Začal sychravý podzim, večery začínají brzo a ven se člověku nechce, takže by se dost možná dalo říct, že je nejlepší část roku pro ty, kteří rádi poslouchají hudbu - už si nemusíme vymýšlet důvody, proč nikam nejít a proč zůstat v teple domova s oblíbenou hudbu na oblíbeném médiu.
Jsem moc rád, že i na mě padla v předposledním týdnu právě taková nálada (to když jsem během jednoho týdne zajel do Itálie za Sonus faber, do Londýna za Chord Electronics a do Trnavy na hi-fi výstavu), protože do té doby jsem se nezastavil - ráno, večer, pondělí nebo sobota, pořád, pořád, pořád.
Když děláte něco, co vás baví, snadno zapomenete, co je za den nebo hodinu. Koneckonců, letos už jsem i díky tomuhle neutuchajícímu nadšení napsal přes 160 recenzí (což je, když jsem se na to tak podíval, číslo svým způsobem až děsivé a já jsem na sebe řádně pyšný - jsou tací, kteří napíšou méně v pětičlenné redakci a to stále věřím, že se své práci věnuji tak jak se jí věnovat má a že moje texty mají hlavu a patu nejen z mého pohledu, ale i z pohledu vašeho, čtenářského).
Ale ono i tohle ponoření není vlastně tak ideální - trocha odstupu je důležitá, abyste docenili o to obyčejné, to každodenní. Už jsem totiž byl v situaci, kdy mě zase až tak moc nebavilo delší dobu poslouchat nic krom absolutního high-endu... Stačilo ale být týden a půl "pryč" a voilá - vrací se radost z poslechu hudby a je zase radost objevovat jak hraje to a jak hraje ono.
Takže moje rada? Užijte si podzim... Jděte ven, trochu promrzněte, abyste pak mohli přijít domů a řádně docenit to, že si vytopíte místnost nejen kamny, ale také vřelou hudbou (a ti šťastnější třeba i nějakým tím áčkovým koncákem :)).
Nuže - vzhůru za hudbou!
