Co vznikne, když spojíte Epicon a Kore? No přeci Epikore… Alespoň u Danish Audio Loudspeaker Industries. Jde tím pádem o druhou nejvyšší modelovou řadu (jestliže ambiciózní Kore s jediným modelem mohou tvořit celou sérii), jejím „druhým v pořadí“ je model Epikore 9, na rozdíl od opravdu již vysokých králů Epikore 11 přeci jen „normálně velký“.

Ve všech směrech je tu vidět a cítit rukopis top modelu, jen samozřejmě zjednodušený a zmenšený pro potřeby běžných obývacích místností, o běžnějších bankovních kontech nemluvě. Sloupky mají relativně konzervativní tvary, přesto v rámci „aerodynamičnosti“ se boky klenou směrem k užší zadní stěně, horní deska taktéž vytváří jemný oblouk, což vše zajišťuje nepřítomnost paralelních ploch uvnitř skříně.

Do velikého „subpanelu“ na přední stěně se vešlo pět měničů, kolem výškové sekce je kvůli minimalizaci difrakcí panel sražený. Stabilitu kabinetu podporují křížem vyčuhující nožičky. A konečně na obloukovité části vzadu uspořádal výrobce čtyři masivní reproterminály do vertikální linky a zhruba v polovině výšky vyvedl dvojici netypicky velikých „tlam“ bassreflexů.

V osazení nesmí chybět zdvojený hybridní výškový reproduktor EVO-K. Planární magnetostatický obdélníček 1x5 cm doplňuje kopulku z měkké látky o průměru 3,5 cm. Oba měniče pohání pole neodymových magnetů.

Středům je vyhrazena cihlově zbarvená membrána se vylisovanými zpevňovacími žebry a mělkým zvukovodem, sloužícím zároveň jako krycí rámeček koše. Průměr 6,5 palce využívá technologii Clarity Cone. Materiál samotné membrány je kombinace papíru s dřevitými vlákny. Dvojice basáků má průměr 8 palců, přičemž kónický tvar není vyztužen oněmi žebry, alias Clarity Cone technologií.

Ve všech třech případech v magnetickém systému najdete materiál SMC – Soft Magnetic Composite. Vyznačuje se vysokou permeabilitou a naopak velmi nízkou elektrickou vodivostí. Díky své granulární struktuře je možné jej snadno tvarovat a tím upravovat magnetické toky dle potřeby toho kterého reproduktoru.

Epikore 9 jsou čisté čtyřpásmo, dělené na úrovních 400 / 3 100 / 12 500 Hz. Mají pracovat v rozsahu 29 – 34 000 Hz (+/-3 dB) a to s citlivostí 88 dB / 2,83 V / m a jmenovitou impedancí 4 ohmy.

Kabinety z MDF panelů, s pravou dýhou a hlubokým lakem narostly na sošných 131 cm, do šířka mají 42,2 a na hloubku 55,4 cm. Váží znatelných 64 kg.

Poslech probíhal v prostorách studia Avitsmart, kde byl k Epikore 9 přistaven systém s dominantním zastoupením značky Naim – NS 333 / NC 332 / NAP 350 (2x) / NPX 300 (2x). Napájeno bylo z IsoTek V5 Aquarius, propojeno pak AudioQuest Pegasus a ThunderBird ZERO.

Produkty s logem DALI jsou celkem charakteristické bohatou basovou základnou, která se „nebojí“. Podobně „ochotně“ je též provedený mix jazzové transkripce Bachovy „Malé fugy v g moll“ v podání Jacques Loussier Trio („Plays Bach: Encore!“ | 2007 | Telarc | 00888072515130). V té se ovšem Epikore 9 vlastně lehounce vzpírají firemní tradici – ne že by šťavnaté tepání basy a rytmického bubnu nemělo sílu nebo ten správný sladký podtext „značkového zvuku“, ovšem je to krotší a vyrovnanější, než byste možná po zkušenostech s Dány čekali. Prim hraje sebejistá kontrola a přestože nechybí frázování s jistou uvolněností a notnou pružností, je to konkrétní. Objem je víc než dostatečný, ne však dominantní nebo dokonce sklouzávající k temnějšímu ladění, rozhodně jde pak o labužnicky bohaté základní pásmo s fyzickou důrazností a vřelostí, leč propracované a zřetelně rekonstruované.

„Saying Goodbye“ keňsko-amerického písníčkáře Ondary („Tales of America“ | 2018 | Verve | 00602567941859) má krásně znělé pojetí s centrem kolem kytary a jeho hlasu, Epikore 9 právě v těchto oblastech (respektive řekněme ve vyšších středech) dodávají zvuk se špetkou ráznosti, což vede k pocitu utažené jasnosti a zřetelnosti, vokální základ je ale stále postavený na trochu „přislazené“ barevnosti s vřelejším dotekem, což ve finále utváří nekonfliktní, příjemný mix. Nejde o žádnou technickou analytičnost, přesto má „snadný“ zvuk velice dobrou čitelnost, jakousi tekutost a hlavně nezpochybnitelně veliké a zaplňující proporce. Svým způsobem tak hladí přesně v duchu Dali, ovšem – alespoň nám se zdálo – konkrétněji a pevněji, než dříve.

Klidný jazzík „Extended Circle“ severských Tord Gustavsen Trio („Seeing“ | 2024 | ECM | 00602465168808) vyzněl ve svých nejvyšších sférách opravdu docela výrazně – objemem výšek Epikore 9 nešetří. Zdvojený výškáč není kousavě přímočarý, ovšem umí dát kovu říz a zdravou pronikavost. Díky páskovému supertweeteru se zdá zvuk být svižný a zaostřený, má docela jas a dlouhé dozvuky s netlumenou čitelností. Reprosoustavy vás ochotně nechají podívat se do světa nuancí a jemnůstek, přesto ani tehdy neztrácí svůj přátelský charakter. Jinými slovy, jakkoliv je výšek hodně, nemají tendenci unavovat.

Jestli něčeho Dali dávají opravdu štědrou dávku, je to vždy pocit masivnosti a z ní proudící dynamičnosti (ve smyslu spousty energie, nikoliv dle definice okamžité schopnosti „švihnout“). Epikore 9 jsou i v tomto ohledu skutečně nesobecké a robustní energii, obsaženou ve zhoupnutích „A Battle Between“ od žánrově obtížně zaškatulkovatelných Blue Tofu („Blue Tofu“ | 2001 | Dubious Records | DCD 20012) prezentují s nadhledem a „bytelností“. Z ne sice malých, ovšem ani olbřímích ozvučnic vychází energie, která rozechvívá i zdivo ve stěnách, nemluvě o vašich vnitřních orgánech. Činí tak však jaksi měkce a docela kultivovaně, není to děsivý příliv. Dojem stojí přeci jen na lehce pohádkových basech – šťavnatých, maličko zvětšených, ale krásných. Přednes je vlastně velmi relaxovaný, taková esence nenucenosti, kdy se drajv zdvíhá jako vlna za vlnou klidného letního moře. Jako když prostě notná dávka energie tak nějak volně a přitom jistě zapruží prostorem, naplní ho a ukáže co a jak.

Linkova „I Hear You“ („RE: connect“ | 2012 | Music in the Center | 8596930902023) byla načrtnutá pochopitelně přehledně – nic jiného už v téhle lize čekat ani nelze. Rubikore 9 mají lehce pastelový charakter, souznějící s firemním duchem, ale přesto působí ve své jisté hladkosti velmi konkrétně a třeba textury akustických nástrojů jsou prostě přesvědčivé. Přednes je šťavnatý (možná i „víc než život“), snadno organizovaný, jednoduše na úrovni, hudba je tu přízí utkanou z hedvábí, vyšívaná krásnými barvami a přirozeně hřející u srdce, prostě krásná, žádná strohost. Cítíte její sílu nahoře i dole, plyne a naprosto nikam se netlačí.

Na „Sláma“ od specifické a zábavné partičky Z Horní Dolní a dál na jih („Cirkuláre“ | 2023 | prodejhudbu.cz | PH06848-001) nás víc než celková velikost zobrazené scény překvapila veliká tolerantnost Dali k úvodní kvalitě nahrávky – jako kdyby všechno znělo příjemně, i to obyčejné umí Epikore 9 vykreslit prostě hezky. Nicméně zároveň cítíte, že dvojitá koncepce výškového měniče vnáší do výstupu jistou citlivost na prostor, tedy na správnou pozici v něm. V daných podmínkách jsme vnímali horizontální směrovost a tím nutnost vhodně natočit ozvučnice – případně vyladit svou vlastní správou pozici pro poslech, protože k optimální plasticitě stereofonního obrazu se dostanete v relativně „sobeckém“ okně, v pozici jednoho posluchače.

Pokud jde ale o celkové poslechové zážitky, umí být Epikore 9 hlavně šťavnaté, maličko efektní, ale přesto úplně neúnavné. Skutečně až epicky pojatý charakter připomínal při poslechu „My Mother Told Me“ vokálního sboru The Wellermen koupel v tak akorát hřejivé vaně plné muziky, něco, co může jakožto velice příjemný zážitek trvat hodiny a hodiny, je to až terapeutické pro nervový systém tím, jak plnokrevně vás to zalévá energií. Styl Dali je zpřítomněním příjemnosti – možná ne dokonale věrné originálu, ale krásné. Reprosoustavy v sobě mísí konkrétnost, energii, jistou eleganci a všeobecnou fajnovost plnou barev.

Sloupky Dali Epikore 9 jsou klasickým dílkem dánské firmy – poznáte je „po vzhledu i po hlase“, přesto se zdají být disciplinovanější a konkrétnější, než tomu bylo dříve, aniž by se vytratil punc příjemnosti. Jistě, Epikore 9 nejsou rozhodně nic levného, leč to je prostě aktuální trend, v němž se výrobci hi-fi zaměřují na prémiový segment a právě proto se objevuje poslední dobou tolik a tolik věcí právě v něm. Nicméně Epikore 9 odvádí krásnou práci, nabízí libozvučné podání hudby víceméně libovolného stylu a schopnost vytvořit prostředí, v němž si můžete poslech toho co vás baví opravdu užívat. A to dlouho, předlouho, protože ve zvuku Epikore 9 není žádná ostruha, která by vám snad mohla radost pokazit – radost barevnou, trochu svébytnou, ale bohatou a krásnou.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, dobrým zatlumením pomocí stavební akustiky a absorpčních i difúzních panelů.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Propad za hranicí 200 Hz bychom si dovolili přisoudit akustickým vlastnostem prostoru, podobně jako míru zdůraznění basu kolem 40 Hz – jakkoliv zrovna to není úplně netypický podpis Dali. Celkově má projev mírně svažitý styl, ale v reálnu skutečně jen jemně. Na nejvyšším konci však čeká zřetelné zdůraznění. Začátek reprodukce kolem 30 Hz je víc než dobrý a snadno zaplní místnost.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance je kultivovaný a kompenzovaný, jen letmo se dotkne 4 ohm, jinak je to čistě 5 ohmová záležitost. Ladící kmitočet systému leží na velmi nízkých 25 Hz. Spolu s elektrickou fází, která je také čistá, bychom řekli, že Epikore 9 budou pro zesilovač s aspoň trochu high-endovým nádechem snadnými partnery, tím víc pro elektroniku, kterou v této cenové relaci čekáte.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 749 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ jsou opravdu pěkné

+ mohutný, sytý, místy až masivně obrovský zvuk s důrazem

+ houpavá, pohodová charakteristika (avšak s kontrolou)

+ dobrá čitelnost všech pásem, adekvátní kategorii

ZÁPORY

- vysokotónová sekce je relativně citlivá na správné nasměrování

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Horn | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: Avitsmart | www.avitsmart.cz 

fSdílet

Tweet