Italská firma Ricable existuje už nějakých 15 let a specializuje se na výrobu audio kabeláže všeho druhu. Hraje zejména ve střední lize, přičemž ani její nejvyšší série nepatří mezi finančně nedostupné – tím víc, díváme-li se na ní optikou cenové šílenství posledních let. Jméno Ricable odkazuje na „kabeláž“ v angličtině a italské jméno „Riccardo“, což je zakladatelův syn. Řada Invictus se v nabídce objevuje kolem roku 2017, relativně nedávno se jí postupně dostalo inovace, který jí vysloužil přídomek Reference.

Ricable Invictus Speaker Reference MKII

Protože Ricable začali právě reproduktorovými kabely, není asi s podivem, že nejvíce péče se zaměřuje zrovna do tohoto segmentu. I proto už jako jediný z rodiny má jen Invictus Speaker Reference vývojovou variantu MKII.

Jde o mohutný kabel v pěkném stříbro-šedém opletu, mohutnými koncovými prvky z nemagnetického kovu a uhlíkového vlákna a dlouhými pružnými zakončeními s vlastními šroubovacími konektory z pozlacené mědi pro dobrý kontakt. Celý kabel je veliký a přestože zachovává ohebnost, jeho váha nutí k přemýšlení kudy jej vést a jestli náhodou nepřetíží zesilovač či reprosoustavy.

Signál uvnitř vede 1 038 vláken z žíhané mědi čistoty 7N (v uspořádání do skupin po 6), čemuž výrobce přezdívá MARC (Multicore Annealed Ricable Conductor). Celkový průřez dosahuje 7,6 mm2. V nejnovější generaci je použito dvojité dielektrikum z polymerů R-TEC. Uspořádání vodičů v geometrii „hexaphonic“ a zapojení polovodiče germania do některých míst konstrukce prý pomáhá snížit míru šumu a zvyšuje účinnost přenosu. Kabely jsou dále uvnitř vyplněny bavlnou a používají dvojité stínění z hliníku, mylaru a hořčíku.

Ricable patří mezi ty, kdož ještě stále uvádí technické parametry. Invictus Speaker Reference MKII tedy disponuje kapacitou 35 pF / m a odporem 2,3 ohmu na kilometr, výrobce garantuje přenos až 800 Wattů výkonu ze zesilovače.

Ricable Invictus XLR Reference

Také signálový kabel (jakkoliv není „MKII“) patří mezi tlustší, přesto ohebnější možnosti na trhu. Vnější povrch je vyvedený ve světlé kombinaci protkané tmavými „zoubky“, kovové koncovky s prvky z uhlíkového vlákna jsou masivní a mají piny z pozlacené bezkyslíkaté mědi.

Samozřejmě se tu používá žíhaná měď s čistotou 7N (MARC), průřez vodiče dosahuje 0,64 mm2. Nechybí dvojité dielektrikum R-TEC, stejně jako šum snižující přídavek germania. Také stínění je stejné jako u reproduktorové verze. Vodiče jsou kroucené po dvou a mají mít fixovanou pozici.

Kapacita? 19 pF / m. Odpor? 35 ohm / kilometr.

Ricable Invictus Power Reference

Napájecí kabel má stejný vnější design jako XLR, je však svými rozměry na hranici „anakond“ a mohutnými, těžkými koncovkami byste mohli vybavit středověký řemdih a způsobit mezi nepřátelskou armádou paniku.

Základní technologická charakteristika je úplně identická s ostatními kabely v řadě. Zmínit za to stojí tedy průřez kroucených vodičů 8,4 mm2 a celkovou skladbu z 3 500 jednotlivých vláken. A oproti dvěma předchozím tu nejsou dvě, ale rovnou tři vrstvy stínění. Kapacita dosahuje 75 pF / m a odpor 1,62 ohm na kilometr.

Poslech probíhal v hlavní sestavě s Métronome DSC, Norma Revo SC-2 LN a Norma Revo PA 160 MR, hrálo se na KEF Blade One Meta. Invictus Reference jsme měnili za Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2 a KrautWire Super Symetric. Nakonec se nejvíc jejich charakter projevil při propojení Métronome s předzesilovačem a napájení právě SC-2 LN.

Skoro čtvrtstoletí starý populární remix Presleyho „A Little Less Conversation“ („30 #1 Hits“ | 2002 | BMG | RCA 07863 68079 2) stojí na skutečně bujarém basovém základu, Invictus Reference ho navíc ještě trochu postaví do popředí, jejich vyvážení směřuje právě k bohatosti vespod, i když zároveň dodávají zvuku jakousi všeobecnou hladkost a jemnější pocit. Patří-li však sytost a mocnost zvuku mezi faktory, které v nízkých oktávách chcete podpořit, tak to Ricable opravdu umí – aniž by výsledek sklouzl k těžkopádnosti. Oddělení elektronických beatů je dobré, byť měkčí a volnější, kabeláž proti Nordost hraje výrazně jemněji, ač stále s „hi-fi čitelností“.

