
Je to už skoro 7 let, co jsme měli možnost poslouchat sloupky německé manufaktury Fischer & Fischer s označením SN-470M, jeden ze zhruba doprostřed nabídky postavených modelů. Ale nedávné poslechové zážitky v nás probudily potřebu napsat – hezky po anglicku řečeno – „follow up recenzi“, tedy další názor na dané téma. Protože jakkoliv tehdy nebyl poslech špatný, zaostával za očekáváními, kdežto poslech v lepším akustickém prostředí a na patrně i lépe vyladěné sestavě proměnil SN-470M k nepoznání, aniž by se na nich jinak za ta léta technicky cokoliv událo.
Tedy jen ve zkratce shrňme, oč v případě SN-470M jde. O třípásmové sloupky v jednoduše střiženém pravoúhlém kabinetu z břidlice o tloušťce až 2,3 cm. Tento rezonancím velice odolný materiál Thomas Fischer volí nejen proto, že se firma nachází v příhodné blízkosti německého dolu, kde má tedy celý proces opracování pod bedlivou kontrolou, ale také právě pro jeho akustické vlastnosti. Pevnost plynoucí z přírodní vrstevnatosti umožňuje prakticky eliminovat složitou vnitřní strukturu a minimalizovat množství vnitřního tlumení, což dává nejen velký pracovní prostor měničům při zachování rozumných vnějších proporcí, ale i notnou dynamickou údernost, kterou jinak tlumící materiály krotí.
Fischer osazuje tento model jedním výškáčem, jedním střeďákem a dvojicí basáků. Tweeter má páskovou podobu a jde o zakázkové provedení technologie od Mundorf, zbývající tři dynamické kónusy jsou opět zakázkově vyráběné přímo na míru u Ehmann & Partner.

Středům vládne průměr 18 cm, membrána z karbonizovaného papíru na základu z uhlíkové folie, veprostřed ční kovový fázový nástavec usměrňující chování. Oba basáky se konstrukčně docela podobají – stejná geometrie membrán, stejný základní materiál, jen jeho „podsadu“ tvoří pěnový sendvič a uprostřed je běžná kopulka. Vše je zasazeno do hliníkové čelní desky, skrze kterou dole proniká i kulatý bassreflex. Druhý, větší, je ještě vzadu, tam tlumený uvnitř mřížkou.
Frekvenční výhybka sází na jednoduchost – filtry 1. a 2. řádu s impedanční korekcí. Připojení přes hezké rhodiované terminály je v bi-wiringové konfiguraci.

Díky tomu všemu disponují SN-470M schopností hrát od 34 do 27 000 Hz (+/- 3 dB), mají impedanci 4 ohmy a citlivost 89 dB / W / m.
Včetně mohutného systému výškově nastavitelných nožiček rostou do výšky 116 cm, kabinet sám má šířku 22 x 35 cm (š x h). Až půl miliardy let stará břidlice jim dodává zřetelnou podstatu – váhu 88 kg.

Poslech probíhal v dedikovaných prostorách aktuálního dovozce a to na systému primárně složeném z T+A MP 3100 HV / PA 3100 HV, napájeného přes IsoTek V5 Aquarius, přičemž k porovnání byly mimo jiné Dali Rubikore 8 nebo firemní větší sourozenec SN-670 AMT.
V „Tout de Suite“ z „francouzského“ jazz fusion alba Milese Davise („Filles de Kilimanjaro“ | 2002 | nahráno 1968 | Columbia | CK 86555) bylo hojné zastoupení nízkých kmitočtů, bohatství vzhledem k velikosti soustav asi leckoho překvapí a také potvrzuje, že Fischer & Fischer potřebují větší prostory pro optimální vyniknutí. Bas je masitý, energický a skutečně šťavnatý, vydechuje do prostoru s nebývalou mocností, ale přesto nepůsobí nepřiměřeně. Definovaný je pak s nadhledem a jistotou prémiové třídy, ač uvolněný, spíše pružný a kulaťoučký, než suše dokonalý. Díky tomu má přednes SN-470M notnou robustnost.

Stejnou plnokrevnost bylo znát také v šarmantním zpěvu Marvina Parkse v „Charade“ („Accuphase Special Sound Selection 4“ | 2017 | Accuphase | SCD-4), kde dokázaly i středy nonšalantně a snadno vyplnit celý poslechový prostor v až nadživotních proporcích. Je to takový velmi lidský, vřelý, organicky znějící střed, dobře srozumitelný a čistý, přesto beze atributů analytických monitorů. Spíše teče a pluje, uhlazený a neexponovaný, velepříjemný, prostě krásný a libozvučný.
Ani pásek od Mundorf neporušuje harmonii celkového ladění, kovové tóny z „Waltz for Steve“ (Søren Bebe Trio | „Echoes“ | 2023 | From Out Here Music | FOHMLP001) mají čistou, svižnou podobu, nijak se nepředvádí, necinkají a nezvoní „navoněným“ způsobem, prostě jsou, hladké a citlivě integrované. Znělost tu není nijak odtržená od hmoty středo-basové základny, přitom se ani jemnější tóny neztrácí pod jinak bujným celkem nižšího rozsahu a všechno drží pospolitě a urovnaně v korektně a přirozeně působícím celku.

