Kanadští Simaudio jsou právě ve fázi transformace své nabídky, kterou zjevně přizpůsobují modernímu publiku – jednodušší přístroje, více funkcí v jednom šasi (což mimo jiné umožňuje i vývoj techniky, není to jen věc trendů) a tak dále a tak dále. Po vrcholné North Collection se objevila nižší Compass Collection (patrně jakože kompas prostě nutně ukazuje k severu a vytyčuje vaše další kroky), v níž je doposud jediný komponent – streamující, široce vybavený zesilovač 371.

Základní duch 371 samozřejmě navazuje na starší „třístovky“, všechno je ale zjevně prošlo faceliftem. Výrobce zůstává věrný třísegmentovému čelnímu panelu, prostředek však tvoří v této úrovni u Moon doposud nevídaný velikánský displej za akrylovou vrstvou – je barevný a krásně čitelný, ovšem pohříchu nikoliv dotykový. K ovládání máte klasickou „dálku“, samozřejmě aplikaci nebo sedm fyzických tlačítek ve vertikále po levém okraji displeje – ne že by to s nimi bylo nějak složité, ale dotykové rozhraní má prostě své výhody.

Boční segmenty čela jsou nově lehce vyboulené, to vytváří elegantnější a odvážnější optiku než dřív, přitom přístroj není o nic větší. Posledním prvkem vpředu je tradičně vpravo umístěný veliký ovladač hlasitosti, nepočítáme-li decentně zapuštěný 6,3 mm sluchátkový jack.

K pokochání je i horní panel, obecně zpracování poskočilo a je znát, že Moon chce být součástí běžného obývacího pokoje. Na panelu jsou žebra v pravolevém směru, při pohledu shora vidíte, jak jsou mezery mezi nimi stále hlubší a hlubší, až vytvoří větrací průduchy. Chlazení jsou zasvěceny též boky s jemný vrypy chladících ploch. A nikde – v normálních pohledových úhlech – ani šroubek.

Zadní plocha je typický Moon, tady žádnou velkou inovaci vidět není. Reproduktorové terminály jsou na každé straně nahoře, zhruba uprostřed je veliký blok digitálních rozhraní (Bluetooth / Wi-Fi, dva koaxy, optika, HDMI ARC, USB C a dvě ethernetová rozhraní.

Analogový svět je v souladu s nutnostmi dnešní doby minimalizován – vstup pro gramofony s MM i MC přenoskami potěší, jedny linkové RCA a jedny XLR stačí. Plus bonus v podobě stereofonního cinchového výstupu, třeba pro další koncový stupeň při budoucím upgradu.

No a pak už je tu jen napájecí zásuvka s vypínačem, 3,5 mm jack napěťového spouštění externích komponentů a servisní USB C.

Zvenku je vše spíše v duchu lehkých úprav, uvnitř je nového ale opravdu hodně. A obecně je tu docela plno, plošné spoje vyplňují skoro každou skulinu, napájecí zdroj zabírá celou šířku přední části šasi a je poctivě stíněný, stejně jako další citlivé bloky.

O vnitřních řešeních vlastně Moon zase tak moc nemluví, na druhou stranu se dozvíte, že architektura zesilovače stojí na koncepci MDCA (Moon Distortion Cancelling Amplifier). Používá vlastní formu korekce signálu, pracující mimo signálovou cestu. Ta je pak mimo jiné bez vazebních kondenzátorů mezi stupni a zároveň také MDCA z principu své funkce má úplně eliminovat přítomnou stejnosměrnou složku. Fakticky jde o stejnou topologii, kterou používají velké modely 641, 761 a 861.

V této konkrétní aplikaci poskytuje zesilovač víc než dostačujících 100 Wattů do 8 ohm a přesný dvojnásobek do 4 ohm. Pracuje v rozsahu 5 – 100 000 Hz (- 3 dB) při celkovém harmonickém zkreslení (při započtení šumu) v rozsahu jen 0,003 (1 W) – 0,009% (100 W). Odstup signálu a šumu je lepší než 108 dB, tlumící faktor dosahuje hodnoty 425.

Stabilitu napájení zajišťuje systém MHP (Moon Hybrid Power), kombinující klasický toroid s pečlivými regulacemi a spínanými prvky. A samozřejmě nechybí blok MiND 2 pro digitální data. Krom digitálních vstupů je tu samozřejmě streaming všeho od lokálního obsahu z domácího serveru, přes Spotify až po TIDAL a Qobuz (včetně Connect variant), jet můžete i přes AirPlay 2 nebo Roon. Moon specifikuje podporu až k 32 bit / 384 kHz nebo DSD256, jakkoliv použitý model čipu zůstává utajen.

Moon ještě na závěr říká, že se u phono modulu inspiroval svými kompaktními externími boxy a zrovna tady staví na vylepšených obvodech 110LP v2, takže výsledek ekvalizace má být lepší, než právě u tohoto fajnového phono předzesilovače. Parametry si pohodlně doladíte v nabídkách, bez nutnosti cvakat nějaké přepínače.