Na čtveřici akustických nástrojů Emerson String Quartet v Griegově „Smyčcovém kvartetu č. 1 v g moll, op. 27“ („Intimate Voices“ | 2006 | Deutsche Grammophon | 00289 477 5960) už s kabely dobře prosvítala textura a to potřebné tření, signalizující dobře napnutou koňskou žíni taženou po strunách. Přesto vnímáte o kousek víc „dřeva“, tedy vřelost, sytost a barevnost, jistou zemitost, spíše než perlivé nuance a jasné výkřiky strun. Není to přímo těžší zvuk, rozhodně však hutnější. Možná by se dalo říci vášnivější, barva a bohatost jsou zřetelnějšími atributy než civilní neutrálnost.

Jiskrná „Two Thousand-One Years Ago“ jednoho z členů Mahavishnu Orchestra Jean-Luca Pontyho („Life Enigma“ | 2007 | Koch | KOC-CD-4132) byla ve svých horních partiích podstatně klidnější, nežli Nordost, ale přitom stále férově čitelná, kov dokázal „šmykat“ s náležitě metalickou příchutí a přes méně prominentní objemnost nezapadají vysokotónové elementy do pozadí. Ricable však funguje jako záchytná hráz na jakoukoliv potenciálně nepříjemnost ostrost či hrubost, zachovává příjemnost a libozvučnost v mixu s fajnovou, uvolněnou čitelností.

Dynamika rytmické části „Time to Turn“ od Eloy („Chronicles I“ | 1993 | SPV | 084-48182) byla věru těžkotonážní, kabeláž vytáhla ze skladby její sílu a váhu i důraz. Spodní oktávy vrní a pruží, mohutné, kulaté a jadrné. Nejde o intenzivní razanci či dynamičnost ve smyslu bezprostřední výbušnosti, nýbrž o masitý, tučný zvuk s chutí a jižanskou nenucenou emotivností. Chcete-li cítit jadrnou podstatu, tak Invictus Reference jí tedy umí ukázat.

„I want to be king“ z opery „Ça ira“ Rogera Waterse (2004 | Columbia | S2K 96439) je docela náročná na prokreslení, neb kombinuje spoustu prvků, ať už jsou to různorodé jednotlivé hlasy, některé blízko, některé daleko, orchestrální kousky a divoké změny intenzity a tempa k tomu. Ricable se tu ukazují jako řešení, které více podpoří pospolitost reprodukce, pocit organičnosti a barevnosti, než vyzobání nuancí a analytičnost. Čitelnost je i přitom nicméně dobrá, hudba se nikam netlačí, hraje uvolněně, bez ostrých hran, prostě pohodově plynulá a hlavně velice plná a sytá.

Možná byl prostor hudební scény v jazzové improvizaci na téma zlidovělé skladby z roku 1901 „Japanese Folk Song“ (Thelonious Monk | „Straight, No Chaser“ | 1996 | nahráno 1960 | Columbia | 64886) o něco užší a mělčí, ne s naší obvyklou kabeláží, přesto organizace v pravolevé ose není vůbec špatná, navíc dodávají Ricable zejména takovéhle hudbě punc líbeznosti a příjemnosti, spousta barev, spousta těla, dokonce i jistou fluidnost, takové osobní kouzlo.

S jistou poddajnou, pružnou houpavostí hrála i „Happy Pills“ Norah Jones („Little Broken Hearts“ | 2012 | Blue Note | 509997 31548 2 2). Ricable v ní umí zdůraznit charakteristiky příjemné na poslech, má plnost, ale zároveň klid a uhlazenost, možná až elegantní. Invictus Reference dávají prostor síle spodních not, stejně jako krotí břitkost jiskrných výšek, vychází z toho pak naprosto bezkonfliktně a přitom velmi příjemně poslouchatelný hudební obraz.

Kabely Invictus Reference od italských Ricable jsou pěkně udělané, poctivě dimenzované a i když ve své robustnosti a váze maličko náročnější na manipulaci, tak velmi důvěryhodné co do fyzických kvalit – dost pravděpodobně přežijí kohokoliv, kdo si je koupí. Co se týká zvukových charakteristik, tak se skvěle hodí tam, kde je třeba systém trošku „probudit“, zahnat suchopárnost a případnou technicistnost. Dají vyniknout síle basového základu, zkrotí agresivitu výšek a umí vyplnit hruď středního pásma. To vše by se dalo asi shrnout pod to, že co je nepříjemné, to potlačí, co je příjemné, to nechají dýchat. Hledáte-li tak cestu, jak nechat svou sestavu trochu „nabrat svaly“, kabely Ricable Invictus Reference právě tohle dělají a činí tak s fajnovou galantností.

Kč 20 900,- – signálový XLR (2x 1 m)

Kč 33 450,- – reproduktorový (2x 2 m)

Kč 24 775,- – napájecí (1,5 m)

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ dnešním pohledem realistická cenová hladina

+ dobré zpracování

+ lehce akcentují bohatost, sytost a váhu reprodukce

+ také umí v systému podtrhnout „příjemnou notu“

ZÁPORY

- kvůli váze a tloušťce už to chce opatrnou manipulaci i zvážení „nosnosti“ konektorů

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

fSdílet

Tweet