Keith Martin a jeho proslulý výrobce napájecího příslušenství si vydobyli za dobu své již poměrně dlouhé existence neotřesitelnou pozici na vrcholu nabídky tohoto specifického a kvůli čím dál tím většímu množství elektrospotřebičů v domácnostech stále důležitějšímu oboru. Posledních pár let zůstával katalog vcelku neměnný, o to větší záplavu zařízení nové generace ale zažíváme nyní. Pokrok v technologiích byl prý navíc tak výrazný, že označení rovnou přeskočilo jedno „patro“ a nové filtry nesou jména s přívlastkem V5.

Základním modelem (ale jen dočasně, samozřejmě) je v této nové generaci V5 Elektra, koncepcí i cenou v zásadě navazující na EVO3 Aquarius a to proto, že „pětkový“ filtr toho jména poskočil kvalitativně i cenově o kategorii výš.

V5 Elektra nabízí ten nový, čistý a veskrze šik design jako ostatních filtry rodiny V5. Oproti svým dražším, dříve uvedeným souputníkům V5 Titan a V5 Aquarius je ale provedení účelnější, třeba tu nejsou ukryté šrouby nebo je horní kryt v jednodušším, stále však pěkném provedení.

Zepředu vlastně ani pořádně nepoznáte, že jde o napájecí filtr, pohledný čelní panel má zaoblené okraje a svítí na něm přímo vprostřed jen vcelku nenápadná stavová dioda. Devítikilové zařízení má klasické komponentové rozměry s šířkou 45 cm, výškou 10,6 cm a hloubkou 35 cm.

Pohled zezadu připomene již zmíněnou předchozí verzi modelu Aquarius – po levé straně jsou v červeném poli dvě výstupní zásuvky, po straně pravé čtyři další. Ty levé jsou určené pro filtraci komponentů s vyššími odběry (typicky zesilovače s maximem odběru 10 A) a ty vpravo pro přístroje s nižšími proudovými nároky, což znamená hlavně pro zdroje signálu či různorodé příslušenství (s maximem 5 A).

Mezi obě sady výstupních zásuvek se vešla klasická přívodní zásuvka, spínací kolébka, pojistka a také powerCON konektor, který poslouží k řetězení filtrů, aniž byste museli tahat vícero kabelů z hlavní zásuvky ve zdi. Pomůže to mnoha účelům, krom ušetření prostoru a nervů z pohledu kabelového managementu je to i sdílení jediné země mezi takto propojenými filtry.

Uvnitř najdete oddělený filtrační modul pro jednu každou zásuvku zvlášť a využívá dlouholeté know how firmy o tom, jak dosáhnout téměř nulové rezistence napájecí cesty. Shrneme-li si účinnost filtru, za vše mluví útlum radiofrekvenčního rušení o 55 dB, trvalá ochranná kapacita 32 500 A, která v krátké špičce „udrží“ i 67 500 A. Systém využívá osvědčený systém hvězdicového uzemnění. Jako vnitřní kabeláž byl zvolen stříbřený měděný vodič čistoty 6N, izolovaný vrstvou teflonu.

Protože uvnitř V5 Elektra je šestice nezávislých filtrů, riziko vzájemného rušení mezi zásuvkami je minimalizováno. Filtry používají z většiny komponenty vyrobené přímo na míru daným potřebám a jsou osazeny na deskách plošných spojů s tlustými měděnými cestami, potaženými ještě dále vrstvou stříbra. V kritických místech, kde je použit vodič, je teflonová izolace nanesena až poté, co je kolem vodiče obtočena teflonová trubička, čímž vzniká téměř ideální vzduchové dielektrikum.

Filtr používá také technologii Adaptive Gating, která plynule upravuje účinnost filtrace na základě výše odebíraného proudu a to zvlášť pro jednu každou zásuvku.

V5 Elektra jsme zkoušeli v poslechovém prostoru dovozce a to při porovnávání s V5 Aquarius a V5 Titan, ale také s „obyčejnou“ lištou Nordost Qb8. Hrálo se z Musical Fidelity M6scd a do KEF Blade One Meta přes Accuphase E-5000. Propojeno bylo mixem kabelů Nordost Valhalla 2 a napájecích kabelů od IsoTek.

Kontrabas Roberta Balzara v „Remember Hymn“ („Tales“ | 2008 | Robert Balzar | 9802115026 2) byl v základním zapojení bez filtrace šťavnatý a rozmáchlý, snad až lehce akcentovaný, V5 Elektra mírně omezí jeho velikost, ale zároveň je cítit zlepšení konkrétnosti, výraznější oddělení jednotlivých tónů a také lépe vystižený jejich průběh až do odeznění. Celkově bylo znát, že oproti „nefiltru“ je možná celkový pocit z basu lehce opatrnější, zato je cítit lepší artikulace.

Také u zpěvu z „While I Play“ (Bee Gees | „Life in a Tin Can“ | 1973 | Polydor | 833 788-2) bylo možná bez filtrace cítit o něco více pocitu vzduchu a rozmáchlosti, nicméně IsoTek přidal do hry jednoznačně čistší výsledek a ač byl ve finále možná méně intenzivní, byl třeba samotný vokál jasnější a bohatší na drobné informace, podtrhující jeho živost.

Činorodé výšky v „Meeting of the Spirits“ od Mahavishnu Orchestra („The Inner Mounting Flame“ | 1998 | Columbia | CK 65523) byly napřímo skutečně dosti přímočaré, měly při vyšší hlasitosti tendenci dokonce i tu a tam říznout, ostatně nahrávka je to dosti divoká a živelná, energií nešetří. V5 Elektra sice neumí zachovat tuto jejich průbojnost tak dobře jako V5 Aquarius, takže výsledek je maličko opatrnější, leč čistotu rozhodně zlepší a v tomto pásmu zase ne tak odlišně jako právě výše postavený zmíněný kolega. Je cítit, že činely jsou lépe oddělené, konkrétněji zaříznuté a celkově prostě o kousek lépe texturované.

Podobně by se dalo nahlížet na dynamiku Gershwinovy „American in Paris“ v trochu neobvyklé variaci s orchestrem doplněným dvojicí klavírů sester Labéqueových („Rhapsody in Blue“ | 1987 | Decca 466 424-2). Ne že by poslech s V5 Aquarius (natož s V5 Titan) nebyl intenzivnější, důraznější a celkově silnější, ovšem V5 Elektra také nebudí pocit, že reprodukci nějak škrtí. Hudba dýchala a jen na aparátu nepřiměřeně vysoké kvality bylo znát změknutí tam, kde výše posazené filtry udržely plnou hutnost důraznost. Oproti poslechu bez filtru ubyla celková mocnost, ale přibyl pocit organizovanosti, méně záplavy, více finesy, chcete-li.

Ve valné většina případů, když zapojíte do řetězce napájecí filtr, ubude pocitově expresivita podání detailů (což je férově řečeno realističtější, ač méně chytlavé podání). Tento efekt nastal i u Szymanowského komplexní „O przychodze sam, jako kazales, Królu“ („Complete with Sir Simon Rattle“ | 2008 | EMI Classic | 50999 5 14576 2 4). Na jednu stranu se přednes jakoby uklidnil, takže drobné informace tolik nevyskakovaly na obdiv, na stranu druhou, zaposlouchali-li jste se do změny, jednotlivé nástrojové linky byly zřetelnější a celkově jako kdyby vám systém najednou dal více času a prostoru zaslechnout jednotlivé vrstvy nahrávky.

Změnou prošlo také vnímání prostoru nahrávky Mozartova houslového koncertu K211 (Anne-Sophie Mutter | „Violin Concertos Nos. 2 & 4“ | 1998 | EMI | 5 65539 2 7), kdy systém bez filtrování zdánlivě nabídl rozmáchlejší a větší proporce, s V5 Elektra na vstupu se tak sice zdál lehce úspornější, nicméně jakoby pevnější, lépe ukotvený. Nástroje byly solidněji zasazeny do celkového obrazu, všechno bylo tak nějak soustředěnější, stejně jako se objevilo o kousek lepší předozadní rozvrstvení.

Na „Running Up That Hill“ od Kate Bush („Hounds of Love“ | 1997 | EMI | 7243 5 25239 2 4) bylo možné V5 Elektra tak trochu používat jako ladící prvek a spíše osobní vkus a momentální nálada určí, co je lepší. Bez filtru to byla o kousek větší jízda, bas byl hutnější, ale také rozostřenější (ostatně jako celá nahrávka), zato bylo cítit více vášně, V5 Elektra usadí dění citelně „nohama na zem“, takže v přímém porovnání může chvíli chybět pocit průbojnosti, nicméně v této skladbě důležitá rytmika je pevnější a celý zvuk je uhlazenější, lépe vynikne hlas a ve finále víte, že je to „správnější“.

IsoTek má dlouhou tradici výroby solidních filtračních produktů všech tříd, jejich nová technologická generace V5 pak po dlouhé době přináší zábavný posun v kvalitě, aniž by se nějak extrémně hýbalo s cenovými hladinami – pokud tedy budeme třeba jako náhradu EVO3 Aquarius brát právě představovaný model V5 Elektra a ne V5 Aquarius. To jsou nicméně jen kosmetické záležitosti – za své peníze u tohoto konkrétního modelu dostanete dostatek zásuvek, praktické oddělení výkonových a zdrojových komponentů do dvou napájecích okruhů a tam, kde je napájecí zaneseno rušením také poctivou dávku vyčištění a důstojné zlepšení i v přímém porovnání s dvakrát tak drahým V5 Aquarius a nepoměrně dražším V5 Titan. IsoTek V5 Elektra je vhodným řešením pro systémy střední třídy, kterým dle naší zkušenosti pomůže zazářit ještě o kousek víc a vám dopomůže k proniknutí ještě hlouběji do oblíbených nahrávek – a o to nám všem jde především, no ne?

Kč 35 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkná náhrada za starší generaci modelu Aquarius

+ moderní design, který už nemusíte schovávat

+ dostatek zásuvek

+ dedikované řešení pro komponenty s vyšším odběrem

+ účinnost lepší než EVO3 Aquarius (pevnější a ráznější zvuk)

+ možnost řetězení

ZÁPORY

- snad jen fakt, že V5 Aquarius je ještě citelně lepší

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet