Debut, jak příhodný název zvolil jeden z nejznámějších vývojářů reprosoustav Andrew Jones pro svou první modelovou řadu, kterou navrhl pro americkou pobočku jinak německé firmy Elac. Řada Debut přináší značku Elac do prozatím nejdostupnějších cenových kategorií a Andrew Jones má být zárukou toho, že kompromisy nutné pro dosažení atraktivních cenovek budou jen tam, kde je to nezbytné, jak výrobce říká.
Měli jsme možnost poznat prince nové řady Debut, sloupový model F5 (nad ním je ještě celkově robustnější model F6). Ten je, stejně jako zbytek série, pojat (v dobrém slova smyslu) s maximální jednoduchostí. Ozvučnice má ostré, čistě pravoúhlé rysy a stojí na čtveřici nízkých nožiček. Vpředu je čtveřice měničů s poměrně tlustými plastovými rámečky, v zadní části hned trojice plastových bassreflexových nátrubků - jeden nahoře, jeden uprostřed a jeden dole. Dole u paty je vanička s jediným párem poměrně slušných reproterminálů.
I přes použití nepříliš tlustých MDF desek váží Debut F5 citelných 15 kg a to při rozměrech 96,5 x 20 x 22 cm (v x š x h). Je fakt, že černý vinyl na povrchu vypadá rozumně a má i naznačenou strukturu, přesto je cítit, že jde pouze o vinyl. Svým způsobem je ale ona účelně jednoduchá estetika docela příjemně univerzální do jakéhokoliv interiéru.
Všechny použité měniče pochází z vývojových a výrobních kapacit Elac, kde měl hlavní slovo Andrew Jones. Tweeter v malém zvukovodu tvoří klasická tkaná kopulka o průměru 2,5 cm. Středotónový i dvojice hlubokotónových měničů sdílí shodný průměr membrán 13,3 cm. Stejný je i použitý materiál a to tkanina z aramidových vláken. Středovýšková sekce je uvnitř plně oddělená výztuhou od basové části.
Měniče jsou děleny do tří pásem jednoduchou výhybkou s pouhými deseti komponenty a to na úrovních 100 a 3 000 Hz. Udávaný frekvenční rozsah od 42 do 20 000 Hz (bez udané tolerance) je na daný rozměr poměrně solidní, citlivost 85,5 dB / 2,83 V / m nevybočuje z průměru a nominální impedance 6 Ohm přiznává propad na úroveň 5,8 Ohm.
Elac Debut F5 jsme poslouchali na Naim Nait XS + Naim FlatCap XS, kde zdrojem signálu byl buď OPPO BDP-105D, nebo gramofon VPI Scout, případně občas i Apogee Groove. Poslouchalo se i na druhé sestavě Cambridge CXA80 a Cambridge CXC, chvíli i přes Pioneer SX-N30 nebo Yamahu R-N602. Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla nebo Xavian Stella. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica, TelluriumQ Silver a Black či KrautWire různých řad.
Elac Debut F5 v sobě snoubí tak trochu neobvyklý charakter. Podle zvukových firemních tradic se tu totiž mísí snaha jít co nejhlouběji a snad až překonat limity měničů, ale přitom zůstat zároveň pod kontrolou. Tak jako v některých vyšších modelech i tady se objevuje chvílemi maličko pocit, že ten úplně nejhlubší tón kontrabasu, který reprosoustavy zahrály třeba v Hobgoodově "First Song" z "When the heart dances", není úplně dokonale navázaný na zbytek pásma. Na druhou stranu kontury tónů jsou za dané peníze jednoduše vynikající, basy výborně kontrolované a trochu sušší, dostatečně velký, ač trošičku bez pocitu hutnosti. Co pak Debut F5 umí nabídnout (pokud mají slušnou elektroniku), to je pocit šťouchnutí a impuls, Elacy umí basem už docela švihnout a od takových 50 Hz už je zvuk pěkně kompaktní a pásma propojená.
Objem kolem vokálního pásma je opět relativně menší, ale zase a znovu sází na přesnost a utaženou, až perfekcionistickou kontrolu. Sboristé v Händelově "Aleluja" z "Mesiáše" už byly srozumitelné i bez pekelného soustředění, bylo cítit, že je to vícero sboristů (a tedy ne jen unifikovaný mužský a ženský stejnohlas), ale jejich úplně oddělení je přeci jen nad síly těchto sloupků. Hlasy nejsou nijak vřelé či syté, spíše se stylem prezentace blíží trošku věcným, nepřibarvovaným, ale zato přirozeným studiovým ideálům. Když se zpěv rozdělní do několika nezávislých linek, díky dobré kontrole je možné oddělit tři čtyři bez větší snahy a aniž by přitom Elac sklouzly do neosobního chladu.
Nepřehnané a čisté jsou pak také výšky, šum kovových perkusí v úvodu "Wichita Lineman" od Barb Jungr měl přirozený objem, jednotlivá cinknutí už jsou od sebe oddělená, jakkoliv podobně jako u hlasů ani tady ještě není rozdělení na jednotlivé entity úplně samozřejmé a pořád je tu cítit jeden provázaný celek. Dozvuk se nenese nijak oslnivě dlouho, nicméně tenoučké kovové tóny neprovází ani pocit nacinkanosti či zbytečné zvonivosti, výšky jsou příjemně znělé a charakter kovu je taktéž tak trochu "obyčejně normální". To ale opět s ohledem na pořizovací cenu je rozhodně klad!
Tak trošičku sešněrovaně kultivovaný přednes Elac Debut F5 má velkou výhodu - hrají stále stejně klidně, čistě a kontrolovaně, i když jim takříkajíc trochu naložíte. Dynamika velkého orchestru v Mozartově "Lacrimosa" z "Requiem v D moll, K 626" byla vlastně velmi slušná, pouze opět neefektně prodaná. Hudba jako kdyby z reprosoustav plynule klouzala bez trápení, anii při trošku vyšší hlasitosti se měniče, zdá se, nijak zvlášť nezadýchávají. Elac na vás nikdy tak úplně nezatlačí, nejsou tak úplně výbušné a fyzicky důrazné, na druhou stranu ani dynamická špička je solidně zvládnutá.
Zpěv Rebeccy Pidgeon ve velmi pěkně transparentní skladbě "Spanish Harlem" byl vysloveně pěkný, hezky prokreslený a i když Debut F5 nehrají nijak zvlášť delikátně, jejich solidní čistota, pevnost přednesu a jakási soustředěnost vám dovolí nahlédnout i k už poměrně drobným detailům, jakkoliv mezi zvukové analytiky se tyhle Elac řadit nemohou. Informací je však dostatek, zvuk rozhodně není chudý a opět - za něco přes 20 000,- dostanete sice maličko sušší, ale zato přesný, čistý a konkrétní, kontrolovaný přednes, v němž je už dostatek přehledu.
Podání prostoru je pak adekvátní cenové třídě, navíc usadit Debut F5 tak, aby se prostor propojil a vzbudil dojem jednolitosti není úplně jednoduché. Tak trochu jako kdyby se Debut F5 snažily být všude a hrály prostor širší, vyšší a hlubší, než by vlastně bylo nezbytně nutné. V "Diamonds" od Aanonymous Band tak sice bylo cítit hodně vzduchu, ovšem tak trošku za cenu toho, že nástroje nejsou na svých místech úplně skálopevně posazené a obraz není úplně dokonale zafixovaný. Nicméně nutno říct, že reprodukce už se alespoň trochu začíná vymaňovat z hmoty reprosoustav. Také platí, že větší místnost a více prostoru kolem reprosoustav přináší výrazně lepší výsledky, než postavení ke zdi v menších prostorách.
Když přišlo na svižnou a říznou "Still Hurts" od Therapy?, ukázaly se Elac Debut F5 v nejlepším světle. Bas dokázal švihnout tak, že se až rozklepala sedačka, reprosoustavy dokázaly udržet rozumný pořádek a čistotu, zůstaly pevné dostatečně konkrétní se slušným rytmem. Ne snad přímo strhujícím a už vůbec ne drtivým, naopak maličko věcným, ale též se vyhnuly chaotickému, byť efektnímu přívalu energie, který trošičku prvoplánově leckteré dostupnější reprosoustavy preferují.
Elac Debut F5 jsou zajímavým vykročením značky do zaplatitelnějších sfér. Andrew Jones zjevně ví co činí (ostatně kdo už v oboru, když ne právě on) a udělal kompromisy tam, kde to je nejméně v rozporu s ideálem věrnosti. Zvuk Debut F5 tak může být zprvu maličko suchý a technický, ale jeho neefektnost je bohatě vyvážený velmi dobrou kontrolou, čistotou a přehledností. Rezervy panují v pocitu fyzické důraznosti, hutnosti a možná i celkové bohatosti, na druhou stranu studiově nepřikrášlený přednes činí z Debut F5 solidní dostupné allroundery s rozumně univerzálním vzhledem, navíc se navzdory technickým parametrům vlastně dosti snadno rozehrávají. V dané cenové třídě je to charakter hodně málo slýchaný a tudíž dost možná pro leckoho zajímavý...
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Na naměřené křivce je pěkně vidět vyrovnanost frekvenčního pásma, v kontextu cenové kategorie výborná. První tóny zvládnou malé Debut F5 zahrát někde kolem 40 Hz, v plné síle pak zhruba od 60 Hz.
Impedanční charakteristika nemůže být o mnoho klidnější, než právě u Debut F5, propad na 4 Ohmy nehrozí žádnou dramatickou zátěží pro zesilovač, byť u uvažované kategorie elektroniky asi bude dobré už alespoň trošičku vybírat. Na výškách je také trochu překvapivé "vybočení" elektrické fáze až za hranici 90°.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 21 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ minimalistická moderní estetika
+ snadno se rozehrávají a "jdou za signálem"
+ s ohledem na kategorii velmi dobrá kontrola
+ čistý zvuk
ZÁPORY
- basy jsou sice přesné, ale trochu suché a málo důrazné
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: BaSys CS | www.basys.cz