpracování

+ pevnost přednesu

+ pěkná čistota v rámci kategorie

ZÁPORY

- jistá směrovost

- nebudou sedět k ostřejší elektronice

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: AQ | www.aq.cz 

fSdílet

Tweet