„První pokus o zvuk“ brněnských Harangi Sound, založených všestranným Viktorem Harangim, měl podobu velmi neobvykle „syrových“ regálovek Parus. Ty zůstávají v nabídce, nicméně jsou nově doplněny o obdobně velký, něco přes polovic stojící a též nápadně přírodní model Parus MK (ani jedna, ani dvě, prostě jen MK). Místo zesnulého Bohumila Sýkory jeho přípravu dostal na starost Martin Klučka, aby provedl jakousi novou interpretaci stejné myšlenky.

A na pohled se skutečně i v podstatně jednodušších tvarech nového modelu objevuje původní koncept – vpředu jsou dva měniče, vzadu bassreflex, na pohled identické s první verzí. Celá konstrukce ozvučnice z MDF profilů je ovšem čistě pravoúhlá, vyvedená v esteticky nijak neupravené povrchové úpravě, opatřené pouze matným povrchovým lakem kvůli trvanlivosti a odolnosti.

VIDEO

Signifikantním designovým prvkem je rozhodně bohaté potištění všech stran skříně vyjma horní a spodní. Na bocích najdete pruhy, vpředu a vzadu množství symbolů a vysvětlivek. Kolem reproduktorů je to jejich popis, vzadu logo, technické parametry nebo dokonce naměřená frekvenční odezva. Je to věru odvážně „jiné“. Zdali vás takto odhalená a vše přiznávající estetika osloví, to je individuální, zpracování nicméně není špatné.

Parus MK jsou spíše kompaktní, z 1,9 cm tlustých stěn je poskládán kvádr s výškou 30 cm, šířkou 19 a hloubkou 26 cm. Vše je spojeno 24 přiznanými šrouby o délce 6 cm, na spojích je silikonové těsnění – jak bylo řečeno, Harangi Sound tu skutečně hrají na přiznání všeho.

Tweeter (v každé bedně osazený mimo osu kvůli zmenšení množství nežádoucích odrazů, přičemž pár má zrcadlovou symetrii) pochází od SB Acoustics, měkká textilní kopulka o průměru 2,5 cm je zasazena do malého zvukovodu a vzadu se nachází uzavřená pracovní komora s neodymovými magnety.

Hliníková membrána středobasu značky Dayton měří pět palců, má klasický gumový závěs a feritový motor. Zajímavostí je vyvedení energie z jeho zadní strany pomocí bassreflexového nátrubku vytištěného na 3D tiskárně.

Frekvenční výhybka je namontována na desce plošných spojů na jedné z bočních stěn a osazena komponenty od Jantzen.

Přestože výrobce nemluví o technologických a koncepčních úpravách a soupis jednotlivostí je jako přes kopírák od prvního Parus, už natištěná křivka frekvenční odpovědi vypovídá o tom, že se ladilo znovu a mírně jinak.

Parus MK jsme poslouchali primárně v hlavní sestavě, kde hrál Métronome DSC, napájený přes GMG Power Harmonic Hammer 3000P a zesiloval Riviera Labs Levante. Zde k porovnání byly KEF Blade One Meta. Samozřejmě jsme ale zkoušeli i decentnější, přiměřenější sestavu Cambridge CXA81 / Cambridge CXC a srovnávali s Fischer & Fischer SN-70. O kabelech a dalším příslušenství se dozvíte v pravém sloupci -->.

Razantní rockovou „Gentlemen“ od The Afghan Whigs („Gentlemen“ | 1993 | Elektra | 0075596150125) se nezdá, ale baskytara tu tepe unisono s kopákem a vytváří celkem mocný příval basové energie, která navíc není vůbec bez definice – tedy na dobrém systému. Parus MK mají tendenci maličko subjektivně akcentovat tu hezkou část rytmiky, buben sám už začíná být nejen naznačený. Na dostupné regálovky je to víc než fajn. V zvuku se nicméně tu a tam projeví i odfouknutí bassreflexu, byť nepůsobí otravně, spíše skutečně doplní spodní oktávy a dá jim trochu dalšího důrazu. Ladění je spíš směrem k plnější měkkosti, než k audiofilsky precizní definici, ač to vůbec nevadí, v kontextu téhle ceny není vůbec nic ke stížnostem.

