Maličkých "stolních" all-in-one systémů nabízí současný trh tolik, že je zbytečné snažit se je vůbec spočítat. Vcelku známý mainstreamový výrobce BenQ ale nyní vkročil do tohoto světa s trochu jiným kompletem - liší se od konkurence ne snad konceptem či výbavou, ale pojetím reprosoustav. Zvuk totiž vyzařují elektrostatické panely, což je v dané cenové hladině krok rozhodně odvážný.
BenQ treVolo je jen něco přes kilo vážící krabička s výrazným čelním panelem s osmnácti kruhovými otvory s mřížkou - účel je jednoduchý, nejde o okrasu, ale o propuštění zvuku maličkých wooferů, které se za ní skrývají. Na šířku má zařízení jen necelých 8 cm, na výšku 17,5 cm a do hloubky jde necelých 14 cm. To ale bez "křídel", složených po stranách. Tyto tenké rámečky s mnoha otvory vyplňují foliové membrány elektrostatických reproduktorů.
Šasi přístroje se směrem dozadu zužuje, přesto se na jeho horní stěnu vešlo pět tlačítek - jedno slouží pro vypnutí a zapnutí, ostatní ovládají reprodukci. Na zadní straně je velké párovací tlačítko pro bluetooth připojení a dole u paty řada konektorů. Malá napájecí (respektive nabíjecí) zásuvka, dvojice 3,5 mm analogových jacků, jeden v roli linkového výstupu a druhý v roli linkového vstupu. Doplňuje je USB konektor pro připojení k počítači.
Celý provoz zařízení probíhá z baterie, zařízení je tak mobilní a funguje (prý) až 12 hodin. Pro reprodukci jsou zabudovány čtyři digitální zesilovače, každý pohání jeden reproduktor (2x elektrostatický středo-výškový a 2x elektrodynamický woofer). Primárním zdrojem zvuku má být bluetooth připojení verze 4.1 s podporou kodeku aptX a to za pomoci aplikace pro mobilní zařízení s operačním systémem Android i iOS. Krom linkových vstupů je tu i USB - nevyžaduje ovladače, ale na hi-res zapomeňte.
Z malých rozměrů by BenQ treVolo měl umět zahrát ve frekvenčním rozsahu 60 - 20 000 Hz, což je i po empirických zkušenostech spíše zbožné přání (nebo to platí pro toleranční pásmo -10 dB), jakkoliv díky aktivnímu DSP jde přístroj docela hluboko a docela jistě.
Výrazná basová linka v "Get Lucky" od Daft Punk se objevila v plné razanci jen v blízkosti stěny, ve volném prostoru bylo cítit, že přístroj prostě kvůli rozměrům a fyzikálním zákonům začíná až nad hranicí, kde pulsuje basa. Přesto ta část basového spektra (prostě vyšší basy), která slyšet je, ta dokáže rozvibrovat stůl i široké okolí svou energií a objemem. Čím víc nahlas hrajete, tím se také bas stává z nějakého důvodu zřetelnějším a konkrétnějším.
Elektrostaty jsou většinou spojeny s čistou, transparentní reprodukcí středního pásma; Enya (respektive její hlas) v "Caribbean Blue" ale působil trochu zastrčený dozadu a pod dekou, která se zvedá až spolu se vzrůstající hlasitostí. Střední pásmo je ale poměrně čisté, ač třeba JBL Charge 2 nebo Bowers&Wilkins T7 (nemluvě o zařízeních typu Definitive Technology Cube nebo B&W Zeppelin, byť patří do plus mínus dvojnásobné cenové třídy) hrají suverénněji a čistěji. Trochu se zdá, jako kdyby treVolo dávalo prostor spíše basům a výškám.
Nutno ovšem přiznat, že nejvyšší tóny elektrostatickým membránám jdou. K našemu překvapení úvodní kovové perkuse ve "Wichita Lineman" Barb Jungr nepůsobily špatně. Cinkátka nejsou úplně excelentně prokreslená, ale díky rychlosti a lehkostí reakcí jsou čisté, ale neřezavé, snad až trochu éterické a s nečekaně věrohodným objemem. Přesto třeba jemnůstky jako delší dozvuk tónu poněkud chybí.
"Sexy, but sparkly" od Deerhoof dokázala, že BenQ treVolo se maximálně snaží vybudovat poctivé hudební drama, ale malé tělo přístroje a malé reproduktory prostě nejsou na větší dynamickou zátěž úplně dostatečně dimenzované. Dynamika nicméně není zlá, nemáte pocit unylosti, ale ani nějakého vrcholného drajvu.
"Wormhole" ze soundtracku k nejnovější filmové adaptaci "Solaris" ukázala, že jak postupujete výš frekvenčním pásmem, tím více informací je tenhle bluetooth reproduktor schopen předat. Od středů výše je to dobré, u výšek pak dokonce vzhledem k rozměrům a cenové třídě velmi dobré. V tomhle je cítit i kouzlo rychlosti elektrostatů, nabízející méně "uměle" a "násilně" působící rozlišení než konkurence.
Chtít po bluetooth reproduktorech podání prostoru je v podstatě nemožné, byť bipolární vyzařování elektrostatů dávalo alespoň mírnou naději, že by odražený zvuk mohl prostorovou scénu alespoň trochu zvětšit. "Hotel Song" Reginy Spector je tak (jako u většiny podobných produktů) celkem stažená směrem k ose přístroje, budí ale dojem, že se dění odehrává alespoň trošku mimo hmotu reproduktorů. Energie středovýšek pak mimochodem mimo přímou poslechovou osu celkem rychle uvadá.
Nutno ale říct, že pokud pustíte něco jako "Pussy" od Rammstein, zní to celkem tvrdě a řízně, ne unyle a z malého objemu se vyklube až překvapivě hodně zvuku, i když zrovna tady by lepší kontrola a schopnost hrát víc nahlas rozhodně přišla vhod.
Celkově není BenQ treVolo špatný bluetooth reproduktor, ačkoliv má svá omezení. "Audiofilské" značky ale s podobnými produkty začínají až na hranici 10 000,-, výhodu má tak BenQ zejména v ceně, pochvalu zaslouží i celkem odvážné a originální nasazení elektrostatických měničů. Ty nabízí lehký a celkem čistý přednes, i když až od určité úrovně hlasitosti - řekněme, že čím hlasitěji hrajete, tím je treVolo lepší. Zastaví vás ale překvapivě nízká maximální hlasitost. Pokud hledáte něco malého na stůl, co zvládne fungovat i jako handsfree sada, pak je treVolo celkem použitelným strojem, byť v zásadě o nic lepším než citelně levnější "válečky" od JBL kupříkladu. Naopak za ne úplně dramatický příplatek už získáte vyrovnaněji, hlasitěji a dynamičtěji hrající přístroje. To vše treVolo řadí do tak trochu nevýrazných středních vod.
Kč 7 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ kompaktní a přenosné provedení
+ jednoduché užívání
+ elektrostatické reproduktory hrají docela lehce, zejména výšky
+ pro milovníky výrazného basu až překvapivý objem
+ odvážná koncepce na danou cenovou třídu
ZÁPORY
- nezahraje příliš nahlas (ale pro "stolní" nasazení akorát)
- čistota má vzhledem k ceně rezervy
- limitace na 16 bit / 44 kHz
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: BenQ | www.benq.cz