Skotsko je zem malebná, leč svérázná, plná řekněme drsné romantiky. Není pak divu, že tam vznikají věci, charakterizovatelné víceméně stejnými slovy. Jako třeba reprosoustavy – dříve jim bezkonkurenčně vládla sláva Tannoy, dnes už bude ovšem větší věhlas morálních následníků (můžeme-li to tak nazvat) jménem Fyne Audio. Ti mají v portfoliu docela dost různých sérií, u té s označením 500 se poprvé rozhodli přidat také Special Production (ve zkratce SP) modely, neboli do víceméně stejných kabinetů uzavřené technologie ze řady vyšší a cenou „někde mezi“, což je rozhodně lákavá myšlenka.
Mezi malými regálovkami F500SP a většími sloupky F502SP stojí kompaktní sloupečky F501SP. Na první pohled splňují vše, čím si zařadíte reprosoustavy do škatulky tohoto skotského výrobce. Čistě pravoúhlé ozvučnice, lehounce vyklenutá čelní stěna, bytelný podstavec a hlavně patrný koaxiální měnič, v tomto modelu doplněný o jeden basák.
Začněme ale třeba odspodu – tam najdete masivní hliníkovou základnu ze dvou distančími nožičkami spojených hliníkových plátů. Do podlahy se reprosoustavy zapichují čtveřicí ostrých robustních hrotů. Do mezery mezi pláty vyfukuje svou energii spodní bassreflex, jeho energii rozkládá do všech směrů trn difúzního systému BassTrax.
Samotné korpusy jsou zhotovené britskými truhláři z MDF profilů, za každý z měničů najdete horizontální vzpěru, další pak dole drží reflex a vytváří zároveň komoru pro modul výhybky. Vnější povrch je okrášlený moc hezkou dýhou v hlubokém laku (či čistým černým nebo bílým piano lakem) a celkově je zpracování o kus dál (a třeba i ony konstrukční panely mají vyšší hustotu a tím i pevnost), než u běžné pětistovkové řady. Vnitřní komory jsou tlumené kombinací akustickou látkou a polyetherovou pěnou.
Čistotu zadní stěny udržuje výrobce prakticky maximální, jen u paty najdete kovový čtvereček, skrze nějž koukají na svět čtyři reproterminály pro bi-amping / bi-wiring. Mezi nimi je ještě malý konektor, umožňující podle tradic značky dodatečné přizemnění reprosoustav, konkrétně šasi měničů.
To nejdůležitější pro reprodukci hudby se nicméně „odehrává“ v horní části přední desky. Nahoře je jeden měnič pro výšky a středobasy, pod ním čistě basová nekoncentrická obdoba. Kolem obou je vedený stříbrný kovový kroužek, zajímavě seříznutý po levé a pravé straně, v oblastech s plnou šíří je vidět řadu šroubů. Design je to trochu industriální, ale hezký.
Koncentrický IsoFlare reproduktor je tu v 15 cm verzi a úpravě SP, kdy former, cívka i magnety vychází mnohem víc z technologií a materiálů řady 700 než 500. Měnič kombinuje membránu z různorodé směsi vláken, v jejímž prostředku má svůj zvukovod 2,5 cm hořčíková kopulka pro výšky, poháněná neodymovými magnety.
Basové dvojče má ve středu místo výškáče logicky jen proptiprachový nástavec, sdílí však s hlavním reproduktorem průměr, materiál i závěs FyneFlute, neboli gumovou vlnku se štědrými zářezy, snižujícími vliv na výsledný zvukový charakter. Stejný je také odlévaný hliníkový koš.
Zcela nově předělaná je také frekvenční výhybka, spojující všechny tři měniče do 2,5 pásmového konceptu pomocí filtrů na frekvencích 250 a 1 700 Hz. Používají se jak součástky, tak topologie z řady 700. Znamená to cívky s laminovaným jádrem, polypropylenové kondenzátory nebo třeba postříbřené měděné kabely Van den Hul. Součástky jsou podrobeny kryogenickém ošetření.
Fyzicky nejsou F501SP nijak dramatické. Mají výšku 98,4 cm, šířku 28,8 cm a hloubku 32 cm (půdorys platí včetně podstavce), přičemž váží 21 kg. Reprosoustavy pracují v rozsahu 36 – 34 000 Hz, mají impedanci 8 ohm a citlivost 91 dB / 2,83 V / m.
Poslech probíhal v showroomu dovozce na sestavě Burmester 088 / 089 / 911 MK3 v alternaci s Musical Fidelity A1 a AVID Accent, případně přehrávačem Accuphase DP-450. Napájelo se přes IsoTek V5 Sigmas, propojeno bylo Nordost Tyr 2 a reprosoustavy byly posazeny na Blue Horizon Spike Shoe Extreme. Porovnávali jsme třeba s Fyne Audio Vintage 15 a dalšími.
Jakkoliv jsou reprosoustavy Fyne Audio obecně hodně energické a umí ochotně „kopnout“, F501SP překonávají standardy pětistovkové řady notnou měrou a basová linka v „Gentlemen“ od The Afghan Whigs („Gentlemen“ | 1993 | Elektra | 0075596150125) má nejen dobrý objem, ale zejména šmrnc a drajv, byť charakter nepostrádá spíš trochu „ducnutí“, spíš než utaženou preciznost. Je to takový sytý, koncertní, pevně frázující a napjatý spodní základ, díky kterému hudba šlape, je dostatečně kontrolovaný, spíše než masivní a zaplňující, ačkoliv i tak je ho z relativně kompaktních ozvučnic nemálo.
Také hlas Grace Potter v „Love is Love“ („Daylight“ | 2019 | Fantasy | 0888072117396) se jevil velmi bezprostředně, spíše než na audiofilské nuance a detaily je však střední pásmo zaměřené na výbušnost, otevřenost a jasný až intenzivní projev. Sykavkami ne úplně delikátně obdařená nahrávka tak zní řízněji, ale F501SP už ani u takového materiálu nejsou „sprosté“, neřežou do uší, ale nebojí se dát břink záznamu řádně najevo. Přesto nejde o nějak ukřičenou, agresivní nebo tvrdou reprodukci, reprosoustavy už mají dostatečnou rezervu a kvality, aby udržely i solidní srozumitelnost a zábavnost.
Výšek zejména směrem od bicí soupravy se v „Moon Song“ Cécile McLorin Salvant („Ghost Song“ | 2022 | nonesuch | 0075597914672) zdálo být trochu víc, respektive působí tak nějak exponovanějším, jasnějším dojmem. Činely nepůsobí vysloveně ve středu všeho dění, nicméně zdají se jednoznačně nebojácné. Ale i díky tomu má ševel štětečku třeba zřetelně čitelnou strukturu a kov svůj charakteristický živý říz.
Z pohledu dynamiky bychom F501SP definovali jednoznačně jako ochotné, umí se do hudby položit a nehrají si na nějakou křehkou opatrnost, vše je pěkně živé a odhodlané, ne však nekontrolované nebo zběsilé. Jeden z nejoceňovanějších záznamů Wagnerovy „Die Walküre“ se sopranistkou Leonie Rysanek a dirigentem Karlem Böhmem před Bayreuth Festival Orchestra (1997 | Classic CD | 81) byl zreprodukován překvapivě důrazně, z relativně štíhlých, středně velkých sloupečků vlastně ve všech kombinacích proudila energie, můžete nastavit hlasitost i docela vysoko a F501SP se tam vlastně líbí, přesně v duchu jejich koncertního charakteru. Jako kdyby prostě chtěly hrát…
Koncertní charakter F501SP se, pravda, trochu méně soustředí na podání detailů v takové té pečlivě vykreslené audiofilské podobě. Ne snad, že by netypický kvartet dvou klavírů sester Labéqueových a dvou doprovodných kytaristů „Eclipse“ („Dream House Quartet“ | 2023 | Deutsche Grammophon | 00028948588329) byl nějak chaotický nebo nečitelný, to ne. Pořád je to prémiové hi-fi na hranici high-endu a celé dění je posazené vpředu, dostatečně zřetelné a čisté, ale nezabíhá k nejniternějším nuancím a dozvukům, spíše se jasně drží primární podstaty a prezentuje ji s vášnivou živostí.
Výtečný pak mají F501SP způsob podání prostoru hudební scény. V „You Can’t Hurry Love“ Phila Collinse („Hello, I Must Be Going!“ | 1982 | WEA | 299263) vykreslily obraz se skoro sluchátkovou soustředěností a blízkostí, prezentovaný dopředu směrem k posluchači, prostorný a zaostřený, velmi konkrétní a splňující všeobecné představy o výhodách koncentrických řešení. Dokonce už je tu hezká hloubka scény, táhnoucí se až za ozvučnice, díky čemuž opět jako kdyby zvuk přesahoval proporce, očekávatelné od takových ozvučnic.
Šarmantně francouzská popová „Help Yourself Out“ od Hyphen Hyphen („C’est la vie“ | 2023 | Parlophone | 09190296150043) má celkem tah na bránu a moderní produkci a její síla je skrze F501SP přenesená ve skvělé míře, zdůrazněný popový rytmus je dravý, ale kontrolovaný, hudba tím pádem intenzivní, razantní a pronikavá. Reprosoustavy vás dokážou obklopit zvukem, rozhodně nepůsobí jakkoliv opatrně a skutečně svým stylem připomínají takový malý koncert, vtěsnaný do poslechového prostoru.
Modely „SP“ od Fyne Audio jsou zjevně dělané pro radost autorů samotných, kteří vzali funkční solidní koncept a dotáhli ho o notný kus dále – fyzické provedení je rozhodně luxusnější, všeobecně reprosoustavy přes zachování proporcí působí dospěleji (nakonec také stojí víc než 2x tolik než základní F501, to se musí někde projevit). Nicméně naštěstí fakt, že se cenově blíží F501SP sloupku z vyšší řady F702 se naštěstí projevuje právě i v tom, že zní fakticky téměř tak jako onen o sérii výše zařazený model. Je odvážný, velmi energický, pevný, plný, koncertně živý a výtečně prostorový. Možná nejdou tyto Fyne Audio k nejjemnějším nuancím a neukazují audiofilské jemnůstky, nicméně dokážou rozhodně zahrát vášnivě, dramaticky a výbušně, takže hledáte-li právě takový styl zvuku, jsou F501SP skutečně velmi zábavné.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose koaxiálního měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, vysoký strop se zavěšenými pohltivými panely,…) byť bez rozsáhlých akustických úprav.
Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.
Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.
Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)
Jak vidno, většina reprodukovaného pásma se jeví být vyrovnaná, bas pod úrovní 100 Hz je nicméně o kus zdůrazněný, výšky pak zase citlivě reagují na natočení ozvučnic, kde přímé vyzařování zdůrazní energii kolem 2 – 3 kHz (což by mohlo vést až k riziku ostrosti), natočení „mimo“ uši zase znamená celkem rychlý pokles energie nad 10 kHz. Budete tak muset doma v závislosti na konkrétní akustice a vlastnostech prostoru pečlivě natáčet. Reprosoustavy nicméně reálně nabízí i 35 Hz, což je solidní.
Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)
Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli
Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)
Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár
Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)
Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou
Waterfall
Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru
Step response @ 1 m v ose tweeteru
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
Impedance ukazuje první sedlo s nejnižším bodem kolem 30 Hz, což bude nejnižší ladící kmitočet systému (což je imponující), mezi 80 a 90 Hz nicméně F501SP padají až pod 3 ohmy a ačkoliv tu nejsou žádné prudké změny nebo náznaky nežádoucích rezonancí, je vhodné zvolit pevný zesilovač s rezervou. Jinak nejsou F501SP nijak extrémně náročné, ale ani úplně jednoduché.
CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V
Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]
Kč 114 980,- - ořech ve vysokém lesku
Kč 99 980,- - černý nebo bílý vysoký lesk
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/reprosoustavy-podlahove/5413-fyne-audio-f501sp#sigProId41653850cc
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kompaktní formát a přitom spousta energie
+ pevný, razantní zvuk
+ krásný prostor
+ lákavá kvalita výroby
ZÁPORY
- není to zvuk zaměřený na audiofilsky filigránské detaily
- příplatek za „SP“ verzi je dost šťavnatý
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz