První kabel pod značkou QED tato britská společnost z Bishop’s Stortford těsně za severní hranicí Londýna vypustila do světa v roce 1976, založena byla dokonce ještě o tři roky dřív a od té doby si drží dobrou pověst pro svou racionální cenovou politiku. V posledních letech předvedla mimo jiné velmi zajímavý model Supremus. Zmiňujeme jej proto, že v jeho duchu je zkonstruován i podstatně levnější model Genesis Silver Spiral.

Opticky vyjma barvy vlastně tento kabel vyšší Supremus dosti připomíná, jen je o něco tenčí (a stříbřitě modrý). I tady se však pod průhledným vnějším obalem vinou kroucené vodiče jasně patrnými žílami. Místo závěrečného rozdvojení je překryto jednoduchou černou smršťovačkou, zakončen je pěknými firemními konektory Airloc Metal s běžnými 4 mm banánky.

Základem je uspořádání vodičů v geometrii Aircore, spoléhající na spletení několika pečlivě izolovaných drátů menšího průřezu k sobě pro dosažení požadovaného celkového průřezu, přičemž uprostřed se nachází duté jádro v podobě polyetylenové trubičky. Samotné spletení má tvar trojité koncentrické spirály.

Vodičů je v Genesis Silver Spiral celkem devět, jde o svrchu stříbřené dráty z bezkyslíkaté mědi čistoty 99,999%. Konstrukčním záměrem všech těchto prvků je pak prý poskytnout zejména co nejnižší odpor.

Celkový průřez kabelu činí 5,5 mm2, průměr včetně vnějšího pláště 1,66 cm. Co do parametrů udává QED odpor 0,006 ohm na metr, kapacitu 76 pF / m a indukčnost 0,45 mH při jednom metru délky.

Výrobce nijak nezabíhá do dalších bližších detailů, nehýří popisy technologií vhodných pro výpravu na Mars nebo materiálů, které je nutno vyrábět o druhém úplňku třetího měsíce sudého roku – jde prostě o racionální volbu prvků s cílem dosáhnout co nejnižšího možného odporu a indukčnosti.

Kabel jsme zkoušeli v pražském studiu AV Center, kde byl připojen k sestavě T+A – PA 2500 R a MP 2000 R, přičemž se poslouchalo primárně na Canton Reference 9 K nebo Bowers & Wilkins 705 S3. Komponenty byly propojeny kabelem Atlas Hyper XLR. Ke srovnání jsme zapojovali Chord EpicX nebo ELAC Reference SPWR.

Zdálo se, že v „Ty“ Richarda Müllera („44“ | 2005 | Columbia | 82876 71539 2) má QED tendenci u Cantonu lehce akcentovat basu, nicméně zároveň s objemem rozkvetla i sytost a síla, aniž by to znamenalo rozmazání struktury. Je to maličko výrazněji zastoupený bas, nicméně v dané třídě hezky definovaný. U 705 S3 s ostatními kabely bylo cítit, že hlubokých tónů je sotva tak akorát, ale QED basu dokázal vytáhnout a zdůraznit, aniž by příliš zpomalil svižný a napjatý charakter těchto reprosoustav. Každopádně u obou modelů bylo cítit, že případná tvrdost v basových oktávách změkne. Genesis Silver Spiral přináší spíše měkčí, ale sytý a přesto dobře čitelný charakter.

Klasický romantický duet Jane Birkin a Serge Gainsbrougha „Je t`aime … moi non plus“ ze stejnojmenného alba (2016 | nahráno 1969 | Light in the Attic | LITA 048) kabel ve středech na Reference 9 K jaksi zkultivoval, ohladil případné hrany staré nahrávky a byť tím lehce ztlumil řekněme onu expresivnost, tak se hudba uvolnila, přibyla tělesnost (míněno ve smyslu plnosti a fyzičnosti) a detail zůstával neměnný, není to tedy tak, že by QED případné ostrosti zastřel či zasunul pod nějaké líbivější vrstvy. Na 705 S3 taktéž jako kdyby jejich analytičtější, přímočařejší charakter „uzemnil“, usadil, přibyla váha, ale ne za cenu omezení disciplinovanosti nebo čitelnosti.

Ačkoliv nahrávky 60. let mají vesměs úžasné kouzlo živé bezprostřednosti, „Per vivere insieme“ Jimmy Fontany („Collection“ | 1998 | nahráno 1965 | RCA | 74321584292) může snad i díky tomu leckde vyznít na výškách až ostřeji. Jak Canton, tak Bowers & Wilkins se nejvyšších částí spektra nebojí, QED u prvních jmenovaných kupříkladu ale vyvážil jakoukoliv potenciální příkrost tím, že se tu zvuk nikam netlačil a zároveň ale nebylo cítit, že by energie chyběla. Jen byla prezentována jaksi víc v klidu – nemusí to být úplně ono, jste-li pro cinkavost a zvonivost. Na 705 S3 subjektivně jako kdyby se uhladil objem, špičky zmizely a klidně čtvrtka síly byla „uklidněna“ – ku prospěchu věci, neb množství předaných informací se nezdá být dotčeno, čistě jejich forma.

Cembalo pod rukama Alana Cuckstona v „Premier livre de pièces de Clavecin“ Jean-Philippe Rameau („Pièces de Clavecin“ | 1995 | nahráno 1990 | 550463) hraje poklidně, ale přesto s dobrým důrazem, který se podařilo sejmout do záznamu. U Canton podpořil QED zejména pocit bohatosti a celkové síly i sytosti, dynamicky se tak zdá být hudba výraznější, byť je to způsobeno spíše tak nějak přidanou váhou a jistým uvolněním se, kteréžto však neznamenají pomalost nebo těžkost. To menší zvuk 705 S3 byl trochu přifouknut, jemu vlastní agilita a švih zůstávají, přibude k nim ale mírně mocnější důraz, jako by tu bylo víc hudby.

Plavné piano a éterický zpěv Agnes Obel v „Camera’s Rolling“ („Mypoia“ | 2020 | Blue Note | 4837173) byly přes Genesis Silver Spiral maličko tlumenější, než proti oběma dalším kabelům, ale přesto nemáte pocit, že byste méně rozuměli či vnímali. Třeba ostřejší sykavku kabel zklidní, ale struktuře nahrávky to neškodí, tudíž čistota třeba i na decentnějších Canton zůstává stále velmi dobrá. U 705 S3 kabel opět uhladí zejména vysokotónovou expresivitu, ale hudba působí větší a expanzivnější díky přidanému pocitu těla a váhy. Rozlišení je tedy solidní a přitom se zdá být vše klidněji podané.

Díky fyzičtějšímu ladění a plnosti působila kytara Al Di Meoly v Bachově „Sarabandě z houslové sonáty BWV 1002 v h moll“ („Greatest Hits“ | 1990 | nahráno 1975 | CBS | 466995-2) přítomněji a lépe lokalizovaná. Přes jakýsi větší pocit volnosti a jisté měkkosti v definici oproti srovnávacím partnerům se nezdálo, že by lokalizace na Reference 9 K nějak utrpěla. Protože u 705 S3 zvuk pak díky svému objemnějšímu podání subjektivně povyrostl, i tady se zdála kytara snad i samozřejměji zasazená do prostoru – ten ne že by se vyvinul nějak objektivně do šířky či hloubky, ale stejně se ho zdálo jaksi víc.

QED Genesis Silver Spiral se dobře hodí pro podporu rytmických pasáží, jako je ta v na poměry Suzanne Vega razantnější „Zephyr & I“ („Beauty & Crime“ | 2007 | Blue Note | 0946 3 68270 2 5). U Cantonů zdůraznilo připojení tohoto kabelu rytmičnost, protože se prostě mírně zvětšil bas, hlas byl méně vycizelovaný, ale zato energičtější, prim hrála v porovnání síla a odhodlanost, zvuk více strhává a méně se snaží analyzovat. U B&W se suššímu stylu lehce vyplnily boky a tím také bylo možné poslouchat třeba o něco hlasitěji bez pocitu, že říznost některých pasáží je na hraně.

Anglický QED má širokou nabídku kabelů a přestože velká část z nich spadá do sféry „standardní solidní kabel“, některé kousky mají velký potenciál. Hlavně to platí pro Supremus s parádním poměrem ceny a výkonu. Nicméně s podobnou ideou sestavený Genesis Silver Spiral vlastně – ačkoliv nedosahuje kvalit modelu Supremus – nabízí stejný pocit poměru hodnoty za investované peníze. Je to „hi-fi kabel jak má být“, plný, spíše muzikální, dobře doplňující sestavy zejména tam, kde si chcete dopřát větší bohatosti, větší muzikálnosti a pocitu šťavnatosti, to vše za víc než racionální peníze. Hledáte-li tak upgrade cesty mezi zesilovačem a reprosoustavami v dostupné třídě, QED Genesis Silver Spiral zřetelně svou zábavností vystupuje z davu povětšinou v této ceně lehce indiferentních kabelů.

Kč 12 490,- / 2x 2,5 m

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ víc než férová cena

+ bytelný a přesto celkem ohebný kabel

+ podtrhne mírně plnost, sílu a bohatost reprodukce

+ celkově vlastně vnáší spíše muzikálnost

ZÁPORY

- v těsnějších prostorách každopádně jistá tuhost může být na obtíž

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Horn | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: AV Center | www.avcenter.cz 

fSdílet

Tweet