Holandská značka Final, založená roku 1989 bratry Maartenem a Michielem Simsovými, od počátku soustředila své síly na vývoj a produkci elektrostatických reprosoustav. Ty mají své jasné výhody – obrovské plochy membrán se pro dosažení kýženého akustického tlaku musí hýbat jen velmi nepatrně a s tím jde ruku v ruce třeba nízké zkreslení nebo svižnost reakcí. Final se specializují na v zásadě kompaktní a jednoduchá řešení, jaké představuje kupříkladu i Model 12, jeden z těch vyšších z nabídky.

Na vzhledu reálně není moc co popisovat. Celé reprosoustavy stojí na jednoduché oválné kovové základně, panel vzpřímeně drží dva hliníkové profily po stranách a příčky vespod a nahoře. Tvar není dokonale obdélníkový, nahoře je panel o maličko užší. Na zakázku si můžete u Final vybrat také různá barevná provedení.

Celou estetiku vesměs tvoří vertikálně orientované perforované pásy fólie v černé barvě. Dole vzadu ještě naleznete malý kovový boxík, z nějž trčí jeden pár solidních terminálů a je tu i napájecí zásuvka, potřebná pro dodávku provozního napětí. Uvnitř je zakázkový transformátor s C jádrem a polypropylenové kondenzátory.

To nejzásadnější pro výkon elektrostatu je samozřejmě použitá membrána. Final používají tenoučký film z materiálu Teonex PEN. Zkratka označuje polyethylennaftalát. Na rozdíl od mnoha obdobných konstrukcí ale Final vodicí vrstvu zanořili dovnitř fólie, není tedy na jejím povrchu. Toto řešení prý lépe funguje z pohledu rozhýbání membrány po celém povrchu se stejnou silou, stejně jako výrazně snižuje riziko jakéhokoliv poškození. Výhodou elektrostatu tohoto typu je pak samozřejmě také absence frekvenční výhybky.

Funkci statorů u Model 12 plní desky z PMMA, čili fakticky plexiskla. Na jeho vnitřní straně je nanesena potřebná vodivá vrstvička. Skrze akrylát je vyvrtáno množství různě velkých otvorů s různou hustotou umístění, aby se frekvence šířily potřebným způsobem. Výhodou je možnost volit i barvu reprosoustav.

Model 12 je také překvapivě kompaktní, ač vysoký. Základna zabere půdorys 40 x 42,9 cm (h x š), samotný panel je vysoký 176 cm a široký dole 36,6 cm, nahoře 31 cm. Tloušťka je nějaké 3 cm, ovšem samotný panel bez bočnic a ochranného rámu má jen 6 mm. Celé zařízení váží pouze 17 kg, dobře se ním tedy manipuluje, když potřebujete reprosoustavy natočit nebo ladit jejich umístění.

Výrobce udává na elektrostat poměrně širokou frekvenční odezvu 48 – 23 000 Hz (+/- 3 dB), jmenovitou impedanci 4 ohmy s přiznaným poklesem na 3 ohmy (ovšem až na 20 kHz) a charakteristickou citlivost 88 dB / 2,83 V / m, tedy veskrze průměrnou.

Za zmínku ještě stojí poměrně šikovné řešení, které při absenci signálu po krátké chvíli odpojí napájení a tím elektrostat přestane kupříkladu přitahovat prach, proto je potřeba i méně údržby.

Model 12 jsme poslouchali ve studiu dovozce a to na sestavě čítající Cary Audio DMP-550, Pathos Inpol Heritage a Perreaux 255i pro možnost výměny. Propojeno bylo kabeláží Van den Hul.

Je překvapující, že Model 12 dokázal vykroužit zvuk baskytary v „Midnight Thunder“ od Spyro Gyra („Wrapped in a Dream“ | 2006 | HeadsUp | HUSA 9107) s dosti dobrou plností. Skoro máte pocit, že i spodní tóny nástroje jsou tu v zásadě neomezené, hutnost je jednoznačně fajn a je to rozhodně jiný charakter, než se běžně spojuje s elektrostatickým panelem. Jako kdyby tu kdesi v pozadí pracoval subwoofer, ale ono ne… Prakticky dostanete pocit důraznosti dynamického měniče se svižnými reakcemi a oddělením, profitujícím z rychlosti plochého panelu.

Na „audiofilské brnkání“ Pepe Romera v Rodrigově „Concierto de Aranjuez“ (1994 | Philips | 438 016-2) se zvuk Model 12 rozhodně hodil. Kytara je vykreslená s opravdu moc hezkým množstvím detailů, cinkavost strun je velmi zřetelná a nástroj jako kdyby v popředí, jasný a dominantní. Díky až akcentovaným basům cítíte i kus těla. Zajímavé bylo, že Model 12 nepůsobí úplně super transparentně nebo analyticky nebo kdovíjak jasnou otevřeností a zpěvností. Opět to není vlastně zase tak odlišné od řešení s bytelnějšími dynamickými měniči, takže je tu zejména pocit těla a objemu.

Nejvyšší tóny moderní nahrávky celkem klasických jazzových variací „Lazy Afternoon“ (Jeff Goldblum & The Mildred Snitzer Orchestra | „Plays Well with Others“ | 2023 | Decca | 0602448399649) byly podané v kultivovaném, nijak křiklavém, spíše civilním hávu. Výsledkem je takový poklidnější, nijak ukřičený, ale přesto solidně čitelný poslechový zážitek, profitující třeba v artikulaci detailů ze skutečně svižnějších reakcí panelů.

Kdo by od elektrostatu čekal spíše tenčí napjatost, asi by byl překvapen, kolik pocitové síly a objemu napumpovaly Model 12 do prostoru při poslechu „Revolution“ Robbie Williamse („Escapology“ | 2002 | Chrysalis | 724358057928). Nejvíce pak Final sluší, když do nich pustíte něco výkonu, se zatížením se jakoby probudí a nadechnou, neztrácí ani rychlost, ani čitelnost, nemáte pocit, že byste je mohli přetížit. Takové to hutné fyzično od nich ale přeci jen nedostanete, pořád to jsou elektrostaty. Proporce hudební nahrávky jsou však solidně velké, jakožto – jak už bylo popsáno – pocit energičnosti.

Zvuk Model 12 pak není nijak zvonivě jiskrný nebo vytahující malé zvukové artefakty do popředí. Londýnští LSO pod taktovkou Krzystofa Pendereckého v jeho vlastní skladbě „Metamorphosen“ („Violin Concerto No. 2“ | 1998 | Deutsche Grammophon | 453 307-2) byli slušně rozvrstvení, rozhodně cítíte, že jde o reprosoustavy vyšší třídy a že spadají do škatulky dobrého zvuku. Nesází vám však detaily a nuance nijak expresivně, jde mnohem spíše o organickou a vlastně pocitově hezky propojenou reprodukci s jakoby dominantními středy v popředí.

Překvapivě dobře se Model 12 chová co do směrovosti, je svým způsobem až jedno, jak panely postavíte nebo natočíte. Ne že by se reprodukce „Sott`er Celo de Roma“ Deana Martina („The Very Best of“ | 2000 | nahráno 1959 | EMI | 7243527777129) neměnila se zkoušením různých poloh, ale stereofonie se v žádné konfiguraci nerozpadala nebo nejevila známky nejistoty. Obraz je v pohodě přehledný a pevný.

Romanticky přibarevená „J`Y Suis Jamais Alle“ Yana Tiersena („Amélie“ | 2001 | Virgin | 0724381079027) byla vlastně zcela nekonfliktní, kultivovaně poskládaná, nikam netlačená a hezky zřetelná, prostě s reprodukcí prostou problémů. Je to klidný, vlastně až příjemný zvukový projev.

Elektrostatické panely Final Model 12 jsou zajímavou alternativou pro ty, jimž klasické velké reprosoustavy prostě nesedí – designově nebo „pocitově“. Tenoučké a vlastně nenápadně průhledné panely lze celkem snadno umístit do jakéhokoliv interiéru (i když potřebují optimálně dost místa od zdí), navíc si je můžete nechat vyrobit v barevné konfiguraci, která vám zrovna vyhovuje. Jsou také dobře zabezpečené proti nenechavým prstíkům a tím provozně bezpečné. Je pravda, že výrobce si za ně umí říct docela dost peněz, ale za „jinou cestu“ se prostě tak obecně často platí. Zvuk je pak vlastně jiný, než jaký si mnohdy spojujeme s elektrostatem – je uvolněný, klidný, bezkonflitkní, má celkem samozřejmě solidní rozlišení, ale zároveň poskytuje dost těla, pocit sytosti a váhy, ne nepodobný běžným dynamickým měničům. Výhodou je nesměrovost a vlastně nijak výrazná náročnost na připojený zesilovač. Final Model 12 jsou pro ty, kteří ocení „jinakost“.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose zhruba poloviny výšky panelu a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních, standardním zatlumením pomocí osobitého stropního řešení, ale jinak v prostoru nebylo nic tlumícího ani difúzního.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na první pohled nevyrovnaná frekvenční křivka může být způsobena efektem vysokých reprosoustav a tím, že se prostě v referenčním bodě 1 m korektně nesčítá funkce jednotlivých panelů. Je vidět, že Model 12 zvládá hrát zhruba od nějakých 50 Hz, je-li panel natočený na posluchače, nabízí pak zdůraznění v nejvyšším pásmu kolem 17 kHz. Nebýt výrazného propadu v oblasti 300 – 400 Hz, šlo by téměř o pozvolna se snižující křivku, odpovídající podle studií preferencím většinové populace.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedanční průběh je neobvyklý, ale patrně odpovídá chování elektrostatů. Není tu logicky žádné „bassreflexové sedlo“, v náročných částech pásma se drží úroveň docela vysoko. Že na 10 kHz atakuje 1 ohm není asi úplně ideální, na druhou stranu tu pracuje jen malé reálné množství energie a tak by to nemělo zesilovač vyvést z rovnováhy – navíc se tady dá předpokládat, že budete používat celkem stabilní elektroniku. Na průběhu je také vidět několik rezonancí, nezdá se však, že by měly potenciál ovlivnit výsledek poslechu.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 339 990,- - standardní provedení

Kč 399 990,- - kovové části v klavírním laku

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ na to, že jde o čistý elektrostat, tak nabízí i solidní bas

+ svižná reprodukce

+ kompaktní půdorys a snadno přenosná konstrukce

ZÁPORY

- cena není zanedbatelná

- koncept pro plné vyniknutí vyžaduje dost odstupu od stěn (1,5 – 3 m podle manuálu)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: High-End Audio Studio | www.highend.cz 

fSdílet

Tweet