Švýcarská firmička soulution (důsledně psáno s malým „s") je pobočkou o něco větší firmy Spemot, zabývající se výrobou elektronických součástek a motorů. Produkty s touto značkou najdete hlavně v automobilovém průmyslu, ale také třeba v potravinářství. Kdo by se nadál, že dva hlavní představitelé, Cyrill Hammer a Roland Manz, si vytyčí cíl (jakožto vášniví milovníci high-endové techniky) vyrobit elektroniku, která definuje nové standardy kvality? Co víc – kdo by se nadál, že se jim to během několika málo let doopravdy povede?
Značka soulution vtrhla do high endových vod jako taková tichá senzace – nikdo o ní příliš nemluví, byť o jakémkoliv produktu se kdekoliv a kdokoliv zmíní, zmiňuje se výhradně pozitivně, autority oboru dokonce v absolutních superlativech. Tak vzácná shoda je dramaticky neobvyklá a budí zaslouženou pozornost. Po nekompromisní řadě 7, splňující i ty nejdivočejší představy a vyžadující ty nejdivočejší příjmy (však monobloky v hodnotě dva a čtvrt milionu s předzesilovačem za ¾ milionu a SACD přehrávačem za milion a čtvrt si nemůže dovolit vyrábět ani kupovat kde kdo), přišla na trh dostupnější série 5. Dostupnější však jen v tom smyslu, že už je přeci jen blíž cenovým relacím, do nichž se drtivá většina high-endových výrobců odváží jen velmi, velmi opatrně se svými nejvyššími modely – dobrým příkladem budiž vedle soulution trochu „komerční" značky typu Luxman, Accuphase či Pass Labs (alespoň co se týče integrovaných zesilovačů – v ostatních kategoriích už také „ulétly"). Vztah ceny a kvality se však v posledních letech poněkud hroutí, takže vysoká cena modelů soulution slouží spíše jako definice výjimečného postavení – stejně jsme už ve třídě, kdy „na to buď máte, nebo ne", nic mezi.
soulution 530 je nejaktuálnějším přírůstkem firemního katalogu. Jde o integrovaný zesilovač, který ale už od prvního pohledu nepatří k tradičním řešením. V prvé řadě se jedná o prvotřídní výtvarný objekt, o moderní skulpturu, ctící styl školy Bauhaus. Jedním z cílu soulution je totiž i překonat tradiční „technický" přístup a nabídnout moderní vzhled, který se bude hodit k precizně vybranému nábytku, betonovým interiérům a rozlehlým prostorám. soulution je jednoduše elektronika, kterou budete chtít dávat na obdiv.
Jste-li naladěni na moderní vlnu, budete z jednoduchých křivek soulution 530 nadšeni – hliníkový čelní panel se elegantní vlnou přelévá přes horní okraj a v jednolité ploše pokračuje až nad zadní stěnu – trochu připomíná moderní počítače z Kubrickových filmů. Stejně čisté linie najdete i na bočnicích, ty v podobě nevelkých žeber slouží k chlazení zesilovače, byť ani po dlouhodobém vypětí se 530 nijak neroztopí, což je téměř zázrak vzhledem k provozním parametrům. Fantasticky robustní dojem budí i jednoduchost celého čelního panelu – do levého horního rohu výrobce zakomponoval jednoduchý dvouřádkový displej s kontrastními červenými znaky, trojici ovládacích tlačítek a pečlivě vykroužený ovladač hlasitosti. Hliník působí snad jen maličko křehce, takže máte v prvních chvílích tendenci osahávat zesilovač jen v měkoučkých rukavicích. Jistě ale nepřekvapí dokonale precizní chod všech elementů – cvakat si kterýmkoliv z prvků na přední stěně je vyslovená fyzická rozkoš.
Zadní panel se též nese v absolutně jednoduchém, čistém duchu. Pod úzkými větracími otvory se nachází vstupně-výstupní konektory nejvyšší kvality, důsledně v poměru 1:1 v provedení RCA a XLR. Najdeme tu celkem čtyři analogové vstupy + plně nastavitelný RCA vstup pro signál z gramofonové přenosky. Vše doplňuje pre-out výstup, opět v obou provedeních.
V druhé řadě jsou celkem čtyři masivní křídlové matice, jednoduše vyměnitelné za kulaté krytky, vhodné pro použití s banánky. Jinak však terminály pojmou libovolnou formu kabeláže s libovolnou vahou a tloušťkou – šroubovací mechanismus drží jako přivařený.
Nejblíže spodní hraně jsou pak konektory pro integraci s řídicími systémy, ať firemní „link", tak klasický RS 232. Na pravé straně trůní obligátní napájecí zásuvka, ovládaná kolébkovým přepínačem. A mezi nimi, světe div se, nejmajestátnější porušení ortodoxních high-endových pravidel, při jehož spatření kdejakého hifistu jímá hrůza a lecjaké tělesné útrapy. Rozumně uvažující člověk ale chápe, že ani takhle velký větrák, navíc nastavený na nízké otáčky, není nikterak nebezpečný, máte-li alespoň průměrný návyk na uklízení a nenecháváte-li poletovat všude chuchvalce prachu, který by se nějakým zázrakem mohl dostat dovnitř. V praxi je ale podobné řešení nutné, protože i přes enormní velikost hliníkové skříně 35 x 44,2 x 44,8 cm (v x š x h) je zesilovač doslova po okraj naplněný součástkami a těsný prostor je nutno chladit, chladit a chladit (30 kg hmotnosti, jejíž nemalou část tvoří hliníkové tělo, také pomáhá) – model 530 totiž v jediném šasi skrývá zcela separovaný předzesilovač a monobloky, vše v plně symetrickém zapojení.
Doslova fantastické jsou psané technické parametry – Švýcaři deklarují, že zesilovač pracuje v čisté třídě A, byť se tomu při uváděném výkonu 250 Wattů / 4 Ohm, neboli 125 Wattů / 8 Ohm jen těžko věří. I když je pravdou, že klidová spotřeba 300 Wattů na třídu A jednoznačně odkazuje – během mnoha a mnoha hodin provozu se ale tato nenasytnost neprojevila nevhodnými tepelnými úniky, celé tělo se jen příjemně prohřeje, zhruba na tělesnou teplotu.
Zesilovač ve svém srdci chová napájecí zdroj o kapacitě až 2,4 kva, maximální proud na výstupních svorkách činí úctyhodných 45 ampér. Připravte tak své pojistky na zátěžové testy. Čistotu napájení zajišťují filtrační kondenzátory o celkové kapacitě 47 000 uF.
Dokonalé basy a kontrolu nad reprosoustavami zajišťuje činitel tlumení vyšší než 10 000. Skvostná je i rychlost zesilovače – rychlost přeběhu je pouhých 900 ns, kmitočtový rozsah přitom činí 800 kHz. Odstup signálu a šumu je díky precizně oddělené konstrukci vyšší než 120 dB, separace kanálů pak zase činí minimálně 110 dB. I když by to v této cenové třídě mělo být automatické, parametry jsou na high endové úrovni.
Zajímavé je i řešení startu – ten trvá nebývale dlouho, provází ho mimo jiné i série cvaknutí a teprve po pár desítkách vteřin se zesilovač zapne; počáteční hlasitost a všelijaké parametry si pak můžete jednoduše modifikovat. Důvodem zpožděného startování je prověřování vstupních parametrů napájení a optimalizace vnitřních funkcí na jejich základě.
soulution 530 jsme zkoušeli hlavně s firemním CD / SACD přehrávačem soulution 540, ale také s duem Burmester 101 / Burmester 102, chvíli také s Musical Fidelity M8 Pre a M8 700m. Propojovací kabeláž dodalo Naim Studio v podobě Nordost Tyr 2, alternativně jsme měli ještě Studio Connections z Abbey Road a tradiční sadu Eagle Cable, Vincent, Monster Cable a QUAD, reproduktorové kabely pak nesly opět značku Nordost Tyr 2, alternativně pak ProAc. Napájení měly na starosti dráty Nordost Valhalla. Z reprosoustav použitých při testu jmenujme hlavně Vivid Audio GIYA G3, ale také Harbeth Monitor 30, Bowers&Wilkins CM10, Klipsch Palladium P-17B, Quadral Ascent 90 LE, Pioneer S-CN301-LR a Xavian Bonbonus. Předzesilovač jsme mohli vyzkoušet ještě na aktivních ELAC Air-X 403.
Poslouchali jsme soulution 530 po několik dní jako první, dříve než všechnu ostatní zmíněnou elektroniku. I z toho nejspíše plynul zprvu poněkud nevýrazný dojem, který v nás tenhle integrovaný o obr zanechal. Cokoliv jsme totiž zprvu pustili, jako kdyby prostě jen znělo, bez dramatu, zdánlivě bez jakékoliv snahy – prostě hudba, hmmm. Když se v takové situaci podíváte na cenovku, lehce se vám pozvedne obočí. Ale protože mnoho dostupných i exkluzivních audio produktů v posledních letech sází na jakýsi zvukový (a trochu povrchní) WOW efekt, soulution absolutně ne.
Teprve o pár dní později, když jsme si pustili cokoliv dalšího, teprve tehdy se naplno ukázalo, kolik vlastních charakteristik a signatur libovolně drahý high end do reprodukce přidává a jak i zdánlivě báječně transparentní a organizovaný přístroj, jako je Burmester 101 v porovnání se soulution vyklízí pole. A samozřejmě i u 530 nastal bolestný rozchod – nestává se nám to často, vlastně téměř vůbec, ale pár dní po zabalení a vrácení tohoto zesilovače hudba doslova nestála za nic a pročištěný sluch najednou výrazně intenzivněji vnímal jakýkoliv charakter jako nepatřičný, byť byl pocitově sebepříjemnější.
Díky ohromující síle a tlumícímu faktoru, díky němuž můžete bez problémů rozezvučet i betonovou podlahu, „protlačíte" také libovolnou hudbu v libovolné hlasitosti libovolnými reprosoustavami. Zesilovač soulution jednoduše dotlačí jakékoliv reprosoustavy až na limit jejich možností. Ukázalo se to i v případě spárování s Vivid Audio GIYA G3, jejichž ohromný potenciál naplnily dynamické schopnosti 530 až po okraj a třeba Mahlerova 6. symfonie z referenčního disku Bowers&Wilkins a londýnských symfoniků pod taktovkou Valerije Gergijeva má doslova a do písmene živoucí dynamiku a bezprecedentní kontrolu. Už jste opravdu ve stavu, že při adekvátní hlasitosti a se zavřenýma očima je jasné, že věrnost zvuku omezuje už jen akustika prostoru. Zvuk je vlastně až klinicky čistý, tak prostý jakéhokoliv zabarvení, jakékoliv nepřesnosti, že zcela odstavuje pocit strojové reprodukce, jeho čistota nechává vyniknout každý nahraný detail, zpěváci s maximální přirozeností artikulují a je jim rozumět s naprostou lehkostí a samozřejmostí. Obrovský nadhled a téměř úplná absence jakéhokoliv vlastního charakteru vás ale nesrazí na kolena, nezatlačí do sedačky a nesevře do spárů, vlastně se stane přesný opak – vše je uvolněné a přirozeně plyne, soulution jednoduše otevře okno do nahrávacího prostoru, v němž vykreslí precizně vše nahrané a nechá na vás, zda vás to bude či nebude bavit. Přesně jako kdybyste seděli v koncertní síni, ani zde vám není nic podsouváno.
Samozřejmost přednesu vlastně ani nejde popsat, jednoduše „to tam všechno je", bez stresu, bez námahy, bez pochyb a bez zjevné snahy elektroniky. Ta jako kdyby byla jen estetickým doplněním interiéru a hudba se odehrávala všude ve vzduchu kolem vás. A to tak, že vlastně ani nic zvláštního nevnímáte, nijak zvlášť vám to nepřijde, protože takhle živá hudba normálně zní. Sanbornův saxofon v „Man from Mars" („KEF Ultimate Resolution Demonstration Disc 2" | 2010 | Universal | 4803448) má fantasticky přesně narýsované hranice, zvuk je zjevně kovový a expresivní a perfektní prokreslení a rozlišení nechává zaznít dech procházející celým nástrojem, tóny nejsou jakkoliv useknuté a po velmi dlouhé době se ve vší přirozenosti rozplynou v hudebním celku.
Nádherné, organické propojení zvukové scény s perfektní organizací prostoru opět nás opět přivádí až k muzikantům ve Stingově „Englishman in New York" („Die perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay). Jako kdyby soulution 530 (samozřejmě s adekvátním zakončením reprodukčního řetězce) strhlo i ty nejtenčí „deky" na zvuku. Údery do velkého bubnu a kopáku mají razanci takové střely a autoritu božího přikázání, aniž by ovšem vybočily z klidu tibetských mnichů po desetileté meditaci. Výbuch úderu je ničím nezpomalovaný, nezkreslený a naplněný vnitřním objemem a váhou. Suché, kultivované a kontrolované síle úderů nic neschází, ani nikde nic nepřebývá. Celé slyšitelné pásmo je dokonale vybalancované, objemu je jen tolik, kolik dodá nahrávka, samotný zesilovač ke své práci přistupuje maximálně jednoduše (což je ta technologicky maximálně složitá cesta).
Přirozenost přednesu soulution 530 vám dá také maximálně najevo, co za disky si to vlastně kupujete. Brubeckův „Take Five" na výběrové desce „Jazz Moods – Cool" (2004 | SONY | 516422 2) tak zní, byť v nuancích, jinak, než ten na „Time Out" (2009 | Columbia | 88697 39852 2). A soulution 530 vám dá najevo, že výběr rozhodně nehraje lépe, ba naopak. I tak má sice tento (téměř – nezapomínejme na řadu 7) nekompromisní zesilovač skutečně obdivuhodný odstup od zvuku a jeho problémů. 530 donutí jakékoliv reprosoustavy vykreslit souvislný, přesný prostor, tóny a jejich barvy jsou fantasticky autentické, civilní a ultimativně přesné. Právě perfektní kontrola a absolutní nadhled a suverénnost činí občas reprodukci snad až příliš dokonalou; tam, kde žádná jiskra není, tam ji systém se soulution 530 a jeho pravou švýcarskou nestranností rozhodně nedodá (což je občas škoda).
Opět a znovu lze říct o soulution 530 jen to, že zvuk ničím nesvazuje a ten tak nekomprimovaný, nezpomalovaný a nezkreslený proudí až k vám. Snad poprvé se nám stalo, že zvuky perkusí v „Percussion du Africa" od Dunundba (což je mimo jiné i tradiční africký buben, který tu najdeme v hlavní roli) z disku „Audio Digital Masters III", sampleru od STS Digital, byly fantastické, bez výhrad uvěřitelné a tak konkrétní, že by snad stačilo vztáhnout ruku. Bubínek byl navíc dokonale plastický a díky rychlosti zesilovače vlastně až holograficky trojrozměrný. Vše je navíc podloženo absolutním tichem, nulovým šumem pozadí, jednoduše perfektní čistotou, ať už toho u soulution dosahují jakkoliv.
Najednou také objevíte, že i metalové nahrávky typu „Psychopatic Eyes" od L.A. Guns se slušnou, ale nijak audiofilskou kvalitou zvuku, lze vykreslit s bezchybnou precizností a že tím nemusí ztratit svou atraktivitu. Timing reprodukce je bezchybný, tempo vražedně přesné a razance drtivá. Ucítíte tu nedokonalou dynamiku nahrávky, ale ne jako problém, nýbrž výhradně jako řečený fakt. Nestrannost, snad až neemocionálnost soulution 530 (který spoléhá výhradně na emoce a atmosféru obsaženou v nahrávce) však působí poměrně nezvykle. Spíš než výtka směrem ke švýcarské elektrárně to je ale problém moderních nahrávek, který si jen s takhle přesným a puristickým nástrojem jen tím víc uvědomíte.
soulution 530 je výjimečný přístroj. Výjimečný v mnoha ohledech, byť to neznamená jen to nejlepší. Nádherné zpracování je v téměř milionové cenovce naprostou samozřejmostí, stejně jako tak nějak patří ke švýcarskému původu. Výjimečná je i volba uspořádání a odvaha udělat si konstrukci plně po svém, byť v kontextu soulution je pětková řada „kompromisní". Pro drtivou většinu z nás, kteří nežijeme s pečlivě vybíranými multimilionovými sestavami se to ale zdá až směšné. V běžném světě představuje soulution 530 špičku, která je absolutní, úplnou, nekompromisní a věčnou zvukovou konečnou. Technologické řešení je natolik sofistikované a poctivé, že je v podstatě jedno, co tvoří zbytek sestavy – je jedno, jaké elektrické vlastnosti má zdroj signálu, kabel, nebo reprosoustavy, soulution 530 to nijak nerozhodí, ani neovlivní. Pouze signál přijímá, zesílí a pošle dál, nechává tak plně vyznít signaturu jednotlivých komponentů. Spojíte-li jej s podobně laděným (či možná spíš neladěným) přehrávačem soulution 540, vznikne ultimativní, dokonale čistá, byť možná až trochu klinicky přesná sestava s nevyčerpatelnou energií, mikroskopickým rozlišením, nekomprimovanou dynamikou, stoprocentní věrností zvuku a (téměř) úplnou absencí vlastní charakteristiky. Na to si budete muset zvyknout a pokud možno i párkrát vyzkoušet nějaké obyčejnější, přízemnější systémy, protože jinak je vše tak normální, tak správné a tak samozřejmé, že vás vlastně ani nenapadne to docenit. Až po delším čase bez soulution zjistíte, že každý jeden komponent a hudební zážitek vlastně připodobňujete právě k tomu, jak jste to slyšeli přes tyhle Švýcary. Pokud milujete živou hudbu (a slovo živou několikrát podtrhněte), soulution 530 z reprodukce odstraní maximum nánosu a právě onoho reprodukčního pocitu a nechá znít jen a jen samotnou nahrávku – jestli je to dobře a jestli vás to bude bavit už není na něm, ale na vás...
Kč 890 000,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ ultra precizní zvukové podání
+ rozlišení mikrodetailů patří k vůbec nejlepším na trhu
+ nádherné řemeslné zpracování
+ nekompromisní kontrola
+ nenápadný, ale stěží překonatelný perfekcionismus
ZÁPORY
- dálkové ovládání mohlo být stylovější
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz
