Značka WiiM vykvetla před pár lety do světa hi-fi s velmi dostupnými základními streamery a patřila mezi první, které nabídly něco mezi čistě spotřebními řešeními a opravdovým hi-fi – kvalitativně i cenově. Postupně do portfolia přidala, nutno říci, že při zachování velmi atraktivních cenových hladin, i ambicióznější modely v čele s top řešením WiiM Ultra. Právě k němu je míněn nejnovější produkt, integrovaný (nebo snad výkonový?) zesilovač Vibelink Amp.

Ono určení (jakkoliv ne omezení) potvrzuje identický tvar šasi. Kompaktní krabička má zaoblené rohy a jednoduchou, v dané ceně překvapivě hodnotnou stavbu z hliníku. Na rozdíl od streameru je čelní stěna celistvá a jednoduchá. Vlevo je tlačítko přepínání vstupů s třemi diodami a vpravo otočná regulace hlasitosti.

Podíváte-li se dozadu, je tu veliké spínací tlačítko nad napájecí zásuvkou, v dolní řadě čtveřice zapuštěných terminálů pro banánky (nemusíte se bát, v balení jsou zasouvací redukce pro holé kabely i vidličky), v linii horní najdete tři vstupy. Pár analogových cinchů, koaxiální a optický vstup digitální. Plus 3,5 mm vstup triggeru, takže třeba WiiM Ultra může koncák spustit spolu se svým vlastním zapnutím.

Dominantním prvkem uvnitř Vibelink Amp je samozřejmě výkonová část. Ta dodává 100 Wattů na kanál do 8 ohm a dokonce 200 W / 4 ohm. To je požehnané množství síly. Má jí na starosti čipový zesilovač TI TPA3255 za podpory šestice operačních zesilovačů TI OPA1612.

Druhou zásadní částí je D/A převodník. Analogový vstup neprochází digitalizací, zato oba digitální projdou „analogizací“ – a to za pomoci ESS ES9039Q2M v maximálním rozlišení 24 bit / 192 kHz s PCM formou (jde o limit daného typu rozhraní, ne čipu jako takového). Navíc se Vibelink Amp přizpůsobuje pracovní hloubce a rozlišení signálu, nedochází k převzorkování, upsamplingu apod.

Krom spojení dobrých (v dané cenové relaci rozhodně nad očekávání), byť nijak exotických součástek přišel WiiM s vlastním řešením technologie Post Filter Feedback, o které říká, že to je klíč ke zvukové kvalitě zesilovače. Cílem je výrazně snížit až úplně odstranit závislost výkonové části na proměnlivosti impedance reprosoustav, což je něco, co nemalou část zesilovačů třídy D – primárně ty dostupnější – podstatně ovlivňuje.

Vibelink Amp jsme dostali společně s WiiM Ultra, nicméně zkoušeli jsme ho také ve spolupráci s EverSolo DMP-A6. Poslouchalo se přes Fischer & Fischer SN-70, porovnávalo s Cambridge CXA81 a to komplet na kabelech Dynamique Audio – o podrobnostech sestavy se dočtete v pravém sloupci -->.

První co jsme zjistili byla překvapivá diskrepance mezi analogovými a digitálními vstupy. Přestože by neměl analog být nijak upravovaný, s oběma streamery byl jaksi měkký, ne úplně transparentní a působil o hodně méně živě a energicky, než vstupy digitální. Preference je tedy opravdu jasná a nejde o žádné nuance. Tím se i níž uvedené dojmy vztahují právě k použití digitálního vstupu. A musíme říct, že i k synergii, kterou Vibelink Amp má právě se souputníkem WiiM Ultra.

Basová linka z „Follow Me“ (Pat Metheny Group | „Imaginary Day“ | 1997 | Warner Bros. | 9362-46791-2) byla za ty peníze neskutečná. V kategorii 10 tisíc (no dobrá, 20, když spočítáme i Ultra jako řídící prvek) je to neuvěřitelné. „Digi“ pevnost a rychlost, vrnivé napětí, pocit hloubky fajnový a i když cítíte, že bas je trochu do kulata, má už i nějakou strukturu a vůbec je v té třídě bezkonkurenčně konkrétní a energický. Fascinující sledovat, kam se posunul segment „entry level hi-fi“. Každopádně se nám líbila razance i pevnost spodních oktáv, Vibelink Amp to „umí prodat“.

Skvělý pocit (v kontextu té dostupné ceny) jsme měli také z toho, že Vibelink Amp prostě nešumí, je tichoučký a tím umožňuje vyniknout zpěvu Renée Fleming v „Měsíčku na nebi hlubokém“ z „Rusalky“ v podání Sira Soltiho a orchestru LSO („Great Opera Scenes“ | 1997 | Decca | 455 760-2). Středy jsou pocitově zřetelnější a kontrastnější, než slibují běžné standardy dostupné elektroniky. Ačkoliv menší detaily a nuance nejsou nějak zásadně zaostřené, srozumitelnost však působí velmi dobře, stejně jako míra živosti a energie. Za 10 tisíc je to bezmála triumfální, v pohodě srovnatelné s CXA81. Jak jsme řekli, nejde o „vybroušený“ zvuk, ale poctivý a dobrý.

Pocit víc než dostatečné konkrétnosti za čtyřmístnou cenovku objevíte i na cinkotu výšek v „Two Bass Hit“ Sonny Clark Trio („Sonny Clark Trio | 2002 | nahráno 1958 | Blue Note | 7243 5 33774 2 7). Reprodukce působí docela konkrétně, slyšíte v ní i nějaké ty dozvuky a když dopadne palička, není to sypání písku na plech, ale vcelku již poctivé „křach“. Opět se nedočkáte audiofilní míry nuancí, nicméně výše citovaná čistota tichost nechávají vyznít jednotlivé noty překvapivě jasně. Hlavně ale nijak hrubě, ukřičeně nebo jakkoliv jinak problematicky. Prostě „tak akorát“.

V čem pak vězí největší potenciál třídy D, to je samozřejmě dostupný výkon, ale i pocit svižnosti a průbojnosti – obého má na základní zesilovač Vibelink Amp poctivou porci, takže nástroje Viklického, Frisella, Driscolla i Johnsona v „Boston“ („Okno a dveře“ | 2012 | Supraphon | SU 6064-2) jsou živé tak, jak to potřebuje divočejší jazz. V ohledu dynamiky se nejvíc projevuje limit analogového vstupu a naopak superiorita digitálu – ten je o hodně semknutější, výbušnější, razantnější. Zesilovač vlastně suverénně udržuje slušnou dávku napětí a drajvu i při vyšší hlasitosti, na tak levné řešení má velmi dobrou jistotu, i když pro úplnost chybí trochu „masa“ a „podstaty“. Nicméně rytmika a jistota jsou opravdu slušné – kdyby někdo na začátek cenovky připsal jedničku, možná v některých momentech i dvojku, nebylo by to úplně mimo mísu.

Respighiho transkripce původní Vivaldiho „Sonáty pro housle a klavír, op. 13“ (Yuval Yaron | „Devil’s Thrill“ | 1996 | naim | naimcd018) sice nezněla s nějakou ultimativní transparentností, přesto čistá a zřetelná tak, aby to představovalo etalon nejdostupnější sféry. Vibelink Amp má lehouce kulatější, měkčí charakter, to zase ne že ne, nicméně dostatečná pevnost, respektive kontrola mu neschází. Čitelnost, kterou předvádí v kombinaci s WiiM Amp byla tak dobrá, že jsme chvíli reálně přemýšleli na výměnu výbavy základní redakční sestavy. Není to tak, že by se set WiiM zabýval nejniternějšími nuancemi či rozkrýval netušená zákoutí nahrávek – s klidem však ukáže nahrávky čistěji a jasněji, než snad vše v klidně dvoj- až trojnásobně drahé kategorii.

Prostor hudební scény „Theme In a Search of a Movie“ Eddie Harrise („The Best of“ | 1989 | nahráno 1968 | Atlantic | 7567-81370-2) se zdál být adekvátní, přiměřený světu dostupného hi-fi. Hloubka se tu neobjevuje, ale je to ok, zesilovač stíhá rozlišit jednotlivé linky tak, aby nástroje měly své místo a slušnou celkovou přehlednost. Ne fascinující plasticitu, leč stále velmi dobrý a „nerozostřený“ prostor.

Part valčíku z Chačaturjanovy „Maškarády“ (Alfred Newman / Hollywood Bowl Symphony Orchestra | „Balletes and Concertos“ | 2010 | EMI | 50999 6 27890 2 8) se zdál hrál libým, středně plným, nekonfliktním a přesto příjemně kontrolovaným způsobem. Hudba plyne díky jistému nízkofrekvenčnímu základu, za 10 tisíc ve vlastně neuvěřitelné kvalitě. WiiM sám má lehounce vřelejší, kulatější a spolu s WiiM Ultra trošičku i měkčí styl, nezastírá však hudbu, čímž se ta dobře poslouchá i po delší dobu.

Hi-Fi draci z dálných krajů už pár let reformují to, co je možné v nejdostupnějších třídách seriózně zamýšlené audio techniky a WiiM není výjimkou. WiiM Ultra s cenou kousek pod 10 tisíc je krásný zdrojový / řídící komponent, ve spojení s WiiM Vibelink Amp se ale mění v neskutečně zajímavou mikrosestavičku s makroschopnostmi, která bude v ceně 20 tisíc těžko hledat konkurenci. Nejde o revoluci, kdy byste měli zahazovat své sestavy za 30, 40, 50 a víc tisíc, ale jestliže chcete fajnový zvuk za skvělé peníze, navíc v kompaktním balení, tak Vibelink Amp je sám o sobě super výkonový stupeň, který v kombinaci s Ultra vytvoří skutečně hi-fi sestavu…

Kč 9 490,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ na koncák praktická konektivita

+ možnost úpravy zisku / hlasitosti

+ za danou cenu neuvěřitelná autorita a jistota

+ pocit dynamičnosti

ZÁPORY

- kvalita analogových vstupů je „tak tak“

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet