Britská společnost Musical Fidelity již nějakou chvíli patří pod křídla Heinze Lichteneggera a jeho vedení, zdá se, firmě docela sluší. Rozhodně jsme svědky citelného rozrůstání produktové základny (byť je fakt, že někdy na základě výrobků Pro-Ject, ale takový přístup je vlastní všem koncernům, ať už v elektronice nebo třeba automobilovém průmyslu) a to nejen směrem k obnovení dostupných komponentů, ale také vidíme přírůstek přístrojů s high-endovými ambicemi jako je M6x DAC.

Řada M6 je třetí nejvyšší po Nu-Vista a M8, D/A převodník z ní má v kontextu zesilovačů stejné série nižší šasi, ale stále onen distinktivní vzhled, kdy je na první dobrou jasné, že tohle je Musical Fidelity. Poznáte to hlavně díky mírně lomeným hranám čelního panelu, jinak je firemní estetika vzorem minimalistického přístupu. Jen drobné logo a typové označení po levé straně zařazuje DAC do kontextu.

Celé čelo je pak posázeno průzory, jimiž hledí na uživatele plných 37 droboučkých diod, signalizujících úplně všechno a napovídajících, jaký rozsah funkcí M6x DAC nabízí. K celému ovládání nicméně postačí sedm maličkých tlačítek.

Estetika uspořádání diod a souvisejících popisků mírně odkazuje na grafiku používanou „mateřskou korporací“, ale je to úhledné a přehledné, takže proč ne. V horní řadě se nachází informace o rozlišení signálu – 10 úrovní u PCM signálu (od 44,1 do 768 kHz), čtyři u DSD (DSD64 až DSD512) a nakonec MQA ve všech třech možných formách (bez, první rozbalení, druhé rozbalení), dostupné nejen na USB, ale i na ostatních digitálních vstupech, jakkoliv tady budete potřebovat buď aplikaci nebo streamer, které propustí nerozbalené MQA.

Spodní řada diod informuje o provozních nastaveních. Je zde spínací tlačítko s možností ztlumení výstupů, celkem 10 indikátorů použitého filtru a dvě šipky pro přepínání mezi nimi a pak oznámení o aktivací funkce přečasování a upsamplingu. Další dvě tlačítka přepínají mezi pěti vstupy, posledním volíte mezi nastavením pevné výstupní úrovně nebo variabilní. M6x DAC má tedy i funkci digitálního předzesilovače. S tím souvisí středně velký regulátor hlasitosti po pravé straně, který zároveň poslouží i při využívání úplně vpravo umístěného sluchátkového výstupu.

Zadní panel je jednoduchý. Vítáme pohled na pár XLR (poctivé, skutečně plně symetrické řešení) a pár RCA analogových výstupů a v druhém bloku pětici vstupů. Dvě optiky, jeden koaxiál, AES/EBU a USB pro počítač. Pak už jen klasická napájecí zásuvka. Milé je vidět, že komponent je navržený v Anglii a vyrobený v EU – konkrétně na Slovensku.

Velkou část vnitřního prostoru zabírá napájení včetně zapouzdřeného toroidního transformátoru. Signálové obvody jsou uspořádané na jedné desce plošných spojů.

Zpracování digitálního signálu obstarává jeden z moderních čipů – 32 bitový ES9038Q2M od ESS Technology s technologií Hyperstream II. Přesněji řečeno dva, protože konstrukce převodníku je plně diferenciální a těží z poctivého oddělení obou kanálů. Ještě čistší signál zajišťuje technologie Time Domain Jitter Eliminator, jejíž jméno vypovídá o všem podstatném. Výkon pro rozkódování digitálních signálů dodává šestnáctijádrový procesor MAX II Altera.

Velkou práci si dle svých slov dali v Musical Fidelity s napájecím zdrojem. Konkrétně mluví o technologii Super Silent Power Transformer, napájecí zásuvce s vestavěným filtrem nebo DC filtrem. Nemalou pozornost dostal i sluchátkový modul, který pracuje ve třídě A/B, má proudovou zpětnou vazbu a nabízí dynamický rozsah 128 dB, nehledě na vysoký výkon 1,5 Wattu (!) do 32 ohm.

Musical Fidelity u M6x DAC udává jitter s hodnotou pod 12 pikosekund, linearitu v toleranci +/- 0,2 dB až do -130 dB a frekvenční odpověď 10 – 20 000 Hz (-0,1 - -0,4 dB). Separace kanálů je lepší než 130 dB (10 kHz při 0 dBFS), odstup signálu vážený křivkou A je 120 dB (1 kHz při 0 dBFS). Celkové harmonické zkreslení se udržuje na hodnotě nižší, než 0,0005%. To všechno jsou skutečně výtečné hodnoty.

M6x DAC je pak klasicky velký přístroj – šířka činí 44 cm, hloubka 39 cm a výška 11 cm, přičemž váha je 6,9 kg.

MuFi M6x DAC jsme poslouchali v základní redakční sestavě, tedy v porovnání s Métronome DSC1 a dále na Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR, kdy se napájelo z GMG Power Harmonic Hammer 3000P a propojeno bylo mixem kabelů KrautWire Super Symetric Gold, Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2 a VYDA Laboratories ORION. O detailech sestav se můžete dočíst v pravém sloupci -->.

Basový základ Sanbornovy „Medley“ z alba „Another Hand“ (1991 | Elektra | 7559-61088-2) zněl v sytém a tučném stylu, lehce měkčí, zato s pěknou váhou a hutností, posouvající skladbu dopředu mimo jiné se sebejistou, byť maličko pomalejší rytmikou. Ocenit je nutno až civilně snadnou artikulaci tónů, je cítit dobrá přesnost a schopnost tóny ohraničit. Je to nicméně klidný, vlastně až lehce nenápadný bas.

Učesaná a civilní byla také Berliozova „Méditation“ z „La Morte de Cléopâtra“ v podání Susan Graham před orchestrem Berliner Philharmoniker, řízeným Sirem Simonem Rattlem (2008 | EMI | 50999 2 16224 0 3). Je to zvuk velmi čistý, uklidněný, ale ne sterilní. Třeba hlas má takové jemnější podání, nuance ani samotný vokál nejsou vypichované a je to vesměs mírumilovně neutrální, takže charakter větší měrou utváří samotná nahrávka, případně další komponenty v řetězci. Někdy máte pocit, že by tu mohlo být přeci jen trochu víc autority.

Ve „Spirits (Having Flown)“ od Bee Gees („Spirits Having Flown“ | 1994 | nahráno 1979 | Polygram | 827 335-2) zazníval velmi slušně rozlišený ševel činelů, ne ostrých nebo řízných, spíše opět trochu jemněji podaných. I tady by možná mohlo být trochu autority nebo pronikavosti navíc, ačkoliv neutrální a přesné ladění odvádí v dané cenové třídě dobrou práci. Čím déle posloucháte, tím více jistě oceníte nenásilný způsob prezentace detailů, které tam vlastně jsou, ač trochu nenápadné. Všechno je jaksi „normální“, bez příkras, ozdob nebo efektů.

Nenačančaný způsob reprodukce může vedle řady moderních ladění působit trochu obyčejně, leč když třeba přišlo na dynamiku Beethovenovy „Eroicy“ v podání George Szella a Cleveland Orchestra („Symphonies No. 3 & No. 8“ | 1991 | nahráno 1957 | SONY | SBK 46 328), tak se s ní převodník vypořádal velmi důstojně – hudba už dýchala, přesto cítíte hlavně to, jak je vše podáno delikátněji a snad až s trochu úzkostlivou neutralitou, nechávající celou váhu hudebního zážitku na záznamu jako takovém. Je to vlastně hodně puristický audiofilský přístup. Navzdory oné jisté umírněnosti ale M6x DAC dobře ukazuje gradování skladby a dynamické rozdíly.

Možná byste čekali že v „neutrálně nijakém“ projevu Musical Fidelity se nebude tak snadné vyznat, porovnáme-li to s dnes často explicitně hrajícími převodníky. Ale není to tak – „Koncert pro klarinet č. 1 v f moll, op. 73“ od Carla Marii von Webera v podání Sharon Kam („Clarinet Concertos“ | 1996 | Telarc | 2564 69718-6) byl poslechově příjemný, bez technické analytičnosti, možná subjektivně až takový lehce pomalejší a přesto je všechno vlastně hezky čitelné, naprosto bezproblémové, přehledné a nekomplikovaně zřetelné. Jemnost nebrání ve vnímání drobnějších detailů ani celkového obrazu, všechno je „v pořádku“, takže přesnost je velmi solidní.

Prostor v oktetu „Hommage á T.S.Eliot“ z pera Sofie Gubaiduliny („Offertorium“ | 1989 | Deutsche Grammophon | 00289 479 1518) byl tak nějak standardně velký, nepůsobil rozhodně nijak stísněně, ale ani nevytékal kdovíjak do šířky či hloubky. Spíše než holografický 3D obraz je to pak také takový „celoprostor“ – vnímáte nástroje, které se nepřekrývají, ale zároveň je všechno velmi homogenní. Ačkoliv nutno říci, že nějaký ten vzduch a protažení nahrávky do třetí dimenze se tu už najde, je to prostě dobré hi-fi jak má být.

Zvukový charakter / necharakter M6x DAC je pak takovým čistým plátnem, na které se promítá docela snadno ladění té které nahrávky. Třeba „James“ od Pat Metheny Group („Offramp“ | 1984 | nahráno 1982 | ECM | 817 138-2) má typický charakter se vším tím cinkáním a jiskřením, které má Metheny rád. Převodník se nicméně drží zpátky, je jemný a velmi klidný, nechává hrát hudbu takovou, jakou mu posíláte a snaží se nevstupovat do ní, i když různými kombinacemi nastavení a filtrů se tu dá výsledek lehce pozměnit. Líbilo se nám, že i vlastně super cinkavá nahrávka tu nezní nijak agresivně či únavně a můžete si tenhle velmi příjemný, zrale poklidný zvukový styl užívat libovolně dlouho.

Musical Fidelity M6x DAC je objektivně povedený stroj – bytelně vyrobený, s dobrým množstvím vstupů a dokonce výtečnými možnosti nastavení, stejně jako s dobrým sluchátkovým zesilovačem. Tak trochu je ale odladěný konzervativně, možná až „retro“, ač je to v tradici neutrality Musical Fidelity. Jeho přednes tak je civilní, možná trošku měkčí a vlastně celkově nenápadný – je to teoreticky právě to, co puristé považují za ideál, tedy přístroj s jen malou vlastní stopou. Nicméně fakt je, že občas by mu trochu živost a razance docela slušela – třeba ale zrovna vám bude vyhovovat právě tenhle styl s nohama na zemi, který nic nevymýšlí, nepřidává, ani neubírá a nechá vás dlouhé hodiny poslouchat nahrávky tak, jak byly zaznamenány.

Kč 56 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ neutrální zvukový projev

+ bytelná konstrukce

+ možnost ovládání na dálku

+ dobrý sluchátkový zesilovač

+ všeobecně dobrá kontrola signálu

ZÁPORY

- možná by v této ceně už mohl být přítomný i nějaký „nadstandardní“ konektory typu I2S, HDMI nebo třeba streaming, což by reflektovalo moderní nároky

- na dálkovém ovládání je zbytečně mnoho neaktivních tlačítek, což může být matoucí

- občas zatoužíte po přeci jen trochu živějším přednesu

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz 

fSdílet

Tweet