„Love Is Love“ Grace Potter („Daylight“ | 2019 | Fantasy | 0888072117396) ukázala, že Parus MK mají tendenci hudbu prezentovat s náznakem té proslulé dvoupásmové kouzelnosti. Je tu cítit fokus na střední pásmo, vokál vystupuje do popředí maličko víc, jako ta hlavní složka skladby a vlastně se to příjemně poslouchá. Záznam sám má celkem prominentní sykavky, Harangi je podají spíše nekonfliktně, jemněji, neřezající. Rozlišení je v dané třídě rozhodně nadstandard, ale není to analytický typ zvuku, hraje se tu spíš na plnost a bohatost. Výsledek je libý, vlastně až muzikální, přičemž čistoty je za 26 tisíc kolik si jen můžete přát.

Vysoké tóny jsou v „Moon Song“ od laureátky ocenění pro nejlepší jazzovou zpěvačku roku Cécile McLorin Salvant („Ghost Song“ | 2022 | Nonesuch | 0075597914672) zaznamenané adekvátně tomu, že jde o moderní nahrávku. Jsou jasné a znělé, krásně vykreslené a hezky tedy ukazují potenciál systému. Výškáč Parus MK k nim přistupuje spíše jemně, nezvonivě, ale se solidním rozlišením, tišší ševel má už i nějakou strukturu kupříkladu. Podání je překvapivě neefektní, vlastně civilní, žádná cinkavost nebo nadbytečné zvonění. Znamená to mimo jiné i toleranci k řekněme průměrným záznamům, které mají tendenci být agresivní právě v těchto frekvencích.

Parus MK se chovají vlastně překvapivě disciplinovaně i u těžké skladby pro plný orchestr, jako je Wagnerova „Die Walküre“ (Leonie Rysanek / Karl Böhm / Bayreuth Festival Orchestra | 1997 | Classic CD | 81). Samozřejmě, že nepojmou její plný rozsah, logicky vás nezatlačí svou dynamikou do sedačky a pochopitelně, že mocné vzepětí orchestru je spíše načrtnuté, než nelimitované. Ale to je zcela poplatné kategorii kolem 30ti tisíc. Zejména hlas Paní Zpěvačky (její interpretace byla zařazena mezi ty nejlepší v historii) je svižný, artikulovaný a překvapivě lidský, vezmeme-li v potaz velikost reprosoustav. Do menších místností je síly úplně ok.

„Eclipse“ francouzských top klavíristek sester Labéqueových (a spoluhráčů) z alba „Dream House Quartet“ (2023 | Deutsche Grammophon | 00028948588329) byla přehledná, volná, řekněme muzikálně sladěná v takové usměrněné pohodovosti. Čitelnost je vlastně snadná a byť zvuk klade důraz spíše na hudebnost a hladkou otevřenost, než na nuance a jemnůstky, takže milovníci perliček a jiskřiček v hudbě si tu asi úplně neužijí, hraje to prostě smysluplně, hezky a tak, že – samozřejmě v kontextu toho, kde se pohybujeme – nabízí dobrý vhled do nahrávky bez efektů a bez překážek. I kdyby stály Parus MK třeba 30 – 35 tisíc, pořád by to bylo ok a příjemný styl je odlišuje od mainstreamu.

Co je ovšem naprosto největší devizou a kvalitou Harangi Parus MK, to je podání prostoru. Ať je to dobrým sfázováním nebo tvary ozvučnice či čímkoliv dalším, tak to funguje daleko, daleko nad běžnými očekáváními a standardy. Collinsova „You Can’t Hurry Love“ („Hello, I Must Be Going!“ | 1982 | WEA | 299263) leckde zní jaksi staženě a ploše, ne tak ale na Parus MK. Nechce se nám použít přímo slovo bezkonkurenční, ale naprosto neobvyklé to je – i v širokém rozestupu nabízí reprosoustavy homogenní scénu, ne obrovskou, nicméně přehlednou s ohromující snadností. Stereo báze je posazená za ozvučnice, dlí v prostoru úplně uvolněně a je to bezmála holografické, je tu šířka i hloubka, nástroje mají prostor dýchat a je to jednoduše krásné zobrazení, nestísněné a když už nic, tak tento jediný parametr reprodukce stojí za všechny peníze, které si výrobce říká.

Parus MK si nehrají na nekompromisní monitor, ale je to nástroj pro prezentaci zábavy. I přes jisté limity zejména vespod v celkové ráznosti zněla našlápnutá popovka jihofrancouzských živlů z Hyphen Hyphen („C`est las vie“ | 2023 | Parlophone | 0190296150043) živě, reprosoustavy hrají otevřeně a „voňavě“ už při běžné hlasitosti, vůbec nepůsobí tak „necitlivě“, jak by se dalo čekat podle definice v technických parametrech. Reprodukce má šarm, je neagresivní, hlasy vyznívají vysloveně parádně a je to vlastně všechno snadno konzumovatelné v nelimitovaném množství, s lehce „do zábavna“ podanou rytmikou a slaďoučkým vokálním rozsahem. Možná to není zvuk puristický, ale o to je zábavnější.

Brněnští Harangi Sound kráčí svou vlastní cestou stran designu a vyrábí moderní alternativu, reprosoustavy pro nekonvenčně smýšlející a dost možná hlavně mladou klientelu. Odhlédnete-li od vnějšího stylu, který je silně individuální, dostanete v nejnovějším modelu Parus MK krásně hrající reprosoustavy. Krásně ve smyslu muzikálnosti, bohatosti, barevnosti a tolerantní příjemnosti, ale krásně i ve smyslu toho, že je prostě zábava ten zvuk poslouchat, ať už si chcete zrovna pustit rock, pop nebo akustické nástroje. Nečekejte puristickou reprodukci jiskřící detaily, ale stojí za to vyzdvihnout krásné hlasy, okouzlující prostor a víc muzikálnosti, než by cenovka napovídala. Tohle jsou opravdu dobré dostupné reprosoustavy.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Hodnoty naměřené v reálném prostoru poměrně odpovídají tomu, co můžete odečíst ze zadní stěny reprosoustav a to je dobré. Mírný propad energie mezi 3 a 4 kHz může posloužit jako jakýsi přirozený filtr ostřejších tónů, je tu vidět i přiznaná mírná špička mezi 600 a 1 000 Hz. Na 50 Hz je zase možné spatřit typické chování bassreflexu. Obecně odhadujeme, že podle měření by mělo být lehce cítit, jakým způsobem budou reprosoustavy natočeny na posluchače, ale vlastně nijak zásadně. Celkový trend naladění je „na rovinu“. Protože výrobce neudává frekvenční rozsah, dá se hrubě odhadnout na cca 45 – 20 000 Hz (+/- 3 dB), což není špatné.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Ani ve vertikální rovině nejsou Parus MK úplně citlivé na nějakou úplně konkrétní výšku, byť v klasickém nastavení na běžném stojanu (tj. ani kdesi dole u podlahy, ani při zavěšení od stropu) jim bude nejlépe.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Zde je vidět, že bassreflex má relativně výraznou rezonanci v oblasti 820 Hz, byť ta nezasahuje až nad energii samotného středobasu.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Celkové zkreslení je od 200 Hz a výše možné považovat za mile nízké, nicméně kolem 100 Hz a níže se dostává naopak do mírně vyšších hodnot.

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Na grafu impedance je vidět, že ač byly použity stejné měniče a základní koncept, ladění je jiné. Jednak je tu ladící kmitočet systému o něco výš, na cca 48 Hz, jednak je průběh méně kompenzovaný. Na 350 Hz je vidět jakýsi zákmit drobné rezonance, pozitivní však je, že impedance neklesá pod 6 ohm. Elektrická fáze má sice jisté zvlnění, ovšem ne úplně velké a nevybočující do nějakých extrémů, takže lze říct, že Parus MK budou průměrně náročnými partnery pro zesilovač – s očekávanou elektronikou by to při běžných hlasitostech asi neměl být problém.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Na cca 350 Hz, kde vidíme též jistou rezonanci na křivce impedance (ale jinde na frekvenční odpovědi například nic) je přítomen velmi silný rezonanční mód. Obecně je ozvučnice evidentně trochu méně tlumená.

Porovnání naměřených vibrací a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 26 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ muzikální

+ cena v poměru k původní verzi

+ překvapivě hezké podání prostoru

+ vlastně hezké hi-fi za fér peníze jak má být

ZÁPORY

- design je velmi individualistický

--- --- --- --- ---

VÝROBCE: Harangi Sound | www.harangisound.com 

fSdílet

Tweet