Zdá se, že když máte jako země přes miliardu obyvatel, snadno najdete i poměrně velké týmy talentovaných vývojářů audio techniky. Tak jak se to podařilo firmě Zidoo, která od dobrých multimediálních přehrávačů ukročila se svou „dceřinkou“ EverSolo do hi-fi světa a nejnověji jakožto Luxsin i ke sluchátkovým sférám. Nezapomíná ale ani na – relativní – střední proud pro „normální lidi“, který reprezentuje novinka Play, dostupná v základní verzi či jako CD Edition s vnořenou mechanikou.

Z fyzického pohledu má šasi moderní, patrně všeobecně populární vzhled nízkého kvádru se zakulacenými rohy. Nahoře je vygravírované logo, vpředu zase veliký barevný dotykový displej a známý kruhový multifunkční ovladač s podsvětleným kroužkem okolo. I navzdory oné jisté anonymní univerzálnosti křivek byste však patrně dokázali dovodit, že se koukáte na výrobek této značky.

Pořídíte-li si CD Edition, na levém boku pod horní hranou najdete úzká dvířka, s nimiž se vysouvá jednoduchá mechanika. Je to obdoba notebookové varianty, žádné super robustní řešení, nicméně asi bez problémů odpovídá nárokům dané kategorie, navíc je rychlá a vlastně tichá.

Zajímavě je řešení chlazení přístroje. Aby nedošlo k narušení pocitu estetické čistoty, celá spodní plocha je pokrytá bytelným žebrováním a vzduch proudící ne úplně malou mezerou, definovanou čtyřmi nožkami, odvádí dostatek tepla, aby komponent zůstával přijatelně chladný i po delší době hraní na vyšší hlasitost. Ono k tomu jistě pomáhá i to, že celé základní šasi je hliníkové, žádný jednoduchý plastik.

Na zadním panelu se nachází konektivita s rozmanitostí, která je pro obdobné zařízení plně postačující. Máte tu jeden linkových cinchový vstup, dokonce phono pro MM i MC přenosky, z digitální sféry koax, optiku a HDMI ARC, pochopitelně nechybí Wi-Fi a ethernetové rozhraní. Všechno jistí dva USB 3.0 porty pro připojení disků (lze ale využít i jako digitální výstup) a zemnící kolík. K dispozici máte i dva klasické výstupy – digitální koax a monofonní subwooferový. K tomu pak samozřejmě i dva páry reproduktorových terminálů. Napájí se přes běžnou „velkou“ zásuvku s kolébkovým vypínačem, pro případné řízení v komplexnější sestavě je tu i 3,5 mm vstup pro napěťové spouštění.

Jak vidno, Play CD Edition v sobě kombinuje zesilovač, digitální přehrávač / streamer, DAC a také CD přehrávač (plus ukládání obrazů disků, byť může být škoda, že interní paměť 32 GB nelze rozšířit jako u modelů DMP například). Přístroj se ovládá trochu pastelovějším a jinak organizovaným rozhraním, než sourozenci z kategorie DMP, je tu spousta možností a i když základní filozofie je velmi podobná, nám se možná víc líbí konzervativnější DMP. Ale kdo ví, tyto věci se mění ze dne na den a co bylo v době testování, to o týden později být nemusí. Ostatně styl grafiky Play relativně zrcadlí i nedávné změny v ovládací aplikaci pro chytrá zařízení.

Každopádně si užijete stejně širokou paletu možností jako u DMP – TIDAL, Qobuz (obě služby včetně Connect), Roon, Spotify, TuneIn, Radio Paradise… Plejáda je široká a navíc se s dalšími a dalšími certifikacemi neustále rozšiřuje. Domácí síť zužitkujete přes UPnP či WebDAV, fajn někdy může být i Bluetooth 5.3. Připojit se lze i k datovým cloudům typu Dropbox. Navíc EverSolo vychází vstříc těm, kdo rádi poslech „na pozadí“ – například funkce Listen at Will prostě prochází dostupnou lokální knihovnu i streamovací služby a vybírá další a další písničky pro plynulý proud podobně laděné muziky. A je to ok.

