Model DT 1350 je novinkou v katalogu profesionálních sluchátek legendární německé značky. Jedná se vlastně o profi verzi povedených T 50p, tedy o plnohodnotná, ale přitom stále skladná sluchátka. Přestože jsou určena primárně pro hudebníky, diskžokeje a kontrolní odposlech při nahrávání, trocha té studiové upřímnosti jistě může být příjemná i mnohým posluchačům.
Model DT 1350 vychází svým vzhledem a částečně i technologií z již dříve uvedeného člena rodiny Tesla – T 50p. Přenosných sluchátek s nízkou impedancí, která jsou určena pro mobilní zařízení a zábavu na cestách. Přestože DT 1350 s nimi sdílí vzhled malých kulatých mušlí a na první pohled i konstrukci hlavového mostu, při podrobnějším pohledu (a hlavně poslechu, i když o tom dále) zjistíme, že zrovna příliš společných jmenovatelů nezůstalo. Každopádně se jedná o první vpád Tesla technologie (velmi silné magnetické pole, mající za úkol podstatně přesněji rozhýbávat membrány reproduktorů) do profesionálního sektoru.
Jak už bylo řečeno, DT 1350 a T 50p lze na první pohled snadno zaměnit – na druhý pohled objevíme celočerné provedení mušlí, pouze jeden kabel (zakončený 3,5mm zlaceným jackem s odolnou konstrukcí a šroubovací přechodkou na 6,3mm), neomezující tak v kombinaci s otáčivými mušlemi pohodlí při odposlechu na jedno ucho a také hlavový most, který lze rozevřít jako nůžky a upravit si tím pohodlí na hlavě. Oproti „domácímu“ modelu jsou 1350ky také poněkud „přítulnější“ – jejich přítlak na uši je citelně větší, díky čemuž sice odruší okolní svět účinněji, ale zato po delším poslechu také bolestivěji. Měkké koženkové náušníky jsou ale přes svou malou velikost docela pohodlné a na ucho příjemné. Váha 225g (oproti 174g u T 50p) dává také tušit solidní konstrukci.
DT 1350 jsou koncipovány jako uzavřená dynamická sluchátka. Přestože odkazují na již zmiňovaný model pro domácí použití a výrobce nikde neuvádí, že by oproti nim došla velkých technických inovací, zjevně byly použity znatelně modifikované měniče. Cílem bylo hlavně zvednout maximální akustický tlak pro použití v hlučných prostředích. Necelých 130dB už dokáže překřičet skutečně jakoukoliv produkci. Že DT 1350 míří do profi vod značí i mírně vyšší impedance 80 Ohm – s přenosnými zařízeními sice tato sluchátka samozřejmě v pohodě hrají, ale nejvíce jim to sluší na dedikovaném sluchátkovém zesilovači nebo v zásuvce některého integrovaného či řídícího zesilovače, které mají dost síly na jejich provoz.
Udávaná frekvenční odezva je 5 – 30 000 Hz, což je opět znatelně více než 10 – 23 000 u T 50p a dostáváme se opět k tezi, že měniče prošly generální přestavbou. Zvukové naladění je také citelně jiné, podstatně jasnější a vyrovnanější, ač díky tomu méně muzikální. Prostě profesionál každým coulem.
Beyerdynamic DT 1350 hrály spolu s přenosným přehrávačem Philips GoGear Vibe, telefonem HTC Explorer, integrovanými zesilovači NAD C370 a Denon PMA-1510AE a také zapůjčeným sluchátkovým Pro-Ject Head Box SE II. Zdrojem signálu byla kombinace PC / foobar2000 / KingRex UD384, Denon DCD-1510AE nebo Pioneer BDP-LX71. Použitá kabeláž nesla značky Eagle Cable, Monster Cable a QUAD. Kvalitu napájení zajišťovaly filtry Xindak.
DT 1350 jsou od prvního tónu uchvacující. Jinak to vzhledem k ceně říci prostě nejde. Jak samozřejmým, přímým způsobem a s jakým nadhledem rozpletla tato sluchátka mnohovrstevnatou Gabrielovu „Darkness“, to je k nalezení u málokterých konkurentů pod deset tisíc. Umělé zvuky jsou rázně a hlavně nesmírně přesně servírovány napříč celým pásmem, to vše bez agresivity a nepříjemnosti. Beyerdynamic prostě předávají s nadhledem a sebejistotou přesně to, co je jim dodáváno; tak jako skvěle vycvičený zvukový číšník.
Zvuk třináct set padesátek se může v některých chvílích zdát až opatrný, lehce méně objemný (nejen) na basech. Je to způsobeno vyrovnanějším charakterem reprodukce, kdy oproti většině sluchátek z komerční sféry tyto beyerdynamic nepřidávají v žádném pásmu a snaží se opravdu jen přenést signál. Klidně a účelně. I díky uzavřené koncepci je ale středobasového pásma přeci jen o ždibec víc než nejvyšších tónů; dojít k tomuto závěru ale vyžaduje pár hodin klidného poslechu. Když v „Gotcha“ začne zpívat (či spíše přednášet) Pat Barber, Arnopolova basa je nádherně kulatá a zní plným tělem velkého nástroje, je ale přespříliš dominantní a spodní linka sice dodává pocit plynulosti, ovšem za cenu subjektivně tišších a méně výrazných výšek. Frekvenční nevyrovnanost je však stále znatelně menší než u valné části „spotřebitelských“ sluchátek.
Přednes DT 1350 je zvukařsky čistý a hlavně přesný, což v kombinaci s velmi dobrým odhlučněním přináší jakési svrbění do prstů, nutící je stále zvyšovat a zvyšovat hlasitost. Což může být i lehce nebezpečné, vzhledem k tomu, že s dostatečně dobrým zdrojem signálu a zesílení umí beyerdynamic zahrát hodně blízko u hranice, po jejímž překročení vás čeká už jen doživotní blahodárné ticho. Brilance houslí ve Vivaldiho „La Stravaganze“ budí skutečně velmi příjemné pocity. Intenzivní, přímý zvuk se sice opět kloní trochu víc k dynamičnosti a čistotě než k objemu, ale kdo vyznává technicistnější, studiovější reprodukci, bude víc než spokojen.
Beyerdynamic v těchto sluchátkách vyrobil přesného zvukového archeologa, který se s nadšením vrhá k malým detailům v nahrávkách a soustředí se hlavně na předání co nejvíce informací. Barvy tónů jsou tak trochu tlumenější, celkově je zvukové podání lehce chladnější. Křehká a vřelá „Where or when“ od Diany Krall tak nemá onen vznášející se opar jarního slunečného rána, ale vojensky přesná kontrola zvuku spolu se štědrou porcí detailů poskytují na nahrávku zase trochu neobvyklý pohled díky kombinaci informační bohatosti a nepřehnaných emocí.
Art Ensemble of Chicago na živé nahrávce „Live in Berlin“ dávají k poslechu trochu hudebně složitého jazzu, beyerdynamic DT 1350 se s ní ale vypořádávají skvěle. Přehledné oddělení nástrojů, dynamika a opět přehršel detailů odkazují na profesionální zaměření 1350ek, neřešících líbivost či vřelost projevu. Zvukové podání je též velmi kompaktní a spojité.
Beyerdynamic DT 1350 jsou velmi povedená sluchátka. Aby předchozí věta byla pravdivá, musíme dodat také podmínky, za jakých platí. A) máte rádi přesný, studiový zvuk. B) nedáte na efektní, typicky na basech postavené zvukové podání. C) nechcete investovat 15 a více tisíc do sluchátek z high endové komerční třídy, která k hodnotám DT 1350 přidávají i jakýsi špatně popsatelný punc samozřejmého nadhledu a barev, emocí. Za sedm tisíc nabízí DT 1350 přesnost, detailnost a upřímnost a přidává k nim skladné a odolné výrobní provedení ve slušivě polo-retro, polo-moderním kabátku. V dané cenové kategorii patří rozhodně na kvalitativní špičku a překonávají o řádný kus své sourozence T 50p. Dostane-li se jim pořádného krmení, předvedou vám svůj téměř úplně nepřítomný vlastní podpis na výsledném zvuku a nechají vás obdivovat v prvé řadě precizní zvuk, až v řadě druhé (byť těsně v závěsu) pak hudební emoce.
Kč 6 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ odolné výrobní provedení
+ slušně vyrovnaná reprodukce napříč celým pásmem
+ výborně odrušují okolní hluk
+ velmi detailní přednes
+ zvukově výrazně lepší než „komerční verze“ T 50p
ZÁPORY
- poměrně silný přítlak na uši
- „upřímný“ zvuk nemusí být pro každého
- s analytickými komponenty zní studeně
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
BaSys CS
www.basys.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 234 706 700