Máte-li rádi dynamickou sílu, projevující se jako fyzická citelnost reprodukce, Fischer & Fischer vás nezklamou. Když se rozbrnkají nástroje zejména jihoafrického klavíristy Abdulaha Ibrahima a kontrabas Beldena Bullocka z doprovodné kapely Ekaya („Sotho Blue“ | 2010 | Intuition | INT 3433 2), je to skutečná rytmická síla. Reprosoustavy se nezdají mít reálný limit v tom co snesou, zůstávají při libovolné hlasitosti krotké a ovládané, přitom nabízí výbornou výbušnost a údernost, ten důraz netlumené ozvučnice je jednoduše znát. Basa pulsuje jako mohutné srdce a pumpuje živoucí, přesto kultivovanou energii.
Jemnou interpretaci Schubertovy „Ständchen“ v podání Neila Jenkinse a Jana Žáčka („If Music bet he Food of Love“ | 1995 | Supraphon | SU 3084-2 231) zvládly SN-470M s grácií. To je totiž jejich silná stránka, ne jednotlivosti, ne analytičnost nebo nějaká jiná solitérní charakteristika, ale kompozit toho všeho, organický celek, s nímž to zní. Přehlednost je snadná, aniž by se chytala nuancí, echo z pozadí nahrávací místnosti podtrhuje autentičnost, ale není uměle snaživé, hudba tu prostě má dost prostoru, aby vynikla ve své podstatě. Možná tomu pomáhají i velmi nadprůměrné proporce reprodukce, máte i díky notné vzdušnosti pocit, že sedíte na (dobře) amplifikovaném koncertu kdesi v hezkém přírodním amfiteátru.

Už jsme použili slovo „nonšalantnost“ a tím se dá dobře vyjádřit i kvalita podání stereofonního obrazu ve „Sweet Dulcinea Blue“ (Bill Evans | „Quintessence“ | 1992 | Fantasy | 25218669825). Drží pohromadě, celistvý a přesto nenuceně, kultivovaně rozčleněný díky dobrému ohraničení jednotlivých zvuků. Čitelnost podporuje i ona nadstandardní vnímaná velikost – jak jednotlivých instrumentů, tak celku. Ačkoliv nebudí zvuk SN-470M dojem technicky brilantní holografičnosti, je plastický, bohatý a přesvědčivý.
Divočejší australský singl „Roll on Summer“ Paula Kellyho (2000 | EMI | 7243 8 89312 2 9) má všechny „nectnosti“ (i když by to asi šlo napsat i bez uvozovek) popového rádiového masteringu. Plochý rozsah hlasitosti, záměrné přebuzení basů a tak vůbec. Přesto vyznívá hudba skrze SN-470M rytmicky, nekonfliktně a neukřičeně, s masivní dávkou energie vespod (tady se při vyšší hlasitosti roztřásaly stěny a lidé vybíhali v panice na chodbu ve strachu ze zemětřesení, přestože jistota reprodukce zůstávala stále pohodově uvolněná). Největší dar Fischer & Fischer je jejich plnokrevnost a pocit bohatosti.

Jakkoliv ani před nějakými sedmi roky nebyl poslechový dojem z Fischer & Fischer SN-470M špatný, nenaplnil tehdy tak úplně očekávání, druhá šance ve zcela odlišném prostředí je nechala zazářit – jak vidíte, tak dokonce natolik, že stálo za to věnovat jim den práce s psaním dalšího textu. Samozřejmě, že to potvrzuje veleznámou nutnost pečlivé volby součástí poslechového řetězce (tedy včetně místnosti), stejně jako to, že recenze je pouze a jen popisem zkušeností za daných podmínek. Takže prosím zde přijměte druhý pohled na věc a tentokrát o hodný kus pozitivnější – svým potenciálem se totiž ani SN-470M nevymykají z vyrovnané řady špičkové kvality katalogu Fischer & Fischer.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 30 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely, koberce, celkem zřetelná snaha o minimalizaci vlivu prostoru), byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Začněme tím, že SN-470M se vyznačují schopností zahrát už od nějakých 25 Hz. Propady ve spodních oktávách jsou produktem pro ně příliš těsné místnosti a interakce s ní, ta bude velmi pravděpodobně také důvodem zdůraznění pod metou 200 Hz. Celkově je pak pásmo nad 200 Hz o něco vyrovnanější a „hezčí“ při měření pod úhlem, tj. když reprosoustavy nemíří přímo na posluchače.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Na průběhu impedance i elektrické fáze je vidět, že si výrobce dal práci s navržením vhodných kompenzačních prostředků, takže jsou obě křivky reálně bez výkyvů a pro zesilovač jakkoliv komplikovaných pasáží. Impedance klesá v oblasti okolo 100 Hz až zhruba ke 3 ohmům, to protože to není doprovázeno dalšími komplikacemi, neměl by to být se soudobou elektronikou problém. Ladící kmitočet systému je vidět na úrovni zhruba 28 Hz. Asi na 610 Hz je též patrná rezonance, je však tak malá, že se neprojevuje ve výsledné reprodukci.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]
Kč 499 900,- - standardní provedení
Kč 589 900,- - libovolná barva z vzorníku RAL
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/6382-fischer-fischer-sn-470m-follow-up#sigProId1acbf1fa75
--- --- --- --- ---
KLADY
+ bytelná konstrukce s možností libovolného povrchového přizpůsobení
+ dynamická robustnost a plnokrevnost
+ příjemná koherence
+ barevný, bujný a přitom kultivovaný zvuk
ZÁPORY
- vyžadují nejen dost prostoru, ale zjevně i pevnou elektroniku
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Rodel Audio | www.rodel-audio.cz



















