Použitá optická mechanika pochází od Hitachi-LG, odpovídá standardům CD-ROM (tedy žádná DVD nebo SACD, pouze Red Book) a nacházet se má v instalační šachtě s antivibračními prvky. Provoz je svižný, docela tichý a musíme říct, že nás překvapilo, že v kontextu takového zařízení je vlastně ripování CD mimořádně rychlé a ne špatné, stejně tak přímé přehrávání je ok – použili jsme pro srovnání relativně obyčejnou externí USB mechaniku (také z kategorie +/- 2 000,- Kč) a ta měla v obou rolích horší zvukové výsledky. Ale platí, že lépe než disky uložené hraje přímé přehrávání, rip si možná raději zařiďte jinak.

Další věc, kterou Play (nejen CD Edition) nabízí, je kalibrace akustiky prostoru. Vychází z řešení DMP série, můžete použít buď telefon nebo USB mikrofon (pro oblíbené UMIK si umí načíst dokonce kalibrační profil), jednoduchý a přímočarý proces netrvá dlouho. Pokud máte skutečné akustické problémy, určitě je zvládne kompenzovat, na náš vkus ale celkově příliš utahuje a trochu zplošťuje zvuk. Ale jako pomocník pro situace, kdy opravdu hodně duní bas například, to špatné nebude. Případně lze sáhnout po ručním ekvalizéru – k dispozici je 15ti pásmový grafický a 10ti pásmový parametrický. Lze je kombinovat a pohrát si s výstupem dle libosti, případně zvolit některý preset, kde jde ale o generické „žánrové“ křivky typu Blues, Jazz, Rock, Pop apod. To už je zajímavější basový management a možnost nastavit parametry subwooferového výstupu jako je přechodová frekvence nebo fáze.

Základem komponentu je spínaný napájecí zdroj s konfigurací PFC-LLC, kde první zkratka značí Power Factor Correction. To zajišťuje efektivní odběr proudu, minimalizaci fázového posuvu mezi napětím a proudem a v neposlední řadě by to mělo snižovat vznikající elektromagnetické rušení. LLC zase popisuje „indukci – indukci – kapacitu“, tedy řešení rezonančního obvodu pro zvýšení účinnosti spínání a snížení šumu napájecího zdroje.

Sílu dodává modul zesilovače třídy D, nabízející rozumných 60 Wattů do 8 ohm na kanál, potažmo 110 do zátěže poloviční. EverSolo ho nazývají PurePath Ultra HD. Používá jejich vlastní řešení zpětné vazby a vysokorychlostní korekci chyb.

Digitální data zpracovává čip AKM AK4493SEQ s technologií Velvetsound pro příjemné ladění. I díky němu můžete přehrát cokoliv až po PCM 32 bit / 768 kHz nebo DSD512. O to, aby tok dat byl dostatečně plynulý, stejně jako chod celého Play CD Edition se stará vícejádrový procesor ARM. Tomu, že na výstupu bude vždy optimální signál, zase napomáhá vlastní zvukový engine EOS, nadřazený jinak problematickému a omezenému řešení Android platformy, na níž operační systém EverSolo stojí. Své řešení má EverSolo i pro regulaci hlasitosti – jedná se o systém EVC, který proaktivně eliminuje chyby při změně zisku

Play nabízí harmonické zkreslení v audio pásmu pod 0,0037% (5 W / 1 kHz), odstup signálu a šumu přes 109 dB (křivka A / 4 ohmy / 110 W) a frekvenční rozsah 20 – 20 000 Hz v tolerančním pásmu +/- 0,25 dB. Tlumící faktor má být lepší než 107.

Fyzicky představuje EverSolo Play CD Edition objekt se šířkou i hloubkou 23 cm při výšce 7,5 cm, váží 2,9 kg.

Poslech probíhal jednak s Fyne Audio F1-5, jednak s Fischer & Fischer SN-70 (proti Cambridge CXA81 / CXC / EverSolo DMP-A6), ale dostalo se i na KEF Blade One Meta – tam proti Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. O použité kabeláži a množství doplňků se dočtete v pravém sloupci -->.

Od prvních houpavých tónů rytmického basu v „Lovers Rock“ ze stejnojmenné nahrávky zpěvačky Sade (2000 | epic | 500766 2) bylo jasné, že Play CD Edition má lehký akcent k měkké bohatosti, hloubky bujnější, ale ne přehnané, udržující příjemnou libozvučnost a ne špatnou dávku hutnosti a váhy. Vlastně za dané peníze nabídl zesilovač hezký základ – měkčí a uvolněnější, než třeba Marantz M1 nebo Denon Home Amp, ale zato barevnější a pocitově příjemnější. Na tak komplexní all-in-one, dvakrát tak za danou cenu je to prostě fajn, byť lehce po svém – řekněme opravdu do „Velvet Sound“.

Přednes širokého vokálního rozsahu Lary Fabian v „Je Suis Malade“ („Carpe Diem“ | 2009 | Universal | 5319313) nám připomněl svým pojetím v zásadě variaci na ladění DMP-A6 Gen 2, s trochu vřelejším a ne tak detailně prokresleným výsledkem, ale stále v úrovni ještě 5-10 let nazpátek u tak kompaktního přístroje skoro nemyslitelné. Dalo by se říct, že největší devizou je absence jakékoliv nepříjemnosti, čistota je slušná, srozumitelnost solidní, prostě fajn dostupné řešení s dotekem jemnosti a organičnosti. Je znát, že Play CD Edition míří na většinovou posluchačskou populaci, které je jedno, zda vzduchu kolem vokálu je o něco víc nebo o špetku méně, ale chce mít pocit přirozenosti a ten dovede malé zařízení dodat překvapivě dobře a nad rámec standardů třídy.

Přestože i ve výškách hraje EverSolo velmi cinkavé a znělé tóny „First of May“ Sarah Brightman („The Very Best of“ | 2001 | eastwest | 8573 88362-2) s fajnovou dávkou energie, pokud byste se báli, že budou okrouhlé a do příjemna, tak nemusíte. Ani tady samozřejmě nejde o přímočarou analytičnost audiofilského typu, ale má to v rámci své třídy super čitelnost i pocit „kovovosti“, přitom nedochází ani při vyšší hlasitosti k jedovatosti sykavek nebo řezavosti kovu. Opět by se dalo říct, že si někdo znalý věci dal práci vybalancovat zvuk tak, aby byl záměrně „hezký do ucha“ a přitom si vysloveně nevymýšlel.

Ačkoliv se 60 Wattů nemusí zdát jako kdovíjaká hodnota, zjevně solidně zpracovaná kombinace napájení a zesílení udržuje i dynamické špičky velkého tělesa Münchner Philharmoniker, řízeného Sergiu Celibidachem v Prokofjevově „Symfonii č. 1 v D dur, op. 25“ („Symphonies 1 + 5“ | 2004 | EMI | 7243 5 57854 2 8) v přijatelné konkrétnost a s pocitem síly – ten možná pramení i z celkového na spodku maličko hutnějšího vyvážení, leč tak či tak to pocitově funguje. Nejde pochopitelně o zvuk nějak extrémně výbušný, je už z podstaty svého ladění takový měkce poddajný, ale příjemný. A kupodivu „nakrmil“ do jisté míry třeba i velké KEF, byť už jsme pro pocit nějaké živosti museli sáhnout na poslechovou úroveň -15 dB. Ale i tak dobré. Pokud vám lahodí klidnější, ne úplně dravý, ale zvládnutý a solidní projev, kde je opět největší devizou to, že můžete příjemně poslouchat a ono se to tak hezky pozvolna zhoupne a hraje to hezky, pak jste na správné adrese.

Ale výše řečené vůbec neznamená, že by Play CD Edition nedokázal udržet v hudbě pořádek, případně že by něco maskoval. Ano, má trošičku vlastního výrazu, ale jinak disciplínou a přehledností patří do popředí vláčku dostupných audio řešení. „Remember“ tenorsaxofonisty Hanka Mobleyho („Soul Station“ | 1999 | nahráno 1960 | Blue Note | 7243 4 95343 2 2) vlastně hrál jako „normální hi-fi“, srovnatelně s kvalitou, jakou běžně nabízí dělené komponenty velkých jmen v souhrnné hodnotě 20 – 30 tisíc. Čitelnost je spíše organicky nenucená, bez akcentu na nuance, ale třeba činel už je víc než jen úvodní dopad paličky, má svůj dozvuk, šum metliček zase strukturu a jednotlivé linky se neslévají.

Důkazem, že ač hraje laskavě, tak má Play CD Edition reprodukci pod vůbec ne špatnou kontrolou – zařízení za 18 tisíc udržuje i velmi vrstevnatou „God Particle“ německého klasicka filmové hudby Hanse Zimmera („Angels & Demons“ | 2009 | Columbia | 88697520962) čitelnou a nechaotickou. Jak jsme již řekli, nejde o snahu o audiofilii a dokonalou holografičnost, nicméně přehlednost v pravolevém směru je prostě dobrá. Žádná vycizelovanost, ale hezky propojený, šťavnatý, bohatě působící a nechaotický zvuk je jednoznačně fajnový.

Hoboji Heinze Holligera v Telemannově „Fantazii pro flétnu č. 3 v b moll“ („The Artistry of Heinz Holliger“ | 1987 | Denon | DC-8006) dodal Play CD Edition jemnější, jakoby v barvách lehoulince pastelový charakter, ale přesto zachoval nádech dřeva, stejně jako lehký pocit ambientního dění a odrazů v onom celkově naprosto nekonfliktním, libozvučném a trvale příjemně poslouchatelném celku. Je to zajímavý mix technických kvalit a záměrně nalézané vlastní stopy muzikálnosti.

All-in-one EverSolo Play CD Edition je novou generací dostupného dobrého zvuku. Není to a nemá být puristické hi-fi zařízení, naopak jde o krabičku, jež by měla zaujmout místo kdekoliv, kde jednoduchý Bluetooth reproduktor je málo, ale dělené hi-fi zase příliš složité. A přesto i s touhle lifestyle orientací dokáže nabídnout dobré výsledky, v rámci cenové kategorie vlastně nebývale dobré, hlavně z pohledu toho, že s jeho zvukem, který je docela plný, barevný a na příjemno vyvážený můžete strávit celý den, aniž by vás muzika přestala bavit. Není dokonalá, ale je hezká a to se počítá. V charakteru je cítit rukopis EverSolo, též v celkové kvalitě užívání – všechno funguje a to jednoduše a snadno. Míněno jak technicky, tak i zvukově. Bonus je možnost připlatit v případě chuti za CD mechaniku, která v klidu nahradí základní externí transporty a poskytuje možnost rozumně kvalitního přehrávání disků. Snad jen phono je tu maličko doplňkové, i když pro základní gramofony a přenosky bude ok. Jako super kompaktní všestranné řešení je pak Play CD Edition parádní věc ve stylu „zapojit a zapomenout“, protože od té chvíle si už jen (nejspíše v aplikaci) budete volit co a odkud hrát a ono to prostě bude hrát příjemně.

Kč 20 490,- - CD Edition

Kč 17 990,- - základní provedení

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ parádní cena

+ přehledná, rychlá, snadno ovladatelná a „širokospektrální“ streamovací platforma

+ konektivita či obecně široká škála funkcí

+ bezproblémová celková funkčnost pro každodenní fungování

+ zpracování za dané peníze

+ ripování CD i funkce CD přehrávače jsou v dané cenové relaci úplně ok

+ má specifický, ale příjemně laděný charakter

ZÁPORY

- systém korekce akustiky není špatný, ale příliš utahuje zvuk

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: WDQ | www.wdq.cz | www.avhifi.cz 

fSdílet

Tweet