Zesilovač má kompaktní rozměry – 42,9 cm na šířku, 38,5 cm do hloubky a výšku jen 8,7 cm. Váží běžných 9 kg.

Pro někoho za zmínku může stát, že mimo jednoduchého (ač dostačujícího) dálkového ovládání si můžete dokoupit prémiový a stylový ovladač BRM-1, který používá i North Collection.

Moon 371 jsme měli k dispozici v úplně novém stavu, takže si prošel asi týdenním zahořovacím obdobím, kdy hrál u pracovního stolu na Fyne Audio F1-5 namísto Accuphase E-700 / Bluesound NODE (Gen 4), ale zkusili jsme ho také nechat bublat při rozehrávání XAVIAN Unica namísto setu Cambridge CXA81 / EverSolo DMP-A6 Gen 2. Hlavní poslech však samozřejmě proběhl s KEF Blade One Meta, kde nahradil Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. O kabelech, filtrech, podložkách, akustice a všem ostatním více v soupisu v pravém sloupci -->.

Už od prvních momentů, kdy hrála „Paper Trails“ od experimentálně elektronických Darkside („Psychic“ | 2013 | Matador | OLE10355) bylo cítit, že Moon u svého 371 vsadil na trochu jiné ladění, nejspíš s cílem oslovit co největší počet „běžných lidí“. Ne že by basová složka, ve skladbě hojně zastoupená, nebyla přes 371 pod dobrou kontrolou. Zároveň má však jasný vlastní výraz, pokud bychom měli charakter přiblížit pomocí použití stereotypů, přímo se podbízí označení jako „analogový zvuk“. Nabídne až medovou sladkost, krásně vřelou podobu, kulatý a poddajný se rozlévá prostorem, je tu i trošku „duc“ pocitu, kdy zesilovač pošťouchne líbivou část frekvenčního rozsahu. Přesto Moon zvládá v klidu – odpovídajícím způsobem pro prémiovou cenovou úroveň – rozkreslit strukturu, nabízí masitost a pocit nenucené samozřejmosti. S každými připojenými reprosoustavami však vynikla hlavně až mazlivá, špetku vřelejší, zvukomalebná uvolněnost a maximální relax.

Velice podmanivá, krevní tlak snižující, stres gumující a koutky úst zvedající příjemnost je patrná i na jemném, hlaďoučkém a barevně mocně saturovaném středním pásmu. Možná není úplně neutrální, ale rozhodně je krásné, jak ukázal soprán Véronique Gens v ukázce z cyklu „Trois Poémes“ Giullauma Lekeu („Nuits“ | 2020 | Alpha | ALPHA589). 371 nabízí skutečně emotivní, elegantní, nádherně plný, velice „lidský“ projev – ale to hlavní kouzlo je v tom, že to není za cenu laciných efektů, které poskytnou podobné ladění, ač vše „rozmáznou“. Tady zůstává prémiová srozumitelnost, velmi dobrá čitelnost a pocit kontroly. Vše je jasné a zřetelné, jen strašně „sexy“.

Přestože svébytná tonalita je citelná i v nejvyšší části spektra, kovovým tónům v „My Favorite Things“ Youn Sun Nah („Same Girl“ | 2010 | ACT Music | ACT 9024-2) nechybí pravověrné kovové „cvaknutí“, solidní textura ani znělost. Jistě, okraje mají lehce jemnější, též pronikavost není úplně jako když zatloukáte hřebík, ovšem ta celková krása, uvolněná lehkost a pocit naprosté neagresivity, který zajistí dobré poslechové dojmy nejen audiofilských záznamů, ale reálně úplně čehokoliv, to je vlastně super – přesně takový zvuk si totiž určitě „normální většina“ lidské populace oblíbí ke každodennímu vstřebávání. Když se soustředíte na míru prokreslení, dozvuky a nuance, ono to tam také všechno je – v dobré proporci k vyšší, ač dnes neextrémní cenovce, je to dobře zvládnutý zvuk bez šumu nebo pocitu zkreslení, jen lehce přibarvený vlastním srdcem 371.

Zajímavé bylo vnímání dynamiky středně velkého ansámblu Dukea Ellingtona, který ve společnosti tříoktávového (alt – soprán) rozsahu Elly Fitzgerald hraje klasickou „Caravan“ a to v pěkném zvukovém remasteru na „Verve Jazz Masters 4“ (1994 | nahráno 1957 | UMG | 00602455164940). 371 prezentuje hudbu vskutku plnotučným, libým způsobem, přitom zcela v klidu – když ale přijde na hudební vzedmutí, umí zareagovat. Záměrně ne 100% střelhbitě, ale zato se silou pufající lokomotivy, až to jednoho překvapí. Zvuk je nicméně zejména pružný, sytý a měkce poddajný, pokud chcete dynamiku definovat jako pocit síly a váhy, tak 371 si na svou třídu vede rozhodně velmi solidně.

Člověk by jistě řekl, že pokud má přístroj celkem zřetelný charakter jako právě 371, bude to za cenu prezentace nuancí, detailů a vůbec konkrétnosti informací. Jenže jak se podle „If You Could Read My Mind“ ze stejnojmenné nahrávky Kanaďana Gordona Lightfoota (2009 | nahráno 1970 | Warner | 075992745161) zdá, tak vývojáři v Simaudio dokázali zachovat maximální libozvučnost a příjemnost, aniž by však obětovali právě čitelnost. Jistě, je to velmi nenucené, balancující na hranici těch sprostě zjednodušujících předsudků o „analogovosti“ až „elektronkovosti“, přesto to krom pocitu vřelé příjemnosti ale nezastírá ani texturu, ani kovový témbr strun, stejně tak tu už „drhnou“ smyčce po strunách doprovodných nástrojů v pozadí. Prostě to i přes lehce patrný vlastní výraz nabízí skutečně skvělé hi-fi kvality, není to zkreslené ve smyslu nedostatečně přesného zpracování či přítomnosti nějakého šumu. Naopak, prokreslení už je opravdu výtečné, zabalené prostě do líbezně kulaté formy.

Něco přesnosti, pokud byste prozatím stále pochybovali, vypovídá i to, jak čistě a zřetelně usazuje 371 zvuky do stereofonní scény v klasické audiofilské perličce „If I Could Sing Your Blues“ (Sara K. | „Play On Words“ | 1994 | Chesky | 090368027863). Nejsou tu žádné olbřímí rozměry, všechno se zdá být kultivovaně seskládané a jednoduše přehledné. Cítíte, že to není hologram s dokonale vybroušenou prezentací, o to silnější pocit organické propojenosti tu však panuje. Měkce a elegantně vedená reprodukce vás jakoby vsákne a jediným validním kritériem jako by tu byla příjemnost – té je pak prakticky nekonečno. V souladu s očekáváním drahého hi-fi světa tu cítíte pořádek, ale ne strohý, spíše takový ten živý a dýchající, vnitřně propojený.

Rockovou „Ramblin‘ Gamblin‘ Man“ Boba Segera („Live Bullet“ | nahráno 1976 | Capitol | 00602557774658) provázela houpající se, pružná, přesto dostatečně intenzivní a silná rytmika, je trochu cítit důraz na tělo kopáku a i když to není urputná jízda nebo nějaká nabroušená dravost, hudba komfortně plyne, je skvěle plná, naprosto nekonfliktní a neúnavná, aniž by to však znamenalo ztrátu zajímavosti. I tenhle expresivní živák si užijete, ač nemá takovou tu bezprostřední dramatičnost na ostří nože. Tady je to bezpečná a za každých okolností mile poslouchatelná forma, kterou se nemusíte být dát pěkně nahlas, ale obstojí i v tišších úrovních, protože se projevuje prostě pořád stejně příjemně.

Streamující zesilovač s širokou výbavou Moon 371 navazuje na tradici šikovně koncipovaných a dobře fungujících zařízení firmy, leč posouvá celý koncept ještě dále vstříc běžným domácnostem a každodennímu nasazení v moderním světě. Ani ten, kdo se o hi-fi pranic nezajímá, nebude mít problém 371 ovládat, protože si snadno pustí televizi, gramofon i stream ze Spotify, přičemž všechno bez výjimky zní velice libě. Náročnější posluchač na druhou stranu ocení, že navzdory tomu přítomnému vlastnímu výrazu, zachovávajícímu neochvějnou laskavost, příjemnost a vlastně až muzikálnost nedochází k redukci čitelnosti, dynamiky nebo prostorovosti, můžete si pořád užít v dané ceně naprosto adekvátní pocit zřetelnosti a artikulace, jakkoliv ve velmi neobvykle laskavém pojetí. Právě to je hlavním kouzlem 371 – zbavuje vás pocitu, že musíte řešit, co poslouchat, aby to bylo hezké. Všechno je… Kdykoliv, jakkoliv a pořád. Moon 371 tak možná není puristicky audiofilská záležitost, ale má neobyčejné kouzlo, s nímž je radost pobýt.

Kč 168 000,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/6860b6ba-139a-41fa-81b5-6d65e2825c34

--- --- --- --- ---

KLADY

+ celkově elegantní, příjemně ovladatelný i fungující celek

+ dostatečná podpora v analogové i digitální doméně

+ medový, vřelý, krásně hladící zvukový profil

+ svižné reakce, stejně jako minimální zahřívání předurčují 371 k provozu v běžném obýváku

+ celkově příjemná hudebnost v prémiové kategorii „pro normální lidi“

ZÁPORY

- dotykové ovládání by někdy bylo k věci

- tonalita není neutrální, pokud vám zrovna tohle vadí

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet