Italská značka Audel byla založená pány z horkého sicilského Palerma (kousek od něj stále sídlí) a specializuje se na trochu odlišnou konstrukci reprosoustav. Míněno vizuálně, ale vlastně i technicky. Jejich oblíbený model Magika je nyní k dostání ve druhé „aktualizované“ verzi s prostým dovětkem MK2.

Magika MK2 jsou vskutku originální. Jsou štíhlé, vysoké a relativně hluboké, tím nejdominantnějším je ale přiznaný dekor překližky, která tvoří základní stavební materiál ozvučnic. Reprosoustavy mají zaoblené hrany, působí tak o něco menší, než napovídají čistá čísla 38 x 20 x 28,8 cm (v x š x h), jsou pak těžké nějakých 9 kg. Ke zpevnění ozvučnice slouží i vnitřní „žebra“ zafrézovaná do materiálu – ten je v nejtlustším místě kolem měničů plných 3,6 cm.

Čelní stěna je barevně kontrastní a vsazená, měniče mají bez ostychu přiznané šrouby, což dodává zajímavý industriální punc jinak pěkně přírodnímu dřevěnému vzhledu. U paty reprosoustav se otevírá obdélník bassreflexu se zakulacenými rohy. Žádné další zaoblení, které by usměrňovalo proudění vzduchu, tu nenaleznete.

Velkou část zadní strany zabírá přišroubovaná deska, držící zevnitř frekvenční výhybku, do které je vsazena malá destička s jediným párem reproduktorových terminálů.

Na firemních stojanech (také vyrobených z březové překližky a držících estetickou notu ozvučnic) se pak reprosoustavy fixují pomocí tří hrotů, které „zacvaknete“ do malých kovových podložek a následně ozvučnice zezadu zafixujete šroubovacím prvkem.

Vysokotónový reproduktor tvoří měkká látková kopulka se zafixovaným nejvyšším bodem pro zlepšení chování – jde o model Satori TW29RN-8 z dílen SB Acoustics. Čelní planžeta je navržena jako mělký zvukovod a je rozdělená na dvě části s integrovaným mechanickým odpružením. Kolem kopulky je malá vlnka pro další vylepšení vyzařovacích charakteristik. Reproduktor má vlastní pracovní komoru. Pohon zajišťují neodymové magnety s nástavcem tvaru T pro snížení zkreslení a poměděná hliníková cívka.

O středobasu toho výrobce napovídá mnohem méně. Dozvíte se o 16 cm průměru kónusu, jasně vidíte veliký fázový nástavec a neměli byste se nechat splést uhlíkovým dekorem membrány – jde o splétaný polypropylen. Závěs je gumový a několikrát zpevněný. Mělo by se nicméně jednat o reproduktor od Seas a tím i o membránu typu New Curv.

Výrobce udává frekvenční odezvu 40 – 25 000 Hz (ale už ne toleranční pásmo), přechodový bod frekvenční výhybky 2 400 Hz, jmenovitou impedanci 8 ohm a charakteristickou citlivost 87 dB – žádné další upřesňující údaje.

Audel Magika MK2 jsme poslouchali jak v malé poslechovce na sestavě Cambridge CXC / Teac NT-503 / Cambridge CXA81, kde se porovnávali s Fischer&Fischer SN-70, ale hlavně v poslechovce velké, kde se hrálo na OPPO UDP-205, Métronome DSC1, Kinki Studio EX-P7 a Kinki Studio EX-B7 s porovnáváním s Xavian Quarta. V první sestavě kompletně přes kabely Dynamique Audio Horizon 2, v druhé kompletně přes Nordost Heimdall 2. Podrobnosti sestav objevíte v pravém sloupci -->.

Basová linka v „Bílý den“ Anety Langerové („Dvě slunce“ | 2020 | Art Shock | AS002-2) jako kdyby v nejhlubších polohách byla trochu limitovaná v objemu i ve váze, bas je kulatý a relativně solidně plný, byť energií méně průbojný než středy a výšky. Zdá se, že zvuk nízkých frekvencí je tak nějak pohodový, uvolněný, libozvučný pro jemnou hudbu, ale tam kde je třeba trochu víc údernosti a soustředěného impaktu, tam Magika MKII mají trochu rezervu. Není to vysloveně chudý nebo absentující bas, ale nevynikne vždy a nevynikne všude, ideální bude jako společník nějakým lampovým nebo basově „tučnějším“ zesilovačům.

Zato střední pásmo je vysloveně hezké, poutavé – vokál Robina Gibba v „Mother of Love“ („My Favorite Christmas Carols“ | 2006 | edel records | 0177622ERE) snadno přitáhl pozornost, byl dominantním vjemem v celé reprodukci. Opět ani tady nešlo o technicky perfektní prezentaci, ale zároveň v sobě měla něco nádherně „lidského“ a příjemného. Chce se napsat, že tohle je velmi „audiofilské“ podání středních frekvencí, klidné až vysloveně relaxované, nekonfliktní a dlouhodobě maximálně nekonfliktní, aniž by tu ale chybělo solidní rozlišení a organická zřetelnost.

Cinkající činel v „Abandoned Masquerade“ Diany Krall („The Girl in the Other Room“ | 2004 | Verve | 0602498622469) byl pak výrazný, výtečně detailní a přesvědčivě čistý, byť možná lehounce dominantní co do průbojnosti. Doznívání činelu je velmi pěkně prokreslené, ale ani tady to není o tvrdosti nebo nějaké říznosti, přednes zůstává stále kultivovaný až jemnější.

Dynamické nádechy v „Something Holy“ od Alice Phoebe Lou („Live at Funkhaus“ | 2020 | AWAL | APL010) Magika MK2 trochu zklidňují, zjemňují, není tam taková ta basová výbušnost a mohutnost, rytmus spíše jemně plyne, houpavě a melodicky, než aby si to kupředu rázoval. Nejvýraznější je zpěvaččin hlas, působí pěkně přítomným, organickým dojmem.

Že Magika MKII poctivě patří do světa dobrého hi-fi, to ukázala Davisova „Seven Steps to Heaven“ ze stejnojmenného alba (2005 | Columbia | COL 519509 2). Vysoké tóny jsou krásně transparentní a rychlé, krátká cinknutí mají spoustu doznívajících detailů a vůbec prokreslení a zřetelnost jsou velmi dobré. Celkově je ale hudba i tady podaná velmi klidně, s lehkým pocitem mírně exponovaných středů s výškami hned v závěsu. Celková přehlednost je ale dobrá, nenucená.

„Rising Runner Missed by Endless Sender“ od Tangerine Dream („Cyclone“ | 1995 | Virgin | 7243 8 40251 20) ukázala na relativně netypický způsob, jakým Magika MKII nakládají s podáním prostoru hudební scény. Cítíte takový zvláštní, neobvyklý pocit difúzní všeobjímajícnosti reprodukce – hudba nemá tak úplně fokus a holografickou bodovou lokalizaci, ale zároveň je krásně roztažená po pravolevé i předozadní ose, tak nějak „prostorná“. Dobře vnímáte trasu putujících efektů a zároveň je všechno tak nějak všude okolo.

Ovšem na hudbu jako je Kaempfertova „Swingin‘ Safari“ („Vinyl Classics Vol. 2“ | 2014 | stereoplay | 03-14) Magika MKII prostě fungují – hudba zní harmonicky, vesele, muzikálně a i když to není technicky „zařezávající“, tak je všechno tak nějak příjemně barevné, bohaté a zábavné. Hudba prostě plyne.

Audel Magika MKII jsou neobvyklé reprosoustavy a to po všech stránkách – materiálově i designově jsou rozhodně originální, natolik svébytné, že je prostě nepřejdete bez povšimnutí. Technicky pak Audel používá velmi dobré komponenty. Co se pak týká zvukové charakteristiky, jsou také „své“ a ne úplně snadno uchopitelné, respektive mají svoje nároky – chce je to správně umístit a hlavně jim velmi pečlivě vybrat elektronické partnery (měkčí a basově výraznější zesilovač jim bude slušet, třeba taková elektronka může být velmi zajímavá). Jak se během poslechových zkoušek zdálo, nejlépe jim sedí hudba klidnější, jako je komorní klasika, jazz nebo materiál postavený na vokálech a středním pásmu. Tohle je přesně reprosoustava, od které můžete stejně snadno odejít nezaujatí nebo naprosto nadšení – poslech proto vřele doporučen.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Frekvenční odpověď je ovlivněna módem místnosti v daném místě (propad na 180 Hz není zdaleka tak silný), jinak ale odpovídá. Celkově je trend mezi 200 a 8 000 Hz docela vyrovnaný, jakkoliv je tu vidět peak na 800 Hz a naopak propad mezi 2 a 4 kHz, které by tu být nemusely. Nejzajímavější je výrazná přidaná energie vysokotónového reproduktoru nad hranicí 8 000 Hz. V přímé ose je výšek zjevně moc, možná i Audel chtěl připravit reprosoustavy, které optimálně nemají být natočené na posluchače. Reprodukce začíná kousek pod 50 Hz.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Na tomto měření je jasně vidět, proč je na frekvenční odezvě vidět nárůst energie v oblasti kolem 800 Hz – dost pravděpodobně za něj může výrazná rezonance bassreflexu na 600 Hz, vliv má ale také druhá rezonance na 1 200 Hz. Je také vidět výrazná energie vysokotónového měniče.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (žlutá linka)

Celkově se úroveň harmonického zkreslení drží pod 1% až zhruba k 50 Hz, výrazněji (byť stále pod zmíněnou metou) narůstá kolem 500 a 900 Hz.

Zkreslení 2. (zlatá) a 3. (oranžová) harmonickou

Na tomto grafu je vidět poněkud překvapující nárůst zkreslení 3. harmonickou od 3 000 Hz.

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Impedance ukazuje naladění bassreflexu kolem 45 Hz, krom nejvyšších frekvencí se pak křivka drží nad 7 ohmy, ani v nejnižším bodě ale neklesá pod 5 ohm. Jdou tu vidět přítomné rezonance na 350, 580 a 950 HZ, některé z nich jsou patrné i na frekvenční odezvě – patrně půjde o artefakty bassreflexu a celkově minima vnitřního tlumení. Elektrická fáze nemá žádné úplně drastické úhly (krom obligátního „útěku“ do negativních hodnot u 100 Hz), byť vysokotónový reproduktor mezi 2 500 a 9 000 Hz vybočuje z optima.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 89 890,- - reprosoustavy (černý nebo ebenový čelní panel)

Kč 97 790, - reprosoustavy (čelní panel verze ART)

Kč 18 290,- - stojany

Kč 5 490,- - krycí mřížky

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ výrazná a zajímavá estetika

+ informativní střední pásmo

+ velmi klidný, jemný zvukový projev

+ výtečné na komorní jazz a jinou „jemnou“ hudbu

ZÁPORY

- nehodí se na každý druh hudby a ke každé elektronice

- trochu jim chybí fokus

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu 

fSdílet

Tweet