Že věhlasní „bednoví“ pánové z BéWéček spustili relativně nedávno také výrobu sluchátek, to je patrně již věc obecně známá. Že jejich první model překvapil „jiným“, od komerčně zaměřené části B&W portfolia dosti odlišným zvukem, velmi vyrovnaným, nenásilným a přesným, to také není třeba opakovat. Že se ale rozhodli připravit na stejných hodnotách i „špunty“ s několika zajímavými technicko-ergonomickými prvky, to je zpráva již poměrně zajímavá. Ostatně i proto, že jejich cena je řadí do pomyslné nejvyšší třídy tohoto typu sluchátek.
Na modelu C5 zaujme na první pohled velikost – sluchátka nejsou sice extrémně rozměrná, ale na in-ear koncepci jich přeci jen „je dost“. Torpédovitý tvar a hlavně kabel vedoucí zhruba prostředkem ozvučnice předznamenává i skutečnost, že většina sluchátka bude nositeli koukat z ucha. To by na první pohled mohlo trochu zpochybnit víru v to, zda budou Cé-pětky skutečně dost pevně držet v uchu. K tomu má těmto in-ear sluchátkům dopomoci zvláštní „opěrný“ systém, využívající signálový kabel, který se díky provlečení okrajem sluchátka má přitáhnout či povolit a vyplnit tak tvar ucha. Myšlenka je to jistě velmi originální, poměrně funkční, ale přesto ne dokonalá. Při nošení v pohybu stačí neopatrné zatažení za kabel a pracně získaná pozice je pryč, jakkoliv toto řešení u Bowersů nazývají „Secure Loop“.
Přívodní kabel sám o sobě má víc než dostatečnou délku 1,2 metru a je vyroben ze splétaných vláken bezkyslíkaté mědi. Průhledná bužírka dává vyniknout kroucení kabelu a hezky se hodí k celkovému designu sluchátek.
Otevřená ozvučnice je na vnějším konci seříznuta a zatlumená speciálním materiálem s malými póry. Ten by měl – dle pánů z Bowers&Wilkins – propouštět malou měrou vzduch a zvuk ven, naprosto minimálně pak dovnitř. Na in-ear sluchátka poměrně odvážné a netypické řešení. Nicméně minimálně z estetického hlediska víc než vydařené.
Druhou stranu sluchátka ve tvaru kulky zakončuje měkký silikonový nástavec (v balení najdeme tři alternativní velikosti), držící ve zvukovodu příjemně a poměrně jistě i dosti těžká sluchátka. Tedy těžká… Vše dohromady váží pouhých 20 gramů (ačkoliv pro porovnání – Sennheiser IE8 váží 5g), ale díky způsobu uchycení v uchu a tak vznikající poměrně velké páce je i tato váha cítit. Ostatně – přesně tak, jak by se na celokovová sluchátka slušelo.
Uvnitř sluchátek pracuje měnič o průměru 9 mm, díky své síle pouhých 9 mikrometrů (to je pro představu asi tak polovina tloušťky toho nejtenčího lidského vlasu) je extrémně lehká a neodymiový magnet s CCAW cívkou (poměděný hliníkový drát) nemá s jejím přesným rozhýbáváním žádný problém. Nominální impedance je stanovena kvůli přenosným zařízením na hodnotu 32 Ohm. Velcí sourozenci P5 mají impedanci nastavenou výrazně níže, hlavně proto, aby v podobné konkurenci mohly hrát o něco hlasitěji a tedy na první pohled atraktivněji. C5 už ale drží „tradici“ přenosných zařízení. Co je ovšem mimo tradice, to je výjimečně vysoká a slušná citlivost 118 dB – v tu chvíli je nutno dát si pozor na výběr případného sluchátkového zesilovače, takováto citlivost už může odhalit nežádoucí šum v projevu zesilovacího prvku – to se týká zvláště levnějších sluchátkových zesilovačů s elektronkou, které mají sklony k tomto problému. Psaný frekvenční rozsah je ten nejběžnější u podobné velikosti sluchátek – 10 – 20 000 Hz.
FLAC soubory ve vysokém rozlišení, WAV, ale i mp3 soubory s datovým tokem 320kbps hrály z telefonu Samsung S5230 Star a přenosného přehrávače Philips GoGear Vibe, stejně jako ze streameru / USB přehrávače Denon DNP-720AE. CD disky přehrával Pioneer BDP-LX71 a Denon DCD-710AE, za sluchátkový zesilovač sloužil Trends Audio PA-10.1D SE. Vše propojeno signálovou kabeláží QUAD PA-900, o kvalitu napájení nepřenosných komponent se pak starala dvojice filtrů Xindak. K porovnání hrála Sennheiser IE-8, beyerdynamic T70p, Koss GT-5 a Koss Porta Pro Anniversary.
In-ear model C5 v mnohém respektuje charakter větších sourozenců P5, v porovnání s nimi ale přeci jen zní plněji na basech, takže frekvenční pásmo není tak vyrovnané. Stejně tak celkový zvukový projev o trochu víc tlačí na posluchače, je intenzivnější a od začátku do konce je na něm znát, že je cílen k přenosným přehrávačům, v nichž většinou hraje jiná hudba, než zrovna nějaká ta opera nebo náročný jazz, při nichž je důležitá co nejvěrnější reprodukce zvuku. C5ky cílí přeci jen o maličko víc na zábavnost.
Lehce umělá zábavnost je to ale hlavně v kontextu vyšších sluchátek Bowers&Wilkins – snad jen odposlechové monitory Sennheiser IE-8 jsou jako jedny z nejlepších in-ear sluchátek vůbec opravdu znatelně přirozenější a vyváženější.
