Reprosoustavy Wharfedale řady EVO jsou nejen pro nás synonymem klasického, tradičního hi-fi – jejich kombinace atraktivní ceny díky velkým výrobním objemům, osvědčeného anglického konstruktérského přístupu a kultivované zvukové charakteristiky je skoro bezprecedentní. Wharfedale má ve svém katalogu nepřeberně různých řad (snad až moc), zrovna EVO patří mezi ty, které odkazují na retro ducha jen volně. Nejnověji se objevila pátá generace, jíž vládne sloupek EVO5.4.

Sloupky stojí na bytelné hliníkové desce se stabilizačními velkými hroty po okrajích, do výše se vzpíná poměrně nenápadně vypadající ozvučnice z MDF profilů. Její čistý design staví hlavně na výrazně zaoblených vertikálách nebo vizuální absenci přichycovacích šroubů u všech čtyř reproduktorů.

Skříně EVO5.4 se lehkým obloukem směrem vzad zužují, na zádech vidíte jen jediný pár reproterminálů, obklopený minimem plochy s informacemi. Styl je tedy velice čistý a úhledný. Pod tímto úhlem však můžete také popatřit na výdech bassreflexového systému – ten prochází zmíněnou kovovou základnou v obdélníkovém profilu jak dozadu, tak do boků, přičemž ústí nátrubku je zhruba uprostřed spodní stěny ozvučnice.

Všechny osazené měniče pochází z vlastních výrobních kapacit Wharfedale, díky velikosti koncernu IAG jsou vývojářům k dispozici obrovské možnosti a je to znát. Vysokofrekvenční pásek se sedmi okénky a podobou vertikálně orientovaného obdélníku staví na technologii řady Elysian – rozměr plizovaného pásku je 3 x 7 cm. Za lehoučkou membránou je v nové generaci instalovaný tlumící materiál Silentweave z kombinace bavlny a filcu, což signifikantně omezuje zpětné odrazy energie. Inovovaného tlumení se dočkalo samotné tělo měniče – kolem něj se rozkládá ve tvaru ozubeného kola pruh materiálu ResoFrame. Tento elastomer potlačuje jakoukoliv energii, přelévající se do měniče z kabinetu.

Středům vládne veliká 5 cm kopulka, která – mimochodem stejně jako basáky – má na svých zádech vlepený v místě stylu se závěsem tlumící kroužek z elastomeru Resoseal. A u basových měničů s kevlarovanými membránami průměru 16,5 cm vidíte také oddělovací ResoFrame, ten je tedy u všech čtyř reproduktorů.

Oproti minulé generaci EVO4.4 nabízí EVO5.4 větší vnitřní pracovní prostor – 59,5 litru. Třípásmové zapojení má dělící frekvence na 1 100 a 4 000 Hz, používají se k tomu polypropylenové kondenzátory a cívky na vzduchovém jádře. Pro minimalizaci vzájemného rušení jsou oba filtry na vlastních deskách plošných spojů. Pracovní frekvenční rozsah činí 42 – 24 000 Hz (+/- 3 dB), nejnižší pracovní bod na -6 dB leží u 36 Hz. Jmenovitá impedance dosahuje 4 ohm, ačkoliv Wharfedale deklaruje minimum na 4,3 ohmu.

Ozvučnice mají výšku 102,8 cm, šířku 30,2 cm a hloubku 35 cm, k nimž další 4 cm přidávají reproterminály a případná nasazená mřížka. Váha je solidních 31,2 kg.

EVO5.4 jsme poslouchali primárně v hlavní sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR, to na kabelech Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2, Voodoo Labs Dark Matter a KrautWire Super Symetric Gold. O dalších podrobnostech se dozvíte v pravém sloupci -->.

Nejdůležitější se ukázalo dopřát v případě i relativně mírného natočení ozvučnic směrem na posluchače (což je při menší a střední poslechové vzdálenosti – dejme tomu pod tři metry – důležité) dostatečný rozestup. Sluší jim alespoň dva metry, snesou i více. Úvodní ustavení, které je vidět i na fotografiích, bylo „tak tak“ a posun o nějakých 30 cm od sebe jim velice prospěl, aniž by se ztratila propojenost stereobáze.

Elektroničtí Darkside a jejich „Paper Trails“ („Psychic“ | 2013 | Matador | OLE10355) nabízí řádně napruženou a hutnou spodní linku, přes nevelké průměry měničů dokážou EVO5.4 spustit řízenou basovou sílu docela hluboko. Stále cítíte, že drží spořádaný a klidný charakter svých předchůdců, ovšem rozhodně s větší plností a váhou. Objem je ve volném prostoru zarovnaný, nezdůrazněný, prostě všeobecně neefektní, v rámci své kategorie nabízí rozhodně nadstandardní řád a kontury. Přitom v basu není nic tvrdého, zůstává uhlazeně kultivovaný, dobře, ale hlavně nenuceně prokreslený. Tu a tam jsme si říkali, jestli by pro nějaké žánry ale trošička „nespořádanosti“ nepřinesla větší šťavnatost – na druhou stranu, tohle je opravdová audiofilie.

Zpěv sopranistky Véronique Gens v „Trois Poémes“ Guillaumea Lekeu („Nuits“ | 2020 | Alpha | ALPHA589) byl v podání středotónové kopulky hezky komplexní. Bez nucenosti, stále vyrovnaný, úhledný a čistý jak je u Wharfedale zvykem, formálně velice dobře zvládnutý a čitelný, přitom jemný, decentně barevný. I zde cítíme velikou kultivovanost, takovou puristickou audiofilii bez přidaných barev a jiných akcentů, žádné jiskření energie. Prostě korektní, čistá reprodukce a parádní příjemností.

Vysokotónový reproduktor pak jako kdyby (nejen) v „My Favorite Things“ (Youn Sun Nah | „Same Girl“ | 2010 | ACT Music | ACT 9024-2) hrál s lehoučkou dávkou energie navrch, o špetičku jasněji, aniž by ale uhnul z oné všeobecné civilizovanosti a příjemnosti. Přesto toto ladění ukazuje cinkavé výšky živěji, s dobrou dávkou energie a spoustou informací. Výškáč je skutečně v kontextu cenové relace parádní – svižný, zaostřený, avšak nikoliv ostrý, znělý, sytý a dává pocit hmoty každému z kovových znělých zvuků. A přesto všechno výborně doplňuje nestrannou charakteristiku ostatních pásem.

Dynamické momenty v „Caravan“ Duke Ellingtona a Elly Fitzgerald („Verve Jazz Masters 4“ | 1994 | nahráno 1957 | UMG | 00602455164940) dokázaly EVO5.4 přenést soustředěně, kontrolovaně, rozhodně s větší plností a silou, než generace předchozí, přesto stále se stejným pocitem usazení a vyzrálostí. Wharfedale nehrají na efektní divočinu, jak už bylo řečeno – hlavním cílem jejich ladění je korektní, přehledné a informativní podání, celková důstojnost a schopnost hrát hodinu za hodinou bez přidání nebo ubírání, prostě skutečně „hi-fi“. Asi bychom je nezvolili jako primární nástroj pro milovníka tvrdého metalu a vysokých hlasitostí, jinak je ale jejich charakter univerzální.

Samozřejmě, že při svém přístupu k věci nemají EVO5.4 analytické ambice studiových monitorů, ale rozhodně ani nezkouší být záměrně příjemné. „If You Could Read My Mind“ ze stejnojmenné nahrávky Kanaďana Gordona Lightfoota (2009 | nahráno 1970 | Warner | 075992745161) zněla díky jasným výškám a úhledným středům s velice dobrou, zároveň nijak vtíravou čitelností. Velmi organický zvuk netrpí žádnou chaotičností, má civilní projev a dokáže vás velmi kultivovaně informovat o tonalitě kytary, hlasu i smyčců v pozadí.

V úvodu jsme nastínili, že stojí za to věnovat trochu zkoušení optimálnímu usazení EVO5.4 v daném prostoru. Výrobce obecně doporučuje nějakých 20 cm od zadní stěny, díky řešení bassreflexu s rozložením do tří stran není pak interakce s prostorem nijak úplně zásadní, jen jim prostě dejte místo k dýchání. Formu scény „If I Could Sing Your Blues“ (Sara K. | „Play On Words“ | 1994 | Chesky Records | 09068027863) udržují nicméně zcela bez problémů, posadí zvuky i do hloubky, tak jak je umně sejmutý záznam lokalizuje. Opět se vkrádá na jazyk slovo úhlednost, případně spořádanost – není to nic, co by vás šokovalo, ale je to vlastně úplně správně.

Na divočejší koncertní „Ramblin‘ Gamblin‘ Man“ Boba Segera a The Silver Bullet Band („Live Bullet“ | 1976 | Capitol Records | 00602557774658) byl trošku znáte ten výše zmíněný pocit, že by EVO5.4 mohly pro jisté záznamy znít maličko méně spořádaně, o to ale odvážněji. Není to taková ta strhující rytmická energie, díky které se přistihnete při pokyvování hlavou a klepání nohou o podlahu, na druhou stranu dávají reprosoustavy velmi dobře čitelný a přehledný poslechový zážitek, čistotu vokálů, oddělení linek, všechno je úplně ok. V zásadě je to úplně vyrovnaný, neutrální charakter – jak už zaznělo, „opravdové hi-fi“.

Vlastně cokoliv, co vznikne jako finální produkt koncernu IAG je dnes díky obrovským vývojovým kapacitám výtečně zvládnuté. Ani reprosoustavy EVO5.4 nejsou výjimkou – vše od zpracování, materiálů až po zvukové ladění je vyvážené, čisté, nekomplikované a dotažené. Wharfedale reálně nemají slabé stránky, budeme-li na ně hledět optikou toho, kdo hledá pravověrné hi-fi, tj. informativní, nezabarvený a realistický zvuk. Milovník domácího kina a/nebo efektní hudby by mohl říci, že jsou místy až příliš klidné, ale ono je to v souladu s realističností… Každopádně je těžko věřit, že v dané ceně umí Wharfedale nabídnout tak velké, pečlivě vyladěné, hudebně nestranné a dlouhodobě úplně snadno poslouchatelné reprosoustavy. A přesto to tak je, neb za necelých 50 tisíc dostanete v podobě EVO5.4 skutečně univerzální hi-fi řešení.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Naměřené křivky prakticky úplně reflektují pocity z vnímaného zvuku – maličko živější výšky, jinak celková urovnanost. Bas začíná u nějakých 40 Hz, ale není v žádné části spektra jakkoliv vytažený, naopak utváří (pomineme-li zjevné vlivy místnosti) až překvapivě rovnou a konzistentní charakteristiku. Je vidět, že při natočení ne přímo na posluchače vzniká lehký pokles nad cca 3 kHz, což by případě potřeby mohlo posloužit jako „filtr“ nepříjemných, říznějších momentů, jakkoliv takovým chováním EVO5.4 obecně netrpí.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (černá) a bez mřížky (červená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance má vesměs standardní, jakkoliv nekompenzovanou podobu. Drží se také relativně dost vysoko, jen s jediným maličkým propadem těsně pod 5 ohm. Peaky kolem ladící frekvence bassreflexového systému jsou nicméně docela vysoké, nejsou však provázené nijak prudkým výkyvem fáze a tím pádem nepůsobí EVO5.4 jako nějak dramatická zátěž pro běžné zesilovače. Je tu však vidět docela patrná rezonance na zhruba 190 Hz, při zkoumání jednotlivých měničů a jejich chování se však nepropisuje do výstupu. Koresponduje však s hlavním rezonančním kmitočtem samotné ozvučnice (viz grafy níže).

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 47 475,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ atraktivně nastavená, přátelská cena

+ pečlivé a čisté zpracování

+ výtečně fungující koherence prostoru

+ úhlednost, vyrovnanost a realisticky neutrální vyvážení

+ všeobecně vkusný, zralý projev

ZÁPORY

- pro některé žánry by tu a tam mohla být razance trochu „divočejší“

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet