Když se řekne „Bowers“, není v oblasti domácí audio techniky pochyb o kom se mluví a je to mimo jiné také jedna z nepočetné skupiny značek, která prosákla (alespoň trošku) i mimo audiofilskou sféru do míst, kterým kralují mainstreamoví elektroničtí giganti. Zejména ukážete-li někomu za 30 let prakticky nezestárlé „šneky“, určitě si vzpomene, že už je někde viděl. Britský výrobce nově lehce „oprášil“ svou základní řadu 600, které tak aktuálně vládne sloupek 603 S2 Anniversary.

V základu zůstaly modely v upravené sérii 600 Anniversary stejné technicky i designově – primární změnou je úprava frekvenční výhybky a maličko jiné celkové ladění, designově stojí za zmínku nová, velmi moderní kombinace dřevěných boků s bílým čelním panelem.

Šest set trojky jsou nicméně stále středně velké, ale robustně působící sloupky, jejichž ozvučnice z MDF profilů se drží striktních pravých úhlů a stabilitu získávají díky široké základně. Na výšku mají 105,5 cm, na šířku 19 cm (kabinet samotný) až 32 cm (tedy základna). Vnitřní objem nahání hloubkou 34 cm (se základnou 37 cm). O tom, že uvnitř je použité vyztužení a ani profily nejsou nijak tenounké svědčí celková hmotnost 24,1 kg.

Jak už bylo řečeno, do estetiky se tu nezasahovalo, takže 603 S2 Anniversary stále mají vpředu čtveřici měničů s umně zakrytými koši a šrouby, rámečky navíc díky svému klenutí a lehkému vsazení měničů poslouží i jako mělké zvukovody. Tweeter je pak navíc překryt kovovou mřížkou.

Zezadu vás čeká pohled na čistou, prázdnou plochu, která je poblíž podlahy narušena klasickými dvěma prvky – vaničkou s dvěma páry pod úhlem zdvižených reproduktorových terminálů a bassreflexovým otvorem typu Flowport, který má jednak plynule se zakulacující výdech a jednak je na něm velké množství drobných prohlubní, díky jejichž působení se omezují slyšitelné turbulence proudícího vzduchu při vysokých hlasitostech.

Jak je zvykem, měniče pocházejí z vlastního návrhu i výroby Bowers&Wilkins. Vysokým tónům se věnuje hliníková kopulka o průměru 2,5 cm, celé tělo je mechanicky odpružené, aby se do něj nepřenášely rezonance kabinetu. Tweeter je vlastně také mírně upravený oproti původní verzi (byť výrobce úplně přesně nespecifikuje jak) – stále se jedná o modul s vlastní pracovní komorou ve tvaru zužující se trubice, tedy o koncept, který Bowers pečlivě využívá už třetí dekádu.

Na středním pásmu pracuje 15 cm kónická membrána ze stříbřitého materiálu Continuum – jde o proprietární firemní řešení, které svou pevností a lehkostí předčí dříve populární karbon. Jde o membránu typu FST s obráceným závěsem a malou středovou prachovkou, naznačující použití spíše menší cívky.

Bas tvrdí dvojice papírových membrán s poměrně výraznými závěsy. Průměr obou činí 16,5 cm. Výrobce u žádného z měničů nespecifikuje konkrétní přechodovou frekvenci.

Největší změnou je frekvenční výhybka, která je udělaná z nemnoha komponentů, ale stále seriózním způsobem. Celá je na plošném spoji, komponenty jsou natočené kvůli minimalizaci vzájemného rušení, krom standardně dostupných typů se používají třeba i zakázkové kondenzátory.

Výrobce udává pracovní frekvenční rozsah 48 – 28 000 Hz (+/- 3 dB), s poklesem -6 dB ale mají 603 S2 Anniversary dosáhnout až na 28 Hz. Citlivost je mírně nadprůměrných 88,5 dB / 2,83 V / m, jmenovitá impedance 8 ohm udává rovnou propad k velmi nízkým 3 ohmům.

Sloupky 603 Anniversary jsme poslouchali v showroomu dovozce, kde reprosoustavám dělala společnost krom vyladěné akustiky také řádka špičkové elektroniky. Jednak to byla klasická sestava Denon PMA-A110 a DCD-A110, jednak naddimenzovaný McIntosh – MCD600 / C2700 / MC1.25KW. Propojeno bylo kompletně nejvyššími modely kabeláže InAkustik, napájeno filtrem McIntosh. Porovnávalo se s původní verzí modelu 603, modely 606 Anniversary a 607 Anniversary nebo 802 D3 Prestige Edition.

Největší z dostupných Bowersů byly i v minulé generaci objemově štědré v basovém spektru, stejně jako uměly zatlačit na pilu. Verze 603 Anniversary pak v „Upojenie“ ze stejnojmenné desky dua Metheny / Jopek (2008 | Nonesuch | 7559-79909-8) byla v podání velkého kontrabasu snad ještě odvážnější, jakoby rozmáchlejší. Ve velké místnosti mají velmi solidní drajv a brnknutí kontrabasu je pocitově reprodukováno pěkně od základu. Každé brouknutí doslova zarezonuje i pečlivě upravenou místností, je to bas fyzický, konkrétní a skvěle ohraničený, leč je cítit, že vám ho Bowersy rozhodně nedají zadarmo a podcenit tu elektroniku se zcela jistě nevyplácí. Pokud je ale všechno ve správné míře, odmění se 603 Anniversary intenzivním basem a v rámci kategorie příkladnou kontrolou.

Vokál Caroly v „So far so good“ („Runaway“ | 1984 | Polydor | 829298-2) zněl řádně analyticky, výrazněji, jasněji a konkrétněji, než u původní verze. Je to zvuk otevřený, hodně energický a dávají na obdiv detail a dobré rozlišení. Přesto oproti minulé generaci není – patrně i trochu díky bohatšímu basovému základu – technická brilance středního pásma tak „svítivá“, středy působí dospěleji a kultivovaněji, je to pevný, stále vlastně až jadrný, ale už ne tvrdý zvuk. Zpěv je dobře čitelný, změna je i v tom, že není tak posazený dopředu jako u předchozího modelu.

V dodávce velkého množství energie 603 Anniversary nepolevují ani v nejvyšším frekvenčním spektru. Cinkot činelu v „Caravan“ Dukea Ellingtona („Money Jungle“ | 2002 | Blue Note | 7423 5 38227 2 9) působil vůči relativně klidnějším středům výraznějším, až vlastně lehce vytaženým dojmem. I tady ale cítíte, že projev je kultivovanější a dospělejší než dřív – rána do činelu je stále kovově tvrdá, stále je analytická a akcentující jemné detaily, ale už se nemusíte bát, že v nějaké kombinace dojde až k agresivní tvrdosti.

Co se nicméně nezměnilo (snad možná ale přeci také jen lehounce zklidnělo…), to je zvládání dynamických špiček V „Glem ikkje“ Kari Bremnes („Detv i har“ | 2017 | Strange Ways | CD 15132-2) do místnosti reprosoustavy pumpují příval síly, spoustu energie a důrazu už od základních oktáv, je to přednes pevný, energický, vlastně až dravě průbojný a přitom dobře kontrolovaný. Hudba je dramatický, velká a zvuk laděný trochu na impresi, objemově je ho požehnaně. 603 Anniversary patří ve své třídě k těm s největším tahem na branku, přitom je tu ale zároveň opravdu velmi slušná kontrola (jakkoliv tu stále platí zmíněná poučka o tom, že čím lepší zesilovač, tím lepší výsledek).

Díky lehce akcentovanému středo-výškovému pásmu působí zvuk 603 Anniversary analyticky, jakoby ale něco v konstrukci oproti původní verzi nabralo na kvalitě a přednes je o kus méně nekompromisní. Přesto 603 Anniversary zůstávají věrné ideálu přímočarosti – chaotická a spletitá „Sabbath“ Brada Mehldaua („Largo“ | 2002 | Nonesuch | 9362-48114-2) je prostě skutečně chaotická. Nečekejte, že by vám reprosoustavy nějak zásadně ulehčily cestu do nitra špatných nahrávek, fakticky se tak ale vlastně drží ideálu high fidelity. Když se pak do autenticity vposloucháte, detailů je v rámci třídy dost, zní pevně, konkrétně a nezastřeně. Zároveň se ovšem nové verzi daří působit nějakým kouzlem ne tak striktně technicky jako té původní.

V čem byl zážitek z Wilsonovy „Summertime“ („Reimagining Gershwin“ | 2010 | Walt Disney | D000428902) excelentní, to byla celková prostorovost a schopnost zaplnit i vlastně velikou místnost při poslechu z velké vzdálenosti. Snad i díky lehkému akcentu na vyšší polovinu pásma se zdálo, že hudba je nejen veliká, ale hlavně expanzivní v pravolevém i předozadním směru, že je celý přednes vlastně výtečně zaostřený a fixovaný pevně a konkrétně. Je to plastický, krásně přehledný a expresivní zvuk, opět tu platí, že je to obdobné se zážitkem z původního modelu, ale jakoby o něco dospělejší a lepší.

Šťavnatý drajv sluší i průměrnějším nahrávkám jako je „The Blackest Lilly“ od Corinne Bailey Rae („The Sea“ | 2010 | EMI | 5099960851123) – skladbu, která je trochu pod dekou, pošlou 603 Anniversary trochu dopředu a pěkně od basů ji napumpuje. Zvuk od podlahy popové hudbě sluší, je průbojná, energická a celkově šťavnatá, aniž by (minimálně v kombinacích, které jsme zkoušeli) převážilo zdůraznění basů a výšek na úroveň únavnosti.

Značka Bowers&Wilkins má solidní standardy, pramenící z excelentního technického vývojového zázemí. Základní modelová řada svou popularitou pomáhá definovat vnímání toho, jak má běžné hi-fi vypadat a fungovat, aktualizovaná verze s přídomkem Anniversary ubírá na technicistnost a strohosti přednesu, byť zachovává energičnost, jadrnost, dynamiku a celkově veliké proporce zvuku. Také prostor nahrávek stojí za to. 603 Anniversary jsou nicméně lehce vybíravější na partnerský zesilovač a jeho stabilitu a výkon, jinak ovšem představují velmi solidní standard pro každého, kdo má rád živost, drajv, zátah od podlahy a šťavnatou výbušnost.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, se zakázkovou akustikou a panely Vicoustic.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na frekvenční odpovědi je vidět celková snaha dodržet vyrovnaný trend, jsou tu ale tři problematické body – je tu vidět zdůraznění kolem frekvence 100 Hz (předcházející „hup“ na 45 Hz je následován propadem a jde tedy o mód místnosti), chybí tu energie mezi 1 500 a 3 500 Hz a je tu propad na 6 000 Hz. Částečně se tyto problémy vyrovnají při zvětšující se vzdálenosti (viz graf energie na poslechovém místě), tvar křivky ale do jisté míry zůstává patrný i tam, zejména pak co se týká vyššího basu a „lavoru“ mezi 1,5 a 3,5 kHz. Je pak vidět, že tweeter se chová lépe při poslechu mimo přímou osu, mizí tam onen propad na 6 kHz a je tak možné, že 603 Anniversary jsou optimalizovány pro „moderní“ pozici kolmo k zadní zdi (tedy bez natočení k posluchači).

Frekvenční odezva – basová část (červená) a středo-výšková část (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedanční křivka naznačuje ladění bassreflexu na hodnotu 30 Hz. Kolem 100 Hz klesá až k dosti náročné hodnotě pod 3 ohmy, nízká impedance ale pokračuje až do 500 Hz. Pozitivní je, že tu nejsou žádné patrné rezonance s výjimkou drobounké stopy v oblasti 300 Hz. Také elektrická fáze je relativně náročná – mezi 60 a 105 Hz vybočuje fáze poměrně výrazně do negativních hodnot, mezi 1 a 2 kHz pak zase do kladných, aby v oblasti kolem 5 kHz opět propadla zase do negativních hodnot. Pozor je tak třeba si dát na stabilitu zesilovače a vybrat takový, který má dost výkonu, umí dodat dost proudu a nemá problém s trvalou zátěží pod 4 ohmy. 603 Anniversary jsou nicméně celkově dosti náročné na výběr partnerů.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu (SPL 90 dB / 2,83 V / m v ose tweeteru)

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 43 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ energičnost

+ dynamika

+ dobrý detail

+ klidnější a kultivovanější, než předchozí generace

ZÁPORY

- jsou velmi náročné na připojený zesilovač

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz 

fSdílet

Tweet