Příběh alsaské značky Revival Audio mluví sám za sebe – v roce 2021 se zkušený vývojář Daniel Emons a zkušený obchodník Jacky Lee dali dohromady, aby vyráběli reprosoustavy, které mají být poctou klasickému hi-fi stylu „zlatého věku“. Ačkoliv je dnes v nabídce už více modelových řad, základ tvoří stále série Atalante, v níž je nejmenším modelem dvoupásmová regálovka Atalante 3.

Kompaktní ozvučnice zapůsobí tvarově naprosto jednoduchými, čistými kvádry, přesto jsou relativně zdobné. Může za to asi i pěkná ořechová dýha v polomatném laku, ale i drobnůstky jakou je tmavší proužek, obepínající celou skříň kolem dokola kousek nad polovinou výšky nebo kroužek s firemním logem, který trochu připomíná pečeť.

Vpředu jsou zasazeny dva měniče, vysokotónový s velmi výraznou planžetou kousek ke straně, pár je nesymetrický, takže můžete experimentovat, zda právě ve vaší akustice funguje lépe pozice tweeterů „dovnitř“ nebo „ven“. Zajímavostí je docela těžká krycí mřížka, magneticky přichytávaná a rozdělená netypicky na dva kusy.

Na zádech Atalante 3 najdete docela výrazný bassreflexový průduch, pod ním podstatně skromněji dimenzovanou plastovou vaničku s jedním párem nakloněných terminálů hezké kvality.

Ve velké planžetě horního reproduktoru je do malého zvukovodu zasazená 2,8 cm široká látková kalota s lakováním RASC. Daniel Emonts tu vychází ze svých 30letých zkušeností ze značky Dynaudio – závěs membrány je asymetricky tvarovaný. RASC je vlastní recept na vhodný lak firma přišla se složením, které optimalizuje tlumení, aniž by to reproduktor „zabilo“. Ač je reproduktor standardně velký, má neobvykle dimenzovaný feritový magnetický kroužek s průměrem 10 cm. Tweeter má zadní stranu uzavřenou tlumenou pracovní komorou s „vrtulovitým“ tvarem žeber. I díky ní má měnič rezonanční kmitočet na velmi nízké frekvenci 560 Hz. Specialitkou je pak plastový ochranný prvek ARID (variace na dané téma, které Emonts uvedl u svého původního dánského zaměstnavatele), jakási pevná vnitřní kopulka, která nejen, že zklidňuje odrazy od zadní strany vysokotónové membrány, ale zároveň jí trochu chrání třeba i proti promáčknutí.

Systém doplňuje sedmipalcový středobas BSC. Zkratka označuje čedičový sendvič, netypický materiál pro kónické membrány. Dodává však řadě Atalante charakteristický až zlatavý odstín měničů a výraznou texturu. Sendvič je tu tvořen čedičem a laděným množstvím filcu na zadní straně, připevněným speciálním lepidlem, které samo o sobě funguje jako tlumící vrstva. Membránu spolu s velkým feritovým magnetem drží pohromadě asymetrický a docela dost otevřený koš.

Obě pásma spojuje úhledná malá výhybka o pár součástkách, nasázená na kompaktní desce plošných spojů. Filtr je naladěný na 2 800 Hz.

Reprosoustavy pracují v rozsahu 44 – 22 000 Hz (-3 dB), mají deklarovanou citlivost 87 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedanci 6 ohm, ačkoliv Revival Audio přiznávají propad na 4,4 ohm.

Atalante 3 patří mezi poměrně kompaktní s výškou 39 cm, hloubkou 27 cm a šířkou 24 cm. MDFková ozvučnice jako celek váží 11 kg.

Revival Audio jsme měli možnost poslouchat ve zhruba třicetimetrovém akusticky vyladěném showroomu dovozce a to na skutečně pořádné sestavě. Hrálo se zejména s Ypsilon DAC1000 a Pass Labs INT-250 (ale i větší sestavou na bázi stejných značek), zdrojem signálu byl server Taiko Audio a propojeno bylo mixem kabelů Stage III Concept a VYDA Laboratories. Vše uloženo na stojanech a podložkách Artesania a Hifistay. Ke srovnání jsme měli zejména Sprint 4 od Revival Audio, ale i Wilson Benesch A.C.T. 3Zero.

Po zkušenostech s velkými Atalante 5 jsme se těšili na hezký zvuk a neočekávali vzhledem k velikosti nějak dramatický basový základ, ale Atalante 3 potěšily. Elektronické hluboké cvrlikání elektropopové princezny Imogen Heap ve „Swoon“ („Ellipse“ | 2009 | SONY | 884977078220) nebylo sice jako hromobití (rozhodně ne v porovnání s většími bednami v místnosti), nicméně zvuk byl mile plný a takový sytě hebký, v zásadě v anglickém stylu. Zajímavé se zdálo též to, že stejný glanc má bas už od relativně tiché úrovně až po skutečně hlasitý poslech, kde se navzdory svým proporcím regálovky „nerozpadají“.

Klidná, ale pěkně sejmutá „Otcovi…“ Zuzany Smatanové („ECHO“ | 2018 | Pandora | 8588006725896) ukázala středy bohaté, hladké a jemnější, ale muzikálně zábavné. Možná má přítomná akustická kytara trošičku oblejší struny, ne stoprocentně kovově tvrdé, leč hlas hladí, je moc příjemný a už snadno srozumitelný. Atalante 3 mají takové to kouzlo kompaktních reprosoustav, dost objemu a plnosti a uvolněnou grácii a pohodu.

Zvuk činelů v „Alfie“ Brad Mehldau Trio („Day is Done“ | 2005 | nonesuch | 0075597991024) byl vyvedený jako hezké ševelení a v rozlišení, které není nijak analyzující a pitvající, přesto je struktura dobře čitelná a hlavně vysoké tóny působí výtečně integrované do hudebního celku. Kov činelu má realistický tón, nezdůrazňovaný a jemně zahraný, s citem a dotekem sladkosti.

Na malé regálovky nabízí Atalante 3 docela slušný celkový objem zvuku v elektronikou prosáklé „Lepidlo“ Slovenky Katarzie („Antigona“ | 2018 | Sinko Records | SR0114). Ani ve 30 m2 se prostě energie rozhodně neztrácela, zejména díky tomu, že jim můžete trochu zatopit pod kotlem a měniče nepůsobí přetíženě. Naopak, zachovávají si svou pohodu. Celková síla a důraz potěší, není to však prezentace formou švihnutí biče, ale spíše pohupující se masy, bohaté a šťavnaté, ale ne v takové formě, které byste se rychle a efektně přesytili. Ani předimenzované zesílení je pak „nepřetlačí“, hrají si stále s tou svou elegancí.

Členitá nahrávka „The Beltway Bandits“ Franka Zappy („Jazz from Hell“ | 1986 | Universal | 0824302387528) byla pěkně přehledná, beze stopy techniky, spíše měkčí, hladší, ale již s organickým pořádkem. Atalante 3 netrpí žádným stresem a jakmile se trochu zaposloucháte, tak zjistíte, že s oním celkovým klidem už umí ukázat spoustu zvuků, dobře oddělených a zasazených do nechaotické, ale vlastně nenápadné scény. Je to hi-fi zvuk s akcentem na příjemnost a muzikálnost, ovšem v adekvátně prémiové úrovni – a rozhodně v celkové čitelnosti nad obvyklou úrovní, kterou za dané peníze běžně takové firmy nabízí. Jednoduše nenásilná disciplína.

Pohřební skladba „Ved en ung kunstners baare“ Carla Nielsena v podání Emerson String Quartet („Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | B0006340-02) ukázala, že Atalante 3 je vhodné v rámci poslechového trojúhelníku lehce natáčet a posouvat, dokud se hudební scéna optimálně nepropojí – jinými slovy, jsou přeci jen trošku směrové. Základna stereobáze byla pak subjektivně posunutá překvapivě vysoko, máte pocit jako pod pódiem. Bedny na sebe ale v prostoru netáhnou pozornost, přehlednost je snadná a fajnová, ač bez snahy o holografické ohraničení jednotlivých elementů. Jde však o bezstarostné zobrazení, kdy můžete jen sedět a užívat si „rozmotaného“, ač víc organického, než technicky brilantního přednesu.

Coververze „Too Much Heaven“ od Bee Gees v podání Jordan Hill („Jordan Hill“ | 1995 | Atlantic | 7567-82849-2) se nesla s krásnou plynulostí. Není to kdovíjak nahraná ani hudebně hodnotná skladba a přesto má poslech kouzlo – je totiž barevný a naprosto nenásilný, není nijak přebujelý. Basová linka je decentně nadsazená (opravdu jen o maličko, aby všechno hrálo příjemně plně), výšky klidné, hlasový rozsah otevřený a elegantní, takže reprodukce jako celek je skrze Atalante 3 sladká, bohatá a tolerantní, prostě celkově velice příjemná.

Hledáte-li prémiové regálovky se zvukem v anglickém duchu, můžete samozřejmě sáhnout po produkci z tamní provenience – a nebo ušetřit podstatnou část rozpočtu a pořídit si právě francouzské Revival Audio, jejich Atalante 3 snesou co do muzikálnosti, elegance a všeobecné zábavnosti snadno měřit s jakýmkoliv obdobným modelem Made in Great Britain. Navzdory svým rozměrům mají reprosoustavy schopnost neztratit se ani ve středně velkém prostoru, dokážou snést a s klidem reprodukovat i dynamičtější obsah a hlavně v každém okamžiku zůstávají v pohodě. Revival Audio Atalante 3 jsou pěkné regálovky za – v kontextu svých výkonů a zpracování – fér cenu pro každého, kdo si chce vychutnávat víc hudební obsah než její formu.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, s akustikou vytvořenou na míru s cílem dosažení frekvenční i časové vyrovnanosti na poslechovém místě.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Pomineme-li propady, způsobené nevyhnutelnými módy místnosti, jsou Atalante 3 vlastně víceméně vyrovnané, basů je o špetku víc a křivka plynule klesá k výškám. Ty mají kolem 18 kHz lehké zdůraznění, což nicméně není nic, čemu bude nutné u většiny z nás věnovat pozornost. Zjevně lepší charakteristiku vykazují Atalante 3, nemíří-li výškáč přímo na posluchače. Energii začnou vydávat mezi 40 a 50 Hz, to je v poměru k velikosti rozhodně solidní. Reálně si není v rámci cenové relace nač stěžovat.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance odpovídá bezezbytku tvrzení výrobce, pokles pod 5 ohm je jen chvilkový a zcela bezproblémový. Ladící kmitočet leží na nějakých 54 Hz. Ačkoliv křivka není nějak kompenzovaná, má vesměs klidnější průběh bez náročných zlomů a přechodů, Atalante 3 by tak neměly být velkou zátěží pro běžné zesilovače. Na 310, 370 a 950 Hz jsou vidět drobné záchvěvy rezonancí, nezdá se, že by nějak promlouvaly do výsledné frekvenční odpovědi.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

EUR 2 390,-
cca Kč 60 000,-

EUR 399,- - 1 pár stojanů
cca Kč 10 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ jsou stylové a pěkně vyrobené

+ férová cena za dané výkony

+ z kompaktních ozvučnic nenabízí vůbec špatný objem basu a jeho energie

+ zcela neagresivní, až britsky elegantní zvukový styl

ZÁPORY

- pořád je to relativně kompaktní regálovka, takže velmi hlasitá reprodukce a velmi dynamická hudba budou mít své limity (ovšem „v pohodě“ v kontextu cenové relace)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Dream Audio | www.dreamaudio.eu 

fSdílet

Tweet