C5 nejsou nikterak nacinkaná sluchátka s vytaženými okrajovými pásmy pro efekt – perkuse na nahrávce „Mira“ tradičních laponských písní uskupení Jienat jsou sice jasné a přehledné, ale nevyčnívají nikdy nad zbytek frekvenčního pásma. I tak ale dají nahlédnout posluchači k velmi subtilním detailům, činí tak ale jemný, nenásilným způsobem – na rozdíl třeba od IE-8, které prostě suše oznamují zvuková fakta. Zde zůstává hlavně pocit z hudby, nikoliv z jednotlivých tónů – důraz kladou B&W C5 na přednes celku, ne jeho částí.
Tak jako každá dobrá sluchátka, i C5 jdou až na dřeň nahrávky a odhalují všechny ctnosti i nectnosti – ale opět zdůrazněme, že při tom ctí spíše hudbu než zvuk samotný. „Nenásilná“ je tím nejlepším adjektivem, které charakter reprodukce popisuje. Všechny detaily jsou po určité době poslouchání k nalezení, ale nepřichází k posluchači samy od sebe – chce to trpělivost, chce to proposlouchat se zvukem až k hudbě, zcela se uvolnit a nechat C5ky dělat jejich práci. Okamžitý efekt a instantní zábavnost od těchto Bowersů nejde čekat. Hrají spíše podle hesla „Kdo si počká, ten se dočká“.
Rozlišení středních frekvencí je u C5 příjemné – opět velmi nenásilným způsobem servírují do zvukovodů naprosto přehledný, jednotlivý a detailní zvuk, jemuž ale musíte dovolit, aby vás oslovil. Vysoká homogennost pásma je na první povrchní poslech zaměnitelná s nedostatečným detailem, ale to není pravda – co má v reprodukci být, to tam také je, ale pečlivě zakomponováno v celku, kterým je potřeba proniknout. Příkladem rozlišovacích schopností maličkých Bowersů je disk „Ultimate Demonstration Disc“ z produkce Chesky records. Hlavně pak skladba „Spanish Harlem“ od Rebeccy Pidgeon dává posluchači pocítit jasné odstupy a ohraničení nástrojů a hlas v pozici před nimi, přestože vše stále zůstává součástí pevné a nedělitelné zvukové scény. Podobný přístup by se dal nazvat protikladem efektnosti. Hlas Rebeccy je sametově hebký a od nejnižších až po ty nejvyšší polohy jasně definovaný, přirozený a srozumitelný i v obtížných chvilkách plných sykavek. Ty jsou sice výrazné, ale ani při vyšších hlasitostech posluchače do uší neříznou. A pokud už, jen a vině charakter či lépe řečeno nekvalita přehrávače, nikoliv sluchátka. Ta totiž zůstávají čistá až do dlouhodobě neúnosné hlasitosti.
Basová složka spektra je v podání Bowers&Wilkins C5 také velmi umírněná a neagresivní. Přesto přeci jen maličko vystupuje svým objemem nad ostatními složkami reprodukovaného pásma. Pořád se ale dá hovořit o velkém a pevném basovém základu, jakákoliv slova o přebasovanosti jsou daleko od pravdy. Díky lehkým membránám a evidentně silnému magnetickému „pohonu“ jsou nízké frekvence přesné a energické, přitom ale zůstávají nerozbředlé a přehledné. Není to bas monitorový, suchý a tvrdý, jako mají třeba Sennheiser IE-8, je příjemně vřelý a až svým podáním je zhruba někde na zlatém středu mezi až unavující tvrdostí a nepřehlednou měkkostí. Kontrabas Dave Hollanda na „Parallel Realities“ čtyřky Holland / DeJohnette / Metheny / Hancock je prokreslený a
Hlavní ale je skutečnost, že celé frekvenční pásmo hraje jako jeden celek, že Bowersy nepitvají zvuk do nejmenších detailů, aby při tom zapomněli na harmonii hudby a celé plochy, právě díky nimž je hudba hudbou. Respektují také velmi dobře barvy tónů u jednotlivých nástrojů. Čeho se jim samozřejmě nedostává, to je pocit vzdušnosti a prostorovosti zvukové scény – jenže u in-ear sluchátek jen horko těžko dosáhnout jiného dojmu, než že „to hraje v hlavě“.
Nicméně sečteno a podtrženo, Bowers&Wilkins C5 jsou velmi dobrá in-ear sluchátka. Dokonce vynikající, když si dáte tu práci a do jejich zvuku se zaposloucháte, necháte se jím oslovit. To sice chvíli trvá, ale pak se vám Bowersy odvděčí dlouhodobou neúnavnou poslouchatelností, citem pro hudbu, harmonii a podání celků bez nutnosti řešit ten nejposlednější, nejdrobnější detail. Toho se vám od Cé pětek nedostane, ale nijak to nevadí – bohatě to vyváží pohoda, s níž můžete poslouchat jakoukoliv hudbu hodiny, hodiny, hodiny a hodiny. Čtyři a půl tisíce je sice hodně peněz za malá sluchátka do ucha a nějaké to procento si jistě ukousne i prestižní značka výrobce, nicméně pořád se jedná o jedny z nejlepších in-earů na současném trhu, bude-li vám vyhovovat jejich charakter.
Kč 4 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ klidný, vyrovnaný a nikterak přehnaný projev
+ jemný a homogenní zvuk
+ výrobní provedení
+ výborné odhlučnění od okolí
ZÁPORY
- na „špunty“ poměrně vysoká cena
- masivní ozvučnice i přes zajímavý systém podpory v uších nedrží nijak výjimečně příjemně
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Eurostar Ostrava
www.eurostar-ostrava.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 323 606 877
